Dánsko patří mezi nejvíce digitalizované země. Korespondence od úřadů a dalších institucí je zasílána elektronicky a eGovernment službu Digital Post využívá 95 % Dánů. Listovní zásilky zažívají strmý pokles. V minulém roce prošlo dánskou poštou 110 milionů dopisů, zatímco na počátku milénia to bylo 1,5 miliardy.
Pro srovnání, Česká pošta v roce 2024 doručila 75 milionů dopisů a 30 milionů doporučených dopisů, tedy přibližně stejné množství jako v poloviční zemi – Dánsko má zhruba 5,9 milionů obyvatel.
Kvůli novému poštovnímu zákonu se trh v zemi více otevřel konkurenci a státní pošta například přišla o osvobození od DPH, což zvýšilo cenu poštovného. PostNord uvádí, že trh s dopisy již není ziskový. Podle BBC pravděpodobně dojde k propuštění zhruba třetiny zaměstnanců (nyní jich tu pracuje 4600, Česká pošta zaměstnává něco přes dvacet tisíc lidí).
Na fyzické dopisy v zemi spoléhá hlavně starší generace, údajně je posílá ještě 271 tisíc lidí. Dánové ale o dopisy nepřijdou, na volném trhu je více komerčních služeb. PostNord není jen Dánská pošta, ale společný podnik se Švédskem (60 % firmy vlastní Švédské království), kde má doručování dopisů prozatím pokračovat. Ale jen dvakrát týdně.
Dánská pošta (Postvæsenet) vznikla v roce 1624. V roce 2005 prodala pětinu akcií investorům z CVC Capital Partners. V roce 2009 došlo ke spojení se švédskou poštou Posten AB, a vznikl tak podnik PostNord. Dánko tak vlastnilo jen 18 % pošty, ale později získalo zpět podíl od investorů výměnou za podíl v Belgické poště (ano, je to trochu zamotané).
Od spojení se Švédy si slibovali lepší ekonomické výsledky a synergie. Společně dosáhli obratu v přepočtu 102 miliard korun a zaměstnávali 50 tisíc lidí. Poslední dopis přijme Dánská pošta 30. prosince tohoto roku.
Naproti tomu Česká pošta se rozdělí na dvě společnosti, jedna zůstane čistě na posílání dopisů a univerzální službu a některé další činnosti, například vyřizování žádostí o některé dávky Úřadu práce, což má firmě přinést nové zisky.
