10nm proces Intelu je možná pořád v loji. V roce 2020–2021 další 14nm CPU Rocket Lake?

Unikly roadmapy procesorů Intel a vypadá to dost drsně. Ani Ice Lake, ani Tiger Lake možná skoro nepřijdou na trh, ještě v roce 2021 vyjde 14nm Rocket Lake.

93

Letos Intel na CES 2019 poodhalil a oznámil 10nm procesory Ice Lake pro notebooky, byla odhalena architektura jejich jádra Sunny Cove, ba dokonce máme zprávy, že by nějaké notebooky s nimi měly vyjít teď v létě. Už to tedy opravdu vypadalo, že se po třech letech podaří 10nm proces dostat do použitelného stavu (vzhledem k tomu, že celé odvětví jde dopředu, by to logicky nemělo zabrat zas tak dlouho). Ovšem teď nadějné vyhlídky naboural únik roadmapy, která – je-li skutečná – spíš vypadá na katastrofu, která překvapí i pesimisty.

Tento dokument se objevil na nizozemském webu Tweakers a má dvě části – roadmapu pro firemní, „komerční“ segment procesorů, která může být o něco opožděná. A vedle toho ještě roadmapu pro spotřebitelské notebooky, kde by snad 10nm CPU měla být nejdřív. Podle Tweakers tyto dokumenty pocházejí z anonymního zdroje, takže není vyloučeno, že jde třeba o něčí podstrčený fake (všechna naděje tedy ještě není ztracena). Uvidíme tedy, jak se postupně bude vybarvovat. Pokud však jde o legitimní slajdy, pocházejí údajně od firmy Dell. Také jinak neznáme stáří těchto dokumentů – teoreticky by mohly být staré a neaktuální. Každopádně je to ale tak zajímavé, že se tím holt musíme zabývat.

Zásadní překvapení je, že ještě v roce 2020 a možná dokonce 2021 vyjdou další 14nm procesory. Ne Comet Lake, které se objeví letos, ale Rocket Lake, což je myslím nově prosáklé kódové označení. Pokud toto vše není fake.

Prototyp CPU Ice Lake-U, prosinec 2018 (Zdroj: AnandTech)

2019: Comet Lake

Podle roadmap má letos vyjít pátá generace architektury Skylake (a šestá generace 14nm čipů) označená Comet Lake, což už bylo známo. Na začátku třetího kvartálu (července) zřejmě vyjde Comet Lake-U pro notebooky s 2–6 jádry (TDP by dle starších informací mělo být 15–25 W). Ve čtvrtém kvartále má vyjít Comet Lake-H pro notebooky (45W čipy) s 8–10 jádry. Ve stejnou dobu, tedy snad třeba v říjnu, by zřejmě také měla vyjít desktopová desetijádra Comet Lake-S, což je stejný křemík. Většina zamčených modelů by ale zase měla datum vydání posunuté až na Q2 2020, podobně jako to Intel udělal s posledními dvěma generacemi na desktopu.

Ice Lake prakticky zrušené?

Co ale 10nm čipy? V roadmapě je pořád 15W Ice Lake-U se čtyřmi a 5W Ice Lake-Y se dvěma jádry (přitom byly zprávy, že už také měla být čtyřjádrová). Ty by podle ní měly jít na trh v nynějším druhém kvartálu roku (Q2 2019). Vypadá to s nimi ale dost pochybně. U obou variant je totiž ve spotřebitelské roadmapě poznámka „limited“. To by mohlo znamenat, že vydání bude spíš pro formu a reálně budou čipy a notebooky s nimi vyrobeny ve velmi malém množství, jen aby se mohlo odčárknout splnění slibu.

Vzorek 10nm procesoru Ice Lake U pro notebooky, předvedený Intelem. Druhý čip v BGA pouzdru je integrovaný čipset

Vzbuzuje to podezření, že by to mohlo vypadat trochu jako s loňským prakticky papírovým vydáním také 10nm Cannon Lake, které sice nastalo, ale reálně jako by ho nebylo. Zatímco ve spotřebitelské roadmapě je zmínka o limitovaném Ice Lake, v té pro business notebooky tato rodina čipů úplně chybí. To by mohl být další doklad, že se do masové výroby a prodeje ve skutečnosti Ice Lake nedostane, což je technicky dost škoda. Ale pokud se alespoň nějaká zařízení prodají (byť v mizivém počtu), alespoň bude možné architekturu Sunny Cove otestovat.

roadmapy intel unik duben 2019 tweakers 01
Roadmapa Intelu pro spotřebitelské notebooky, uniklá v dubnu 2019 (Zdroj: Tweakers)

Rocket Lake: další 14nm čipy v roce 2020–2021

V tomto případě by tedy dávalo smysl, proč Intel vytvořil pro notebooky zároveň 14nm řadu Comet Lake-U. To ovšem není všechno. Podle roadmapy má o rok později po Cometu přijít na trh ještě další (už sedmá) 14nm generace procesorů: Rocket Lake. Rocket Lake-U se spotřebou 15–28 W má vyjít v druhé čtvrtině roku 2020 a ponese čtyři nebo šest jader. Podle business roadmapy má Rocket Lake mít i verzi Rocket Lake-S pro desktop s dvěma až deseti jádry a opět to budou 14nm CPU! Jejich vydání má nastat v Q2 2021 a v Q1 2021 budou uvedeny od nich odvozené Xeony E. Ovšem toto asi bude opět termín vydání celé sestavy zamčených CPU, kdežto odemčené modely pro nadšence by Intel mohl vypustit ještě v roce 2020 (v jeho druhé polovině).

Do třetice všeho 10nm: Tiger Lake také jen minoritní produkt?

