Celá nabídka procesorů Alder Lake i levnější desky prý vyjdou v lednu. Parametry 65W modelů

19

Levnější mainstreamové modely nových procesorů Intel a také asi dostupnější desky prý vyjdou už za necelé dva měsíce, máme přehled modelů, které se chystají.

Do desktopových počítačů přišly tento měsíc procesory Intel Alder Lake, která mají novou architekturu, 7nm výrobní proces, a také otevírají novou generaci desktopové platformy Intelu se socketem LGA 1700. Co ovšem zatím vyšlo, jsou jen modely procesorů se 125W „TDP“ (a až 241W turbo spotřebou) pro nadšence. Máme teď informace i o levnějších modelech 65W kategorie, které by údajně mohly vyjít brzo, možná do osmi týdnů.

Na Twitteru aktivní leaker Momomo_us přinesl k desktopovým procesorům Alder Lake dvě novinky: jednak modely parametry „65W“ modelů, tedy těch procesorů, které by měly být zamčené pro přetaktování, ale na druhou stranu levnější. Nějaké informace o nich jsme tu již ze stejného zdroje měli, tentokrát jsou ovšem kompletnější.

Vydání běžných modelů už brzo?

Zejména ale stejný leaker řekl, kdy by tyto procesory mohly vyjít, a je to dřív, než se čekalo. V posledních letech Intel vždy tuto snůšku desktopových procesorů vydával na jaře – až v dubnu nebo květnu. To se ale u Alder Lake údajně nestane a levnější 65W procesory prý půjdou na trhu někde okolo prostředku ledna (januára).

Intel Core i9-12900K, nejvýkonnější model Alder Lake (Zdroj: HWCooling.net)

Intel tedy asi připravuje odhalení či ohlášení na CES 2022 a pak by se snad tyto procesory mohly během několika dní objevit v obchodech. S nimi by navíc asi mohly vyjít také levnější desky platformy LGA 1700 pro tato CPU – desky s čipsety B660 a H610.

Tip: Desky pro Intel Alder Lake s čipsetem B660 zdá se nebudou umět PCI Express 5.0

65W procesory Alder Lake

Parametry, které Momomo_us uvádí tentokrát, nově specifikují i modely Core i3 a více šestijádrových modelů Core i5. Neliší se od těch, které jsme tu měli minule, nenastala tedy žádná změna ve specifikacích – což by ale dávalo smysl, pokud je vydání opravdu tak blízko. Nejvyšší model 65W řady bude 16jádro Core i9-12900 s 8 velkými a 8 malými jádry (a tedy 24 vlákny). Jeho základní takt velkých jader má být jen 2,4 GHz, maximální jednojádrový boost 5,1 GHz (asi na preferovaných jádrech). Zatím není potvrzené, zda by model Core i9-12900F (totéž bez iGPU) mohl mít o kousek vyšší turbo 5,2 GHz, jak říkal předchozí únik.

Pro hráče, kteří zdá se nemají pro malá jádra E-Core moc pochopení, bude asi atraktivnější model Core i7-12700, který bude existovat i ve verzi F bez grafiky a má osm velkých jader, ale jen čtyři malá. Takty jsou 2,1–4,9 GHz, ale také je zřejmě ořezaná L3 cache. Má jen 2,5 MB na jedno jádro (nebo klastr E-jader) místo 3MB na jádro u Core i9.

Intel Core 12. generace (Alder Lake) 65 W
Model Jádra P+E/vlákna
Takt P-Core
Turbo P-Core L3 cache GPU TDP
Core i9-12900 8+8/24 2,4 GHz 5,1 GHz 30 MB Ano 65 W
Core i9-12900F 8+8/24 2,4 GHz 5,2? GHz 30 MB Ne 65 W
Core i7-12700 8+4/20 2,1 GHz 4,9 GHz 25 MB Ano 65 W
Core i7-12700F 8+4/20 2,1 GHz 4,9 GHz 25 MB Ne 65 W
Core i5-12600 6+0/12 3,3 GHz 4,8 GHz 18 MB Ano 65 W
Core i5-12500 6+0/12 3,0 GHz 4,6 GHz 18 MB Ano 65 W
Core i5-12400 6+0/12 2,5 GHz 4,4 GHz 18 MB Ano 65 W
Core i5-12400F 6+0/12 2,5 GHz 4,4 GHz 18 MB Ne 65 W
Core i3-12300 4+0/8 ? 4,4 GHz ? Ano 65 W
Core i3-12100 4+0/8 3,3 GHz 4,3 GHz 12 MB Ano 65 W
Pentium G7400 2+0/4 3,7 GHz ? Ano ?
Celeron G6900 2+0/2 3,4 GHz ? Ano ?

