Šeptanda: Apple začne přecházet z Intelu na ARM příští rok

11
Klávesnice na Apple MacBooku (2017)
Klávesnice na Apple MacBooku (2017)
-
Zdroj: Apple

Že Apple připravuje Macy založené na vlastních ARMových procesorech, o tom se spekuluje již od jara 2014. Příští rok by ale cupertinská společnost konečně měla představit nové zařízení, které se zbaví závislosti na Intelu. Suverénně o tom mluvil v únoru analytik Ming-Chi Kuo, další detaily teď přidal list Bloomberg.

Jeho zdroje tvrdí, že projekt přechodu na novou procesorovou architekturu se jmenuje Kalamata a společnost připravuje najednou minimálně dvě generace čipů. První Mac příští rok ponese čipy založené na architektuře Apple A14, která bude součástí letošních iPhonů 12. Lišit se nejspíš budou takty a počtem jader. Podle Bloombergu ponese desktopová varianta osm výkonných jader Firestorm a čtyři úsporná Icestorm. Inženýři prý ale zvažují, že v budoucnu počet jednotek ještě navýší.

Do kterého zařízení Kalamata zamíří nejdříve, zatím nevíme. Zcela určitě to nebude MacBook Pro, iMac Pro nebo Mac Pro zaměřené na co nejvyšší výkon. Nabízí se například ultratenký MacBook, jehož poslední generace pochází z roku 2017 a kterou už Apple ani neprodává. To je ten proslulý jednokonektorový laptop, který vše vsadil na stylovost, nikoliv výkon.

S ARMem už má zkušenosti i Microsoft, který loni na podzim uvedl pracovní tablet Surface Pro X. Chromebooky s ARMem jsou na trhu již přes pět let, ale to jsou velmi specifická zařízení postavená na webovém prohlížeči a mobilních aplikacích, kde se nemusí ohlížet na zpětnou kompatibilitu.

Applu nejsou změny architektur cizí. Na Intel přešel v roce 2006, dřívější počítače využívaly procesory IBM PowerPC, ještě předtím to byly čipy Motorola. U poslední konverze jsme navíc byli svědky postupné proměny, aniž by se výrazně měnil charakter operačního systému OS X (dnes macOS). Zřejmě není náhoda, že poslední verze macOS usnadňuje převod aplikací určených pro ARMovou platformu iOS (resp. iPadOS). V budoucnu by všechna zařízení Applu mohla běžet na podobných procesorech, což otevírá prostor univerzálním aplikacím pro mobily i počítače, jako se to snažil prosadit i Microsoft.

Zdroj: Bloomberg via Engadget

Šeptanda: Apple začne přecházet z Intelu na ARM příští rok
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 8 hlas/ů

11 KOMENTÁŘE

  1. „V budoucnu by všechna zařízení Applu mohla běžet na podobných procesorech, což otevírá prostor univerzálním aplikacím pro mobily i počítače, jako se to snažil prosadit i Microsoft.“
    To by bola blbost a Apple ak sa do toho pusti, tak sa rovnako popali ako Microsoft. Univerzalne aplikacie pre tak odlisne platformy(z pohladu pouzivania) nieje dobra cesta.

  2. Tak na tohle jsem opravdu zvědavý, jak to bude šlapat a jaký bude výkon. Je fakt, že si Apple šije SW na míru k HW. Nicméně kolikati jádrový musí být ten ARM aby se vyrovnal i5 a i7 od Intelu? Tohle bude nejspíš znamenat i konec grafik od AMD. No uvidíme…

      • Když se řekne á, musí se říct i bé, tj. že jedna instrukce ARMu je přibližně 0,3 instrukce x86. To plyne jak z povahy RISC/CISC, tak rozmanitosti a šíře instrukční sady soudobých x86.

        Někde to nevadí (nenáročné úlohy). Jinde se to projeví v plné nahotě. Pro macisty je i ten ARM dobrý, stejně mají ty své plečky jen k tomu, aby měli co otevřít ve Starbucks.

          • To nevím, zatím jediná implementace (Fujitsu) používá také 512bitový hardware AFAIK/IIRC, takže je na úrovni AVX-512.

            Ta abstrakce šířky vektoru sice umožňuje psát jeden kód pro různé hardwarové šířky,kdežto u SSE(x), AVX(2) a AVX-512 máte šířku registru danou, ale budou tam IMHO i nevýhody, kdy tohle může znemožnit tak dobrou optimalizaci kódu. Mám z otho pocit, že SVE je dělané hlavně pro autovektorizační kompilátory, kdežto ASM programátoři možná takovou radost mít nebudou.

            Ono tahle vlastnost je v omezené míře přítomná i u x86. Ale tam je vždy daná velikost registrů, s kteýrmi pracujete, a podle toho programátor ví, kolik dat (kolik hodnota najednou) musí najednou zpracovávat, aby se mu SIMD vyplatilo a vytěžil maximum. ALE CPU pak v určité míře může pracovat s menší šířkou, například Pentium III/K7-K8 měly 64bitové jednotky a 128bitové SSE dělaly nadvakrát, Zen nebo BD byly 128bitové a 256bitů AVX dělaly na dvakrát, Intel v části procesorů taky dělá AVX-512 na dvakrát. Myslím, že z pohledu programátora tohle může být lepší, ale i tady tahle forma, kdy na těch některých CPU určité instrukce trvají dvakrát déle, přináší problémy. Některý optimalizovaný kód je pak rychlejší na CPU A, ale na CPU B je pomalejší, než kdyby program zvolil místo AVX2 třeba cestu s instrukcemi SSE2-4.

            P.S. Zatím není moc jasné, jestli vůbec někdo počítá s nasazením SVE do těchhle spotřebitelských ARMů, mohlo by to zůstat jenom v HPC… Apple si už začal přidávat vlastní instrukce, takže by mě třeba nepřekvapilo přidání vlastní proprietární verze Neonu rozšířené na 256 bitů (jako má AVX1/2), místo aby přijali SVE.

          • Hmm, tak teď jsem se dočetl, že údajně architektura ARMv9 odstraní 32bitovou kompatibilitu a naopak přidá SVE2 do základu. SVE2 je SVE + operace s celočíselnými hodnotami (takže analogie AVX2) pro multimédia.