BenQ V2400W: Excentrických 24 palců

První seznámení, parametry

BenQ V2400W představuje monitor, který nejdřív míří a pak až střílí. Jeho povedený design totiž uchvátí mnoho uživatelů, kteří se pak již nebudou ani ptát po parametrech obrazu, možnostech nastavení nebo vybavení. BenQ vás v tomto případě nejspíš chytne hned na první pohled.

Velkou zásluhu na tom má tenký (i když lesklý) rámeček kolem panelu a především excentrický stojan se stejně excentricky umístěnými ovládacími tlačítky. Dohromady vše však působí velmi vyváženým dojmem, nehledě na to, že je panel na podstavci dostatečně stabilní a pevně drží nastavené polohy.

Pěkný vzhled ale naštěstí není všechno, co tento panel nabízí. V jeho výbavě nechybí HDMI vstup s podporou HDCP, výstup na sluchátka (pouze při připojení HDMI) nebo dotyková tlačítka. To vše pak završuje počeštěná OSD nabídka.

Proti pořízení tohoto modelu možná budou protestovat lidé, kteří (stejně jako Mirek) sedí naproti vám a koukali by na panel zezadu. Zadní kryt je totiž velmi lesklý a vypouklý, takže protisedící má dojem, jak kdyby neustále seděl uprostřed zrcadlového sálu na Petříně a pozoroval svůj pokroucený obličej.

 

Kompletní parametry pak shrnuje následující tabulka:

Možnosti polohování, ovládací prvky

Možnosti polohování nejsou vzhledem ke konstrukci stojanu nijak závratné a omezují se pouze na obyčejné naklápění v rozmezí -5°až 20°. Podstavec je sice plastový, ale nic mu to neubralo na pevnosti a stabilitě. Plast je dostatečně pevný a monitor se nijak nenaklání ani nekymácí při náhodném naražení do stolu. Navíc uznejte sami, i při pohledu ze strany to BenQu skutečně sluší.

Ovládání bylo svěřeno šesti dotykovým tlačítkům v levé dolní části panelu, na jejichž stisk si budete muset chvíli zvykat. Občas se přistihnete, že tlačítko nezareaguje a vy bezmocně klovete do dotykového senzoru. Nestává se to ale příliš často. Popisky je možné modře podsvítit, příslušnou funkci vyvoláte z OSD nabídky.

Tlačítky lze přímo přepínat režim obrazu (Standardní, sRGB, Foto, Dynamika, Film), nastavovat jas s kontrastem a volit vstup. Hlasitost výstupu na sluchátka nastavíte jen v OSD nabídce.

OSD nabídka, možnosti nastavení

OSD nabídka je velmi povedeně graficky zpracovaná a nabízí všechny základní možnosti nastavení. Můžete ovlivňovat umístění obrazu, fázi, šířku pásma nebo barevné nastavení (k dispozici jsou čtyři barevné profily – normální, namodralý, načervenalý a uživatelský).

V záložce upřesňující nastavení obrazu lze přepínat mezi jednotlivými obrazovými režimy (Standardní, sRGB, Foto, Dynamika, Film), přepínat režim obrazu (bude se vám hodit při hraní her v rozlišení 5:4) nebo zapnout funkci AMA – Advanced Motion Accelerator). Funkci AMA se budu věnovat v kapitole o odezvě.

Zbývající možnosti OSD jsou již spíše doplňkové, pokud budete mít připojený zvuk, tak se neobejdete snad jen bez nastavení jeho hlasitosti, které nelze provádět přímo skrze tlačítka. Zvukový výstup však využijete jen při připojení panelu přes HDMI rozhraní.

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m².

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).  Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měrím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti Uniware.

Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení

Pozorovací úhly nejsou nijak závratné a odpovídají TN technologii. Při spodním pohledu dochází k výraznému tmavnutí obrazu, což znemožňuje sledování monitoru z níže položených míst (sledování filmu z gauče a pod). Při bočním pohledu dochází k tmavnutí také, ale již ne tak výrazně. Více o úhlech napoví níže uvedený obrázek (klikněte pro zvětšení).

Co do rovnoměrnosti podsvícení je na tom BenQ velmi dobře. Minimální hodnota, které bylo dosaženo v pravém středu činila 76 % maximální intenzity. V ostatních měřených bodech se pak již hodnota podsvícení pohybovala minimáně na úrovni 80 %, což lze považovat, zvláště u panelu s takto velkou úhlopžíčkou, za vynikající výsledek.

Jas, kontrast, stabilita kontrastu

Maximální naměřenou hodnotu jasu 188 cd/m² berte v tomto případě ne jako klamání BenQu, ale jako kompromis mezi použitelností obrazu a nastavením. Tato hodnota byla naměřena při 50 % kontrastu a standardním zkalibrovaným nastavením. Při vyšším kontrastu a jiném režimu obrazu by byla tato hodnota o něco vyšší, nicméně v tomto případě jsem byl zastáncem kvality před kvantitou. Při zvyšování kontrastu nad 50 % dochází u tohoto panelu totiž k výraznémů úbytku dynamického rozsahu (ubývají tmavé detaily) a obraz je velmi přepálený. Porovnávaný panel Samsung T220 je na tom v tomto směru podstatně lépe.

Stabilita kontrastu je až na nejnižší hodnoty jasu velmi rovnoměrná a v podstatě od 30 % výš dochází jen k minimálním odchylkám.

