Jak dobrý je AMD Zen 6? Konečně máme detaily nové architektury, i o kolik se zlepší výkon na 1 MHz

Přinášíme podrobný rozbor zlepšení a změn, které AMD udělalo v nové generaci procesorů: Dlouho očekávané architektuře Zen 6.

Zatím pořád čekáme na procesory AMD Ryzen s novou architekturou Zen 6, ale AMD už v létě odhalilo serverová CPU Epyc 9006 s touto architekturou. Bylo to ale jen částečné poodhalení – nevyšly testy a benchmarky a firma nesdělila detaily k architektuře. To ovšem přišlo minulý týden – Epycy 9006 otestovaly různé weby a konečně máme i architektonické detaily. V tomto článku rozebereme, co je na Zenu 6 nové a vylepšené.

Zen 6 přichází a prý je to nejlepší serverové CPU na světě: AMD uvádí procesory Epyc 9006 „Venice“ Přečtěte si také:

Zen 6 přichází a prý je to nejlepší serverové CPU na světě: AMD uvádí procesory Epyc 9006 „Venice“

Zen 6 není úplně nové jádro. Přesto velké změny

AMD má od vydání jádra Zen nastavenou koncepci vývoje architektur CPU tak, že funguje v dvougeneračním cyklu – liché architektury jako Zen 3, Zen 5 přinášejí velké změny a výrazně předělanou architekturu, zatímco následující sudé architektury (například Zen 4) stavějí na jejich základu a přidávají další zlepšení, které ho rozvíjejí. Trochu to připomíná někdejší koncepci tick-tock u Intelu, ale s odlišnostmi. AMD říká oněm druhým evolučním architekturám „leveraged core“ a tyto architektury zdaleka nepřinášejí nějaké malé omezené změny nebo malé nárůsty výkonu. Zen 4 svými vysokými frekvencemi a instrukcemi AVX-512 byl jeden z největších pokroků v celé historii jader Zen.

Podle toho, co víme, je Zen 6 také „leveraged“ jádro a staví na základě Zenu 5, který rozvíjí, místo aby zase přineslo velké přehodnocení a přebudování architektury (tato role by měla vycházet na Zen 7 v roce 2028). Změny jsou ale docela velké a některé z nich nejsou pouze rozvíjením toho, co už bylo v Zenu 5.

Dva (či tři) CPU čiplety

Zatím firma ze Zenu 6 prezentuje pouze jeho verze pro servery. Pro ty má AMD dva, respektive tři druhy CPU čipletů, všechny vyráběné 2nm procesem TSMC (technologie N2P, ale patrně s modifikacemi na míru). První je čiplet se 32 kompaktními jádry Zen 6, které jsou patrně propojené mesh sběrnicí a sdílí celkem 128 MB L3 cache. Tento čiplet zůstane pravděpodobně omezen pouze na servery (procesory s ním mohou mít až 256 jader), jakkoli by v desktopových CPU mohl být zajímavý.

Druhou a třetí variantou je „standardní“ čiplet s velkými (klasickými) jádry Zen 6. Těch je 12 a sdílí 48 MB L3 cache – nebo v případě třetí varianty, což je stejný čiplet doplněný o 3D V-Cache pomocí 3D pouzdření, 144 MB. Tyto 12jádrové čiplety budou asi použité i v desktopových procesorech pro socket AM5. Očekávali bychom, že v desktopu, což není tak velký trh, půjde o fyzicky stejný křemík, i když nelze vyloučit některé menší odchylky (jiné parametry výroby waferů, ale stejné masky). Čiplet má údajně plochu 76 mm².

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Nová – i když ne úplně překvapující – informace je, že CPU čiplet pro serverové Epycy s jádry Zen 6c obsahuje ve skutečnosti 33 jader, nikoliv 32, jak bylo dosud uváděno. Jádra by zřejmě mohla být uspořádána s mesh propojením ve třech řadách po 33 jádrech. Zatím není v plánu prodávat modely s plným počtem jader zapnutým (takový model Epycu by mohl mít 264 jader).. Jedno bude vždy používáno jen jako vypnutá rezerva, aby se v 256jádrových modelech daly používat CPU čiplety s nějakým defektem.

