Intel uvádí desktopové procesory Alder Lake. Modely, spotřeba, nová platforma a benchmarky

125

Dlouho očekávané převratné procesory Intel Alder Lake jsou zde, máme specifikace vydaných modelů a platformy Z690. Nová architektura, nová platforma, PCIe 5.0, DDR5 a vysoký výkon. Bohužel ale zůstává také kontroverzní vysoká spotřeba.

Jak bylo avizováno, včera Intel oficiálně uvedl procesory Alder Lake. Jejich prodej začne sice až za týden, ale už teď byly kompletně odhalené ceny, parametry všech uvedených modelů, také docela důležité informace o spotřebě a další detaily. Intel také ukázal oficiální benchmarky a odhalil platformu Z690, do které se budou procesory Alder Lake instalovat. Nová generace procesorů vyráběná 10nm 7nm procesem je konečně tady.

Intel Core 12. generace pro desktop

Alder Lake jsme již toho napsali spoustu, takže pro řadu z vás asi nemusí jít o nové informace, rekapitulace ale bude nutná. Tyto procesory jdou na trh jako Core 12. generace a představují jednu z největších inovací u Intelu za mnoho let. Do desktopu přinášejí novou platformu se socketem LGA 1700 a možností použít paměti DDR5 (ovšem ne povinnost, existují i desky, s nimiž půjde použít obvyklou DDR4). A také poprvé moderní výrobní proces místo zastaralé a energeticky neefektivní 14nm technologie.

Alder Lake používá nejnovější proces Intelu, původně označovaný jako 10nm Enhanced SuperFin, ale nedávno přejmenovaný na „Intel 7“, jelikož by měl být srovnatelný se 7nm procesem TSMC, který používají konkurenční CPU od AMD. Jak ještě uvidíte, neznamená to nutně, že procesory už nebudou mít výrazně nižší spotřeby. Ale výkon na 1 watt příkonu by měl o hodně stoupnout.

Tock ×2: Úplně nová (a hybridní) architektura CPU

Současně ale také procesory přinášejí novou architekturu. Podle staršího žargonu Intelu by šlo o tzv. tock – nové jádro výrazně zvyšující IPC. Přesněji, v Alder Lake jsou nová jádra hned dvě. Intel totiž s těmito procesory přináší hybridní architekturu (jako v procesorech big.LITTLE od ARMu). Alder Lake kombinuje tzv. P-Core („velká jádra“) Golden Cove, která podporují HT (dvě vlákna na jedno jádro) a zejména mají vysoký jednovláknový výkon, s tzv. E-Core („malá jádra“, i když lepší označení by možná bylo střední), která mají architekturu Gracemont.

Prezentace procesorů Intel Alder Lake pro desktop 06 Zdroj: Intel

P-Core

Použitým architekturám jsme věnovali samostatné články, takže pokud jste detaily minuli, doporučujeme si je přečíst. Velké jádro Golden Cove (rozbor zde) má výkon na 1 MHz, tedy tzv. IPC, podle Intelu zvýšený až o 19 % proti procesorům Ice Lake/Rocket Lake/Tiger Lake. Jde o největší (nejširší) jádro Intelu a asi nejambicióznější upgrade architektury za posledních 10 let od vydání procesorů Sandy Bridge, ne-li od Nehalemu či Core 2.

Oficiální benchmarky procesorů Intel Alder Lake pro desktop: nárůst IPC jádra Golden Cove v různých úlohách Zdroj: Intel

E-Core

„Malé“ jádro Gracemont bude procesorům dodávat další mnohovláknový výkon navíc, přičemž to má dosahovat při nižší spotřebě a menší ploše na čipu, než by měla další velká jádra. Architekturu Gracemont jsme podrobně rozebírali zde, v tomto článku jsme se zvlášť věnovali i tomu, proč může hybridní přístup tohoto typu být přínosný. V krátkosti se asi dá říct, že malá jádra mají výkon asi jako polovina jádra velkého, ale do jeho plochy se vejdou čtyři. Desktopové procesory Alder Lake mají 8 velkých a 8 malých jader, Intel asi alternativně mohl tomuto CPU dát deset velkých jader. Ovšem snížením jejich počtu na 8 mohl integrovat rovnou 8 dalších malých a pokud to bude dobře fungovat, dostal ekvivalent procesoru s 12 velkými jádry.

Spolupráce obou druhů jader tak, aby podávaly optimální výkon (a například jednovláknové aplikace směřovaly na velká jádra, málo náročné aplikace zase na jádra malá), nebude úplně triviální a pro optimální běh bude třeba, aby operační systém měl pro takovéto hybridní procesory implementovanou zvláštní podporu.

Prezentace procesorů Intel Alder Lake pro desktop 08 Zdroj: Intel

Ve světě Windows je takto optimálně připravený nový operační systém Windows 11, do nějž Intel s Microsoftem přidali speciální technologii Intel Thread Director, která má zajistit správné použití hybridních jader – jak na to jde, jsme popisovali zde. Na Windows 10 asi může Alder Lake fungovat trošku suboptimálně.

Integrované GPU Intel UHD 770

Zatím jsme toho neřekli mnoho k integrované grafice. Ta asi jako jediná věc není na těchto procesorech nová, měla by být dost podobná tomu, co obsahují procesory Intel Rocket Lake/Core 11. generace pro desktop. Má tedy architekturu Xe LP (Gen12 LP), kterou jsme rozebírali podrobně zde, a také by to mělo znamenat například podporu hardwarového dekódování videa AV1. Samotný herní výkon ale nebude nic moc, protože jádro má jen 256 shaderů (32 EU).

Prezentace procesorů Intel Alder Lake pro desktop 10 Zdroj: Intel

První várka: šest 125W modelů

Intel teď na podzim ještě nevydává všechny modely Alder Lake, to přijde zřejmě až v prvním kvartálu roku 2022. Příští týden 4. 11. se začne prodávat prvních šest modelů – respektive tři 125W modely „K“ s odemčeným násobičem a jejich varianty „KF“, které mají vypnuté grafické jádro, jinak jsou ale takřka identické, jen se prodávají za nižší cenu.

Základní a Turbo spotřeba místo TDP

Řekli jsme, že procesory jsou 125W, ale Intel to, jak stanovuje spotřebu, poněkud změnil. Nově u procesorů bude uvádět dvě hodnoty – tzv. základní spotřebu (Processor Base Power), která platí pro základní frekvence a dříve se jí říkalo TDP (nebo PL1). Ta je oněch 125 W. Nově – což vítáme – bude ale už uváděná ve specifikacích také maximální spotřeba povolená během boostu, která s dříve jmenovala PL2 a Intel se s ní nechlubil (ostatně také byla až 251 W). Nyní se tato hodnota bude uvádět jako Turbo spotřeba (Maximum Turbo Power).

Co ale už tak nepotěší je, že Turbo spotřeba zůstane přes to, že je použitý efektivnější 7nm proces, pořád dost vysoká. Intel také už nestanovuje, že by turbo spotřeba měla být čerpána jen po omezenou dobu (dřív to bylo 28 nebo 56 sekund – pokud desky specifikaci dodržovaly, což ale často je spíš výjimka). U Alder Lake už toto časové omezení neplatí.

Procesor Intel Alder Lake pro desktop LGA 1700 1600
Procesor Intel Alder Lake pro desktopový socket LGA 1700 (Zdroj: Intel)

PL2 spotřeba pořád, teď už oficiálně

Intel doporučuje, aby základní desky nechaly procesor běžet na maximální turbo spotřebě permanentně. Toto alespoň platí pro „125W“ (avšak tím pádem vlastně spíš ne125W) modely K a KF. Je možné, že u zamčených „65W“ modelů už Intel bude doporučovat omezenou dobu. Řečeno starší terminologií – 125W procesory Alder Lake mají dle Intelu ignorovat tzv. Tau a tím pádem vlastně i PL1, místo toho mají podle Intelu běžet permanentně jen v rámci limitu spotřeby PL2.