V případě tohoto panelu jsem byl snad poprvé relativně spokojen i s aplikací dynamického kontrastu. Jeho zapnutí působilo zejména na HD videu vlemi příjemně. V případě videa s horší kvalitou obrazu se již takové hody nekonaly a spíše docházelo ke zvýranění nedostatků obrazu, než k jeho vylepšení. Pro HD video však můžu jeho zapnutí doporučit. Před sledováním filmu je však třeba trochu snížit jas, aby černá barva byla přibližně černá a nikoli šedá. Při standardním nastavení je podání černé velmi dobré. Pokud dunamickému kontrastu příliš neholdujete a přesto chcete mít obraz trochu barevnější můžete zkusit režim Film. Ani v tomto případě jsem u HD videa nebyl výsledkem zklamán.

Barevné podání a interpolace obrazu

Tovární nastavení není v podání tohoto panelu nijak zázračné. Průměrná odchylka delta E 2,8 je již daleko za hranicí ideálu a k rozladění dochází téměř u všech barevných složek. Naštěstí žádný barevný kanál neustřeluje výrazně do extrému, takže oko amatéra nemusí nedostatky hned postřehnout. Barevný gamut odpovídá přibližně barevnému prostoru sRGB, což je v této kategorii naprostým standardem.

Dobrou zprávou je, že kalibrace optickou sondou spravila obraz téměř k dokonalosti. Pokud byste si chtěli stáhnout barevný profil, můžete tak učinit zde. Musím vás ale upozorrnit, že nikdy nedosáhnete takového výsledku, jaký vidíte níže. Barevné podání vždy záleží na konkrétním kusu a také grafické kartě. Proto je možná lepší volbou použít barevný profil dodávaný výrobcem na CD, který sice není tak přesný, ale je univerzálnější.

Při zjišťování dynamického rozsahu obrazu pomocí LCD testeru nedopadl BenQ úplně nejlépe. Nejtmavší i nejsvětlejší odstíny se často slévaly a byly rozeznatelné až od vyšších hodnot. To můžete posoudit sami z níže uvedených grafů. Uvedené hodnoty reprezentují, od jakého odstínu (v rozmezí 0–255) byly již barevné stupně rozeznatelné. Z tohoto pohledu dopadl lépe porovnávaný LCD panel Samsung T220.

Interpolace obrazu na rozlišení 1280 × 1024 není nejhorší, ale mohla být lepší. Naštěstí BenQ nabízí i režimy pro zachování poměrů stran nebo ještě lépe 1:1. V těchto režimech již k rozmazávání téměř nebo vůbec nedochází.

1280 × 1024 – celá plocha

1280 × 1024 – Poměr stran

Stejná situace se opakuje u rozlišení 800 × 600.

800 × 600 – celá plocha

800 × 600 – Poměr stran

800 × 600 – 1:1

Rychlost odezvy a spotřeba

Kromě udávané odezvy 2 ms (GTG) používá tento panel, stejně jako několik dalších modelů, technologii AMA – Advanced Motion Accelerator. Touto technologií se BenQ snaží zabránit rozmazávání obrazu při rychlém pohybu. Dociluje toho jednak snížením odezvy GTG na minimum a také prokládáním černých snímků mezi ty s obrazem. Ve výsledku se to projevovalo v některých případech skutečně ostřejším obrazem, při horší kvalitě videa však docházelo při zapnutí AMA paradoxně k zvýranění nedostatků a obraz vypadal hůře. Použití této technologie tak určitě není pro každého a hlavně pro každou příležitost. 

Rychlost odezvy při přechodech černá–šedá patří k průměru. Nadrůměrné jsou jenom přechody šedá–černá, kdy byla odezva často neměřitelná. To ale neplatí při přechodu 127-255, při němž došlo k podstatnému nárůstu odezvy při náběhu panelu do bílé barvy (rise). Při šedím přechodu 75–180 se již odezva ustálila na průměrných 22,4 ms.

Při standardním nastavení obrazu nedochází při použití funkce overdrive k nežádoucím překmitům a overdrive se projevuje pouze schodovitým náběhem do požadovaného nastavení.

1 dílek = 80 ms

V případě zapnutí dynamického kontrastu již dochází k výraznému překmitu při náběhu (rise). Obě hodnoty byly měřeny při odezvě 0–255 (tedy černá-bílá).

1 dílek = 80 ms

Vzhledem k úhlopříčce nemohla být spotřeba tak nízká, jako tomu bylo u dříve tetovaného Samsungu T220. I tak ale nelze považovat maximálních 43 W za nějak přehaně vysokou hodnotu a potěšilo také, že při režimu stand-by si panel ze sítě odebírá méně než 1 W.

Závěrečné hodnocení

Celkové hodnocení vyzní pro BenQ v podstatě velmi pozitivně. Panel ničím zásadně negativním nepřekvapil a v podstatě ve všech směrech dodržel, co sliboval. Povedený netradiční design si najde jistě řadu příznivců, kteří ocení nejen jej, ale i třeba tři videovstupy včetně HDMI, přímé funkce tlačítek, českou OSD nabídku nebo i celem rychou odezvu. Do domácího univerzálního nasazení se tak jedná o výborný panel.

Vzhledem k menšímu dynamickému rozsahu barev však nelze panel příliš doporučit grafikům, kteří přišli o řadu detailů na upravovaných snímcích. Celkově však lze BenQ V2400W hodnotit jako velmi zdařilý produkt.

Plusy a mínusy

+ povedený design
+ funkce tlačítek
+ české OSD
+ počet vstupů (i HDMI)
+ použitelný dynamický kontrast
+ odpovídající cena

- možnosti polohování
- menší dynamický rozsah
- chybí DVI a HDMI kabel

Vzhledem k nabízeným možnostem a velmi příznivé ceně, která se mnohdy pohybuje na hranici jen 9000 Kč, jsem se rozhodl panelu udělit ocenění Smart Buy.

Za zapůjčení LCD panelu BenQ V2400W děkujeme společnosti BenQ.