V klientské roadmapě se už v roce 2020 nicméně objevují 10nm procesory Tiger Lake. Ty by asi opět mohly mít novou architekturu. Podle roadmapy má 15W Tiger Lake-U stále jen čtyři jádra a 5W Tiger Lake-Y také. Tedy méně než čipy Comet a Rocket Lake-U. Je tedy možné, že na trhu se to bude opět mixovat a ani v této době nepřejde Intel v noteboocích na 10nm čipy kompletně. V klientské roadmapě jsou Tiger Lake naplánována k uvedení v druhém kvartálu roku 2020. Jenže pozor, do business notebooků mají Tiger Lake-U/Y přijít až o dost později v Q2 2021.

roadmapy intel unik duben 2019 tweakers 02
Roadmapa Intelu pro business OEM segment, uniklá v dubnu 2019 (Zdroj: Tweakers). Data vydání jsou vzdálenější, protože firemní notebooky/PC s vPro někdy dostávají nové generace CPU později

V kombinaci s tím, že ještě až po vydání těchto čipů má vyjít to Rocket Lake-U, je to tedy také dost podezřelé (a současně s 5W Tiger Lake-Y má také být na trhu od Q2 2020 čtyřjádrové 14nm Comet Lake-Y, také pozoruhodná věc). Je možná třeba se připravit na to, že i Tiger Lake může být trohu„limited“. Zda se od něj už chystá dektopová verze, roadmapa vůbec neukazuje. Je možné, že vůbec není v plánu a místo ní bude jenom 14nm Rocket Lake-S. 10Nm čipy by do desktopu pak přišly až v dalším kole (nejdřív na konci roku 2021). Po Tiger Lake měly údajně následovat procesory s označením Alder Lake (ovšem mezitím se ukázalo, že nebudou 7nm, jak jsme prve hádali, 7nm proces měly snad mít čipy Meteor Lake).

Možná je tu ještě jedna optimistická interpretace. Teoreticky by Comet Lake a Rocket Lake mohly být cosi jako pojistky a tato roadmapa by byla cosi jako nejhorší možný scénář. Reálně by se třeba mohlo podařit 10nm proces zvládnout lépe a Tiger Lake/Ice Lake by pak třeba mohlo přijít na trh ve větších množstvích. A Comet Lake/Rocket Lake naopak v menších, jen jako doplnění.

Bude mít Rocket Lake nové jádro?

Tato roadmapa tedy vypadá hodně divoce a pokud je pravdivá, znamená to, že 10nm proces Intelu zdaleka není vyřešený problém. Na druhou stranu ale už signalizuje, že Intel konečně do těchto šestých a sedmých 14nm generací začal portovat nové technologie, které byly původně plánované na 10nm čipy a tím se zdržely. Roadmapa například prozrazuje, že Comet Lake-U má konečně podporovat paměti LPDDR4, což byla bolest mobilních refreshů Skylaku. Také by možná tím pádem mohlo umět výstup HDMI 2.0. Desktopové Rocket Lake-S (respektive jeho verze Xeon E) má zase už přinést podporu PCI Expressu 4.0. Při těchto změnách je možné, že Intel konečně sáhne i do architektury CPU a přinese nakonec na 14nm nové jádro s některými zlepšeními, které mělo přinést Cannon Lake a Ice Lake. Mohlo by to nastat třeba u Rocket Laku. Ale kdo ví, třeba překvapí už onen Comet Lake letos. Úplně bych s tím zatím však nepočítal.

Samostatná GPU: 2020–2021, 10nm?

V těchto slajdech se dají najít i další zajímavosti. Na druhou čtvrtinu roku 2020 chystá Intel zdá se 10nm samostatá GPU pro spotřebitelské notebooky, která by měla doprovázet 14nm procesory Rocket Lake-U. V roadmapě pro business notebooky jsou ovšem uvedená samostatná GPU až pro Q2 2021 – a ke všemu jako 14nm. Toto může být chyba, protože dosud se mělo za to, že první generace GPU od Intelu už bude 10nm. Nicméně uvedení GPU současně s generací CPU by možná ještě mohlo znamenat něco jiného: teoreticky by to nemusela být samostatná GPU, ale integrovaná GPU procesoru vyvedená do samostatného čipletu v pouzdře. Rocket Lake by tak mohlo používat technologii Foveros a 3D packaging s heterogenními čiplety. Uvidíme.

Prototyp heterogenního procesoru Intel s jádry Tremont a Sunny Cove/Ice Lake, prosinec 2018 (Zdroj: AnandTech)

A co Atomy? Na 10 nm zatím jenom Lakefield

Jednou světlou výjimkou z oněch 10nm problémů by možná mohl být hybridní čip Lakefield, s TDP 3–5 W. Ten má uvedení naplánováno na Q2 2019 (pro spotřebitelská zařízení) a není u něho ona poznámka „limited“. Naopak to ale vypadá, že běžné Atomy 10nm verzi moc brzo mít nebudou. Elkhart Lake s TDP 6–10 W má prý vyjít až v druhé polovině roku 2020. Do té doby bude v tomto segmentu Intel mít jen refresh Gemini Lake, který má vyjít teď v Q2 2019. Proč může jít Lakefield na trh a Elkhart Lake ne, je záhada. Lakefield má nicméně I/O bloky vyčleněné do samostatného 22nm čipu, kdežto Elkhart Lake je asi 10nm monolit. Že by Intel měl na 10 nm potíž právě s implementací analogových obvodů a PHY? Elkhart Lake jinak také Intel uvede jen pro IoT/Embedded sektor (řada E). Naopak pro řadu N, která je pro notebooky a PC, je na stejnou dobu naplánována novinka „Skyhawk Lake“. Zda to jsou také 10nm čipy, nevíme.

Deska mobilního zařízení s čipem Lakefield

Další stagnace x86 procesorů u Intelu?

Shrnuto a sečteno, pokud jsou tyto slajdy pravdivé a aktuální, tak to v mobilní i desktopové nabídce Intelu vypadá na nepříjemnou stagnaci. 10nm proces by se proti prvotním plánům počítajícím s rokem 2016 zdržel možná až o pět let. S tím, že teď v nadcházejících letech se možná nějaké 10nm čipy objeví, ale nebude to s nimi o moc lepší než s Cannon Lake a jako ono ani třeba nebudou konkurenceschopné (jako Cannon Lake nebylo konkurenceschopné proti 14nm Kaby Lake Refresh). Je-li toto pravda, tak se vývoj procesů v Intelu rozbil opravdu zásadně a je otázka, zda to vůbec může dopadnout lépe se 7nm technologií této firmy, když ta by zrovna v těch letech 2020 – 2021 už měla být na řadě.