Není to asi úplně závazné, teoreticky základní desky pořád můžou trvání maximální turbo spotřeby (PL2) omezit a pak snížit spotřebu na základní spotřebu (PL1), i u 125W modelů. Toto by typicky asi mohly dělat levné desky se slabším a hůře chlazeným napájením. Oba tyto scénáře jsou kryté zárukou.

Prezentace procesorů Intel Alder Lake pro desktop 13 Zdroj: Intel

Intel tedy bohužel nevyužil možnost s příchodem 7nm technologie snížit spotřeby na nižší úrovně. Procesory Alder Lake – alespoň tyto modely K – nejspíš v desktopu obvykle poběží na frekvencích, které vyžadují vysoká napětí a je u nich nelineární nárůst spotřeby. Toto je asi proto, že se firma cítí být pod tlakem procesorů Ryzen, napálení vysokých frekvencí dovolí zvýšit mnohovláknový výkon, v kterém doteď procesory AMD měly navrch. To, že Alder Lake má povoleno konzumovat více elektřiny, dává Intelu nerovnou výhodu, kterou asi bude dobré mít na paměti při pohledu na výsledky benchmarků…

Je to ovšem na úkor energetické efektivity, která by mohla být o dost zajímavější, kdyby Intel nehnal takty na maximum. Je možné, že při oželení třeba posledních 10 % mnohovláknového výkonu by se maximální spotřeba dala zredukovat třeba o 40 %… (AMD to nedělá u mnohovláknového boostu, ale jednojádrového boostu ano, takže tam směřuje tato výtka částečně také, ale u Intelu to máte jak v ST, tak v MT).

V prezentaci má Intel zajímavý slajd, podle které ho by Core i9-12900K seškrcené na spotřebu pouhých 65 W v některých úlohách (jde o test v Blenderu) mohlo mít zhruba stejný výkon jako 14nm Rocket Lake Core i9-11900K při 250 W. Při zvýšení na skoro dvojnásobnou spotřebu (125 W) už se výkon zvedne jen o asi 30 %. Při svých oficiálních 241 W má pak Core i9-12900K mít výkon o 50 % lepší než i9-11900K, ale to jinými slovy znamená, že 116W (+93 %) spotřeby navíc k původním 125 W zvýšilo výkon jen o cca 15,4 %… Je možné, že v jiných úlohách už to tak zle vycházet nebude, ale je to asi ilustrace, jaký vliv má ono vybičovávání taktů až na krev.

Oficiální benchmarky procesorů Intel Alder Lake pro desktop 06 Zdroj: Intel

Nejvýkonnější Alder Lake: 8+8 jader

Špičkou nabídky bude model Core i9-12900K (a Core i9-12900KF bez GPU). Tento procesor má plných osm jader P-Core/Golden Cove s 16 vlákny a k tomu osm jader E-Core/Gracemont (celkem má tedy CPU 24 vláken). Jádra jsou taktovaná zvlášť – P-Core mají základní takt 3,2 GHz a maximální jednovláknový boost 5,1 GHz, respektive 5,2 GHz na preferovaných jádrech (tedy při použití Turbo Boost Max 3.0).

Jádra E-Core mají základní takt 2,4 GHz a maximální jednojádrový boost 3,9 GHz. Grafika Intel UHD 770 má takt až 1550 MHz (u modelu 12900K). All-core boosty Intel neuvádí. Také není řečeno, že by procesor měl tzv. Thermal Velocity Boost, kdy mohla frekvence být ještě vyšší (5,3 GHz), pokud je teplota CPU nízká. Buď ho Intel zrušil, nebo tato funkce není oficiálně inzerovaná.

Špatná zpráva je spotřeba. Zatímco základní spotřeba je 125 W, maximální turbo spotřeba je 241 W, jen o 10 W méně než u 14nm žíznivců Core i9-11900K/11900KF. Přitom jak už bylo řečeno, podle Intelu to teď oficiálně už je trvalá maximální spotřeba, ne časově omezená. (Pro srovnání – procesory AMD se 105W TDP/základní spotřebou mají trvalou maximální turbo spotřebu 142 W).

Snímek čipu Intel Alder Lake
Snímek čipu Intel Alder Lake. Osm velkých jader P-Core je uprostřed, napravo od nich lze vidět dva čtyřjádrové klastry s E-Core. V centru čipu jde horizontálně prstenová sběrnice s bloky L3 cache, jeden klastr s 4× E-Core más tejný blok L3 cache jako jedno P-Core (Zdroj: Intel)

Jádra P-Core mají každé 1,25MB L2 cache, E-Core pak mají celkem 2×2 MB L2 cache – vždy jedna jejich čtveřice sdílí jeden 2MB blok. K tomu pak procesor má ještě 30 MB L3 cache, sdílené mezi jádry P-Core i E-Core.

Cena plnotučné verze s grafikou je 589 $, za model KF bez grafiky bude Intel chtít 564 $. U nás s DPH by to teď vycházelo na zhruba 15 800 Kč/613 € a 15 100 Kč/587 €.

8+4 pro hráče

Pokud chcete procesor pro hraní, pak vám asi E-Core nebudou tak užitečná (někdy prý možná dokonce bude doporučováno je vypnout). Pro hráče by mohl být proto velmi atraktivní model Core i7-12700K, respektive Core i7-12700KF ve verzi bez iGPU. Tento procesor má pořád plných osm jader P-Core/Golden Cove s 16 vlákny, ale už jen čtyři jádra E-Core/Gracemont (celkem má tedy CPU 20 vláken). P-Core mají základní takt 3,6 GHz a maximální jednovláknový boost 4,9 GHz, respektive 5,0 GHz na preferovaných jádrech (při použití Turbo Boost Max 3.0).

Jádra E-Core mají základní takt 2,7 GHz a maximální jednojádrový boost 3,8 GHz. Grafika Intel UHD 770 má takt až 1500 MHz (u modelu 12700K). Naštěstí je už tohoto modelu docela zmírněná i ona turbo spotřeba, kterou jsme před chvílí kritizovali. U těchto modelů už je jenom 190 W. Tato redukce o 51 W není asi dána jen čtyřmi deaktivovanýmimalými jádry, nejspíš také spočívá v tom, že toto CPU bude mít nižší all-core boosty (které Intel v oficiálních specifikacích neuvádí) a nižší napětí, nebude jinými slovy hnané tak na hranu a krev jako modely Core i9. Pořád je nicméně tato spotřeba vyšší než těch 142 W u konkurenčních Ryzenů.

Jádra P-Core mají každé 1,25MB L2 cache, E-Core pak mají celkem 2×1 MB L2 cache – vždy jedna dvojice sdílí jeden 1MB blok. K tomu pak procesor má ještě 25 MB L3 cache, sdílené mezi jádry P-Core i E-Core.

Cena plnotučné verze s grafikou je 409 $, za model KF bez grafiky bude Intel chtít 384 $. U nás s DPH by to teď vycházelo na zhruba 11 000 Kč/426 € a 10 300 Kč/400 €.

