Intelu se v procesorech poslední roky poněkud nedaří (poslední Core Ultra 300 „Panther Lake“, ač povedená z hlediska mobility a úspornosti, zůstala pozadu ve výkonu samotných jader CPU). Podobně jako dřív u AMD se tak u Intelu vzhlíží k budoucím generacím produktů s očekáváním, zda obnoví dřívější slávu. K budoucím procesorům Intelu, které to budou mít za úkol, se nám teď sešly zprávy, z kterých můžeme složit plány firmy na budoucí léta.
Roadmapa procesorů Intel pro PC
Aktuálně z uniklých zpráv máme informace o čtyřech budoucích generacích procesorů Intel, které by teoreticky měly přicházet ve zhruba jednoletých intervalech, ale v praxi se to samozřejmě může změnit kvůli různým zpožděním, ať už ve vývoji samotného produktu, nebo výrobního procesu, který bude používat.
Core Ultra 400
Relativně na dohled jsou procesory Nova Lake, které vyjdou jako Core Ultra generace 400 na konci letošního či na začátku příštího roku a už o nich uniklo docela dost informací (můžete je najít v těchto článcích). Nova Lake má přinést zejména nové architektury jak velkých jader P-Core (Coyote Cove), tak malých či možná lépe řečeno prostředních jader E-Core (ta mají označení Arctic Wolf).
Core Ultra 500
Po Nova Lake bude jako další generace následovat generace Razer Lake o níž toho víme málo. Vyjde jako Core Ultra 500 a zatím těžko říct, zda se Intelu podaří dosáhnout jejího vydání se zhruba ročním odstupem po Nova Lake (tedy koncem roku 2027 či začátkem 2028). Tyto procesory mají obsahovat jádra označená Griffin Cove (P-core) a Arctic Wolf (E-Core).
Očekáváme, že toto nebudou úplně nové architektury, ale jen vylepšené verze jader z Nova Lake, podobně jako jsou jádra v procesorech Panther Lake (Cougar Cove, Darkmont) pouze vylepšenými verzemi jader Lion Cove a Skymont z procesorů Arrow Lake a Lunar Lake. Je možné, že počet jader (u Nova Lake již dost vysoký) bude také nezměněn.
Core Ultra 600
Po procesorech Razer Lake bude následovat generace Titan Lake, o které jsme slyšeli už dříve.
Je třeba upozornit na jednu věc. Před nějakým časem se objevily na internetu články, podle kterých mělo Titan Lake mít 100 jader (s dvěma čiplety po 48 jádrech a 4 LP E-Core). To bylo krátce řečeno nepravdivé. Dotyčný „údaj“ vznikl jako plně přiznaná osobní spekulace konkrétního spíše nekritického než uměřeného fanouška, která nebyla založená na žádné reálné informaci a ani to nepředstírala. Nelze se tedy o ní jakkoli opírat a pokud oněch 100 jader někde bylo prezentováno jako skutečný plán Intelu, šlo o nepochopení nebo dokonce překroucení. Toto si tedy v duchu škrtněte – ve skutečnosti se o tom, kolik má Titan Lake mít jader, vůbec nic neví.
Podle osvědčeného leakera s přezdívkou Jaykihn ale generace Titan Lake nebude existovat samotná, mají k ní existovat sesterské procesory Serpent Lake (jméno Serpent Lake sdělil youtuber RedGamingTech už v prosinci, nyní od Jaykihna to lze brát jako potvrzení). Serpent Lake není další generací, ale paralelní rodinou (představte si asi něco jako Lunar Lake a Arrow Lake). Jak Titan, tak Serpent Lake by měly být Core Ultra 600. Pokud by se podařilo dodržet jednoleté odstupy, mohly by vyjít koncem roku 2028 nebo začátkem roku 2029.
Jaykihn také potvrdil architektury jader, které mají být v těchto procesorech použité: Serpent Lake má obsahovat jádra Golden Eagle a Copper Shark. Potíž je v tom, že není úplně jasné, co z toho je velké jádro (P-Core) a co je malé/efektivní jádro (E-Core). Zdá se, že Copper Shark by mohlo být E-Core, ale podle šeptandy prý mohlo jít o první architekturu patřící do linie jader Unified Core.
Pro Titan Lake zatím Jaykihn jména jader potvrzená nemá, ale jde-li opravdu o dvě sesterské rodiny procesorů v rámci jedné generace, pak mohou jádra v Titan Lake být stejná. Odlišené značení těchto dvou větví procesorů by možná mohlo ukazovat na použití jiných výrobních procesů nebo různé zaměření. Podle RedGaming Tech by Titan Lake mohlo být zaměřené na mobilní segment, pak by Serpent Lake mohl být produkt pro desktopy a výkonné herní notebooky. Jiná možnost, kterou tipuje RedGamingTech, je že Serpent Lake bude procesor s GPU od Nvidie vzniklý z loni oznámeného partnerství. Zatím těžko říct.
Také je tu ale i ta možnost, že se stane něco jako s Meteor Lake a Panther Lake: Totiž že bude použitý výrobní proces Intelu, který bude mít problémy s dosahováním vysokého taktu, takže na něm založené čipy budou určené jen pro notebooky. Druhá rodina čipů by pak mohla používat starší výrobní proces a představovat náhradní řešení pro desktopová a herní PC. V takovém případě by možná mohla mít i starší jádra převzatá z generace Razer Lake. Zde si budeme muset počkat na další vyjasnění.
Procesor Intel Panther Lake (Core Ultra 300)
Core Ultra 700. Unified Core až později?
