Geekbench: Intel Core i5-13600K je rychlejší než dvanáctijádro Ryzen 9 5900X, s OC má i na víc

50
Procesor Intel Alder Lake pro socket LGA 1700 1600
Procesor Intel Alder Lake pro socket LGA 1700
-
Zdroj: Intel

V databázi Geekbench se objevily testy už asi finálního Core i5-13600K. Nakonec nebude mít vyšší takt než 5,1 GHz, jak jsme doufali, ale vynahradí to velkým nárůstem mnohovláknového výkonu.

Tento týden se objevil únik procesoru Intel Core i5 nové 13. generace (Raptor Lake). V té dostane tato třída procesorů víc jader, bude mít již 8 efektivních E-Core. První únik byl nicméně ještě jen inženýrský vzorek, z něhož nebyly jasné finální parametry. Teď ale probublaly testy již sériových procesorů (nebo aspoň jim identických kvalifikačních vzorků) Core i5-13600K, které ukazují, jak vysoká bude frekvence a také výkon v Geekbenchi 5.

V databázi Geekbench 5 se objevily dva záznamy z testů Core i5-13600K, jeden na desce ASRock Z690 Steel Legend WiFi 6E, druhý s deskou Asus ROG Maximus Z690 Extreme. Tyto záznamy potvrzují počet jader, kterých je skutečně 14 – přesněji 6× výkonné P-Core, 8× efektivní E-Core, což dává 20 vláken. Také je potvrzena 24MB L3 cache a to, že E-Core jsou přítomná ve dvou klastrech, kde každý má sdílenou 4MB L2 cache.

Oba záznamy již ukazují kompletní jméno procesoru, a nikoliv jen „Intel 0000“. Nejde tedy již asi o ES, ale QS vzorky nebo sériové čipy. Detekované parametry by proto už měly prozrazovat skutečné specifikace, se kterými to na podzim Core i5-13600K rozpálí.

Dle Geekbenche bude mít i5-13600K základní frekvenci velkých jader 3,5 GHz. Maximální all-core boost bohužel Geekbench nesděluje, ale uvádí maximální dosažený takt během testu, který u Core i5 asi bude odpovídat maximálnímu jednovláknovému boostu. Toto maximální ST turbo je, zdá se, „jen“ 5,1 GHz, tedy nakonec stejné jako u ES vzorku. Nepotvrdily se naděje, že by třeba mohla frekvence být ještě vyšší.

Core i5 13600K v databázi Geekbench
Core i5-13600K v databázi Geekbench (zdroj: Geekbench Browser)

I při 5,1 GHz ale procesor dosahuje velmi vysokého jednovláknového výkonu, skóre v Geekbenchi 5 je okolo 2000 bodů (na jedné desce 2012, na druhé 1980 bodů). Je to výsledek, jakého teď dosahuje Core i9-12900K, kdežto i5-12600K v generaci Alder Lake má jen 1856 bodů (podle referenčního žebříčku Geekbenche). Soudě dle protokolu frekvencí v detailech záznamu se procesor nad 5100 MHz v žádné chvíli nedostal, takže toto asi opravdu bude jeho maximální boost.

Benchmark Core i5 13600K v databázi Geekbench
Benchmark Core i5-13600K v databázi Geekbench (zdroj: Geekbench Browser)

MT výkon poráží Ryzen 9 5900X nebo Apple M1 Max

Mnohovláknové skóre procesoru na desce ASRocku je 14 425 bodů, což je také velmi vysoký výkon na CPU, které by snad nemělo být příliš drahé (Core i5-12600K dosahuje 11 608 bodů, takže proti němu i5-13600K dosáhlo o 24,3 % lepší MT výkon). Budoucí model i5 tím například překoná Apple M1 Pro a M1 Max – tato CPU v Geekbenchi 5 typicky dosahují asi 12 000 až 12 300 bodů (ale pod MacOS, což zřejmě skóre samo o trošku zlepšuje). Intel nicméně tohoto výkonu dosahuje s výrazně horší spotřebou.

Na platformě Windows má Core i5-13600K podle tohoto benchmarku dokonce o něco vyšší výkon než o třídu vyšší dnešní Core i7-12700K (to dle oficiálního žebříčku Geekbenche typicky dává 14 100 bodů, přičemž má konfiguraci 8+4 jader, což by skutečně mělo být srovnatelné s konfigurací 6+8, protože dvě malá jádra plus minus odpovídají jednomu velkému jádru s HT). Je to také skóre, které poráží dvanáctijádro / 24vlákno AMD Ryzen 9 5900X, to má v oficiálním žebříčku Geekbench mnohovláknové skóre 13 844.

