Jak malý může být QR kód, aby ho bylo ještě možné přečíst? Odpověď zní: tak miniaturní, že jej dokáže rozpoznat jen elektronový mikroskop. Vědcům z vídeňské univerzity (TU Wien) se podařilo stanový nový Guinessův světový rekord, když vytvořili a přečetli nejmenší QR kód vůbec.
Možná si říkáte, k čemu je takový mikroskopický kód dobrý. Běžná úložiště, jako jsou pevné disky nebo SSD, mají životnost v řádu let. Pokud se ale data zapíšou do keramického materiálu formou extrémně malých QR kódů, mohou vydržet stovky nebo dokonce tisíciletí. A co víc, na ploše o velikosti A4 papíru by se dalo uložit přes 2 TB dat.
2 TB dat na ploše o velikosti papíru
Nový Guinessův rekord vznikl ze spolupráce TU Wien a společností Cerabyte, která se zaměřuje na dlouhodobé ukládání dat. Společně vytvořili QR kód o ploše pouhých 1,98 mikrometru čtverečního, tedy menší než většina bakterií. K jeho přečtení nestačí běžný optický mikroskop, je nutné použít elektronový, schopný až milionového zvětšení.
Zásadní roli při pokoření rekordu byl vhodný materiál. Cerabyte už dříve představila technologii ukládání dat do keramicky potaženého skla. V tomto případě vědci pomocí zaostřených iontových paprsků vyfrézovali QR kód do tenké keramické vrstvy. Jednotlivé pixely mají velikost pouhých 49 nanometrů, což je přibližně desetkrát méně než vlnová délka viditelného světla.
„S keramickými paměťovými médii se snažíme o podobný přístup jako starověké kultury, jejichž nápisy můžeme číst dodnes. Zapisujeme informace do stabilních, inertních materiálů, které odolávají plynutí času a zůstanou plně dostupné i pro budoucí generace.“ říká výzkumník Alexander Kirnbauer.
V aktuální fázi se jedná o technologickou demonstraci a rekordní zápis. V budoucnu by ale podobný princip mohl zásadně proměnit způsob, jakým data archivujeme. Keramická úložiště totiž nepotřebují k provozu elektřinu ani chlazení, narozdíl od dnešních datových center hltajících elektřinu a vodu ve velkém. Než se však tato technologie dostane do běžné praxe, čeká ji řada výzev. Od zrychlení zápisu přes optimalizaci až po zvládnutí masové výroby.
zdroj: TU Wien

