Podobně jako Čína, ale s mnohem menším úspěchem, se Rusko dlouhou dobu pokoušelo o výrobu vlastních počítačových technologií včetně procesorů. Z těch jsou nejznámější čipy Elbrus s vlastní architekturou, v předchozích letech se firma Baikal snažila dodat serverové procesory založené na (relativně zastaralých) licenčních jádrech Arm. Teď se objevily zprávy o dalším takovém pokusu, který odráží čím dál větší závislost Ruska na Číně.
Nový ruský procesor Irtyš?
Ruská firma Tramplin Elektroniks (Трамплин Электроникс) představila procesory nazvané Irtyš v několika verzích, které jsou určené pro servery. Desky v ATX formátu s nimi už byly ukázány na ruském veletrhu (fotky jsou například zde) a firma by je chtěla dostat do výroby a hotových serverů už příští rok.
To je možné díky tomu, že nejde o nový vlastní procesor – ruská firma si licencovala technologii procesorů LoongArch od firmy Loongson z Číny. Ta už má dlouhou historii sahající do roku 2001. Procesory Loongson původně vznikly jako nelicencovaná implementace architektury MIPS, ale zatímco ta v podstatě odumřela, Loongson před několika lety instrukční sadu různě pozměnil a přejmenoval na LoongArch, což je nyní specifická instrukční sada používaná jen touto společností.
Tramplin Elektroniks nicméně teď od Loongsonu licencoval instrukční sadu a také přímo hotová jádra LA664, což je nejnovější architektura Loongsonu. Je to jasné už z popisu na procesorech („Cored by LA664“), který je charakteristický pro firmu Loongson. Licencované od Loongsonu jsou v procesorech Irtyš také řadiče pamětí DDR4, konektivity PCI Express 4.0 a nejspíš i další bloky.
Jádro LA664 by podle tvrzení autorů mělo mít výkon na jeden MHz (tzv. IPC) blízké procesorům Intel Core 13. a 14. generace Raptor Lake. Ovšem běží na mnohem nižších frekvencích, jen lehce nad 2 GHz, takže reálný výkon procesorů Irtyš bude mnohem slabší.
Na druhou stranu díky tomu, že jde o architekturu využívanou už Loongsonem, nemusí Rusko pro Irtyš vyvíjet vlastní podporu v operačních systémech (Linuxu), překladačích a dalším softwaru a middlewaru, ani portovat různé programy a aplikace, jelikož na tom pracuje Loongson. Vzhledem k malému ekosystému ale samozřejmě nelze čekat podobnou úroveň kompatibility a podpory jako u architektury Arm a x86.
Tramplin Elektroniks zatím představila procesory ve třech verzích:
- Irtyš S616 s 16 jádry na taktu 2,2 GHz (slibuje teoretický výkon 844.8 GFLOPS)
- Irtyš S632 s 32 jádry na taktu 2,1 GHz (teoretický výkon 1612.8 GFLOPS)
- Irtyš S664 s 64 jádry na taktu 2,0 GHz (teoretický výkon 3072 GFLOPS)
Licenční kopie Loongsonu LS3C6000 včetně desky
Není jasně řečeno, zda je v procesorech nějaký reálný vklad ruské firmy kromě nového kovového krytu s potiskem v azbuce. Podle všeho ne a jde zatím jenom o rebrand přímo celého hotového procesoru Loongson z Číny. Parametry vypadají zcela identicky jako u procesorů Loongson LS3C6000, odhalených v létě letošního roku – ty mají stejné počty jader i frekvence.
Tramplin Elektroniks tudíž zřejmě nelicencuje jen architekturu a jádro, z čehož by pak ukuchtila vlastní křemík, ale licencuje, respektive kupuje úplně celý design čipu a zřejmě i platformy. Procesory, nebo alespoň jejich křemík, se tedy samozřejmě vyrábí v Číně. Základní desky jsou podle fotografií nezměněný referenční návrh od Loongsonu, maximálně se změnila volba některých konkrétních součástek, jako jsou kondenzátory, ale PCB je evidentně stejné.
Toto ale nemusí být trvalá věc, v rozhovorech se zástupci firmy stojí, že může některé části a funkce pozměnit, pokud zachová kompatibilitu na úrovni instrukční sady.
Procesory Loongson LS3C6000
Procesory Loongson jsou i dle svého výrobce konkurenceschopné jen proti starším generacím procesorů Intelu a AMD (firma je přirovnává ke Xeonům Scalable 3. generace, tedy 10nm čipům Ice Lake-SP, které samy nebyly velkým úspěchem). I servery s Irtyšem tedy budou mít poměrně nízký výkon na dnešní poměry. Ten může na řadu úloh stačit, ale nedá se asi čekat, že by tato CPU mohla nahrazovat serverovou infrastrukturu v masivním měřítku. Mohou být „povinně“ požité ve státních podnicích, ale v komerční sféře to asi budou mít těžké.
Jak velké objemy výroby a prodejů z toho v budou, to těžko předvídat. Procesory Baikal M, které měly podobné ambice a úroveň výkonu, to moc daleko nedopracovaly. V posledních měsících to vypadá, že výroba ustala, firmě údajně chybí komponenty a zřejmě ani nemá dodávky samotných čipů z Číny.