Nová a naopak velmi překvapující informace je, že tentokrát jsou docela významné rozdíly mezi architekturami klasického a kompaktního jádra. Ti, kdo vývoj CPU architektur AMD pozorně sledují, asi ví, že u AMD to doteď fungovalo tak, že z pohledu architektury a její výkonnostní charakteristiky (výkonu na 1 MHz čili IPC) se jádra Zen 4 a Zen 4c, nebo poté Zen 5 a Zen 5c neměla lišit. Klasické jádro pouze mělo optimalizace a úpravy pro vyšší frekvence, takže mohlo dosahovat podstatně vyšších taktů, za cenu výrazně větší plochy na čipu – protože tranzistory a obvody schopné pracovat s vyšším napětím a na vyšších taktech potřebují na čipu víc místa.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Zen 6c není stejný jako Zen 6. Má paradoxně vyšší IPC

Zen 6 a Zen 6c toto rozbourávají, a jádra se mezi sebou poprvé architektonicky liší nejen v drobnostech, jejich IPC by mělo být dost odlišné. Není to ale tak, že by kompaktní Zen 6c byl zjednodušený pro menší plochu. Zen 6c má naopak některé struktury a bloky posílené proti klasické variantě. Bude mít tedy sice nižší takty, ale současně by měl vykazovat o něco vyšší IPC (výkon na 1 MHz).

Toto se vám může zdát neintuitivní. Důvod zřejmě není ten, že by AMD schválně posilovalo Zen 6c a tím toto jádro zvětšovalo navzdory tomu, že jeho cílem je menší plocha a tím větší hustota jader. Spíše je to tak, že Zen 6c lze přeneseně chápat jakýsi výchozí stav architektury, oproti němuž AMD ladilo jádro Zen 6. A při jeho optimalizacích zřejmě inženýři v případě některých struktur naráželi na to, že jejich zvětšení a rozšíření zároveň činilo dosažení vysokých taktů obtížnější (protože časování a zpoždění obvodů už se do vyšších taktů „nevejde“).

Proto pro klasické vysokofrekvenční jádro zvolili jejich zmenšení, aby se tím taktovací potenciál zlepšil díky tomu. Pro ilustraci: například situace mohla být taková, že větší struktury jádra Zen 6c zlepšují výkon třeba o 5 %, ale pokud je oželíme, bude jádro schopné běžet na o 10 % vyšším taktu, takže pro pro klasické jádro může být obětování malé části IPC výhodný kompromis. Jiným důvodem mohlo být, že dotyčné bloky byly ve vysokofrekvenčním klasickém jádru realizované jinými knihovnami a ve výsledku se do půdorysu už větší struktury nevešly, zatímco jádro Zen 6c pro ně použilo na spotřebu a hustotu optimalizované knihovny, s nimiž byly bloky velmi malé a bylo možné jim o něco zvětšit kapacitu.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Přepracované jádro, posílený frontend

A teď už k samotným změnám uvnitř jádra Zen 6. Architektura nedělá změny v mezipamětech cache – L2 zůstává na kapacitě 1 MB (16-way asociativita), L1 datová cache je 48KB (12-way) a L1 cache pro instrukce je 32KB (8-way). Na tu je navázaný frontend, který přejímá koncepci se Zenu 5 – má tedy rozdělenou fázi fetch a decode na dvě, které zvládnou separátně načítat z L1 cache pro instrukce dva bloky kódu současně (dvakrát 32 bajtů za cyklus). Procesor má tedy opět dva klastry s dekodéry, každý se čtyřmi, takže celkově jádro umí dekódovat osm instrukcí za cyklus.