Je tu samozřejmě také ta možnost, že je to celé fake. Intel bude teď zveřejňovat finanční výsledky, takže manipulace trhem by se určitě někomu hodila. Pro dobro osobních počítačů by to bylo lepší, protože výrobci mobilů si na ně trošku brousí zuby a další léta technologického zaostávání procesorů x86 by moc nepomohla. Snad alespoň AMD si povede lépe a 7nm a 5nm technologii se u něj podaří uvést úspěšně v život. A také s tím přijdou nějaké pokroky ve výkonu a efektivitě, které věčných 14nm u Intelu sabotuje.

Aktualizováno (29.4. 2019):

Intel na tyto úniky roadmap zareagoval. Přesněji řečeno je odmítl jakkoli komentovat.

Galerie: Roadmapy procesorů Intel, které unikly dříve:


10nm proces Intelu je možná pořád v loji. V roce 2020–2021 další 14nm CPU Rocket Lake?
Ohodnoťte tento článek!
4.3 (85.56%) 18 hlas/ů

93 KOMENTÁŘE

  1. zdá se že Intel se dostal do podobné situace jako svého času AMD se svými FX, byť trochu jinak, nové výrobní procesy pro novou architekturu nejsou tak se flikuje pořád na staré co to jde. Jediný rozdíl je v tom že Intel je dominantní výrobce takže ten pád je hoodně pozvolný. Takže se budou vychytávat chyby Core arch. a doufat v brzké vychytání výtěžnosti 10nm. Uvidíme jak jim v tom pomůže Koduri. U AMD na něj dost fanoušci nadávají, ale až nyní je možné ocenit nadčasovost GCN4 architektury v Polaris čipech. To že v AMD nebyli schopni dodat patřičný výrobní proces je ovšem jiná písnička. Tak se dá docela polemizovat zda u Intelu nenastoupil ve špatný čas…

    • To se nezdá. Psal jsem o tom minimálně už před půl rokem.
      Koduri nemá s Polarisem nic společného (kromě uvedení na trh) a “patřičný výrobní proces” je jako Yetti – všichni o něm mluví, ale nikdo jej neviděl. 😉

      • Vyrobny proces je lahka matematika kolko tranzistorov sa vmesti na 1cm2 a kolko stoji jeho vyroba.
        Napriklad 1cm2 14nm intelu stoji 2000€
        1cm2 7nm TSMC stoji 20000€ Tak že AMD vyraba svoje CPU 10x drahšie a predava 2x lacnejšie, to znamena že intel na jednom svojom predanom CPU ma maržu 20x vačšiu možno i viac ako AMD.
        Preto AMD ma zisky par desiatok milionov a Intel zopar desiatok miliard.

        • Nebudu se ti smát, ale vysvětlím ti, kde se svou “lehkou matematikou” děláš chybu. Naznačil to už Pety. V podstatě nejde o cenu za cm2, ale kolik funkčních kusů z wafferu vyrobíš. A pokud má AMD výhodu menšího procesu a ještě extrémní výhodu rozměrově malých čipů, je výsledek přesně opačný, než si myslíš.

          Intel totiž vyrábí velké monolity s velkou plochou. Tudíž jakákoli chyba výroby (a těm se vyhnout nedá, chyby jsou při výrobě vždy přítomny) ti odepíše celý čip (který je velký a zabírá na wafferu velké procento plochy), který jde automaticky do scrapu/recyklace. Oproti tomu AMD vyrábí nepoměrně menší čipy, kterých se na waffer vleze více a NAVÍC to má udělané tak, že částečně vadné čipy může z velké části využít v nižších modelových řadách. Prodá tak i velkou část vadných výrobků.

          Pokud je pravda ta Intelova 14nm roadmapa až do r. 2022, tak je v prdeli víc, než se obecně čekalo a problémy bude mít hodně velké.

          • tomuhle snad už porozumí … jinak opet souhlas se vším, cos napsal, i s tou poslední větou … Nechápu snahy Intelu za každou cenu rvát všechny síly do 10nm a prodělávat miliardy … kdyby ty síly hodili do euv, mohli pomalu rozbíhat 7nm … Zdá se, že vedení Intelu ne že chrápe, je v bezvědomí …

            • Ona to asi zpočátku byla otázka politická, která se nejpozději s vyhazovem Renée stala otázkou ekonomickou – nejhorší na tom je, že v Intelu neměl nikdo koule na to, ustřihnout evidentně nezvládnutý projekt a odepsat vynaložené miliardy. A tak se “pokračuje” a slibuje stále dál, protože akcionáři by takové počínání nesli velmi nelibě.

              Nejblbější na tom všem je, že se nejspíše zase zastaví konkurenční prostředí. Intel si pojede své zakázky a AMD nebude nic tlačit k inovacím.

            • naprosto přesně napsáno …až mi je trapné takhle to psát 😀 Omlouvám se za dřívější výpady vůči tobě …

            • No jo, ale ta logika peněz má svoje i pro i proti.
              Zase na druhou stranu, když se pak ve firmě provalí ty opožděné důsledky minulých problémů, které v té době nikomu nevadily, protože super zisk, tak budou ti akcionáři zuřit a řvát, jak je to možný. A možná kvůli tomu vyhodí manadžment, kterej tou dobou už bude jiný, za průšvih nebude odpovědný a ve skutečnosti se to bude snažit zachraňovat. Nemyslet na budoucnost je i v byznyse chyba. A koneckonců rozumný investoři se snaží ty budoucí věci zahrnout do kalkulací a ceny akcií.

            • Je obrovský rozdíl mezi marží celkovou AMD a marží za Zen výrobky.

            • Marže jsou něco úplně jiného než výrobní náklady, o kterých je tu řeč.

              Ale klidně ti odpovím: marže má intel (zatím) vyšší, dokonce i celkové objemy výroby.