Balení modelu Intel Core i9 12. generace
Balení modelu Intel Core i9 12. generace (Zdroj: Intel)

Levnější varianta: 6+4

Zatím nejlevnější/nejdostupnější varianta Core i5-12600K/Core i5-12600KF bez GPU bude mít stejně jako Core i7 jen čtyři malá jádra E-Core (ale asi pořád ve dvou klastrech, kde v každém je polovina vypnutá), ovšem dále bude snížen počet velkých jader P-Core na šest, tedy 12 vláken (celkem má tedy CPU 16 vláken). U této varianty už také není Turbo Boost Max 3.0, nejsou tedy používaná preferovaná jádra.

P-Core mají základní takt 3,7 GHz a maximální jednovláknový boost 4,9 GHz. Jádra E-Core mají základní takt 2,8 GHz a maximální jednojádrový boost 3,6 GHz. Grafika Intel UHD 770 má takt až 1450 MHz (u modelu 12600K). Maximální turbo spotřeba je dále snížená na 150 W, zde to už tedy bude s nejvýkonnějšími Ryzeny srovnatelní, byť pořád mírně vyšší (na druhou stranu 65W modely Ryzenů mají maximální spotřebu v boostu jen 88 W).

Jádra P-Core mají každé 1,25MB L2 cache, E-Core pak mají celkem 2×1 MB L2 cache – vždy jedna dvojice sdílí jeden 1MB blok. K tomu pak procesor má ještě 20 MB L3 cache, sdílené mezi jádry P-Core i E-Core.

Cena plnotučné verze s grafikou je 289 $, za model KF bez grafiky bude Intel chtít 264 $. U nás s DPH by to teď vycházelo na zhruba 7750 Kč/301 € a 7100 Kč/275 €.

Modely a parametry procesorů Intel Alder Lake s odemčeným násobičem, modely K a KF Zdroj: Intel

Platforma Z690 a LGA 1700. Poprvé DDR5, PCIe 5.0

Paměťový řadič je u všech šesti modelů dvoukanálový, oficiálně podporující buď paměti DDR5 na taktu 4800 MHz efektivně (DDR5-4800), nebo DDR4-3200. To, jaké paměti se budou dát použít, určuje deska, která může být vyrobená buď se sloty pro DDR4, nebo se sloty DDR5. Protože paměti DDR5 mají výrazně odlišné napájení, není pravděpodobné, že by byly vy nabídce nějaké desky kombinující oba sloty (nabízející tak možnost běžet s oběma typy RAM, byť ne najednou).

Více: Co přinesou paměti DDR5? Zlepšení pro výkon, až 8400 MHz, možná i ECC pro všechny

Procesory spolu s podporou nových pamětí přinesou také podporu PCI Expressu 5.0, procesor má řadič s 16 linkami, z kteérho lze vyvést PCIe 5.0 ×16 nebo PCIe 5.0 ×8/×8 pro GPU (Intel neuvádí ve specifikacích možnost ×8/×4/×4). Intel je s PCIe 5.0 vůbec první, zatímco s PCIe 4.0 ho AMD předběhlo.

Prezentace procesorů Intel Alder Lake pro desktop 11 Zdroj: Intel

Tato konektivita není zatím dostupná pro SSD, pro ta poskytuje procesor Alder Lake jedno rozhraní PCI Express 4.0 ×4.

Nový socket, nekompatibilita s dosavadními chladiči

Spolu s touto novou konektivitou byl změněný socket, jenž se jmenuje podle počtu kontaktů LGA 1700. Došlo tedy k významnému navýšení počtu plošek, ale i samotný procesor se zvětšil a je nyní obdélníkový s rozměrem 37,5 × 45,0 mm. Od LGA 1156 až po LGA 1200 měřily procesory Intel pro mainstreamové platformy dosud vždy 37,5 × 37,5 mm a byly velmi podobné, i když se měnil design rozvaděče tepla (a jeho teplovodivý materiál) a občas tloušťky substrátu.

Procesor Intel Alder Lake pro desktop, spodní strana, LGA 1700 Zdroj: Intel

Intel spolu se změnami socketu ale také upravil montáž chladiče. Ten nyní používá otvory s roztečí děr 78 × 78 mm místo dřívějších 75 × 75. Kvůli tomuto nepůjde použít staré chladiče (leda že by jejich montážní mechanismus měl velké vůle), budete potřebovat buď nový chladič, nebo konverzní sadu, která změní systém uchycení. Takové sady budou výrobci často nabízet, jak k AIO vodníkům, tak často k vzduchovým chladičům. Někdy (například Noctua) pro dřívější zákazníky i zadarmo.

Více: Procesory Intel Alder Lake nejsou kompatibilní s dnešními chladiči, LGA 1700 změní uchycení

Z690: PCI Express 4.0 v čipsetu

Čipset bude podobně jako socket také nový. Intel k nyní vydaným „125W“ procesorům K/KF zatím vydává jen nejvyšší variantu čipsetu Z690, která umožňuje přetaktování, takže první snůška desek pro Alder Lake bude jen s tímto čipsetem, levnější varianty (asi H670, B660 a H610) přijdou až později.

Čipset Z690 přebírá funkce čipové sady Z590 – zejména má podporu pro USB 3.2 Gen 2×2 (SuperSpeed 20Gpbs), a to až čtyři porty. Podporuje také připojení bezdrátového adaptéru Intel Wi-Fi 6E AX201 přes rozhraní CNVi, kdy digitální část je již v čipsetu (pořád je ale třeba doplnit rádiovou/analogovou část adaptéru). Co naopak čipset nepřinesl, je Thunderbolt, USB4 nebo přímá podpora pro 2,5Gb/s Ethernet – ten se musí dál řešit připojením na linku PCI Express, čipset nativně podporuje jen gigabit.

Prezentace procesorů Intel Alder Lake pro desktop 12 Zdroj: Intel

Nejzásadnější novou funkcí je, že čipset poskytuje linky PCI Express 4.0, jako první od Intelu. Může jich být až 12 a lze je využít pro připojení SSD ve slotech M.2 (takže na deskách bude moci být vícero slotů PCIe 4.0 ×4), ale také pro rozšiřující karty. Čipset má dále až 16 linek PCI Express 3.0. Tato konektivita asi ale může být sdílená s USB nebo porty SATA (těch je podporováno až 8).

Schéma čipsetu a platformy Intel Z690 s procesorem Alder Lake Zdroj: Intel

Aby periférie nebo SSD připojené přes PCIe 4.0 netrpěly na úzké hrdlo komunikace mezi čipsetem a procesorem, je čipset nově napojený nejen osmilinkovou sběrnicí DMI ×8, kterou už měl čipset Z590 při propojení s procesory Rocket Lake, ale zároveň tyto linky běží na rychlosti PCI Express 4.0 místo 3.0, takže propustnost je čtyřnásobná proti minulosti, kdy se (až do Comet Lake/Z490) používalo DMI 3.0 ×4. Propojka mezi čipsetem a CPU by měla mít teoretickou propustnost až 16 GB/s oběma směry (v praxi se od toho asi odečte nějaká režie). To je stejně, jako má čipset TRX40/WRX80 u procesorů AMD Ryzen Threadripper, a dvojnásobek proti AMD X570.

TDP čipsetu zatím neznáme, takže nevíme, zda se třeba nezvýšila spotřeba. Ale měl by být na deskách pořád chlazený pasivně bez ventilátorů.

Prezentace procesorů Intel Alder Lake pro desktop 02 Zdroj: Intel

Galerie: Odhalení procesorů Intel Core 12. generace (Alder Lake) pro desktop, oficiální prezentace

Oficiální benchmarky

Kromě odhalení parametrů Intel také ukázal řadu oficiálních benchmarků, ukazujících výkon nových CPU. U čísel přímo od výrobce je vždy třeba mít na paměti, že mohou být různě výběrová nebo jinak manipulativní, takže je zatím berte s rezervou, ale mohou vám posloužit jako určitá dočasná náplast na zvědavost. Můžete si je prohlédnout níže v galerii.