8-wide dekódování, nebo až 18 instrukcí z µOp cache

Ovšem zde je první důležitá změna. V Zenu 5 nemohl program běžící na jednom vlákně využít celou tuto kapacitu dekódování a měl vždy k dispozici jen jeden klastr. Dva klastry se využily jen při běhu dvou vláken pomocí SMT – každé vlákno mělo jeden klastr pro sebe. Teoreticky mohlo jít o záměr, ale podle komunikace AMD to trochu vypadalo, jako by se nepodařilo původně chtěné zapojení obou dekodérů pro jedno vlákno bezchybně zprovoznit a tato schopnost byla v Zenu 5 vypnutá nebo nedokončená.

Podle informací, které AMD řeklo o Zenu 6, už by v novém jádru tato schopnost měla být funkční. I jednovláknový program tedy bude moci využít všech osm dekodérů v jednom cyklu (s spolu s tím může v jednom cyklu vyžít i plnou kapacitu zdvojené fáze fetch). Toto je důležitý moment, protože schopnost dekódovat maximálně čtyři x86 instrukce za cyklus byla dlouhodobě jedním z větších omezení jader Zen (a rysem, který bývá v různých plamenných fanouškovských hádkách uváděn jako důvod, proč jsou procesory x86 odsouzené k záhubě).

To, že Zen 6 už umí dekódovat 8 instrukcí podobně jako jádro Lion Cove od Intelu, však ukazuje, že problematické rysy instrukční sady x86 zas tak nepřekonatelná koule u nohy být nemusí. Nejvýkonnější procesory Arm už dekódují i deset instrukcí za cyklus, ale jádro AMD už za nimi není moc daleko, zvláště když uvážíme, že přidané další jednotky mívají klesající užitek.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Na rozdíl od procesorů Arm také dekódování instrukcí není u AMD hlavní strategie. Jádro Zen 6 dál používá tzv. µOp cache, do níž si dekódované instrukce ukládá a může je tak používat opakovaně bez toho, aby se dekódovaly pokaždé znovu. To šetří energii a může zlepšit výkon, byť tato struktura stojí dost tranzistorů a také má nějakou spotřebu. Typicky se při běhu programu nadpoloviční většina instrukcí (často až okolo 80 %) najde v µOp cache a při zpracování instrukcí z tohoto zdroje tak limity kapacity dekodérů nehrají roli.

Tato cache má v Zenu 6 a 6c kapacitu 6750 instrukcí, což měla už v Zenu 4, jádra Zen 5 a Zen 5c ale pak měla kapacitu sníženou na 6000 položek (avšak na oplátku se do ní vešlo více zfúzovaných instrukcí). Nyní se tedy kapacita také vrací na původní vyšší velikost. Zejména byl ale zlepšen výkon: Zatímco v jádru Zen 5 dokázala dodávat dvakrát šest instrukcí za cyklus (opět totiž podporuje současnou obsluhu dvou vláken), v jádru Zen 6 už dodává dvakrát devět instrukcí za cyklus. Tato cache tak dokáže rychleji plnit frontu (Micro-Op Queue) pro následující fáze zpracování, kdykoliv když nadejde její chvíle.

Fáze Dispatch následující po Micro-Op Queue je stavěná na zpracování osmi instrukcí za cyklus, jako v Zenu 5.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Backend výpočetních jednotek, schedulery jsou opět změněné

Počet vykonávacích jednotek zůstal nezměněný, nedošlo tedy například na přidání dalších ALU. Nicméně AMD jednak posílilo out-of-order execution infrastrukturu kolem nich tak, aby jádro dokázalo stejný počet jednotek využít efektivněji (k vyššímu výkonu na jeden cyklus), jednak udělalo velkou architektonickou změnu ve schedulerech.

AMD za šest generací jader Zen víckrát vyměnilo způsob, jakým mají postavené schedulery, což je docela zajímavé, protože třeba Intel se u velkých jader držel stejného typu jednotného scheduleru desítky let beze změn, zatímco AMD jako by v této oblasti neustále experimentovalo a střídalo techniky.

