Jak historie dostává na frak

0

Lidé totiž zapomínají velice rychle a jsou schopni překroutit i historii vzdálenou několik let.

Mimochodem, věděli jste, že na Divokém západě to nebyl samý kovboj a pistolník ve štramáckém klobouku, ale normální lidé, kteří úměrně době, kdy žili, museli tvrdě pracovat pro své živobytí? Amerika devatenáctého století, jak ji známe z westernů, je zcela dílem bavičů z období mezi světovými válkami. Občas prostě z různých důvodů překrucujeme historii. Dělají to ti zmínění umělci, dělají to diktátorské režimy, dělají to Slováci s „králem“ Pribinou (ale nemějme jim to za zlé, Češi si tím taky prošli, v době vzniku rukopisů Zelenohorského a Královédvorského), no a dělá to očividně také firma Apple. Nebo její spřátelení novináři.

K napsání tohoto blogpostu mě inspirovala obrázková galerie Věčně nakouslé jablko Steva Jobse, Thomase Edisona 21. století na Aktuálně.cz (kterou Aktuálně.cz vykradlo z jakéhosi dokumentárního filmu od firmy Bloomberg, ale to by bylo na jiné vyprávění).

Steve Jobs a …Michal Kolesa?!

(Asi) kouzlo nechtěného: ani Edison toho vlastně moc nevymyslel, spíše ukradl, naopak věděl, jak to dobře prodat a jak zlikvidovat své soupeře, jmenovitě Nikolu Teslu, třeba takovými prohlášeními, že střídavý proud zabíjí, zatímco stejnosměrný je zcela bezpečný (poznámka pro čtenáře bez základní elektrotechnické erudice: nebezpečné jsou úplně stejně a stejnosměrný je navíc nevhodný pro veřejnou přenosovou soustavu, což je také důvod, proč se všude na světě používá střídavý). No ale to jsem odbočil.

Cosi mi začalo být divné při čtení následující pasáže:

2007 – Jedno z nejúspěšnějších uvedení na trh v historii. Apple oznamuje produkt, který v utajení vyvíjel několik let – revoluční mobilní telefon iPhone. Svět zvyklý na mobilní telefony dostal do ruky elegantní a kompaktní ruční počítač ovládaný klouzáním prstů po skle. Pravidla hry v oboru se změnila, a od té doby svět vidí jen Jobsovy paty.

Takhle to přece nebylo! Tedy, alespoň já si to pamatuji jinak. (A já mám nadprůměrnou paměť. Vyšlo mi to tak v testu, co byl jednou v televizi Nova.) Pamatuji si, že v té době už dávno existovaly mobilní telefony s operačními systémy Windows Mobile a Symbian, mobilní telefony s velkou dotykovou obrazovkou, mobilní telefony, na něž se dala nainstalovat řada aplikací. Což se na iPhone nedalo, všechno muselo jít přes cenzuru Apple. Kdo chtěl s iPhonem dělat něco, co nebylo oficiálně posvěceno Applem, musel s „jailbreaky“ riskovat, že z telefonu bude mít těžítko. Tady se to píše tak, jakoby všechny telefony do roku 2007 vypadaly jako cihla s alfanumerickou klávesnicí a vytahovací anténou a najednou pic, iPhone. Tak to ale nebylo a nejspíš jsem zůstal jediný, kdo si to pamatuje.

Taky si pamatuji najaté komparzisty, co stáli na iPhone frontu před Apple Store. A jak se obchodní sdělení o vydání iPhone dostalo i do hlavních zpráv veřejnoprávní televize a dalších mainstreamových médií.

Pokračujeme.

2010 – Na svět přichází iPad, revoluční formát osobního počítače nebo spíš multimediálního rozhraní. Za prvních deset mesíců se ho prodalo přes 14 milionů kusů. „Začala post-PC-éra a vede ji Apple,“ hlásají komentáře. Jobs utíká světu o další koňskou délku.

Abych Applu nekřivdil, je pravda, že tablety (ve významu, jak to slovo používáme dnes) začaly být hrozně populární až po příchodu iPadu. Do té doby asi nikoho nenapadlo udělat počítač bez klávesnice a dát na něj neplnohodnotný operační systém vycházející z mobilního telefonu (zde iPhone), který neumí ani tak triviální věc, jakou je multitasking nebo zobrazit Flash na webu (!), přičemž ten počítač nemá ani USB port a k tomu stojí jako plně vybavený lehký notebook. Na to ale asi všichni zapomněli. I na to, že největší hybnou silou v mobilních telefonech a tabletech, kvůli které umřely (nebo umřou, nebo budou mít pořádně chmurný život) operační systémy Symbian, Maemo/MeeGo, Bada… není Apple, ale Android (zařízení s ním se mezi smartphone prodává nejvíc).

Všichni taky zřejmě zapomněli na lavinu #iTampon na Twitteru, na řady vtipných obrázků, kde byl iPad srovnáván s netbookem, e-book readerem, kamenem či dámskou vložkou a (spoiler alert) vždy prohrál. Na lživou reklamu, kterou se Apple chlubil, jak iPad přehrává filmy. Takhle si to pamatuji já.

Když přijde na Apple, nemůžu se prostě zbavit dojmu, že jsem se zbláznil já, nebo celý okolní svět.

Jak historie dostává na frak

Ohodnoťte tento článek!