Dospěli jsme do doby, kdy se počítače staly prakticky nenahraditelným pomocníkem. Běžně u nich každý den prosedíme dlouhé hodiny. Věnujeme se práci nebo zábavě, ale přitom zapomínáme na své zdraví. Závažné potíže způsobené dlouhým vysedáváním u počítače totiž zpravidla nejsou na první pohled znatelné a často se objevují až s odstupem. To už ale v některých případech může být pozdě.
Podle výsledků loňského výzkumu společnosti Microsoft, které probíhal mezi zaměstnanci v britských firmách, stoupl počet případů zdravotních potíží souvisejících s počítačem meziročně o více než 30 procent. Z oslovených kancelářských pracovníků trpěly více než dvě třetiny bolestmi zad, rukou, ramen nebo zápěstí. Nejenže tyto obtíže nepříznivě ovlivňují pracovní výkon, ale v případě dlouhodobého léčení představují pro podniky také finanční ztráty. Ty se jen v Británii odhadují na 300 milionů liber ročně.
Nemoc zvaná RSI
Problém, o kterém se bavíme, je všeobecně označován termínem RSI (Repetitive Strain Injury) a v oblasti IT se o něm hovoří už poměrně dlouho. K vysokému nárůstu RSI však dochází zejména v posledních letech a lze ho tak považovat za největší zdravotní riziko moderního světa týkající se práce s počítači.
Jedním z nejčastějších problémů "počítačových" lidí je syndrom karpálního tunelu. Jde o postižení až poškození středního nervu v oblasti zápěstí, které bývá způsobeno nevhodnou práci se vstupními zařízeními jako je myš. V zápěstním prostoru se totiž nachází karpální tunel, kterým prochází jak šlachy, tak zmíněný nerv. Syndrom se začíná rozvíjet v okamžiku, kdy dochází k dlouhodobému tlaku v oblasti zápěstí (časté klikání myší, používání nevhodné klávesnice).
Příznaky se pak projevují bolestmi prstů, poklesem jejich citlivosti, otoky nebo častým mravenčením. V pokročilém stavu může dojít až k ochrnování postižené ruky. V počáteční fázi lze problém řešit například lokální aplikací anestetik nebo sádrou. Pokud však podobná léčba nezabírá, je nutná operace. Ta bývá ve většině případů úspěšná, jsou však i případy, kdy už plná citlivost nebo funkce ruky nemohla být obnovena.
Vstříc lepším zítřkům
Syndromu a obecně bolestem rukou se dá přitom jednoduše předcházet. Stačí, aby ruce při práci na počítači svíraly tupý úhel a zápěstí by mělo být co nejvíce v rovině. Klávesnici je tedy třeba mít v přiměřené výšce, praktická je také gelová podložka pod myš a rozšířený okraj klávesnice. V budoucnu by přitom mohl problém částečně vymizet. Už nová Windows 7 totiž přicházejí s funkcí dotykového ovládání, které by mělo práci s myší nebo klávesnicí významně zredukovat. Doufejme, že masivní rozšíření je už pouze otázkou času.
Když už se nicméně u člověka začnou problémy RSI objevovat, je potřeba neprodleně jednat. Při zanedbání situace totiž podle odborníků mohou zanechat v horším případě až trvalé zdravotní následky. Nejde přitom o nic složitého, pouze to chce dodržovat několik základních pravidel a ergonomických návyků, které mohou v mnoha směrech tělu ulevit. Cílem ergonomie je dosáhnou optimálního přizpůsobení pracovních podmínek a to přesně fyziologickým požadavkům daného člověka. Zmiňovaný syndrom karpálního tunelu totiž není jediným rizikem, které se při práci s počítačem vyskytuje.
Jak si zbytečně nehuntovat zdraví
Jak tedy problémům předcházet? Vědci z Centra výzkumu zdraví na univerzitě v Michiganu předkládají v tomto směru celou řadu opatření. Podle nich je potřeba věnovat pozornost celému pracovnímu místu, na kterém člověk tráví většinu doby. Jedině tak si totiž zajistíme, že nás ani po několika hodinách práce nebude nic bolet. Takové ideální pracoviště je znázorněno na obrázku.
Před začátkem delší práce je potřeba vyčlenit si určitý čas a uzpůsobit všechny potřebné věci a materiály, se kterými budete pracovat. Předejdete tak zbytečným pohybům, kdy se budete neustále pro něco natahovat.
Při práci je potřeba sedět vzpřímeně, aby uši, ramena a boky byly v jedné přímce. Pomáhá snaha jakoby se neustále vytahovat do výšky. Pokud dlouho píšete nebo pracujete s myší, dělejte krátké přestávky, aby si zápěstí mohla odpočinout. Samozřejmě tak, aby vás to zbytečně neodpoutávalo od samotné práce. Jestli nosíte brýle, ujistěte se, že vám nekloužou po nose a vy se tak podvědomě nesnažíte měnit polohu hlavy.