První dvě generace Zen a Zen 2 měly unifikovaný scheduler pro všechny pipeline jednotky FPU/SIMD současně. Ale pro celočíselnou část měly 6 či 7 individuálních (distribuvaných) schedulerů pro každou jednotku ALU nebo AGU (load/store) zvlášť. Zen 3 udělal to, že použil v celočíselné části čtyři schedulery, z nichž každý obsluhoval jednu ALU a jednu AGU, a v FPU/SIMD jednotce rozdělil jejích šest pipeline na tři a tři, obsluhované dvěma schedulery. Tohoto schématu se podržel i Zen 4.

Zen 5 udělal ale docela velkou změnu směrem k unifikování scheduleru. Zatímco v SIMD/FPU části jsou schedulery rozdělené (už ale na tři, nejen na dva), v celočíselné části AMD vytvořilo dva schedulery – jeden obsluhuje všech šest jednotek ALU, druhý separátní obsluhuje všechny čtyři jednotky AGU (load/store).

Zen 6 zachovává rozdělení na tři schedulery v SIMD/FPU části, ale v celočíselné části opustil nové řešení nasazené v Zenu 5 a vrátil se v podstatě k designu, který používaly Zen 3 a Zen 4. Jádro tak má šest schedulerů, kdy každý obsluhuje jeden pár vykonávacích jednotek (většinou ALU + AGU, ale poslední dva schedulery mají pod sebou ALU a jednotku pro větvení). Podle Mike Clarka z AMD umožňuje distribuovaný scheduler lépe škálovat výkon jádra výš. Uvidíme, zda toto řešení vydrží, nebo v další generaci AMD zase zkusí jiný přístup.

Stejně ALU, víc registrů

Celočíselná část jádra Zen 6 má šest jednotek ALU pro aritmeticko-logické operace. Jedna z jednotek umí zpracovávat celočíselné dělení, dvě celočíselné násobení. V Zen 5 uměly násobení provést tři ze šesti ALU, takže toto je krok zpět. Podle AMD se třetí jednotka pro celočíselné skalární násobení ale nevyplatí vzhledem k přínosu a k prostoru na čipu, který by zabírala. V Zenu 5 byla třetí jednotka MUL údajně přidaná hlavně proto, že to zjednodušilo nasazení unifikovaného scheduleru, který už Zen 6 nemá a tedy její výhodnost zmizela.

Jádro má také tři jednotky pro zpracování větvení za cyklus. Jádra Zen 6 a Zen 6c se liší v počtu hardwarových registrů, které mají ve svém fyzickém souboru pro operace přejmenování architektonických registrů: Zen 6 má 288 registrů, Zen 6c dokonce 352 registrů. Zen 5 měl jen 240.

Jednotek load/store je stále čtveřice, přičemž umí zpracovat až čtyři čtení za cyklus o šířce 64 až 256 bitů, nebo dvě čtení o šířce 512 bitů (tedy data odpovídající jednomu registru pro instrukce AVX-512). Jen polovina jednotek podporuje zápis do paměti (respektive nejprve do L1 cache), takže lze provést dvě operace store o šířce 64–256 bitů, nebo jeden 512bitový zápis. Latence L1 cache zůstává 4 cykly.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Hloubka front pro načítání (Load Queue) se u variant jádra liší. Klasický Zen 6 má hloubku Load Queue 72 položek a Zen 6c 80 položek, zatímco u Zenu 5 by to mělo být 64. Jde o čtyři separátní fronty pro každou z load/store jednotek, celkem tedy mají 288, 320 a u Zenu 5 256 položek. Store Queue pro operace zápisu dat do paměti, která je jen jedna společná, má 128 položek oproti 104 u Zenu 5.

