Jaké jsou tržní podíly výrobců procesorů x86? Intel ztratil, AMD potřetí za sebou stouplo

38

Delší dobu (naposled ještě loni) jsme tu neprobírali informace o tom, jak se na trhu vyvíjí pozice obou hlavních dodavatelů procesorů x86 pro PC – Intelu a AMD (Zhaoxin zatím promine, vzhledem k tomu, jak málo do počítačového dění mimo Čínu zasahuje). PR firmy AMD se nyní nicméně pochlubilo analýzou tržního podílu, kterou dělá firma Mercury Research a dává nám snad aspoň přibližný pohled na to, co se na trhu děje.

Jak už asi tušíte, AMD výsledky této analýzy rozeslalo do světa proto, že ukazují nárůst jeho tržního podílu. Není to asi překvapivé vzhledem k tomu, že firma stoupá z předchozího dlouhodobě slabého období před vydáním procesorů Ryzen a nyní navíc Intel má problém uspokojovat poptávku po x86 procesorech. Na volném koncovém trhu se výrazně zvýšily ceny jeho CPU, což alternativu od AMD (která nezdražila) zatraktivňuje. Tento kontext je také třeba vzít v úvahu, byť je pravda, že volný trh je jen velmi malá část PC byznysu.

Intel ztratil kousky koláče v desktopu, noteboocích i serverech

Podle čísel Mercury Research se AMD v třetím kvartále (července až září, tedy před vydáním nových Intelů 9. generace pro desktop) celkově dostalo na podíl 10,6 % z kompletního trhu procesorů x86, pokud se ignoruje segment „internetu věcí“. V druhém čtvrtletí letoška mělo ještě podíl jen 9,1 % a před rokem (v třetím kvartále roku 2017) prý o 3,1 bodu nižší, takže 7,5 %. Prakticky celý zbytek (tedy okolo 89 %) by asi měl patřit Intelu. Kolik tvoří podíl ostatních malých výrobců jako je VIA/Zhaoxin by bylo zajímavé vědět, ale žádné číslo bohužel v rukou nedržíme.

Největší podíl má AMD jako obvykle v desktopech, tedy v procesorech pro stolní počítače. Zde se údajně dostalo na 13,0 % (opět bez trhu IoT). O čtvrtletí dříve to údajně bylo jen 12,2 % a minulý rok v třetím kvartále jen 10,9 %. Ovšem AMD se už relativně vzmohlo i v noteboocích. Bez IoT v mobilní oblasti údajně vyšplhalo na 10,9% tržní podíl, což není úplně málo. Ještě v Q2 2018 to mělo být jen 8,8 % a před rokem v Q3 2017 (tedy před vydáním mobilních Ryzenů) mělo v noteboocích tržní podíl jen 6,8 %.

Srovnání ThunderX2, procesoru Epyc a Xeonů (Skylake-SP, Broadwell-EP a Sandy Bridge-EP)
Srovnání serverových CPU ThunderX2 (ARM), AMD Epyc a Intel Xeon (Skylake-SP, Broadwell-EP a Sandy Bridge-EP)

V číslech, která se k nám dostala, kupodivu chybí údaj pro servery. Řečeno je jen, že podíl se zlepšil ve všech segmentech včetně toho datacentrového. Ovšem tam asi nárůst zatím nebyl tak velký, takže AMD konkrétní číslo vypustilo. Podle neoficiálních zdrojů ale snad analýza Mercury Research uvádí odhad 1,5 %. To by skutečně byl růst (v Q2 2018 to mělo být 1,2 %, v Q1 pouze 1,0 % a v první polovině roku 2017 před vydáním Epycu 0,5 %), ale dost drobný. AMD si dříve vytyčilo cíl získat ke konci roku 2018 podíl 4–6 %, což je zatím dost daleko. Nicméně v poslední době přibylo uživatelů platformy AMD v cloudu (Epycy teď v některých instancích nasazuje třeba Amazon), tak asi zůstává nějaká šance, že poslední kvartál bude zlomový a prodeje ještě výrazně zvýší.

Odhalený křemík procesoru (Foto: Fritzchens Fritz)
Odhalený křemík procesoru (Foto: Fritzchens Fritz)

Tržní podíl AMD se zlepšoval tři poslední kvartály

AMD se tedy zatím v procesorech daří růst, byť se Intel po rozpačitém období v první polovině roku 2017 oklepal a vydal zajímavé konkurenční odpovědi na jeho výzvy (zejména šestijádra Coffee Lake, Skylake-X a Kaby Lake Refresh s více jádry). Ovšem také se opět potvrzuje, že znovudobývání starých pozic je velmi pomalý proces a nedochází k žádným náhlým dramatickým skokům. AMD jinak uvádí, že zvýšení tržního podílu shráblo ve všech třech dosavadních kvartálech roku 2018. Uvidíme, zda se mu nyní podaří posílit dál, nebo v Q4 dojde k protiútoku Intelu.