Dále by do herních PC měly být atraktivní šestijádra Core i5, která jsou zcela nehybridní, všechna jejich jádra jsou velká P-Core (takže u nich bude možnost zapnout si v BIOSu AVX-512, byť to představuje z pohledu výrobce oficiálně nepodporovanou konfiguraci). Core i5 budou existovat ve třech modelech, vždy s 18MB L3 cache. Core i5-12600 má takty 3,3–4,8 GHz (a tedy vysoký jednovláknový výkon), i5-12500 má 3,0–4,6 GHz a levnější Core i5-12400 bude na 2,5–4,4 GHz

Tip: Intel Alder Lake nemá AVX-512 fyzicky vypnuté, v BIOSech desek si ho můžete zapnout

Podobně nehybridní (a tedy AVX-512 neoficiálně umožňující) budou čtyřjádra/osmivlákna Core i3. Levnější model Core i3-2100 má takty 3,3–4,3 GHz a 12 MB L3 cache. Vyšší model Core i3-12300 bude mít o něco vyšší boost 4,4 GHz, základní takt ještě nemáme, stejně jako L3 cache (ta by ale také měla být 12MB). K těmto čtyřjádrům ještě nejsou informace o levnějších verzích bez GPU, ale Core i3-12100F by asi mohlo existovat.

Bohužel zatím nemáme informace o all-core boostech těchto procesorů. A zatím také neunikly boostové spotřeby (PL2), takže není jasné, jak energeticky efektivní tyto procesory budou. 125W modely mohou v boostu odebírat až 241 W a to trvale, Intel už u nich ani nedoporučuje, aby trvání těchto boostů bylo časově omezené.

Jak to bude u 65W modelů, zatím není známo. Bylo by příjemné, kdyby měly tzv. Boost spotřebu (PL2) již nižší, protože 7nm proces umožní velmi slušný výkon i bez výstřelků ke 200 W. Výrazně nižší PL2 by tedy asi ani nestálo moc výkonu. Zda bude turbo spotřeba také umožněná trvale, nebo se Intel u ne-K 65W řady vrátí k omezenému trvání, také ještě nevíme.

Galerie: Odhalení procesorů Intel Core 12. generace (Alder Lake) pro desktop, oficiální prezentace

Zdroj: Momomo_us

Celá nabídka procesorů Alder Lake i levnější desky prý vyjdou v lednu. Parametry 65W modelů
Ohodnoťte tento článek!
4.1 (82%) 10 hlasů

19 KOMENTÁŘE

        • Na HWC to zvládala NH-U14S. Při těch nejžravějších testech, kde si to jako sahalo na ty extrémy (x265 tuším), tam sice byla vysoká teplota, ale chaldič dal. Pravda, testuje se při kontrolované (22) pokojové teplotě, možná by to bylo schopné throttlování v létě.
          Ale zdá se, že ty dnešní desky to pustí na 100C a nethrottlují.

          Myslím, že aspoň trošku tomu pomáhá to snižování čipu a ztenčování vrstvy pájky, a i když to není tak velké jako Rocket Lake, tak je to furt celkem velký křemík.