(Aktualizováno: slajd s herními výsledky v porovnání s procesory AMD Ryzen 9 5950X by údajně pořád měl používat verzi Windows 11 snižující výkon procesorů AMD kvůli dvěma softwarovým chybám. Tyto výsledky tedy raději zatím ignorujte a dívejte se jen na srovnání Intel × Intel.)

Podle slajdů Intelu by měly procesory Alder Lake mít výrazně vyšší jednovláknový výkon než Ryzeny 5000 i než Core 11. generace Rocket Lake. Mnohovláknový výkon by měl proti předchozím Intelům díky E-Core hodně narůst. V něm to asi bude dost přetahovaní, kde bude Intel benefitovat z té až o 99 W vyšší povolené spotřeby. Intel také slibuje, že Core i9-12900K bude nejrychlejší možný procesor pro hraní her na PC (čekáme ale, že onen výhodnější i7-12700KF by za ním ale neměl o moc zaostávat).

S finálním verdiktem nad procesory Alder Lake je však třeba počkat až na 4. 11., kdy vyjdou nezávislé recenze (a kdy se také procesory budou dát koupit).

Oficiální benchmarky procesorů Intel Alder Lake pro desktop 02 Zdroj: Intel

Galerie: Oficiální benchmarky procesorů Intel Core 12. generace (Alder Lake) pro desktop

Zdroje: Intel, AnandTech

Intel uvádí desktopové procesory Alder Lake. Modely, spotřeba, nová platforma a benchmarky
Ohodnoťte tento článek!
4.5 (89.52%) 21 hlasů

125 KOMENTÁŘE

    • No nebrání, ale IMHO je lepší, když ty CPU jsou držené na vyšší efektivitě, i když pak v benchmarcích/recenzích vyjdou trošku horší čísla. Intel to žene do hrozně neefektivního pásma, kde se to zvýšení výkonu podle mě nestojí za to.
      Ten přístup Intelu svádí k takovému „race to efficiency bottom“, snad to AMD dělat nebude no… už jenom jak to pak vypadá proti těm procesorům Apple, které tohle nedělají.

      • Ja Te chapu, jako uzivatel jsem rozhodne ve stejnym tabore. Na druhou stranu, bez problemu si umim predstavit ty zakazniky, co je zajima kazdy procento vykonu a je jim jedno, ze procakem prosvisti 300W. Kdyz se k tomu prida marketing, boj o prvni misto a to, ze se tu aktualne resi hlavne kackova i9, tak mi Intel pristup „pres mrtvoly“ smysl proste dava.

        Me zaujal opacny konec stejne problematiky. Jestli jsem to neprehledl, to se nikde neresi idle spotreba, nebo napr. behem prehravani videa a pod? Vsak k cemu jsou low-power jadra, nez minimalizovat spotrebu v idle nebo nizky zatezi? To jsem si od AL sliboval ja a chapal jsem to jako hlavni cil novy architektury a misto toho se zas placame v grafech vykonu a spotreb all-core turba. Muj herni Rocket Lake PC idluje (casteji nez bych chtel) kolem 60W a kdybych tady videl treba 30W diky novymu chipsetu a CPU, tak bych to bral jako opravdovou revoluci.

      • Podle toho jak vypadaly výsledky přetaktování, ten strop spotřeby AMD omezuje hlavně u modelů s nižším počtem jader a vyšším základním taktem, ale ani u modelů s vyšším počtem jader a nižším taktem to ani s výkonným vodním chlazením moc efekt nemá. AMD se prostě tak soustředilo na efektivitu, že maximum dosažitelných taktů bylo méně důležité, to v kombinaci se samotných výrobním procesem, který proti Intelu má nižší strop znamená, že jsou ty procesory blíž maximu. Proto se taky ty recenze shodují, že taktování AMD moc smysl nemá. Možná snad 65 W varianty jsou na tom lépe, pokud ovšem nejsou z méně povedeného křemíku. U Intelu je situace s taktováním podobná, protože Intel v honbě za taktem, což byla jediná možnost držet se aspoň v některých cenových hladinách na dohled AMD. Chyba ale byla, že se na takty místo efektivity museli soustředit i u 12. generace Core. Jak je vidět ani kombinace velkých a malých jader na srovnání efektivity s AMD minimálně u nejvýkonnějších modelů nestačí. Uvidíme, jak na tom budou modely s nižším TDP, tam by ke srovnání dojít mělo, neb ty pojedou v efektivnějším pásmu.

  1. … taky ta maximální spotřeba u Ryzenů … možná na papíře … těch 142W dodržuje snad jen 5600x, žádný jiný a třeba 5950x nemá daleko od 200W, když se malinko „pošteluje“, jede ke 250W … lepší je počkat na reálné testy, kdy a kde že se naplní takový scenář, že AL pojede na 240W …

    • Default dodržujú tých 142W. S PBO si ZEN3 vedia potiahnuť o dosť viac ako to bolo u ZEN2. Keď som skúšal manuál na mojom 3900X 200W – 210W tak 360 AIO okolo 85(CB20), prime small nedal, vyskočilo na 105 a zakročili ochranné funkcie, som myslel že už je hotovo. Kto chce zapne PBO. To dajú AIO.

      • ale však jo, já jen že pokud to ten intel v pohodě dá na vzduchu, není důvod řešit … pokud někdo nonstop renderuje, stejně zůstane za ryzenu …
        dle toho článku to vypadá, jako by ten alder jel na 240 watt i v prohlížeči …

        • Pochybuji, že to vzduchem při vysokém zatížení půjde. K a KF modely mají defaultně PL1=PL2. Tedy v zátěži 241 W u Core 9 a 190 W u Core 7, pokud si dobře pamatuji. Ty nejvýkonnější vzducháče mají maxima kolem 180 W a to při max otáčkách ventilátorů. Ono to jinak nejde, rozměry by neumožnily, buď by musely být vyšší a pro nižší hlučnost by musely mít nejméně 160 mm ventilátory – ty někdo nedělá, reálně snad se 180 mm ventilátory – ale to znamená i větší šířku a tedy kolize s komponentami na základní desce. Jedinou možností při zachování rozměrů jsou vyšší otáčky a tím i hlučnost. Ani černé eloxování hliníkových žeber by moc nepomohlo a měď je zase pro základní desku při těch rozměrech moc těžká. Vzduchem to množství tepla bez výrazné změny konstrukce či hlučnosti není možné. Aspoň pro Core 9. U Core 7 jistá teoretická šance snad je. I chlazení Core 5 s 150 W nabude levné, či tiché.

          • Ty highendové dvouvěžové chladiče zvládají i víc (a asi i taková jednověžová, ale 140mm Noctua NH-U14, celkem dost utáhne myslím i ta NH-12A).

            Myslím, že i těch 240-250W výkonné vzduchy dají, pokud je to u procesoru s velkou plochou a teda poměrně nekomplikovaným převodem tepla. Takže třeba takové Rocket Lake se dalo chladit i na těch 250W extrémech nebo i výš, teploty teda už nebyly moc pěkné, ale v těch věcech jako NH-D15 je chladící kapacity o dost víc než těch 180 W. Ostatně i ty 250W Threadrippery se ještě dají vzduchem uchladit.