Tato čísla jsou prezentována jen jednou „stranou sporu“, což je asi dobré vzít v úvahu a vyndat z kufru příslovečnou rezervu. Mercury Research coby autor tohoto odhadu je nicméně nezávislá firma, která má celkem dlouhou tradici. AMD také její odhady tržního podílu cituje už od začátku roku, takže je zde konzistence. Alespoň nejde o situaci, kdy by data byla pokaždé z jiného zdroje podle toho, kde to zrovna vychází nejlíp.

Jaké jsou tržní podíly výrobců procesorů x86? Intel ztratil, AMD potřetí za sebou stouplo

Ohodnoťte tento článek!
4.5 (90%) 26 hlas/ů

38 KOMENTÁŘE

      • A teď nám pověz tu o Karkulce… Obrmajere
        Evidentně ignoruješ situaci na trhu. Já a miliony dalších si hrajeme na PC s Ryzenem úplně stejně jako ty na Intelu. A vůbec mi nepřijde, že mám „polomrtvá jádra“, šašku.
        Příště než něco nepíšeš, tak si to aspoň vyzkoušej, teorie by ti šly dobře.
        Ryzen je bohudík noční můra Obrmajerovců

            • Pravděpodobně neplatí pro LGA 1151 a AM4. Ryzeny mají velikost přes 200mm2, Core 120/150/180mm2 (4c/6c/8c), plus Intel má ekonomickou výhodu mnohem většího vyráběného množství. U těch Xeonů/i9 X TR/Epyc je to dost diskutabilní. Velký monolit má sice větší šanci na defekty, ale Intel takové čipy stejně upotřebí do modelyů s deaktivovanými jádry, takže ho to možná vůbec nebolí. Naopak AMD má u Epycu celkově větší plochu křemíku a MCM pouzdření je náročnější a dražší. Ten MCM koncept ušetřil AMD fixní náklady na vývoj a ověření, ale variabilní náklady na 1 vyrobený CPU jsou asi pak vyšší. Je to takový kompromis nutný při nižším rozpočtu a ekonomické síle.

            • Při cenách EPYCů ty zmíněné zvýšené výrobní náklady nehrají velkou roli. Cena XEONů je pouze o touze po marži (u EPYCů cca poloviční). Nejdražší EPYC stojí 4000US$+ a obsahuje čtyři die a’200mm patrně vybraných s nízkým odběrem v nížších taktech.

              Myslím, že koncept EPYCu 2 dopředu počítá s nepovedenou kompletací celku a následným ocejchováním CPU na 64c/56c/48c/40c/32c modely. Pravděpodobnost problémů v centrálním 12/14nm IO modulu bude asi i s ohledem na provozní takty asi omezená.

              Možná bude i v záloze prodej plně funkčních CPU se SW odblokováním po zaplacení poplatku. Možnost upgradovat HW bez fyzického zásahu by mohl být další konkureční výhodou na kterou by někteří zákazníci nejistí si sizingem mohli slyšet.

            • „plus Intel má ekonomickou výhodu mnohem většího vyráběného množství.“

              Dokonca aj také GF vyrába viac waferov ako Intel. Zvyšok je tiež blbosť a Intel ekonomicky nedokáže konkurovať foundry modelu, preto aj niektoré cenovo citlivejšie čipy vyrábali/vyrábajú v TSMC.