    • To bude záviset podle modelu a frekvencí. Takže ten i5-12400 bude podle mě brát i o dost míň než to, ale zase ty i7 a i9, ty by mohly jít i dost nad (v MT aplikacích plně vytěžujících všechna jádra). uvidíme, jakou bude mít Intel politiku, všechno to bude záviset od nastavení a o tom, jak vysoké all-core boosty zvolili. Jestli konzervativní, nebo YOLO jako u těch předchozích generací 🙂

      • Osobne si myslim, ze i5-12400 je zrovna spatny pripad pro nizkou spotrebu. Kouknete do tabulky, vypada to, ze 12400-12600 je ten samy kremik, jen v jednom pripade muze jet na 2.5GHz a zere 65W a ve druhem jede na 3.3GHz a zere to same. Takze dle meho pokud nekdo jede na spotrebu, mel by jit do 12600. Ma nejvyssi zakladni frekvenci a pokud to OS hodi na 800-1200MHz pri normalni praci tak to bude nejstudenejsi CPU z rady. Soukromy odhad.

        • 65W je jen jejich základní spotřeba/TDP, maximální nebo reálná spotřeba při boostování může u těch 12500 a 12600 být vyšší než u 12400. Teoreticky by mohla sice být stejná v případě, že by do 12400 šly výhradně horší biny s vyšší spotřebou při stejné frekvenci, ale spíš čekám, že reálný příkon těch CPU půjde s výkonem těch vyšších modelů taky nahoru. Ale třeba ty rozdíly nebudou zas tak velké.

          • Proč. Naprosto v pohodě. Když se podívám co dokáže M, tak se jen mohu nad x86 usmívat:
            1) Apple M1 procesor má HW kompresi paměti RAM. Apple to používá v jeho CPU už roky a má to patentované. Najděte si patenty Gerarda Williamse III, geniálního šéf architekta jejich CPU. Ten člověk má 38 patentů.
            2) Tato HW komprese paměti může být cca 50%, takže 8 GB RAM je jako 16 GB. Proto roky iPhony si vystačí s méně RAM než Android.
            3) Další věc je že komprese zvyšuje i přenosovou rychlost na dvojnásobek. M1 má 4266 MHz LPDDR4 takže efektivně to má výkon jako 8533 MHz, tedy mnohem rychlejší než DDR5 které budou mít Intely a AMD někdy za dva roky.
            4) Apple M1 je nejbrutálnější a největší CPU na světě: Jádro Firestorm má 7x celočíselných výpočetních jednotek (AMD Zen3 jenom 4) a 8x jednotek pro výpočet v pohyblivé desetiné čárce (Zen3 jen 4)
            5) IPC neboli výkon na GHz má Apple M1 o +59% vyšší než Zen3 což je brutální. Já mám Zen2 a M1 je o +90% rychlejší, tedy skoro dvakrát větší výkon na stejné frekvenci.
            6) AMD Zen3 má o pouhých +5% vyšší IPC než Intel Tiger Lake a jaké halóóó a úžas to vyvolalo, že? M1 má IPC vyšší o +59% a všechny IT weby mlčí. Přitom stačí vzít skóre v Geekbench 5 a vydělit to frekvencí. Najednou všichni PCčkáři zapoměli dělit a dokonce jim vypadlo z paměti pojem IPC 😀
            7) IPC větší o +59% oproti Zen3 znamená že AMD dožene Apple M1 za cca 4 generace při skocích po +15% IPC každý rok. Cože je minimálně 6 let a Apple mezitím bude mít M7 protože Apple vydává novou generaci CPU každý rok narozdíl od AMD které to má zhruba rok a půl.
            8) Příští rok Apple M2 bude umět SVE2 vektory s podporou až 2048-bit což je opět brutálně víc než má Zen3 (AVX2 je pouze 256-bit široké)
            9) SVE2 navíc podporuje nejen výpočty vektorové SIMD, ale i výpočty matic, což urychluje výpočet cca 10x než když to valí přes vektory. Naprosto zásadní věc pro umělou inteligenci. Navíc SVE2 umožňuje aby identický SW byl zpracován nezávisle na šířce SIMD což x86 s SSE/AVX neumí, tam je to fixní. SVE2 podporuje HW šířku 128-bit až 2048-bit, takže úsporná mini jádra v chytrých hodinkách budou umět stejný kód jako ty Applí Monster jádra nebo serverové CPU. x86 je naprostá hrůza, úsporné Atomy umí jen 128-bit SSE, desktop jede na 256-bit AVX2 a v serverech má Intel 512-bit AVX512.
            10) Když už jsme u té umělé inteligence, tak Apple samo má i NPU proceesor pro výpočty AI. O tom si Intel a AMD také mohou nechat zdát tak minimálně 5 let. AMD místo nakupování zbytečného Xilinxu mělo spíš koupit firmu na vývoj NPU.
            11) U zrodu těchto super-širokých Applích CPU stál výše zmíněný génius Gerard Williams a také legendární Jim Keller.
            12) Keller odešel v roce 2012 z Applu zachránit AMD před krachem a rozjel tam vývoj x86 Zen1 (jež se velmi podobá Apple A7 Cyclone) a zároveň mnohem výkonnějšího ARM procesoru K12 (podobný Apple A9 Twister, který má +30% IPC oproti A7). Oba na stejné ploše díky tomu že ARM potřebuje pro stejný výkon méně tranzistorů (x86 sebou tahá zbytečnou kompatibilitu z roku 1978 a celkově CISC variabilní kódování x86 je zbytečně komplikované a steně se musí vnitřně převádět na RISC).
            13) Takže AMD dnes mohlo mít K13 nebo K14 procesor, který by mohl celkem konkurovat Applu M1. Asi ne ve všem ale mohli být hodně blízko, mnohem blíže než dnes. Ten Kellerův vysoce výkonný ARM K12 byl hotový v roce 2015 a odeslaný do fabriky na první testovací vzorky. Jenže jak víme do čela AMD se dostala slepice z IBM jménem Lisa Su a ta nejen vyhodila Kellera a přivlastnila si jeho zásluhy za Zen1, ale navíc zrušila zlaté vejce jménem K12. Pak bez Kellera nevěděli s vývojem Zen3 kudy kam, tak vzali Kellerovu K12 a předělali ji na x86 a najednou tu máme Zen3 (ano, K12 měla 4x Integer jednotky a 1x port na větvení a 3x AGU, tedy stejně jak nyní Zen3).