FPU a SIMD jednotka

Jednotka FPU/SIMD je jako u všech architektur AMD oddělená. Tvoří ji opět šest pipeline, které obsluhuje fronta Non-Scheduling Queue (o hloubce 96 položek), za níž jsou tři schedulery, každý pro dvojici z pipeline. Zen 6 je prohlubuje – zatímco v Zenu 5 měly hloubku 38 položek, v Zenu 6 je to 46 položek. A pozor – Zen 6c se opět vymyká a zvyšuje dokonce na 60 položek. Fyzický soubor registrů má 384 SIMD registrů širokých 512 bitů, tentokrát stejný počet pro klasické i kompaktní jádro.

Schopnosti šesti pipeline jsou z větší části nezměněné. Jádro má dvě FADD pipeline (podporující jednoduché instrukce) dvě pipeline FMUL/FMAC, které umí i násobení a další složité operace. Zůstává latence SIMD operací – FMAC 4 cykly, FMUL 3 cykly, FADD dva cykly. Jednotka ale dokáže provést více operací load – může z load/store jednotek v celočíselné části dostat dvě 512bitová nebo čtyři 256bitová čtení, zatímco Zen 5 dokázal jen dvě čtení za cyklus pro jakoukoli šířku – u 256bitových čtení (například pro instrukce ACX/AVX2) tedy nečerpal výhodu z jejich menší šířky.

AMD posílilo schopnost zpracování instrukcí VNNI-INT8. Ty v Zenu 5 umí zpracovat dvě pipeline, v Zenu 6 už čtyři, takže je lze vykonat čtyři za cyklus místo dvou.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Reorder Buffer narostl

Všechny vykonávací jednotky a jejich schedulery jsou připojené za hlavní out-of-order frontu Reorder Buffer (RoB), v rámci které procesorové jádro může přehazovat pořadí vykonávání instrukcí a hledá příležitosti k jejich paralelnímu zpracování a také hledá instrukce, které lze zpracovat dopředu. Jde o hlavní nástroj zvyšování IPC procesoru – samotné velké množství například ALU totiž není moc platné, pokud procesor nedokáže najít ve zpracovávaném „oknu“ kódu instrukce, které na nich lze paralelně zpracovat. A tímto oknem je právě Reorder Buffer, takže je důležité, aby byl co největší a nejefektivnější (tato část totiž také může mít vysokou spotřebu, takže je u ní kritický nejen maximální výkon).

AMD dosud používalo relativně malé Reorder Buffery, Zen 3 měl například jen 256 instrukcí, zatímco konkurence v té době mnohem víc (Intel Golden Cove: 512, Apple Firestorm: 630). Zen 5 měl RoB stále s hloubkou jen 448 položek, což Zen 6 slušně navýšil. Klasická verze jádra zen 6 má hloubku ROB 576 položek. Ovšem jde o další místo, v kterém je kompaktní verze jádra silnější – Zen 6c má hloubku RoB rovnou 640 položek.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Prediktor větvení, prefetch

V každé nové architektuře procesorů mají prvořadou důležitost pokroky v predikci větvení a prefetchingu (přednačítání dat do cache), které jsou zdrojem zlepšování výkonu na 1 MHz a jsou podmínkou pro to, aby CPU jádra s vyšší šířkou co do počtu jednotek skutečně mohla dosahovat vyšší IPC. Zen 6 má také vylepšené prediktory větvení. Ty se drží architektury TAGE, ale mají optimalizované tabulky, hlubší fronty a větší return address stack o 64 položkách.