            • jojioo:
              Vy už máte ten mozek opravdu dočista vymytý. Intel nedokáže ekonomicky konkurovat firmě, jejíž roční obrat je menší, než intelácký čtvrtletní zisk (GF)? To jako vážně?
              I ta TSMC je cca 3x menší než Intel (jak v obratu, tak v zisku).
              To, že si třeba Škodovka nevyrábí sama šroubky, znamená, že nedokáže ekonomicky konkurovat jejich výrobci?
              To větší vyráběné množství se samozřejmě vztahuje na konkrétní produkt. On fakt, že třeba GF vyrábí na nějaké 100+ nm technologie čipy bůhví do čeho, nemá asi žádný vliv na to, kolik stojí výroba ryzenu na 12nm procesu.
              Ale to lidi jako vy prostě nepochopí. Ti mají jasno v tom, že když si AMD nechává dělat o 20 % větší čip u nějakého smluvního výrobce, musí být jeho nákupní cena nižší, než když si menší čip dělá Intel sám a vyrobí jich víc. A to těch 20 % platí pro osmijádro. U šestijádra už je to 42 % a u čtyřjádra dokonce 70 %.
              Že si nechá i Intel něco vyrábět u TSMC, je opět ekonomický zákon. Jestliže může kapacitu svých továren využít na výrobu něčeho, na čem má slušný zisk, nebude si je zaplácávat výrobou dolarových čipů. Navíc ty čipy, co si u TSMC v nechal/nechává vyrábět, se tam vyráběly primárně proto, že jejich návrhy získal Intel nějakou akvizicí. A ty týmy, které ty čipy navrhovaly, je samozřejmě navrhovaly pro nějaký konkrétní proces u nějakého konkrétního zakázkového výrobce.

      • AMD má celkem teď těsně pod 40 % marži na celém portfoliu. Při 10% by už dáývno zkrachovali. Ryzen má určitě více, než 40 %, jelikož právě od začátku prodeje Ryzenu celkové marže AMD rostou.

          • Trošku si protiřečíte. Výše píšete, že Intel nedokáže konkurovat zakázkovým výrobcům čipů, z nichž jeden je ve ztrátě a druhý má marži přibližně stejně velkou, jako Intel, a zároveň píšete, že marže Intelu je větší, protože drží větší část výrobního řetězce.
            Pokud by platilo to první, tak by to, že si vyrábí čipy sám, mělo naopak jeho marži snižovat. A naopak fakt, že AMD vyrábí své čipy u výrobce, který mu je prodává tak levně, že na nich nedokáže ani vydělat, by mělo marži AMD tlačit výrazně nahoru.

    • U Intelu to víme přesně, protože to pravidelně zveřejňuje. Meziročně prodal o 1 % víc desktopových čipů, o 8 % víc notebookových čipů a o 15 % víc serverových čipů.
      U AMD to pro změnu musíme odhadovat. Z čísel z článku a toho, co jsem napsal výše, vychází cca 20% nárůst u desktopových čipů, u notebookových pak víc jak 100%, nárůst. Na prodeje v serverové oblasti nemáme žádná data.

    • Na druhou stranu, ta cisla jsou zajimavejsi v tom, ze davaji predstavu o tom, jaka je penetrace trhu, toho ktereho vyrobce, coz ma pak nezanedbatelny vliv na dalsi veci. Ze je Intel dominantni hrac je jasne, ale s tim, jak se AMD prosazuje asi nejvic vic v desktopu a serverech, to taky znamena, ze vyrobci softwaru budou optimalizovat nejen pro Intely, ale dodatecne i pro AMD, coz dava zase AMD dalsi impulsy pro prodeje, atd. Porad je to ale beh na nekolk dalsich let.

      • Při prodejích pouze 1 z 10ti CPU si může AMD o nějakém zájmu vývojářů nechat zdát. Nikdo se nebude pachtit se softwarem pro hardware, který pokrývá 10% trhu.
        Do hry je může dostat pouze ZEN2, pokud konečně místo atrapy vyrobí normální CPU, ale i to je ve hvězdách.

        • Toto je samozrejme velke zjednoduseni, ktere neni tak docela pravdive. Intel ma navrch hlavne diky OEM, ktere ma stale v kapse. OEM znamena hlavne dodavky do firem. Portfolio produktu pouzivanych v korporacich/firmach byva relativne omezene, casto se jedna i webovky, atd. Naopak v segmentu Retialu, kde nejvic prichazi ke slovu programy pouzivany pro Home + Semiprofesionalni usery, tak AMD ma v poslednich letech proti minulosti doslova obrovske rozsireni, ktere vyrobci takveho softwaru nebudou ignorovat, potazmo prestavaji ignorovat. Da se to pozorovat i ve hrach, kdy dochazi k optimaliacim pro Ryzeny, ktere tu jee pred rokem a pul vbec nebyli.
          Nicmene stale je to beh na dlouhou trat..

  1. AMD teď hodně pomáhá, že Intel nestíhá vyrábět = je obecně velká poptávka na trhu.
    Aktuálně v ČR 8400 vůbec není k dispozici, 8600K je o 2 tis. předražený a 8700K pokud někde je, tak je o 3 a víc tisíc předražený oproti jaru (kdy jsem třeba já koupil 8600K za 5900Kč). O 9xxx procesorech nemluvě, nejsou nikde a až budou, tak nechci vidět ceny.