            • Ten M1 je bezesporu kvalitní, ale zase by se mělo pamatovat, že to nenít ak, že by byl nějaka radikálně na úplně jiné úrovni než konkurence. Dost je to o tom, že se sešla spousta faktorů, které mu pomáhají – 5nm proces, který je napřed před x86 procesory, hodně dobrá architektura, něco udělá optimalizace softwaru možná díky tomu, že jde o uzavřený ekosystém kde se SW a HW mohou optimalizovat přímo na míru jeden druhému.
              Bezesporu kvalitní je i to Alder Lake, podle mě.

              V tom výčtu jsou některé nepřesnosti myslím.

              ad 1+2+3) komprese paměti
              Ta komprese paměti funguje jinak, než si myslíte. Existovala v MacOS už předtím (a je i ve windows 10, funguje tam stejně). Je to pokud vím spíš jako swap, není to tak, že by všechna data byla komprimovaná a procesor s nimi přímo mohl pracovat a tím pádem měl efektivně víc paměti. Je to tak, že se stránky komprimují nějakým rychlým algoritmem, pak se uloží jejich zmenšená verze, ale před použitím se musí zase rozkomprimovat, CPU je nemůže bez toho použít. Takže v praxi ten procesor do tohohle komprimovaného stavu převádí ty bloky v RAM, kde jsou data, která procesor nepotřebuje tak často. Co dělá ta HW akcelerace je to, že dokáže provést tu kompresi a dekompresi s nižší režií a spotřebou, takže systém to může používat víc agresivně.
              Není to transparentní komprese, kdy by prostě CPU mohlo pracovat s těmi zkomprimovanými stránkami přímo. Tudíž to taky pravděpodobně nemá ten efekt, že se zvyšuje využitelná propustnost paměti na dvojnásobek. Rozhodně to výkon nezvýší, pamatujte, že je to jen velmi rychlá alternativa swapování a swapování výkon nezlepšuje. V situacích, kdy k téhle kompresi procesor začne přistupovat, naopak výkon půjde dolů, takže se tu nehraje o zlepšení výkonu, ale o to, jak moc se ten negativní dopad podaří mírnit (v tom by to díky té HW akceleraci si mělo být lepší, než Windows).