              A ten vtip o bláznovi, jak skočí z mrakodrapu a v 15. patře se jej ptají jak je, a on odpoví, že dobrý, ten znáš? 😉

              edit: podobný je taky příběh Roryho Reada, bývalého CEO AMD. Ten taky slavil…

              https://www.youtube.com/watch?v=M1owcncKCHg

            • snajprik se bavil o marzi, se kterou vyrobni naklady uzce souvisi. takze muzes vysvetlit jaktoze ma intel o 20-30% vyssi marzi pri prinejlepsim polovicni vyteznosti.

              kdyz uz jsme u tech prislovi, tak bych pridal ze jedna vlastovka jaro nedela.

            • Nevím, jestli jsi tak hloupý, nebo to jen děláš. AMD má celkovou nižší marži, jelikož kromě Ryzenů, kde má marže obrovské, vyrábí ještě grafiky, kde teď hraje druhé housle a nemá tam takové marže, a pak APU do konzolí, kde má marže minimální, udává se v jednotkách procent, ale zase jsou jisté peníze.

            • Já doplním ještě jfb a o jiný pohled:

              Intel je velká firma, s velkými provozními náklady a vlastními továrnami. Je logické, že musí mít marži vyšší, protože na objem produkce se dnes nedá spoléhat.

          • ad “pokud má AMD výhodu menšího procesu a ještě extrémní výhodu rozměrově malých čipů”

            Na 14nm má osmijádro Ryzen rozměr asi 213 mm2 a čtyřjádro s GPU podobně*. To dvoujádro je menší, ale asi pořád dost velké, tipuju tak okolo 130-140 mm2. Na 7nm jak už někdo jiný řekl je asi 80mm2 CPU čiplet, ale u řady procesorů budou dva a ještě k tomu je 120mm2 14nm IO křemík.
            Takže ve velikosti čipů AMD fakt nevyhrává, a už vůbec ne extrémně. Tam Intel vede na 14n a povede i v budoucnu. Lake čtyřjádro je 120mm2, šestijádro 150mm2 a osmijádro tuším 180mm2. Desetijádro Comet teda asi 210mm2 – jako osmijádro Zen bez grafiky.

            Pokud jde o to, že čiplety AMD budou malé, to je asi jenom drobná výhoda. Intel totiž používá die harvesting úplně stejně jako AMD a fakt neplatí, že by všechny ty “velké čipy” vyhazoval, když mají defekt. Viz třeba u Xeonů spousta modelů se sníženým počtem jader. Je to úplně stejné jako u velkých GPU – ořezané modely využijí zmetky s defekty a ve výsledku je celková výtežnost podobná jako u malého čipu, i když plně aktivnách bezchybných čipů je jenom zlomek.

            * v noteboocích je u toho Raven Ridge výhoda, že v té veké ploše je i čipset, který je u intelů třeba dodat v dalším čipu. To když se započítá, tak se možná plochy Intelu (U čtyřjádra mají pro CPU taky těch cca 120 mm2) k tomu Raven Ridge přiblíží.

            • Samozřejmě tak jak to napsaly to také neplatí a Intel může vydat CPU s deaktivovanými vadnými jádry jako nižší model. Pokud má ale chybu třeba v řadiči, tak letí do recyklace celý čip. i kdyby měl všechny jádra v pořádku. AMD nyní u nových Zenů bude mít díky modulaci méně plochy v recyklaci, protože vyhodí jen prakticky totálně vadný modul. Částečně vadné může poskládat do modelu jaký právě na trhu nejvíce letí. To bude největší výhoda AMD.

            • Tak vždycky jsou část, v kterých je chyba fatální, ale to třeba u toho 7nm čipletu AMD bude taky (propojovací logika, rozhraní IF pro připojení k IO čipletu). U IO čipletu zase paměťový řadič, southbridge, PCIe – u toho teda vlastně je vůbec otázka, jak budou schopní ho harvestovat, asi moc ne.

        • Nevím, kde jsi sehnat ty ceny 2000 a 20000 E? To bys měl doložit, už to, že tyto ceny se udávají v Dolarech…

          Jiank je to nesmysl. Intel má z jednoho wafferu +- 380 8jádrových CPU, AMD pak cca 880 Ryzenů 3000 …

        • Tak jsem si dohledal, že cena 7nm při závadění v TSMC byla cca dvojnásobná na 1 mm2, oproti 14 nm…. Takže ten desetinásobek je doopravdy nesmysl.
          Takže cena jednoho 8jádrového zenu bude určitě nižší, než 8 jádrového Intelu, a díky skládání, čím více jader, tak více bude AMD výrobně levnější.

          • Nějak ignorujete fakt, že to AMD na to svoje osmijádro potřebuje ještě jeden křemík, spolu s kterým je ve výsledku větší, než to osmijádro Intelu, takže o tom, že by mohlo být levnější, si může AMD nechat zdát, ale pravda to nebude. Samotný osmijádrový čiplet levnější bude.
            S těmi čísly, co napsal Snajprik máte samozřejmě pravdu, ta jsou totálně mimo realitu. Dneska bude cenový rozdíl mezi těmi výrobními technologiemi tak 20 %.
            Ale s tím skládáním nevím, jak by to mohlo být levnější. U těch serverových čipů ano, ale u těchto desktopových to bude o dost dražší. Musíte vyrobit ten osmijádrový čiplet, který má dle konkurenčního serveru výtěžnost 70 %. Pak musíte vyrobit ten cca 120 mm2 křemík na 14nm procesu. A nakonec je musíte poskládat a propojit v rámci jednoho čipu, což bude určitě dražší, než prosté zapouzdření samostatného čipu.

            • Neignoruji. Ten řídící čip je o dost jednodušší v návrhu a je vyráběn tou nejlevnější 14 nm verzí u GF. Tam bude výtěžost obrovská a cena relativně nízká.
              U použití jednoho 8core modulu a čipu to takový rozdíl nebude, ale při 12 jádrovém, nebo 16 jádrovém čipu bude plná výtěžnost u AMD patrně v násobcích vyšší, než u monolitu Intelu. Prostě 2x 80 mm2 + 120 mm2 je mnohem jednodušší a levnější vyrobit, než Intelí 485 mm2 18core čip.