Jednotky dokážou pracovat s až třemi okny za cyklus a zvládnou zpracovat dvě uskutečněná větvení (skoky) za cyklus. Podle testování webu Chips and Cheese se AMD zdá se podařilo zkrátit čas (počet cyklů), který vyžaduje zotavení ze špatně odhadnutého větvení, což by mělo zlepšit výkon. Úspěšnost predikce se zdá se proti Zenu 5 nezlepšila o moc. Nicméně Zen 5 měl prediktor velmi dobrý (minimálně ve své době napřed před velkým jádrem Intelu), cílem tedy patrně bylo zrychlení prediktoru.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Vyšší latence L3 cache kvůli více jádrům

L3 cache procesorů Zen 6 má opět být víceméně exkluzivní, nejsou v ní tedy kopie dat v L2 cache jader, ale její obsah tvoří data, která byla z L2 cache jader vytěsněna (tzv. victim cache). V L3 cache jsou ale duplikovány tagy L2 cache jader, aby se dalo rychle zjišťovat, která data v které L2 cache jsou. Latence L3 cache se o něco zhoršila – zatímco u Zenu 5 dělala velmi nízkých 47 cyklů, u Zenu 6 narostla na 55 cyklů a u Zenu 6c na 66 cyklů.

Toto zvýšení je nejspíš i kvůli tomu, že je na L3 cache napojeno více jader (u Zenu 6c výrazně více než u Zenu 6), takže topologie propojení je složitější. Je možné, že u procesorů s 3D V-Cache bude ještě o něco vyšší (procesory s architekturami Zen 3, 4 a 5 platily za „X3D“ navýšením latence L3 cache o 4 cykly).

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Zen 6 podporuje až 127 zpracovávaných požadavků z L3 cache na data nenalezená v L2 cache jádra, a L3 cache může současně zpracovávat až 1280 požadavků směřujících do RAM – tedy na data nenalezená v L3 cache. Tato schopnost je důležitá pro zachování výkonu v náročných programech a hrách, jejichž pracovní sada dat se nevejde do privátních pamětí cache v jádrech.

Nová instrukční rozšíření

Zen 6 sice nepřináší oficiálně podporu AVX10 (což jsou do značné míry jen přejmenované instrukce AVX-512), ale má dost přidaných instrukcí. V rámci AVX-512 přibyla plná podpora pro výpočty s datovým typem FP16 (a tedy dvojitým výkonem proti FP32). Celočíselné instrukce FMA (IFMA) je možné používat nejen s 512bitovou, ale i s 256bitovou šířkou (kterou používají jádra Intelu). Dále přibyly AVX-VNNI-INT8 instrukce, SIMD instrukce pro převod mezi formáty FP16 a BFloat16 a FP32 a instrukce BMM – Bit Matrix Multipy, které byly nedávno specifikovány jako volitelný doplněk instrukcí AVX10.3.

Nepřátelé musí spolupracovat: Intel a AMD společně vyvinuli nové x86 instrukce ACE v2 a AVX10.3 Přečtěte si také:

Nepřátelé musí spolupracovat: Intel a AMD společně vyvinuli nové x86 instrukce ACE v2 a AVX10.3

Vedle těchto přídavků také Zen 6 přidává nové schopnosti profilování (Memory Profiler, IBS Buffering) a různé technologie pro virtualizaci a bezpečnost. V rámci technologie SEV (Secure Encrypted Virtualization) například přibyla funkce SEV-SNP, která by měla vylepšit zabezpečení technologie SMT proti různým rizikům.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Podpora FRED od AMD

Potenciálně hodně důležité je, že Zen 6 implementuje technologii FRED (Flexibble Return and Event Delivery), která modernizuje zpracování přerušení, výjimek a systémových volání, kde se za dekády v architektuře x86 nahromadilo dost historické zátěže. Použití nového režimu FRED by mělo pomáhat s výkonem a snížit komplexitu (a potenciální chybovost) této funkcionality pro operační systémy, které ji musí obsluhovat. Potenciálně by asi mohlo jít i o přínos pro bezpečnost.

AMD se s Intelem dohodlo, že FRED bude jednou ze součástí standardizovaných coby společný základ kompatibility ve všech budoucích x86 procesorech. Zen 6 má podporu jako první jádro od AMD, zatímco Intel FRED poprvé přinesl letos v procesorech Core Ultra 300 „Panther Lake“.