            Tady ty Alder Lake by podle velikosti měly být při stejné úrovni spotřeby chladitelné asi jako Ryzeny 2700X, ale spíš o něco lépe (počítám, že větší plocha IHS, snížení křemíku, ztenčená vrstva pájky reálně o pár stuzpňů pomůžou a to v těch extrémech může třeba i být rozhodující). Takže IMHO to kvalitní dvouvěže dají i v těch fakt hřejících úlohách jako Blender/x265 (pokud teda deska nenechá CPU překročit i těch 241W).

            • Dají ty nejvýkonnější mají psáno 280 W, ale při jaké hlučnosti? Navíc jen pokud tomu odpovídá i průtok vzduch skříní. Proto se prodává stále víc i vodní chlazení, které dřív pořizovali opravdu jen nadšenci. Navíc takovými rozměry do serveru ty věžové ani nejdou.

            • Určite to merajú na zásuvke ako každý portál. Niekde to tam majú napísané. Menej taktované Intely, alebo non K modely majú spotrebu celkom OK. Keď pustíš vodítko Ryzenom tiež si vedia potiahnuť. Ja mám s PBO 165W a to asi 2x za týždeň na 2 hod. Inak idle alebo do 40%. Vtedy spotreba 40-90W.

            • v zásuvce, to by bralo i graf kartu … ale máš pravdu, bude to spotřeba celé desky, paměti, disky, čipset … možná i s kartou v idlu … beru zpět …

            • Na EPS (kabel napájející jen CPU) je to procesor + ztráty v napájecí kaskádě. Člověk si z toho musí trošku odmyslet.

              Tak je to měřené v testech co dělá na HWCooling (a tady) Ľubo. Má to i jednu nevýhodu – někdy asi může jít dovnitř procesoru elektřina z toho 24pinového kabelu po nějaké minoritní větvi napájení. Takže pak může měření na 12V kabelu trošku podhodnocovat realitu.

              Další alternativa je spoléhat se na čidla v procesoru, tj. ten údaj, který vám říká HWiNFO jako „package power“. pro domácího uživatele je to asi nejlepší vodítko a tyhle čidla by měly být docela přesné – většinou. Problém je, že někdy přece jen nesedí, a člověk nikdy neví, kdy ta situace nastane. AnandTech má například v databázi památné „spotřeby“, kdy Ryzeny 2200G a 2400G vycházejí na asi třetinu až půlko toho, co žerou doopravdy, protože tam ten údaj z čidla prostě neseděl.
              Tudíž z tohohle důvodu není asi dobře, když v recenzi tohle je jediný způsob uvádění spotřeby a mělo by se to doplnit aspoň tím měřením na zdi, když ne měřením 12V kabelu (i když je jasné, že když autor prostě nemá žádné vybavení na měření, ani wattmetr, tak je lepší, když pro orientaci a kotrolu uvede aspoň tohle, než nic).

            • když si v hwinfo sečtu „power (POUT)“ data z desky, + graf karu, + monitor a porovnám s wattmetrem v zástrčce, čísla sedí téměř přesně

            • To mi je jasne, že to nebude úplne presné. Ja používam CPU package v Aide a ako celok mám zdroj pripojený na 9-pin na doske. Tam je power in-out a z toho počíta efektivitu, to mi stačí ako orientačný údaj.

            • tak pokud chtějí zjistit spotřebu porcesoru a nemají sofistikované měřící nástroje, tak se použije jednoduše diagnostika desky – Package Power. Je to dostačující.. chápu že někdo bude něco namítat, ale tohle není Apple Silicon kde to, třeba při psaní tohohle příspěvku má Package Power v průměru 350mW (dram 100, CPU 125 a GPU 25mW a to je na ni 2160p a 1600p monitor), v tom Package Power je jak CPU, tak GPU a DRAM. Tady se můžeme bavit jestli je to o 10mW jinde nebo ne.

              Nicméně fakt je to poměrně jedno jestli to je watt víc nebo méně.

        • Ale PBO je funkce pro automatické přetaktování, které sleduje teploty, aby z jader dostalo maximum. Tedy to není výchozí stav jako K a KF tedy 125 (241 / 190 / 150 W) u kterých je defaultně PL1=PL2 a PL2 má neomezený čas Tau. Tedy jsou ve výchozím stavu přetaktované. A v tom je celá pointa.

  2. Neberte to prosím ako rýpanie sa v probléme. Ale nepríde mi správne označovanie týchto procesorov ako 7nm. Áno je prezentované, že sú na úrovni TSMC 7nm procesu ale stále to je technologicky 10 nm Enhanced SuperFin (10ESF), čím sa ani Intel netají a je to teda Intel 7 Node. Avšak tieto procesory sú stále 10 nm (0.01 μm, 1.0e-5 mm) a.k.a Intel 7 Node. Laického čitateľa by to mohlo zmiasť.
    Keď mám v aute 1.4 motor ale rovnako efektívny ako 2.0 je to stále 1.4 motor a nemôžem ho predávať ako 2.0 (odľahčenie :)).

    • Objem u auta se udává v kubických cm. A cm3 je pořád stejná jednotka, ať je to u Fordu nebo u Hondy a udává se v ní objem válců. Naopak označení výrobního procesu je sice v nanometrech, ale není nijak specifikováno, co ta délka znamená v souvislosti s tím procesem. A pak nastane situace, že Intel dokáže narvat na jednotku plochy víc tranzistorů na 10nm procesu, než TSMC na 7nm. Tedy laického čtenáře to může zmást a může si myslet, že 7nm proces je lepší, než 10nm.
      Ve výsledku je to úplně jedno, protože to je jen číslo, které neříká vůbec nic. Ty výrobní procesy se nechají srovnat v různých parametrech a u každého z nich může vyjít úplně něco jiného. Můžete je srovnat hustotou tranzistorů, ale i u té to není jen jedno číslo, protože můžete srovnávat opravdu maximální hustotu tranzistorů nebo průměrnou hustotu tranzistorů nebo třeba velikost SRAM buňky a pokaždé to vyjde úplně jinak. Procesy můžete porovnávat podle spotřeby nebo maximálně dosažitelné frekvence (což jde oboje zase blbě, protože na srovnání byste potřeboval naprosto identický čip), můžete je srovnávat z hlediska výtěžnosti, z hlediska nákladů na jejich vyrobení a určitě byste našel další a další parametry, podle kterých by to šlo srovnat. Ale opravdu to nemá smysl.

        • Už dlouho to velikost tranzistoru neoznačuje, ani u Intelu.
          To číslo je dost arbitrární, asi by se to dalo říct tak, že ta změna čísla proti tomu předchozímu by měla vyjadřovat relativní míru zlepšení u toho procesu, nic víc, nic míň. Na fyzickou velikost tranzistorů je to navázané jen takhle vzdáleně nepřímo.

      • To srovnání s motory bych ještě trošku zpřesnil. Kubatura měla větší význam porovnávat u atmosférických motorů, kde byly výkony při srovnatelných otáčkách a stejném systému rozvodů (OHV – 2 ventily, pak OHC – taky dva vetily až DOHC – obvikle 4 venily na válec) vlastně velmi podobné. Neberu rozdílné hodnoty a průběhy kroutícího momentu. Ale v turboéře hraje roli taky plnící tlak a tak už porovnání podle zdvihového objemu ztrácí smysl. A stejně tak v začátcích a tedy u starších výrobních postupů označení ať μm a později sovkách a desítkách nm smysl mělo. Jenže jak se u výrobců měnilo provedení samotných tranzistorů stal se z toho spíš údaj naznačující rozdíl proti předchozí generaci daného výrobce. Ale i kdyby to srovnání stále mělo smysl, záleží, jak je daný produkt zaměřen – na efektivitu a hustotu – efektivitu a výkon – takt – a celé srovnání ztrácí význam. Můžeme mít dva produkty na stejně označeném postupu s rozdílnou hustotou tranzistorů. Například se ví, že Power 10 na vylepšeném 7 nm EUV nevyužívá záměrně možnou hustotu kvůli lepší kombinaci vysokých taktů a nižší výsledné spotřeby.