    Takže v tomto klimatu se AMD získává podíl dobře, když oni stíhají dodávat a ceny se drží.

      • Ok, omlouvám se, mají tam v tom zmatek – při filtru, kterej je měl najít mi vyskočila tato krabicová verze https://www.alza.cz/intel-core-i9-9900k-d5452855.htm Která není skladem, idkyž bude brzy.
        A přestože ten filtr tuhle našel, tak z nějakýho důvodu ignoroval „nekrabicovou“ verzi 9900K a normální verze 9700K a 9600K. Ty mi vyskočily zas při jiným hledání teď, ale už to nenašlo naopak tu 9900K krabicovku, nechápu. 😀
        Takže moje chyba, že jsem si to pořádně neprošel.

        Ale pořád platí to o cenách: 9600K 8800Kč, 9700K 12900Kč, 9900K 16500/17000Kč. To vážně není cenová hladina, na které by to někdo měl kupovat, to je zlodějina.

          • Otázkou je, zda při nižších cenách by nebyla poptávka větší. Dokonce v takové míře, že výsledný obrat/zisk by byl vyšši. Stanovení vyšší ceny může mít celou řadu důvodů: zabránění případnému nedostatku, vymezení se jako samostatné cenové kategorie, nastartování zájmu při případném snížení ceny, odměna za ve třídě bezkonkutenční vlastnosti, …

            • Matematická úloha: O kolik více procesorů prodá výrobce, který má 90 % trhu, když své čipy zlevní o 30 procent? I kdyby tím zlevněním vytlačil zbylých 10 % konkurence z trhu, tratil by na tom.
              Nebo si myslíte, že když se zlevní procesor dejme tomu o těch 30 % a následně pak počítač, který ten procesor obsahuje o méně než 10 %, že prodej vzroste o vyšší desítky procent, aby mohla nastat situace, kterou popisujete, tedy že sníženou marži pokryje vyšší počet prodaných kusů?

            • Ta úvaha nepočítá se z těmi z 90ti procent, kteří by se pro zlevněný, ale stále dražší výkonější model rozhodli místo zvoleného, ale nechtěného kompromisu (např. 9700K a menší).

            • Nejhorší jsou lidé, co neuznají, že jejich úvaha byla totálně hloupá a za každou cenu se ji snaží dále obhajovat.
              Když zlevníte ty nejdražší procesory, tak jaksi zákazníci nemají možnost místo nich koupit něco dražšího a lepšího. Tedy koupí to samé, jen za menší cenu. Ve střední cenové relaci mohou po zlevnění sáhnout po výkonnějším řešení, které bude o trochu dražší, ale také bude o trochu výrobně dražší. Intel není AMD, které vyrábí jen jednu variantu čipu. Intel vyrábí čtyřjádra, šestijádra a osmijádra, tedy když zákazník sáhne místo šestijádra po zlevněném osmijádru, musí mu Intel prodat větší a výrobně dražší čip. Navíc, když zákazník teď koupí výkonnější čip, jeho potřeba upgradu nastane později, a Intel bude v budoucnu tratit další peníze.
              Já vás chápu, jako zákazník bych taky bral, aby ty procesory stály půlku. Ale z ekonomického hlediska je to nesmysl. Jestliže poptávka po CPU není elastická, není šance snížením ceny vydělat víc. Jediné, co může Intel donutit zlevnit, je výraznější prosazení konkurence. A to, pro nás zákazníky bohužel, jde dost pomalu. U AMD je to naopak. Ti mohou a musí jít s cenou dolů, protože u nich te neelasticita poptávky neplatí. Ti mají kam růst a snížení ceny motivuje lidi k nákupu.

            • To, že by na dražším CPU byť se sníženou cenou Intel nevydělal více se mi nechce věřit. Nikde není řečeno že musí mít tolik modelů a argumentace, že nevydělá příště při prodeji příliš výkonného řešení z důvodu dlouhé morální životnosti by možná fungoval v době zcela bez konkurence. Při současném vývoji není zcela jisté, že bude právě ten kdo dodávat další CPU.

              Můj první 1000US$ CPU byl QX6700 v roce 2007, poslední 1950X v roce 2017. Pokud bych se rozhodoval dnes při omezení na 20kKč (CPU+MB) tak zvolím 1920X+X399, která v pro mne relevantním 4K hraní (ASUS Strix 1080Ti OC), virtualizaci, PCIe I/O (3x GK, 2x NVMe, grab HDMI, ..) celkově poskytne přeci jen více muziky. Vystačí si se vzduchovým chlazením a možná se dočká časem i upgrade(TR).