            • MCM zapouzdření by skutečně mělo být o něco dražší. Ten 14nm čip nebude zas tak levný, glofo na tom chce taky něco vydělat (a že by to byla nejlevnější verze procesu, to myslím nevíme + ani nevíme, jestli nejlevnější verze vůbec je nějak dramaticky levnější než obyčejná…). Intel má tu výhodu, že marže továrny je na rozdíl od AMD jeho marží.

              Jako 485mm2 osmnáctijádro už je odlišnej segment trhu (konkurence threadrippera), ale nedivil bych se, kdyby nakonec Intel stálo na výrobu stejně, kdepak násobky. Výtěžnost na 14nm bude vysoká a když bude mít křemík defekt, tak se prodá jako 12-16jádro. V tomhle plocha čipu není problém, jak už jsem psal výš.

            • Takže podle vás je 14nm technologie GF, kterou má od roku 2017 extrémně levná, výtěžnost je obrovská, zatímco 14nm technologie Intelu, který ji má od roku 2014, tedy o 3 roky déle, je drahá a výtěžnost stojí za prd?
              Proč najednou mluvíte o nějakém 16jádru, když ve svém příspěvku, na který jsem reagoval píšete: “Takže cena jednoho 8jádrového zenu bude určitě nižší, než 8 jádrového Intelu.”
              A já jsem se vám snažil jen vysvětlit, že to není moc rozumný předpoklad. Všechno mluví proti:
              a) Intel potřebuje méně křemíku
              b) Intel to dělá na vlastní technologii, takže nemusí platit nikoho cizího
              c) Intel to dělá na starším procesu, který bude dávno zaplacený nejen proto, že je starší, ale i proto, že se na něm vyrobilo řádově více, než na procesu GF, o 7nm TSMC ani nemluvě
              d) Intel nepotřebuje nic skládat
              Tedy u toho osmijádra mě nenapadá jediný důvod, proč by měl být výrobně Intelácký čip dražší.

            • Olšan – GF bude chtít něco vydělat, ale nemůže být výrazně dražší, než konkurence. Když TSMC zavádělo 7nm, tak ceny byly na dvojnásobku 14nm.
              485 nmčip je momentáně konkurence Threadrippery, ale nové Ryzeny buou až 12, možná i 16 jádrové…
              Olšan + Holeček – nepsal jsme, že 14nm výroba Intelu je drahá sama o sobě, ale jejich výtěžnost u mnohojader musí být výrazně horší, i kdyby měli stejnou chybovost. Prostě pokud je Intelí 18 jádro velké 485 mm2, tak kdyby bylo ze dvou modulů po 242,5, tak by se jich dalo poskládat více, jelikož těch 242,5mm2 modulů by se na stejný wafer vešlo o dost více, než jen dvojnásobek, jelikož wafer je kulatý.
              To, že Intelu zůstává arže za výrobu, to je dobrý argument. Ale ta bývá v řádu procent.

            • Ta chybovost u velkého čipu ale opravdu vadí málo. Protože není třeba mít všechny čipy s 18 jádry, stačí třeba 30 %. Zbytek se prodá jako 16jádra, 14jádra… takže nakonec Intel prodá třeba 99% toho nařezaného waferu kromě okrajů = 90+% výtěžnost.

              Díky tomuhle se dají ekonomicky vyrábět ty 600+mm2 GPU, které se kdysi dávno považovaly za strašně nerentabilní… ale s harvestingem je to docela dobře možné, protože se nehraje na to, aby byl každý kus perfektní.

              P.S. v řádu procent IMHO marže třeba TSMC nebude, kde by vzali na výstavbu tolika továren a hodně drahý vývoj leading edge procesu

              Edit: teď jsem se podíval na výsledky TSMC:https://www.tsmc.com/english/investorRelations/quarterly_results.htm
              Hrubá marže (z které se platí náklady firmy) je 41-45 %. Takže víc jak má teď AMD…

              Tj. pokud by wafer stál AMD 5000$ (to je tržba TSMC), tak TSMC to stojí vyrobit 2900 $ a 2100$ jde do jeho kapsy.
              Kdyby měl Intel stejné náklady, tak to znamená, že jeden wafer ho stojí 3000$ a AMD 5000$.

            • Těch 70% je plně funkční, k těm si můžete přidat tak dalších 15% s částečně deaktivovanými jádry.

            • Děkuji za opravu marže výrobců čipů, zajímavé. Ovšem to znamená, že když wafer stojí 5000 USD a AMD z toho má cca 800 8 jádrových moduků, tak to AMD stojí 6,25 USD na modul, a vlastní výrobou by získal na jendom modulu cca další 2-2,5 USD. TO je dost pakatel.
              Zajímavější je to pak u Intelu, tam mu to díky tomu, že má z jednoho wafferu méně než poloviční počet, šetří vlastní výroba peníze dost.

            • Těch 5000 dolarů za wafer jsem si vymyslel, to jenom pro pořádek. Myslím že se to uvádělo jako hausnumero před hodně lety, takže s tím zdražováním bych si tipl, že to dneska bude víc.

              Ono teda se ještě musí říct, že ta marže je průměrná za celé portfolio, ale TSMC vyrábí na docela velkém rozsahu procesů od 100nm a starších přes 90-45nm, hodně je pořád 28nm a do toho ty moderní finFET/10nm/7nm…

            • Taky v tom muze hrat roli ustupek GloFo. Asi by se jim hur vyjednaval prechod k TSMC, kdyby od GloFo nemeli brat vubec nic.

    • Já už intel nesleduju vůbec. Přehršel “lejků,” ve kterých se ani prase nevyzná, nemůže zastřít fakt, že u Intelů ztratili drajv. Nejhorší jsou ale ty nesplněné sliby ohledně 10nm – to ukazuje, v jakém rozvalu a bordelu se nyní Intel nachází. Zatím mají ještě peníze a je vidět, že usilovně šlapou na brzdu výdajů (odepsání joint-venture s Micronem, aj.) a naopak se snaží zabrat v CPU-příbuzných oborech (viz ten Koduri). Ale jestli to bude stačit, to je ve hvězdách. Pokud se Intel přesune k TSMC, bude to známka toho, že jsme byli svědky pádu jednoho velkého mikroelektronického hegemona a inovátora. V tomto světle koketování MIcrosoftu i Applu s ARMem začíná najednou dávat docela smysl.