              ad 4) jednotky
              minimálně u těch jednotek v pohyblivé desetinné čárce (přesněji řádové, protože to funguje v binární, ne dekadické soustavě) bych to takhle nesrovnával. Apple používá 128bitové vektory, takže jedna FPU/SIMD jednotka zvládne jen polovinu početních operací, které zvládne 256bitová jednotka třeba v Zenu 2/3 (a pak má Intel to AVX-512, které zvládne ještě 2× víc)

              ad 5+6+7) IPC
              Apple má o 59 % vyšší IPC, ale zase ten Zen 3 má o těch 50 % vyšší takty… IPC samotné neznamená nic, výkon je vždycky IPC krá frekvence.
              Tohle má přínos hlavně pro spotřebu, protože to vypadá, že přístup ‚nízké frekvence, ale vysoké IPC‘ vede k o dost nižší spotřebě (zdaleka ale ne sám o sobě, u Applu hodně dělá to, že M1 je 5nm a také že asi neběží na tak neoptimálním napětí/taktech jako AMD/Intel). Má to i nevýhody, to jádro je pak větší. Intel a AMD zřejmě volí kombinaci nižšího IPC a vyšších taktů mimo jiné i proto, že musí navzájem konkurovat jeden druhému, takže musí tlačit cenu svého procesoru dolů, protože zákazníci se mezi nimi rozhodují podle ceny. A vyšší taky znamenají vyšší výkon na jednotku plochy -> nižší cena.

              ad 8+9) SVE/SVE2…
              Taky je k tomu třeba říct, že se zatím ty instrukce neosvědčily v praxi, momentálně je to skoro vaporware. Takže raději brzděte s tou adorací, ať to nezakřiknete. Pořád neexistuje implementace vedle HPC akcelerátorové architektury Fujitsu, takže je předčasné říkat, že je to nějak radikálně lepší než AVX2/AVX-512. HPC kód je na SIMDování hodně jednoduchý, takže to zdaleka neprověří felxibilnost a kvalitu té isntruční sady.
              Klidně se může ukázat, že ten koncept nebude v obecném kódu fungovat tak dobře, jak si teď lidi představují. První várka čipů, Cortexy X2/A710/A510 ale teď konečně jdou na trh, takže se to pomalu bude dát zkoušet.
              Mimochodem dosud není jisté, jestli Apple určitě ARMv9/SVE2 aplikuje, nebo kdy to bude. Informace chybějí.

              ad 11) Zen 1 / K12
              „Zen1 (jež se velmi podobá Apple A7 Cyclone) a zároveň mnohem výkonnějšího ARM procesoru K12“

              Zen 1 se nepodobá A7, protože A7 například vůbec nemá uOP cache nebo SMT (obojí jednak velmi důležité pro výkon, jednak to koření hodně do hloubky toho designu). A také například Zen zvládá vyšší takty, což je něco, co také je inherentní z návrhu jádra. Zen celkem viditelně vychází z předchozích koncepcí AMD jako byl Jaguar, sdílená FPU v Bulldozeru (to bylo předstupněm SMT v Zenu) a další jejich knowhow. Keller nepřišel do AMD a nepřinesl sebou novou architekturu, organizoval, radil a pomáhal inženýrům, kteří tam už byli a měli svoje zkušenosti – Zen byl postavený z těch. Viz rozhovor s Mikem CLarkem, který byl skutečný vedoucí vývoje Zenu 1: https://www.anandtech.com/show/17031/anandtech-interviews-mike-clark-amds-chief-architect-of-zen O tom, jak to zhruba vypadalo, se tam povídá.
              Ta informace o tom, že K12 bylo mnohem výkonnější jádro, není pokud vím pravdivá. AMD ho nikdy neprezentovalo, ale podle prosáklých informací to výkonnostně a počtem jednotek/šířkou jádra bylo stejné jako Zen. Je o i o tom, že to byly sesterské designy. IPC nemohlo být o moc lepší.