    • To přejmenování procesů je podle mě více méně správná věc.

      Ono předtím člověk pořád musel připomínat (sobě, nebo když se o tom mluví), že ten proces Intelu byl zhruba o tu jednu generaci lepší, než ukazuje číslo. Dejme tomu 14nm Intel ~ 10nm TSMC a tak podobně, 10nm Intel ~ 7nm TSMC (aspoň teda SuperFin, ta první/druhá verze v Cannon Lake/Ice Lake/Lakefield/Jasper Lake je o hodně horší). Takže když se to jakž takž srovná, tak se odstraní tahle potíž.

      I kdyby třeba některé parametry vycházely hůř než u 7nm TSMC (ale ne nutně, dost možná, že třeba výkon je lepší), tak to zhruba bude v té samé kategorii. I 7nm proces Samsungu se považuje za horší než 7nm TSMC…

      • Dnes už by bylo jednodušší prostě proces roku toho a té varianty, už proto že by bylo hned jasné kdy byly srovnávané procesy uvedeny a jaké je jejich určení – většinou jsou dva pro maximální výkon a pro levnější výrobu malých efektivních produktů. Příklad. A hned je jasné i bez vzpomínání nebo dohledávání dat. Dnes je to značení dodržováno už jen ze zvyku.

  3. takže oficiální hodnota AL (K/F/S) TDP = PL2 = 241W , ale spoň že u NTB pujde zapnout PL1, ale člověk se tím zřejmě úplně připraví o turbo frekvence a vše poběží jen v rámci základních taktovacích frekvencí.

    Je ale fakt, že na krabici se z marketingového hlediska lépe vyjímá údaj 125W než 241W

    • To, že při nastavení PL1 poběží vše na základních frekvencích není pravda. Pravda je taková, že při PL1 vám Intel i v tom nejhorším scénáři, tedy při maximálním vytížení všech jader, maximálním vytížení grafiky, maximální komunikaci I/O i všeho ostatního, garantuje, že frekvence velkých jader neklesne pod 3,2 GHz, frekvence malých pod 2,4 GHz a frekvence grafiky pod 300 MHz. V reálu ty frekvence budou vyšší, ať už proto, že je tam rezerva, nebo proto, že nikdy nevytížíte maximálně všechny části procesoru.

        • Opravdu jste někdy viděl dnešní procesor? Když mu nastavíte nějakou spotřebu v BIOSu, tak vyžene frekvenci na takovou hodnotu, aby se do té spotřeby vešel. Nic víc, nic méně. Rozhodně se to nechová tak, jak si představujete, tedy že pár ms to jede na max a prokládá to nečinností.

          • „Rozhodně se to nechová tak, jak si představujete, tedy že pár ms to jede na max a prokládá to nečinností.“
            .. throttlovat znamena, ze stahne frekvence dolu, aby se vesel do daneho TDP (potazmo teplot, atd.), tak jak rika Del42.

            • je to zjednoduseny popis, ale principielne se tak chovaji vsechny novodoba CPU, jak Intelu, tak AMD.
              Prevzali ‚dynamicky‘ model chovani z notebooku.

            • no není ani zjednodušený … ten pablb psal o něčem jiném, ne o tom, co píšeš ty …

            • @gogo1963: člověk s tvým chováním by sem opravdu neměl mít přístup …

            • Jde o to, ze kdyz mu nechas jen PL1, tak ta TDP obalka bude dost mala. To znamena,ze ty udavane frekvence Intelu v ni nebudou v MT zatezi fungovat. Jak se to bude chovat konretne bude zalezet na mnoha faktorech, ale je jiste, ze frekvence budou podstatne nizsi. V ST a lehcich MT zatezi, to bude samozrejme jedno, ale to snad nema smysl ani resit.

            • Intel zadne frekvence pro Pl1 a Pl2 nespecifikuje. ALe da se vyjit minimalne z minima, ktere napr u 12900k je 3,2ghz. Tudiz frekvence pri zastropovanem PL1 an 125W by nemela klesnout pod 3,2Ghz. Vzhledem k tomu, ze udavana max frekvence je 5,2Ghz, dela rozdil 2Ghz na velkych jadrech, coz je skoro 40% vykonu. Takze teoreticky (nerikam, ze to tak bude, protoze to bude urcite mene), ti muze zastropovanim PL1 klesnout vykon o 40% v MT. O ST se nebavime.

            • myslím, že specifikuje, že při základní frekvenci 3,2 nepřekročí spotřeba těch 125W … frekvence platí pro allcore

        • Bude throttlovat, ale ne že padne na Base frekvenci.

          Třeba u i9-10900, tzn 65W 10 jádro při AVX zátzěži a 65W příkonu drží CPU takt 3.7GHz, pokud se povolí delší limit, tak jde k 250W, CPU drží nějakých 4.7GHz, výkon v nejlepším případě stoupne o 40%, spotřeba o 300%
          V herní zátěží je to ale téměř identické protože CPU není zatíženo tolik, proto může boostit výše

          Nicméně přesně tak je navrženo 10900, že po úvodním burstu poběží na 65W, proto to TDP drží Intel daleko lépe než AMD, které může jít z 65 na 88 na neomezeně dlouhou dobu pokud stačí chlazení.

          Alder bude fungovat stejně, akorát pro ty Kčkové procesory to bude by default nastaveno na unlimited, což fakticky bylo i dnes, výrobci desek to tak pro kčkové CPUčka dělaki poměrně často (alespoň u Ztkový desek)

          Počítám že u non K modelů už PL2 nemezené nebude

        • Nebude throttlovat jen kvůli sníženému TDP. Prostě pojede na nižších taktech. Throttlování je vkládání prázdných taktů kvůli teplotě, jako 1. st. ochrany před tepelným poškozením, 2. stupeň ochrany je přímé vypnutí napájení. Jestli se nepletu, tak to Intel zavedl poprvé u Pentia 4.

          • @kutil0017: ne, throttling je běžné slovo pro pro dynamické řízení frekvence CPU, což se děje buď pouhou úpravou napětí a následným snížením taktovací frekvence nebo vkládáním prázdných cyklů . Tím dojde v obou případech ke snížení teploty a spotřeby. Ale ve výsledku je to fuk, protože s nastaveným PL1 a omezením na 125W ten procesor pojede na nížší výkon, tak jako tak….

            • Dnes ano, ale technika vznikla ještě v době, kdy procesory měly fixní takt. Proto jsem psal, že pojede ten procesor na nízkém taktu.

    • vy dva kreténi jste se asi hledali … o jakých hovnech blekotáte? Jeden se Semprónem, druhý s Celerónem v bedně? Ani jeden z vás nemá ani tucha, jak se takovýto peocesor v reálu chová … ale přimrdlých řečí nad rámec normálu skoro pokaždé hromada…

          • ano, vůbec nejde o celkovou velikost kompletního CPU, protože ta není ultimátním limitujícím faktorem, ale o to kolik výkonných jader na mm2 může ten který výrobce osadit při použití konkrétního výrobního procesu.

            • no jistě, když tomu tak rozumíš, tak povykládej, co udělá jedno jádro bez „režie“ někde na čipletu, když nebude mít kolem sebe nic jiné … tys taky asi chyběl, když rozdávali …
              … proč podle tebe přidávají cache na zen 3d … asi kvůli ethernetu…?