    • To by som netvrdil momentalne Intel ma vačšie zisky ako pred tym, ich CPU maju rovnaky vykon na rovnakej frekvencii ako AMD ale u Intelu tikaju o 1GHz vyšie. Nestihaju vyrabať a svoje GPU idu vyrabať u samsungu.
      Je pravda že AMD sťahuje naskok intelu ale ten bol tak obrovsky že stale nieje ani v polovičke.
      Najhoršie je na tom to že AMD s 17% stuplo na 20% a ryzeny su tu už 2 roky za 50% ceny oproti intelu. Tak že ak Intel bude držať dvojnasobne ceny oproti AMD mozno do roku 2021 stupne podiel AMD na 25%.
      Ale zatial pre Intel nepredstavuje žiadnu konkurenciu, je to smutne ale je to tak.

      • A ty jsi k nam dorazil z jake galaxie?

        Momentalne jsou AMD CPU vykonejsi nez Intelovske pri nizsi cene a stejne spotrebe. Intel vede v jedinnem parametru, ve vykonu na jadro. Jenomze Intel procesor se 6 jadrama ma malinko vyssi spotrebu jako AMD procesor s 8 jadrama a ocekava se, ze v dalsi generaci by AMD mohlo mit 12 jadrovy procesor se stejnou spotrebou jako bude mit Intel u 8 jader.
        Je tedy zrejme, ze Intel ma sice nejlepsi vykon na jedno jadro, ale za cenu neefektivity ve spotrebe energie a to je dulezity parametr.

        Intel jede na jedinnem faktoru, setrvacnosti trhu. Ono totiz ve firemnim sektoru byly leta programy optimalizovany pro Intel a prechod firem na AMD je velmi pozvolny. Jenze kazdy rok AMD nejake procento ukroji a Intel pada. Pokud ten pad Intel nezatavi, tak do 5 let bude mit AMD nad 50% trhu!

        • 50% jakeho trhu z tech asi 50ti portfolii, kam intel dodava? 🙂
          nebudu zly, asi myslis x86 CPU. jen takova technicka, kde myslis ze se vezme tech pet fabrik behem peti let, ktere by amd potrebovalo na pokryti 50% trhu s desktop a server CPU?
          jak rika snajprik. za dva roky popularniho nastupu jsou to tri procenta.

        • “Momentalne jsou AMD CPU vykonejsi nez Intelovske pri nizsi cene a stejne spotrebe. ”

          Divné, že v hrách, o které většinou lidem jde primárně, to tak nevypadá. Že by bylo AMD vykonnejší 🙂

          Rikas, ze spotreba energie je dulezity parametr. Možná tak pro firmy. Pro kontáky ani omylem. A my jsme tu koncáci.

            • Spotreba se naleziste zdurazni vzdycky tam, kde je to v diskusi potreba :))
              Jedno ze zakladnich pravidel diskusi 😉

            • Jenže ono je to dvousečné. Za prvé je potřeba brát jednotlivce a ne hodit všechny do jedoho pytle. Pak je tu někdo, kdo tvrdí 1. Nvidia má super spotřebu a u intelu to nikoho nezajímá. 2. Nvidia má super spotřebu a Intel ji má na nic. 3. Spotřeba nvidie nikoho nezajímá a intel ji má na nic.
              Takže kdo obhajuje spotřebu Nvidie a tvrdí, že u Intelu je to jedno, je trouba

            • no, nevím, kdo je tady trouba … srovnáváš dvě různé věci …

            • Gogo… Myslíš jako jaké dvě různé věci? Jako spotřebu grafiky a spotřebu cpu? To jsou odlišné věci? Aha. A v čem jsou odlišné? Ja tvrdím, že jsou lidi co tvrdí, že spotřeba u Intel cpu jim nevadí a naopak u grafik amd je to špatně a obhajují tím nvidii. A to je špatně. Buď mi jde o spotřebu nebo ne….

            • @Casper
              Samo, ze nekdy ma smysl resit i spotrebu. Jsou pripady, kdy je to ok. Zbytek jsou pripady, kdy to slouzi pouze jako zastupne argumenty do diskusi, jak si spravne obhajit svou barvu..jako mnoho jinych veci.

            • tombomino
              Někdy to tak je no…. Ale zase každej jsme jinej. Někomu na tom uáleží hodně, někomu míň a někomu vůbec. Do hlavy lidem nevidíš. Za mě spotřeba vede v případě, že se jedná o produkty se stejným výkonem (pro mě využívaným). Pak je pro mě priorita ta spotřeba, protože se rovná ticho. Nicméně nemám provlém si připlatit za lepší edice. Radši si koupím slabší, pro mě dostačující věc, ale v lepší a dražší edici.

            • @casperdeluxe: Truba si jedine ty. Mne je napriklad spotreba CPU u zadku, pretoze je to max ~130W, co je vsak teoria, realne mi bezia 1-2 jadra a spotreba bude okolo 50W. Spotreba grafarien mi naopak jedno nie je ani nahodou, pretoze v tom samom scenari (hram sa nejaku 3d hru) zeru wattov asi 600, to jest asi tak 10+ krat viac, nez to CPU. 😉

              Inak – z toho isteho dovodu mi je uplne u prdele aky je vykon pri zatazeni 4+ jaddier, ale dost ma zaujima vykon pri zatazeni 1-4 jaddra. 😉

            • @CNN.. tohle se da otocit presne naopak. Mne je spotreba grafiky v zatezi principielne u zadku, protoze hraji jednou za uher. Co mi u zadku neni je spotreba CPU v plne palbe, protoze na to musim koupit jednak odpovidajici chlazeni a jednak proto musim adekvatne poskladat i maly build. Ono, kdyz ti jede CPU vytizene na “100%” (at to znamena cokoliv) treba nekolik dni v kuse, tak si rozmyslis, jestli si poridis 9900k a nebo ne…
              Ono se to nezda, ale i CPUckem v dlouhotrvajici zatezi, muzes ohrivat v zime pokoj :))

            • Tombomino: A co ma byt? Pointa je, ze ja negenralizujem ako niekddo. Kolko ludi, tolko potrieb a len fanboi vidi truby. 😛 Ale osobne si myslim, ze na tychto forach je radovo viac ludi, co maju 90% spotreby PC v grafarnach a nie CPU, pricom ich hlavna masivne multithreadova CPU aplikacia je CineBench. 😛 Mimochodom, spotrebu mam tiez u zadku (v zmysle uctov za elektrinu), dokonca i hluk pokial to nie je naozaj extreme, ale teplo mi vadi. Sposobuje nestabilitu, zabija cele PC (co je zvlast v pripade dat na HDD potencialne hodne neprijemne) a v lete sa pri nom neda vydrzat.