Jak si správně sednout
Monitor by měl být v úrovni očí a rozhodně by měl stát přímo před vámi. Pokud je umístěn na straně a vy k němu otáčíte hlavu, zbytečně namáháte oblast krku. Je také potřeba eliminovat případné odlesky a to náklonem monitoru, zatažením žaluzií nebo správným umístěním lampy. Ta by také neměla svítit přímo od očí. Lokty je potřeba držet při těle a měly by svírat úhel nejméně 90 stupňů. Předloktí mějte pokud možno rovnoběžně s podlahou a nepodceňujte ani opěrky rukou na židli.
Samotná židle by pak měla podporovat rovné držení zad a opěrátko by nemělo být příliš prohnuté. Výšku židle byste měli nastavit tak, aby nohy svíraly pravý úhel a dotýkaly se země. Pokud se tak neděje, je vhodné pořídit si speciální podložku na nohy. Také investice do kvalitní židle se určitě vyplatí. Podobně jako v posteli na ní totiž trávíme velkou část dne.
Když mobilita škodí
Samostatnou kapitolou jsou notebooky. Ačkoliv jsme server zaměřující se převážně na ně, rozhodně o nich nemůžeme hovořit jako o ergonomických zařízeních, která jsou určena pro dlouhodobé používání. Původně byly navrženy na mobilní práci při cestách, stále více lidí si je však v poslední době pořizuje jako náhradu běžného počítače. Velká část vysokoškolských studentů na kolejích je používá k vypracovávání zadaných prací a to běžně několik hodin denně.
Zásadní nedostatek notebooků je umístění klávesnice a displeje velmi blízko u sebe, což v podstatě neumožňuje práci ve vzpřímené pozici. O to markantnější je to pak v případě minibooků, které jsou pro jakoukoliv delší, byť jen pár hodinovou, práci zcela nevhodné. Výrobci se nám sice snaží tvrdit, že se přizpůsobují naším potřebám, ve skutečnosti se však přizpůsobujeme my jim. Čím menší a mobilnější zařízení, tím větší dopad má na naše zdraví. Není proto vyloučené, že se vedle "blackberry prstu" dočkáme i "minobookových rukou".
"Blackberry prst" je termín, kterým se označuje bolest prstů vyvolaná příliš častým psaním na mobilních zařízeních typu Blackberry. Ta jsou konkrétně v USA velmi populární a v poslední době se začínají více rozmáhat také u nás.
Investice do zdraví
Je jasné, že pokud pravidelně dojíždíte a potřebujete mít svůj počítač stále při sobě, bez notebooku se neobejdete. V takovém případě se vyplatí investovat alespoň do speciálního stojanu, který posune displej výše do úrovně očí. Ceny stojanů se pohybují v řádech stokorun.
Ještě lepší je pak pouvažovat o samostatném LCD monitoru, což už při dnešních cenách začínajících někde na dvou a půl tisících nemusí být zcela smrtící zásah do peněženky. V kombinaci s externí klávesnicí a myší pak docílíme toho, že se notebook nestane doslova utrpením pro naše záda a krk a brány vysokých škol neopustí samí shrbení invalidé.
Nezapomínejte na přestávky
Zpět však k samotné práci, ať už jde o stolní nebo mobilní počítač. Velmi důležitý je v této souvislosti pohyb, který může částečně kompenzovat nedostatečně ergonomický hardware. Ten je však velmi často zanedbáván, podobně jako krátké přestávky.
Vědci z Michiganské univerzity doporučují rozdělit si práci do menších segmentů. Každých 10 minut byste si měli udělat na 10 až 20 sekund krátkou přestávku a dát pryč ruce z klávesnice. Po každých 30 až 60 minutách je pak vhodné přerušit činnost na 2 až 5 minut, projít se a protáhnout.
Mezi vhodné cviky pak patří kroužení hlavou a rameny, zvedání a uvolňování ramen nebo přepažení a rozpažení rukou. Pro záda je pak vhodné jejich úplné napřímení. Sedněte si na židli, představte si u stropu provázek a snažte se na něj dosáhnout. V napřímené pozici se snažte setrvat několik sekund. Abyste předešli únavě očí, zkuste občas přistoupit k oknu a střídavě přeostřovat na vzdálenější a blízké předměty.
I moudrý (poučený) zapomíná
Pochopitelně že ne vždy je pro podobné přestávky nebo cvičení příležitost. Zvláště pak v časovém presu, kdy obvykle honíme každou minutu a nemáme na něco podobného pomyšlení. Nakonec ani vědce nelze brát vždy doslova. Není však od věci si občas vzpomenout a minimálně si celé tělo po delší monotónní práci protáhnout. Ajťáci, kteří dokážou u počítače prosedět celý den, by pak občas měli navštívit některou z posiloven nebo si jít zaběhat.
Rozhodně se totiž nevyplatí možná rizika podceňovat. Zvláště pak, pokud jste mladí a u počítače trávíte opravdu hodně času. Problémy se totiž neobjeví hned, ale třeba až s odstupem let. A studie zabývající se RSI dokazují, že nejde jen o další výmysl novinářů, kteří zrovna nemají o čem psát.
Zdroje: University Health Service (University of Michigan), Microsoft UK