Nová zbraň x86 proti Armu: Procesory Intel zrychlí díky technologii FRED. Přínos už byl otestován v Linuxu Přečtěte si také:

Nová zbraň x86 proti Armu: Procesory Intel zrychlí díky technologii FRED. Přínos už byl otestován v Linuxu

Zlepšení výkonu a IPC: V serverech o hodně, ale teprve uvidíme, jak se bude chovat PC software a hry

Tyto změny podle AMD souhrnně vedou ke zlepšení výkonu na 1 MHz (IPC) 20–31 %. Nejde ovšem o to, co pod IPC obvykle rozumíme. AMD tuto hodnotu uvádí pro serverové aplikace a jde o údaj vztažený k procesorům se 16 aktivními jádry (a 32 vlákny) Zen 5 a Zen 6c, přičemž oba procesory mají nastavenou stejnou frekvenci. Jde tedy o srovnání mnohovláknového výkonu, navíc včetně vlivu SMT. Podle AMD je nová generace o +20 % rychlejší v klasických cloudových a enterprise serverových úlohách a až o +31 % rychlejší v různých AI úlohách – jde vždy o geometrický průměr z různých úloh. V průměru při započítání obou typů úloh je podle AMD geometrický průměr zlepšení IPC +27 %. Vyšší nárůst v AI je patrně daný některými zlepšeními a rozšířeními SIMD instrukcí oproti jádrům Zen 5, například tím zdvojnásobeným výkonem VNNI-INT8.

Tyto hodnoty nelze ale brát ani přibližně jako ukazatel toho, o kolik se zlepší jednovláknové IPC, které je obvykle tou hodnotou, na kterou se při srovnávání architektur díváme. Už jsme zmínili, že je započítán vliv SMT, tedy zpracování dvou vláken na každém jádru. Je možné, že SMT u Zenu 6 přidává relativně víc výkonu ve srovnání jen s jedním běžícím vláknem než u Zenu 5. Takové zlepšení pak vylepší výkon na 1 MHz v mnohovláknových, ale vůbec ne v jednovláknových úlohách.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Kromě toho asi důležitou roli hraje to, že je srovnáváno konkrétně na 16 jádrech. V případě Zenu 5 je 16 jader tvořeno dvěma bloky CCX po osmi jádrech s vlastními nesdílenými L3 cache (32 MB + 32 MB). Zen 6c má přitom 16 jader v jednom CCX, a všechna tak mohou sdílet jeden blok L3 cache. To samo zvyšuje výkon, ale navíc je blok L3 cache ještě větší (128 MB), což asi je také významný faktor (a procesory Ryzen pro PC budou mít L3 cache menší). Nevíme, proč AMD nesrovnávalo proti jádrům Zen 5c, která také mají bloky CCX s 16 jádry (ale dohromady jen 32 MB L3 cache).

Všimněte si také, jak AMD uvádí nárůst IPC speciálně pro Zen 6c, ne pro klasický Zen 6. Připomínáme, že Zen 6c by měl mít vyšší IPC než klasický Zen 6, toto srovnání tedy procenta trochu nadhodnocuje, mezi klasickým Zenem 5 a 6 by vycházela nižší procenta.

Pro využití v PC aplikacích a ve hrách by nás samozřejmě víc zajímalo IPC na Ryzenu a v jednovláknové aplikaci. Nárůst IPC pro programy běžící v jednom vlákně na jednom jádru může být o dost nižší než výše uváděná čísla, takže bychom zatím spíše byli opatrní. Čekat se dá asi spíš něco mezi 10 až 15 % navíc, což i před lety uváděly jako cíl pro tuto architekturu uniklé slajdy. Dalším faktorem, který činí odhad jednovláknového nárůstu IPC pro procesory Ryzen pro notebooky a PC obtížnější, jsou i odlišné paměti – běžné DDR5 a LPDDR5 moduly, zatímco procesory Epyc pro servery mají registered (RDIMM) nebo multi-rank (MRDIMM) moduly typicky s vyššími latencemi.