            • del42sa:
              A proč řešíte, kolik výkonných jader může výrobce osadit? Evidentně násobě více, než ve skutečnosti osadí.
              Nebo jen hledáte něco, v čem je Zen3 lepší?
              To je dle mého zbytečné. Ne proto, že by byl horší nebo lepší, ale proto, že je to právě o volbě toho výrobce. Obecně může jakýkoli výrobce udělat lepší jádro, ale právě jde o to, jak to nakombinovat. Jak vidíte, tak výkon na mm2 má nejhorší P-jádro Alder Lake, pak následuje jádro Zen3 a to zase dostane na frak od E-jádra Alder Lake. A zcela jistě by AMD dokázalo udělat něco, co bude ještě menší než to E-jádro a s vyšší efektivitou.
              Jenže o efektivitu jde jen někdy. Nejvyšší efektivitu v x86 procesorech má pravděpodobně 24jádrový Atom P5962B. Ale do PC by ho asi nikdo nechtěl.

            • proč ? protože jde o efektivitu využitých tranzistorů a v té je na tom AMD se ZENem lépe. Nejde mi vůbec o nějaké hanění AL, pokud to tak někdo chápe tak mě to mrzí. Bavím se čistě z technického hlediska.

              Přečti si pozorně ten twittrový příspěvekLocuzy : https://twitter.com/Locuza_/status/1453524285260247046
              Golden Cove jádro je větší o cca 75% oproti Zen3 včetně L2 cache, ale IPC z těch 75% tranzistorů navíc a skoro dvojnásobné plochy je jen 19% ( vůči Rocket Lake ) oproti ZEN3 to bude méně, řekněme v průměru 15%.

              Více tranzistorů žere více elektrické energie a více topí, tak je nasnadě, proč v AL je velkých jader jen 8 a zbylých 8 jsou Gracemonty a i tak je ta spotřeba 2x vyšší než u ZENu

              Takže když máme hypoteticé CPU co má die nějakých 200mm2, tak těch menších jader tam dostaneš víc než něž těch druhých. Nepočítám teď samozřejmě vnitřní obvody jako řadiče,L3 cache ,multimedia obvody, řídící logika, která evidentně musí být u obou verzí CPU.

              Je tedy nesmírně důležité jak dobře je vybalancovaný poměr mezi získaným výkonem a počtem tranzistorů. Já tedy poukazuji jen na to, že P-jádra v Alder Lake jsou opravdu (i na dnešní poměry) obrovská se všemi důsledky toho rozhodnutí. Možná kdyby měla IPC třeba o 40% vyšší asi bych se na to díval trochu shovívavějším pohledem, ale takhle mi to přijde jako ne moc neefektivní (svoji roli v tom určitě hraje i ten Intelův problémový výrobní proces) a chápu, že se to některým lidem nemusí líbit , když se na to poukáže.

              Já jen doufám, že v další generaci to Intel o hodně zlepší….

            • podruhé … proč tedy přidává AMD cache na stack? Opticky se plocha sice nezvětší, reálně ale o dost a za cenu kolik procent výkonu? Taky nemám nic proti, jen se ptám …

            • já v tom srovnání neřeším žádné pokročilé metody pouzdření nebo stackovaní, jen čistě plocha křemíku/počet tr./výkon.

              Stohování pamětí, 3D , Foveros, EIMB, chiplety, to jsou další metody, kterými lze do určité míry zvyšovat výkon, ale taky to neplatí automaticky, protože se může zhoršit odvod tepla a např. procesor nebude moct běžet na stejně vysokých frekvencích, nebo se zvedne spotřeba …

              „Jinak co se tyce V-Cache tak si na „Chips n Cheese“ dali praci a nasbirali data pro simulaci ruznych velkych L3 cache. Je tam videt, ze kazde sebemensi zhorseni latence L3 ma dopad na IPC a je tezke to narustem velikosti vyvazit. “

              „V-Cache lehce latenci zhorsi, takze jeji prinos bude zajimave pozorovat benchmark od benchmarku.“
              https://chipsandcheese.com/2021/09/29/do-ibms-giant-l3-and-v-cache-represent-the-future/

              Největší benefit V-cache bude nejspíš v serverech, kde je specifický workload, to že ji AMD dává i do desktopu je jen (drahý) bonus navíc

            • @del42
              To skoro vypada, jako by Golden Cove byl ve skutecnosti delany na ‚mensi‘ process, nez na kterem jej Intel momentalne vydava. Neco jako skutecny Intel 7nm.

            • @tombomino: ano je to možné, že Intel v tuhle dobu už plánoval menší proces …

        • dekl42sa:
          intel 10nm přejmenováno na 7nm = 106 milionů trazistorů.
          TSMC 10nm = 52.51 milionů tranzistorů.
          ________________________________________________
          TSMC 7nm = 96-114 milionů trazistorů.
          intel 7nm přejmenováno na 4 = ~200 milionů trazistorů.
          ________________________________________________
          TSMC N5 = ~173 milionů tranzistorů.

          To jen tak na srovnání kdo koho dohání…

        • Nechápu, proč kdejaký nýmand má potřebu si mě brát do huby. Nevšiml jsem si, že bych tu plánoval koupi Alder Lake, jsem si celkem jistý, že mi Ryzen 3900X ještě hezkých pár let vydrží.

        • Davídku, ještě sis zapoměl požádat o ban pro goga a dalších pár „pozůstalých“ … tolik k té vaší AMD demokracii … pokd to všude není jako u Dídího, je to špatně, že … pořád vám někdo hází vidle to té vaší „vyvážené“ diskuze, resp. do blití na všechno a všechny co se Intelu týče … …

          • Ja pochybne weby, ako su DD a podobne, kde su pretlacovani true fans jedneho vyrobcu, vobec nenavstevujem resp. nemam to za potrebu…kazdopadne, jedno mate s panom hore spolocne: ste stale rovnako utocni 😀 Jakeze bany za co?

  4. 241W do desktopu? Totalni magorina.
    Intel je uplne mimo realitu, se zvysujici se cenou elektriny mit procesor +100W poznate na penezence behem prvniho ctvrt roku provozu. A neverim tomu, ze by se ty Alder Lake mely prodavat za polovicni ceny proti Zen3, aby mely aspon do zacatku nejakou vyhodu.
    Dalsi a mozna dulezitejsi vec (pro me urcite) je ta vytopna, v kterou to promeni pocitac. To muze fungovat v zime, pokud uzavru v byte privod topeni, ale jaro, leto, podzim si s takovym obludne horkym procesorem moc predstavit nedokazu.
    Tohle teda Intel s Patem v cele absolutne nezvladl!

  5. Už jen kvůli své pověsti měl Intel z mého pohledu nechat deafulně PL2 vypnuté. V základu si člověk kupuje 125W procesor a tak taky má být v základu nastaven a PL2 má být jen takovým udělátkem pro jednoduchý automatický overclocking.

    • Taky si myslím, trošku mám z toho pocit, že by při omezení na 125 W nebo dejme tomu 150 W by ty procesory mohly vycházet mnohem elegantněji. i když asi je lepší počkat na testy, pak uvidíme, jak moc ty spotřeby ulétávají přes to PL1.

      Ono teď je u Intelu dost problém, že to 240/250W PL2 tam není zdaleka vždy, ale někdy jo. Takže by se podle toho měl dimenzovat chladič a napájení.