    • Máte dost divnou představu o tom, jak šéf firmy může ovlivňovat schopnosti výrobního procesu. Ten by mohl maximálně kecat do financování, ale v něm asi problém nebude. Intel do toho nacpal peněz dost.

      • Pane Holeček, buďte tak laskav a nepoučujte, (nekteré věci nechápete tečka jinak byste nenapsal tohle) bych řekl že jste mudrlant či rozumbrada jak chcete, na Vaše případné komentáře nebudu reagovat (nemám potřebu s někým hádat).

        • Takže inteligentní uživatel iris si může brát do huby koho chce, v tomto případě bývalého šéfa Intelu, ale běda, když si do huby někdo vezme jeho. Přitom je naprosto zřejmé, že jeden člověk, byť na vedoucí pozici, nemá šanci něco pohnojit tak, jak mu to vyčítáte. Intel má přes 100 tisíc zaměstnanců. A naprostá většina z nich jsou hodně inteligentní lidi. Do ladění těch výrobních procesů je zapojeno tisíce zaměstnanců a nikdo z nich si nikdy nestěžoval na to, že by problém byl v tom, že by jim vedení házelo klacky pod nohy, že by byl nedostatek peněz na vývoj nebo že by je vedení směrovalo jiným směrem, než by si sami přáli.
          Ale vy máte samozřejmě jasno o tom, jak to v takovém podniku funguje.

          • Šéf má ale odpovědnost, aby osadil pod sebe kvalitní manažery a vedoucí, kteří zajistí, aby třeba zrovna ten vývoj procesu poběží správně, když už ho CEO nemá čas přímo řídit a kontrolovat.
            Takže tam asi CEO mohl reálně selhat.

            “o ladění těch výrobních procesů je zapojeno tisíce zaměstnanců a nikdo z nich si nikdy nestěžoval na to, že by problém byl v tom, že by jim vedení házelo klacky pod nohy”
            Ale tohle přece nevíme!
            Já teda slyšel, že si lidi hodně stěžovali třeba na Sohaila Ahmeda. Třeba to není jeho vina a hází se mu na hlavu něco co nezpůsobil, ale ta kritika v zákulisí asi byla. A obecně prý nespokojenost v Itnelu byla/je a morálka byla špatná. Zkušený dlouholetí zaměstnanci byli vyhození a nahrazení bažantama/kontraktorama, aby se ušetřilo na platech (2016) a tak podobně.

            • “Zkušený dlouholetí zaměstnanci byli vyhození a nahrazení..”
              ..korporatni klasika a tupost v primem prenosu. Na jednom projektu jsem delal se skvelym typkem, ktereho nekolik let nazpatek vyhodili v ramci reorganizace, kdy se tradicne zbavuje urciteho procenta osazenstva. Tyhle kolecka funguji v korporatech pravidelne. Za nejaky cas potom si ho zpatky najali, ale tak minimalne za 3x naklady jako externistu na projekt na nekolik let.

        • To je samozřejmě pravda. Otázkou je, jestli ve fázích vývoje je schopen posoudit, jak ten vývoj bude pokračovat dál. Třeba maximální dosažitelná frekvence. Když se ukáže, že nový proces nedosahuje výsledků toho starého, škrtem tužky odepíšete desítky miliard, co se do něj nalily a začnete znovu od nuly? Nebo se ho budete snažit vylepšit?
          A může tohle rozhodnout šéf od stolu? Nebo to spíše rozhodují ti zodpovědní pracovníci, kteří na tom procesu dělají, a kteří odhadují, jestli je reálné ho vylepšit nebo ho celý zahodit?
          Pokud by se ukázalo, že ti odborníci říkali: “zahoďte to, začneme znova”, zatímco šéf, říkal: “v žádném případě. Prostě to vylepšete!”, je plně zodpověný. Ale bylo to tak?

          • Jak to bylo, samozřejmě nevíme. Ale jedna z velkých chyb je lít další peníze do něčeho, jen proto, že už se tam spousta peněz nalila.
            Otázka je, jak je možné, že Intel 10 nm nezvládá, přitom konkurenti srovnatelné technologie ano?

  2. Ten Intel než se vymáčkne tak to trvá kdyby to řekli hned na začátku co vyšla první coffe Lake tak jsem si pořídil aspoň tu i7 8700K a nemusel jsem na své 4790K čekat do teď abych se dozvěděl tohle. No co teď buď si sehnat levněji 8700K nebo nebo 9900K popřípadě počkat na nástup DDR5 s PCI Express 4.0 nebo 5.0 už nevím mají v tom bordel.

            • No jo, ale zase když na začátku DDR5 éry člověk nějakou koupí, tak ji pak může použít do druhého PC někde na jejím konci, kdežto když člověk koupí na konci éry DDR4, tak pak další PC na konci DDR5 éry zase asi nebude mít recyklovatelnou RAM a zase pro něj bude lepší čekat spíš až na začátek DDR6… Pokud si tedy neřekne, že na to kašle, že další upgrade stejně bude za tolik let, že už zase asi bude další RAM. Těžko říct, jak dlouho teda DDR5 vydrží, ale pro lidi, který PC drží dlouho, to může dopadnout tak, že když dneska vezmou DDR4, tak další nový PC budou kupovat až s DDR6.
              Ono teda ještě teď do toho přišel ten průšvih s výkyvama cen, který tu byl prakticky celou dekádu, kdy byla RAM prakticky furt různě předražená a bylo jen pár momentů, kdy se dala koupit dobře (2012, 2016 iirc, letos?). Jestli se to bude opakovat, tak si sice člověk možná vyhlídne dobrou dobu na novou platformu, ale bude mít smůlu na ceny.