Recenze Epyců 9006 už oficiálně vyšly. Různá měření výkonu má například ServeTheHome, Chips and Cheese, Tom’s Hardware, řadu testů má Phoronix (Epyc 9996, Epyc 9686F, test s různými rychlostmi pamětí, test vlivu SMT na výkon Zenu 6/6c).

Takty: Už ne 5,0 GHz, ale 5,3 GHz

AMD původně uvádělo jako nejvyšší frekvenci boostu jader Zen 6 u procesorů Epyc 9006 u oficiálně oznámených modelů 5,0 GHz (jeden z HPC modelů měl však mít takt 5,15 GHz). Nyní firma překvapivě takty zrevidovala, a to směrem nahoru. U modelů Epyc 9G76, a 9686F s 96 jádry a modelu 9586F s 64 jádry je nově maximální takt boostu 5,3 GHz. Není to daleko za tím, čeho dosahují desktopové procesory Ryzen s jádry Zen 4 a 5 (maximum boostu pro modely 7950X a 9950X je 5,7 GHz).

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Zda šlo o záměrný „sandbagging“ s cílem překvapit konkurenci, nebo se v průběhu měsíců, které uplynuly, výtěžnost výroby a schopnost dosahovat vysokých taktů ukázaly být na 2nm procesu lepší, než se zdálo, to těžko říct. Doufejme, že to znamená vysoké taky i pro snad už se blížící desktopové procesory Ryzen.

Tento takt 5,3 GHz se týká jen modelů s klasickými jádry Zen 6. Vypadá to, že nejvyšší takt u kompaktních jader Zen 6c (které jsou ve všech modelech s vyšším počtem jader) je 4,1 GHz.

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

CPU architektura AMD Zen 6 a Zen 6c

Autor: AMD, via: ComputerBase

Zen 6 nebyl od základu navržený pro agentickou AI nebo jiný současný trend

AMD si mimochodem během prezentace architektury Zen 6 neodpustilo šťouch do firem Arm (procesor AGI) a Nvidia (čipy Vera), které letos vydaly vlastní procesory, u nichž tvrdí, že jsou od základu navržené pro „agentickou AI“. Ta se stala mantrou během uplynulých zhruba 12 měsíců. Mike Clark, viceprezident AMD a šéf architekt CPU firmy k tomu řekl, že tato rozhodnutí se činila před čtyřmi lety, a tehdy nikdo o dnešních agentických AI nevěděl, takže nebude předstírat, že AMD šilo procesory speciálně jim na míru. Ironicky jsou podle firmy AMD přesto pro tuto úlohu nyní tím nejlepším na trhu.

AI agenti

Toto nejspíš odpovídá realitě, protože vzhledem k dlouhým vývojovým cyklům jsou CPU navrhována s obecnějšími cíli a jejich výkonnostní charakteristiky nejsou designovány přímo pro takové konkrétní aplikace jako „běh AI agentů“. Léta dopředu se totiž inženýři nemohou spoléhat, že úzce definované vlastnosti konkrétního softwaru se do doby, než procesor přijde na trh, výrazně nezmění. Úspěšnou strategií je tedy snažit se výkon procesoru přizpůsobit co možná nejvíce scénářům a navrhnout architekturu tak, aby její silné stránky měly obecné a široké, ne jen úzce dané využití v praxi. Takže ať už bude za 3 nebo 4 roky vypadat software jakkoliv, najde si vzniklé CPU na trhu místo.

Zdroje: Chips and Cheese, techPowerUp, ServeTheHome, ComputerBase

Autor článku

Redaktor portálu Cnews.cz. Zaměřuje se na procesory, mobilní SoC, grafické karty, disky a další počítačový hardware. Profil autora →

Kvíz týdne

Tyto konektory zná každý. Ale víte, co jejich zkratky doopravdy znamenají?
1/9 otázek