Není to moc dlouho, co se vynořila zpráva, že by USA mohly jako strategický investor poskytnout Intelu finance na budování továren výměnou za podíl ve společnosti, což prosáklo krátce poté, co prezident Donald Trump firmě zatopil teatrálním vyzýváním k okamžité rezignaci CEO Lip-Bu Tana. Vypadá to, že věci šly rychle a Intel tuto „nabídku“ přijímá. Pro firmu to ale zdaleka není nějaké ideální řešení jejích problémů.
Podpora, ale i kořist
Intel minulý týden oznámil „historickou dohodu“ s trumpovskou administrativou nyní vládnoucí v USA, v rámci níž USA firmě poskytují celkově 11,1 miliardy dolarů na podporu rozšíření technologických a výrobních schopností v USA. Ale jak již vyplynulo dříve, nejde o státní podporu v běžném smyslu, ve skutečnosti jde o nákup akcií, protože výměnou stát získá akcie Intelu, a to téměř desetinový podíl (9,9 %).
Jde o 433,3 milionu akcií, které USA získávají za 20,47 $. Cena akcií Intelu kvůli problémům firmy hodně klesla, takže nákup v tento moment může být velmi výhodný – pokud se firmě povede obrat – podobně jako třeba nákup akcií AMD v době, kdy byly velmi nízko.
Navíc bohužel pro Intel nejde o nové prostředky, ale finance, které firma měla už předtím získat ze zákona CHIPS Act, což byl balík peněz, který předchozí demokratická administrativa vyčlenila na podporu výroby čipů v USA – Intel takto dostal pobídky na výstavbu továrny v Ohiu. Z těchto peněz ale Intel stihl dostat jen 2,2 miliardy $. Po nástupu do úřadu Trump vyvíjel snahy CHIPS Act zrušit a toto je výsledek – prostředky místo toho budou Intelu „dány“ formou nákupu podílu ve firmě. To, že se zpětně mění podmínky, je asi ilustrace toho, jak se v Americe posouvá společenské a zákonné prostředí a je trochu otázka, zda ten „historický“ význam celé zprávy netkví spíš v tom.
Celá 11miliardová investice USA je tvořena dřívějším financováním z CHIPS Act. Vedle již vyplacené 2,2miliardové částky jde navíc o sumu 8,9 miliardy $ určenou na továrnu v Ohiu, kterou Intel doteď nedostal a navíc 3,2 miliardy $, které byly separátně vyčleněné v rámci programu Secure Enclave (pod nímž je zajištění důvěryhodné domácí výroby čipů pro potřeby ministerstva obrany a armády). Lze říct, že USA pozdržely dříve schválené investiční pobídky a teď je uvolní, ale chtějí z to něco navíc. Po obrodu Intelu by samozřejmě bylo lepší, kdyby aspoň výměnou za akcie dostal zcela nové prostředky na investice.
Tento vstup USA je spíš špatná zpráva pro stávající akcionáře, jelikož 10% podíl pro USA znamená, že jejich vlastní podíly ztratily 10 % hodnoty. Cena za tuto státní podporu je tedy dost vysoká a za běžných okolností by to asi nebylo jen tak akceptováno. Uvolnění financí snad aspoň firmě pomůže v obratu k ekonomické soběstačnosti, ale bylo by pro ni výhodnější, kdyby prostě dostala původně schválené investiční pobídky bez toho, aby si administrativa ex post vymínila, že za ne chce nazpět podíl.
Výroba čipů v továrně Intel Foundry
USA se tímto stávají největším jednotlivým akcionářem, nicméně nemají mít místo v představenstvu (a smlouva je také zavazuje při hlasování akcionářů postupovat v souladu s návrhy představenstva). Stát může získat ještě dalších 5 % v případě, že Intel prodá nadpoloviční podíl ve svých továrnách na výrobu čipů (Intel Foundry). Pokud firma nebude kontrolovat alespoň 51% podíl v Intel Foundry, mohou USA nakoupit dalších 5 % celého Intelu za cenu 20 $ na jednu akcii.
Micron a TSMC by zřejmě návrh nepřijaly
Zdá se, že na stole byl i pokus dostat takto zpětně podíl za finance, které byly na podporu polovodičové výroby poskytnuté Micronu a TSMC také v rámci zákona CHIPS Act. Tam ale zřejmě Trump nepochodil. Právě kvůli tomu, že za běžných okolností není toto prodávání podílu pro firmy vítaná věc a použily by jako alternativu prostou půjčku, která stojí jen peníze a ne podíl ve firmě.
Zástupci vlády nepotvrdili, že by o podíl v Micronu a TSMC také usilovaly, ale v TSMC údajně bylo projednáváno, že by společnost v případě takového podílu místo toho peníze vrátila, což by byla nejspíš i reakce Micronu. U Intelu tento nátlak uspěl nejspíš proto, že společnost nemá moc na výběr. Ratingové firmy navíc nedávno zhoršily její hodnocení (Fitch z BBB+ na BBB), takže se jí běžné úvěry prodraží.
Podíl v Intelu kupuje i Softbank
Do Intelu vstoupí jako strategický investor ještě fond SoftBank, který vlastní také například většinu v Armu. Obě společnosti oznámily, že fond nakoupí nově vydané akcie Intelu za cenu 23 dolarů na kus v celkovém objemu za dvě miliardy dolarů. Mělo by tedy jít o méně než 2% podíl.
Stejně jako v případě „nákupu“ USA platí, že jde o nízkou cenu vzhledem k poměrně nízké „tržní kapitalizaci“ Intelu. Ta nikdy nebyla zas tak vysoká vzhledem k jeho velikosti, mimo jiné proto, že šlo o dividendovou akcii – ale vzhledem k dnešním až bublinovým kapitalizacím konkurentů je až směšná.
Takže pokud se Intelu podaří ozdravit a vrátit, bude to pro SoftBank nejspíš výhodný obchod. Opět také platí, že tímto se „rozředí“ hodnota akcií držených dosavadními vlastníky. Alespoň ale v tomto případě jde o prostředky, které Intel skutečně nově získal pro svou restrukturalizaci.