        • To ešte neviete, v akom loji je 7nm. 😀

          Ak môžem aspoň naznačiť: Ak by si boli istí, že 7nm dokážu dokončiť v 2021/2022, tak by sa s 10nm už vôbec nebabrali.

          Veľa ľudí zabúda že podľa pôvodných plánov tu 7nm už malo byť, takže ten proces má už teraz obrovské zdržanie.

          Už len zaujímavosť je to, že Intel tvrdil že 7nm vyvíja samostatný tím ľudí (iný ako tí čo majú na svedomí 10nm).

      • Naopak bych se nedivil, kdyby lepsi proces nasadili brzy. Nemyslim si, ze jde ve skutecnosti o problemy s 10nm procesem. Oficialne 10nm nestopli jen proto, ze ho uz ohlasili akcionarum a mezitim se celou dobu soustredi na lepsi.

    • Můžete mi vysvětlit, na co reagujete? V článku ani v diskusi nic o trápení akcionářů není.
      A když už si mě berete do huby, přečtěte si, co jsem napsal 17. 4. pod článkem o tom, že Intel přestává dodávat Applu modemy. Napsal jsem tam, že jsem ten den část akcií Intelu prodal z důvodu, že jejich růst mi zvedl jejich podíl v portfoliu nad akceptovatelnou mez. Podobně jsem vloni část Intelu prodával třikrát.
      Jinak ten bláznivý růst i tento pokles je zajímavý. Před třemi měsíci odhadoval Intel, že v 1Q vydělá 57 centů na akcii. Včera ohlásil, že vydělal 59 centů a následoval sešup. To bych ještě chápal, očekávání mohla být vyšší. Je ale zajímavé, že očekávání analytiků byla v průměru jen na 56 centech.
      A pokud vás zajímá, kdy jsem naposledy Intel kupoval, tak to bylo 10. října 2018 při ceně 45,48.
      Lidé jako vy mají problém s pochopením, že vychvalování firmy a cena akcií jsou dvě naprosto odlišné věci. Cena se akcionáři zdá buď vysoká a akcionář začíná postupně prodávat. Nebo se mu zdá cena nízká a on přikupuje. No a pak je nějaké rozpětí ceny, kdy nedělá nic. Tohle platí u firem, které investor vychvaluje. Firmy, které nevychvaluje, jednoduše nekupuje, protože jsou z jeho pohledu buď neperspektivní nebo moc rizikové, anebo dost často moc neprůhledné a nezveřejňují dostatek informací, na základě kterých by šel udělat kvalifikovaný odhad.

        • Shortovat Teslu není úplně blbý nápad. Ta firma prodělává a prodělávat pravděpodobně bude.
          Shortovat Intel, jakožto firmu, která letos očekává 4,35 dolarů čistého zisku na akcii na 20 dolarech může jen blázen. Navíc, to jste měl udělat včera a ne dneska.
          Dluhová krize v USA je hezká věc, ale v čem by podle vás měla Intelu nějak výrazně ublížit?

          • Tak Teslu shortuju na základě technické analýzy, fundamenty mě vůbec nezajímají a ani je nesleduju. Ta TA u Tesly je tak jednoduchá, že na ni musí lehce vydělat i naprostý laik. 🙂
            Kolik má Intel vydělat je v tuto chvíli naprosto irelevantní, to očekávání je totiž už obsaženo v aktuální ceně akcií. Zajímavé, že víš kdy jsem shortoval… 😀
            Ony akcie v krizi tak nějak globálně padají, víme? 😀 Takže teď je ideální doba shortovat, protože pokud to podpoří ještě ekonomická krize, tak ty zisky budou zdablované.

            • Já jsem ale nepsal, že je blbost shortovat Intel, já jsem psal, že je blbost ho shortovat na 20 dolarů, tedy na hodnotě P/E 4,6. Už jen proto, že Intel má obrovský buyback program, v 1Q utratil za nákup svých akcií 2,5 miliardy dolarů a stále má ještě schváleny nákupy za 14,9 miliardy dolarů.
              Takže i kdyby přišla krize sebevětší, tak nízko ty akcie nepůjdou. A v krizi sice klesají všechny akcie, ale hlavně klesají akcie společností, které nemají dostatečný zisk či které mají vysoké dluhy. A ani jedna z těchto variant pro Intel neplatí.

            • Takže ještě jednou, to co píšeš o odkupu je věc, která je již obsažena v aktuální ceně akcií, stejně tak očekávané zisky atd… Dokud toto nepochopíš, tak není o čem.. 🙂

              “Takže i kdyby přišla krize sebevětší, tak nízko ty akcie nepůjdou” – tuhle větu by pravý trader či investor NIKDY nevyslovil.

              Krize 08 – akcie INTC -55%, to jen tak pro pořádek.

            • Aznohh:
              I kdyby šly akcie o 55 % dolů, pořád budou mít k 20 dolarům dost daleko. Navíc, v tom roce 2008 měly i po tom 55% poklesu vyšší P/E, než mají dneska na současné ceně.
              Ale jinak vám samozřejmě v shortování nebráním. Jsou to vaše peníze, vaše budou i zisky nebo ztráty.
              O tom, co by investor vyslovil nebo nevyslovil evidentně nic nevíte. Na tradera si nehraju, ale investor jsem. Takže tím vyslovením, jsem vyvrátil váš výrok.

            • “I kdyby šly akcie o 55 % dolů, pořád budou mít k 20 dolarům dost daleko.” Byly by na $23, ano to je opravdu velmi daleko. 😀

              Tím bych to raději ukončil pane investore. 😀 Samozřejmě trejd mi vyjít nemusí, ale vzhledem k super vstupu už mám posunutý stop-loss na break even, takže ztratit nemůžu ani dolar.