      Ideální by podle mě bylo, kdyby defaultně měl procesor vždycky ty nižší spotřeby a garantované nějaké nižší maximum, třeba na podobné úrovni jako mají ty AMD (nebo ideálně nižší, ať se začne soutěžit v efektivitě) a tím pádem desky a chaldiče mohou být dimenzované na nějakou takovou rozumnou hodnotu.

      A těch 251 nebo teď 241 W by se aktivovalo ručně jako nějaký TurboOC / GameOverdrive nebo tak nějak nazvaný režim. V recenzích by se to dalo pak hezky oddělit.

      • za mě je to zklamání. Čekal jsem že AMD hned přisype s dlouho šuškaným ZEN3+Vcache a zvrhlo se to v nudu, žádná vyostřená konkurence kdy jeden uvádí hned po prvním. Evidentně AMD stačí sekat baťovsky ZEN3 čiplety….

        • A co jsi cekal, kdyz jsou kompletne ‚vyprodani‘ na mesice dopredu?
          Diky chipletum jsou schopni prelivat i flexibilneji poptavku mezi Desktop-Mobility-Servery. Takze pokud by jim zustavali viset chipy v desktopu (coz je stejne utopie) tak to presmenuji do tech dalsich segmentu. Staci se podivat treba na oblast notebooku, kde porad jede i Zen2 a jim se vyplati sekat misto Zen3.. cili poptavka je tak velka, ze je (bohuzel) nic v nasledujicich mesicich netlaci.

      • Je to Kčkový procesor, procesor pro entuziasty, kteří to budou tlačit kam až to půjde.

        Zajímavější budou až neKčkové procesory. Tam ty limity budou níže, téměř jistě omezené by default…

        • Hřibku, teď budu oponovat … já byl promazán z jistého důvodu a jsem si na 100% jistý, že ti ten důvod uniká 😀 co se týče tvé druhé „duchaplné“ poznámky, za „vrchního“ šaška jsi tady ty, ohníčku …

          • Ach ta logika. Protože mi zmizel příspěvek a znám Vaši výbušnou povahu tak mi je jasné, že Vám zase prasklý nervy. Proto jsem ty Vaše výlevy neviděl a logicky mi ani nemohl uniknout důvod Vašeho promazání. Jste teda veliký myslitel.

            Kdybyste se alespoň trochu snažil pochopit ty moje ohníčky tak byste dnes chápal proč jsou na tom procesory tak jak jsou. Navíc byste nebyl za tupého exota co hájí neobhajitelné.

            Ale když tady nemáme maršálka tak tu jste alespoň Vy. 😉

            • tobě zmizel příspěvek a ječíš, že promazali mě? Tohle je tvoje logika? Přitom tvrdíš, že jsi žádný můj post neviděl … 😀

            • Jak jsem již psal i v tomto případě Vám uniká logika.

              Fakt jste jenom figurka ze které si člověk může dělat jenom legraci. K ničemu jinému se prostě nehodíte.

            • přijde mi zábavné, že se na mě baví ubožák jako ty … ale proč ne, že … jak to tedy myslelo tvoje blahorodí? Tobě zmizel příspěvek, který byl před mým příspěvkem, můj jsi neviděl, jen si myslíš, že tam nějaký byl a smazán byl tvůj, proto zmizela i moje reakce … kdyby mělo být po tvém, ten tvůj tam zůstane a můj se mázne … tvůj zmizel z důvodu, že byl mázlý idiotský bojový pokřik GaGyho, který byl jako první, proto zmizel tvůj, tím pádem i můj … co chceš k tomu ještě dodat kromě toho, že jako vždycky, jsi ze sebe udělal kompletního troubu a navíc se snažíš všechno svoje neštěstí přehodit na mě?

            • A Vy jste jak bývá Vašim dobrým zvykem byl věcný hodný a nevyjadřoval se sprostě. Teď nám ještě dodejte tu pohádku o Červení karkulce a můžeme to vydat knižně.

            • opět jsi nic nepochopil … kdyby ses víc snažil … 😀 Opravdu si to neumíš seřadit? Pouhé tři položky ti dělají problém? O jaké karkulce blekotáš? K věci, Hřibe, k věci …
              A hlavně … mluv za sebe, nevymlouvej se na „nám“ … píši to tobě

  6. delsovy žvásty žerou pouze na Diitu, tam má u Součka zelenou a čistou záclonu, no a samozřejmě zbytek vč hvězdných maršálů Tynyta a tombomina, a trooluje všude kde se dá a nedá, hlavně to zkouší na PcT, tam v počtu komentů a hejtování vs Intel jasně vede všechny statistiky.

  7. Hm, tak tady to vyeskalovalo poměrně rychle, a to ještě nejsou venku necinknuté benchmarky. 😀 Jak jsem už kdysi psal, nadšené vítání Alděra a pohřbívání AMD doporučuju dělat až poté, co budou venku nezávislé testy (a tohle platí všeobecně, nejen ve vztahu Intel-AMD).

    Že se projeví Exík se žlučákem, to se dalo taky čekat (včetně standardních kudoz). 😁😁😁 Člověče, máš ty vůbec nějaký život?

      • Řeknu ti to takto: čekám na reálné testy, pak se ukáže. Za mě je odpuzující ta spotřeba, je to prostě moc, a potom ty očekávané problémy big-little filozofie. Ale to jsme už probrali, takže se nemá smysl k tomu vracet.

        • No naštěstí ten exces spotřeby v MT zátěži se aspoň dá uživatelsky opravit tím, že nastavím snížení toho PL2/Max Boost Power, snad to desky budou umožňovat. Místo OC se teď bude tunit směrem dolů 😀 Ono i těch 142W u AMD dřív bývalo hodně (když to poprvé žral Phenom Agena, tak to IIRC moc dobře přijaté nebylo…)

          Snad by ta spotřeba mohla být víc vlastnost těch taktů/napětí vyhnaných skoro nadoraz, než toho návrhu a procesu…

          • 142W je taky poměrně hodně, ale zatím co u Phenomů to jednoznačně omluvitelné nebylo (natož pak těch brutálních 220W u FX9590BE), tak u současných Zenů to jistou omluvu snese, protože zatím nic výkonnějšího a míň žravého prostě není. Ale pro pár procent jít o ještě dalších 100W výše, to fakt ne. Nicméně kvituju, že Intel už konečně nelže ohledně spotřeby.

    • teď si změř rozdíl mezi 142W a 240W u 5950x … většinou 5% ve výkonu … co řešíš, jaké krávy? Kdy to cpu poběží na takové spotřebě? Třeba 10700 má pl2 224W, ať děláš co děláš, na ty watty ho nedostaneš … maximum v occt small data je 203W a to má od reálného využití hooodně daleko …

      • Ty opravdu malokdy prekvapis..
        Ja nic neresim, protoze mne je AL u zadku, jelikoz bych musel menit celou platformu, prejit na Win11 a v principu by mi to vubec nic neprineslo, protoze stejny/vetsi vykon jako AL 12900K mi da 5950x za zlomek celkove ceny, kdybych jo chtel do toho vrazit penize, jakoz ze nechci.
        Nicmene jak se tady pise v X komentarich, tak ti to CPU v MT zatezi na ‚defaultne“ nastavenych deskach pujde az k PL2, to znamena, ze pokud to nepujde zastropovat dolu, budes chladit a platit 240W v zatezi. Jaky bude vykonostni rozdil mezi 125W a dle mne jeste rozumnymi 150W zastropovanim nevis.
        AMD s tim nema nic do cineni a je to pouze nesmyslny priklad. Evidentne neustale neco resisi ty. ja ne, pouze poukazuji na krajni hodnoty, ktere muzou byt pro nekoho dalsiho zajimave, coz ty evidentne nejsi :))