Následovat by poté snad mohla generace označená Hammer Lake. Snad by měla vyjít jako Core Ultra 700 a o této generaci se uvažuje, že by mohla být tou první, která již bude mít jádra odvozená od architektury Unified Core. Ta má mít jak výkonnější velká jádra P-Core, tak efektivní malá jádra E-Core odvozená od dnešních E-Core, byl by to tedy architektonický reset podobný tomu, když Intel zahodil Pentium 4 (mimochodem, „Hammer“ bylo kódové označení AMD pro první 64bitovou architekturu K8, což byl také velmi stěžejní bod – je ale otázka, zda je kódové jméno Hammer Lake záměrný odkaz).
Pokud mají vždy být zachované jednoleté odstupy, pak by Hammer Lake a s ním i Unified Core mělo vyjít až někdy kolem konce roku 2029 či začátkem roku 2030 (ale zde už se s oním předpokládáním jednoletého cyklu u všech generací mezi tím ocitáme na extrémně tenkém ledě). Unified Core by tím pádem bylo ještě hodně vzdálenou budoucností.
Nova Lake má mít lepší IPC než Zen 6…
Vedle toho se také objevily nějaké detaily k architekturám jader v Nova Lake. Obě jádra (Coyote Cove i Arctic Wolf) údajně mají schopnost dekódovat až 12 instrukcí za cyklus(!), proti 8 a 9 u dnešních jader. To by byl extrémně široký frontend vzhledem k tomu, jak dlouho platilo, že procesory x86 mají dekodéry maximálně čtyři.
Je to ale zřejmě zajištěno třemi klastry po čtyř dekodérech – velké jádro tedy převezme tento rys z architektury malých jader (současná E-Core mají tři klastry po třech dekodérech), zatímco v Lion Cove Intel zkusil (poprvé a zřejmě naposled) implementovat osm dekodérů bez klastrů. Patrně tedy bude docházet k nějakým horizontálním transferům DNA z E-Core do P-Core ještě předtím, než Intel kompletně přejde na linii E-Core (Unified Core). Jak klastrové dekodéry fungují, jsme popisovali v článku o architektuře Skymont:
Na internetu se teď objevila informace od leakera HXL, podle které by Coyote Cove mohlo mít vyšší IPC než chystaný Zen 6 od AMD – ale na druhou stranu nižší frekvenci (v které tedy bude vítězit AMD). Na základě toho zatím těžko říct, která značka bude podávat vyšší výkon v jednovláknových aplikacích a benchmarcích jako Geekbench a podobně.
U Zenu 6 se čekají vysoké takty nad 6 GHz vzhledem k tomu, že AMD skočí z procesu N4 (5nm třídy) na 2nm proces N2 či N2P. Nicméně i Intel bude přecházet z první horší verze 3nm procesu N3B na 2nm proces, takže lze rovněž čekat, že takt velkého jádra by měl stoupnout ze současného maxima procesorů Arrow Lake (5,7 GHz).
Procesor AMD Ryzen AI Max 300
Halo APU od Intelu: Nova Lake-AX a Razer Lake-AX
Zdá se také, že Nova Lake bude obsahovat model konkurující „Halo“ procesorům od AMD (řada Ryzen AI Max) s výkonným integrovaným GPU, Nova Lake-AX. Na internetu se objevil záznam o zaslání prototypového hardwaru od Intelu, který mluví o tom, že procesor by mohl používat socket LGA4326. To se však asi týká pouze inženýrského vzorku či prototypu, u kterého je použitá patice pro snazší testování, v prodejní verzi bude Nova Lake-HX mít pouzdro BGA připájené napevno k desce notebooku.
Podle Jaykihna Intel chystá tento druh procesoru také v řadě Razer Lake, tedy Razel Lake-AX (RZL-AX). Tento model by měl konkurovat APU Medusa Halo od AMD, očekávaném v roce 2028. Razer Lake-AX má mít pouzdro BGA s 4326 kontakty, tedy stejným počtem jako u Nova Lake-AX. Možná tedy procesory budou pinově kompatibilní (což by asi znamenalo, že budou používat stejnou šířku a typ pamětí).
Nejvýkonnější Nova Lake budou mít 52 a 44 jader
Procesory Nova Lake podle Jaykihna budou používat výkonnější verzi 2nm procesu TSMC – variantu N2P místo základní N2. Zřejmě budou existovat dvě varianty CPU čipletu – s 8+16 jádry a levnější se 4+8 jádry (u tohoto menšího čipletu je asi ještě šance, že bude využívat výrobní proces Intel 18A místo TSMC N2P).
Notebookové procesory Nova Lake-HX budou osazené maximálně jedním, zatímco desktopové budou mít jeden CPU čiplet u běžných mainstreamových modelů, ale výkonné a drahé modely budou používat zdvojeně čiplety s 8+16 jádry. Maximální konfigurace u nich bude 16+32 jader a 4 LP E-Core v SoC čipletu. Intel dřív plánoval, že druhá nejvyšší konfigurace bude ořezána na 42 jader (14 P-Core a 24 E-Core a 4 LP E-Core), ale firma ji o něco vylepšila a nyní místo toho plánuje model s 16 P-Core, 24 E-Core a 4 LP E-Core (celkem tedy 44 jader). Nebude tedy ubráno z velkých jader, což může zlepšit herní výkon této verze.
Stále také platí, že Intel plánuje herní modely s velkou 144MB L3 cache, tzv. BLLC. Ty budou existovat pouze v nadšeneckých verzích řady K s odemčeným násobičem. Ne všechny „K“ procesory ji ale budou mít, modely s BLLC budou separátní vyšší třída ještě nad modely K. Zatím není potvrzeno, že BLLC bude k mání i u modelů s dvěma CPU čiplety, je možné, že maximem bude 8+16 jader (plus LP E-Core).
Zdroje: Jaykihn (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8), HXL, RedGamingTech
ČLÁNKY DO MAILU