ES1 vzorek procesoru Raptor Lake
ES1 vzorek procesoru Raptor Lake (zdroj: Chiphell)

Výsledek pro 5,1GHz přetaktování

Výsledek na desce Asusu je o něco vyšší, zdá se ale, že by asi mohl být pořízený na přetaktovaném CPU. Podle mnohem konzistentního držení frekvence v protokolu z testu se zdá, že tento exemplář Core i5-13600K měl napevno nastavenou frekvenci 5,1 GHz na všech velkých jádrech, zatímco na desce ASRocku byl asi test bez přetaktování jen s přirozeným boostem.

Benchmark Core i5 13600K zřejmě po přetaktování v databázi Geekbench
Benchmark Core i5-13600K, zřejmě po přetaktování, v databázi Geekbench (zdroj: Geekbench Browser)

Tento výsledek tedy ukazuje, kam se bude možné dostat taktováním. Mnohovláknové skóre v tomto případě vyrostlo na dokonce 16 054 bodů, což je zlepšení o 11,3 %. S tímto skóre by už procesor Core i5-13600K (po OC) šlapal na paty šestnáctijádrovému Ryzenu 9 5950X, který má v žebříčku Geekbench 5 jako referenční skóre uvedeno 16 506 bodů. Na dobře škálující mnohovláknové aplikace by tedy Core i5-13600K mělo být hodně schopné CPU. Mějte však na paměti, že výkon se u procesorů liší aplikaci od aplikace, takže ne ve všech programech musí relativní srovnání vyjít stejně.

Co zatím tento únik nepotvrzuje, je spotřeba. Je téměř jisté, že oficiální TDP zůstane 125 W. Ale reálné maximum mnohovláknové spotřeby se asi zvedne, protože Intel prý zvýší tzv. hodnotu Maximum Turbo Power, která je skutečným limitem toho, kolik energie může procesor spotřebovávat při plné zátěži. U Core i5-12600K je tento limit 150 W, zde by podle leakerů prý mohl být až 228 W, ale není to potvrzeno.

Zdroj: HXL, Geekbench (1, 2, 3)

Geekbench: Intel Core i5-13600K je rychlejší než dvanáctijádro Ryzen 9 5900X, s OC má i na víc
Ohodnoťte tento článek!
3.4 (68.57%) 21 hlasů

50 KOMENTÁŘE

  1. „Geekbench: Intel Core i5-13600K je rychlejší než dvanáctijádro Ryzen 9 5900X“
    .. a pritom staci tak malo. Spustit si na tom 12T ulohu a 5900X i pres generaci starsi architekturu, bude takrka urcite rychlejsi. Ty male prdky u 13600k to budou ‚brzdit‘ 🙂

      • Ne, mne opravdu neprijde, protoze je to uplne realny priklad pro urcite scenare. Pokud si jej nedokazete realne predstavit, neni chyba na me strane.
        Mne spis prijde trapne, se ohanet vysledky Geekbenche (nic proti JO)

        • Úplně reálný příklad to asi nebude. Nenapadá mě žádný software, který by na 24 či 20 vláknovém procesoru pustil právě 12 vláken. Pokud by to byl software, co spouští tolik vláken, kolik jich má procesor fyzicky, tak by na tom Intelu těch vláken musel pustit 14.
          O tom, že by vám vadily výsledky z Geekbenche jste v příspěvku, na který jsem reagoval, nic nepsal, tak to nevytahujte teď. Je to v kontextu mého komentáře irelevantní.

          • Koukam, ze jste to opravdu nepobral. 12 vlaken je jen priklad. To stejne plati, pro 7,8,9,10,11,11,12,.. bude zalezet jen s kolika jadrovym Zenem to srovnate. Jento jednoduse slabina intelovske B-L architektury.
            Je spousta aplikaci ktera je MT nevytezuje ale max. pocet threadu. Jako priklad treba prevod video formatu v nizsich treba 720p 480p.
            Uz je to jasnejsi?

            • Tady je vidět, jaký jste teoretik. Zrovna videa převádím celkem často. A máte pravdu, že ta v nižších rozlišeních nedokáží můj 3900X vytížit (pokud bych je převáděl po jednom, v reálu je převádím většinou po třech a to už jede celý procesor na max). Ale že by to nevytížení procesoru fungovalo tak, že by se při nadbytku výkonu vypínalo vytížení těch druhých logických jader a mělo to snahu běžet jen vždy v jednom vlákně na fyzickém jádře, to ne. Vytěžována jsou všechna logická jádra cca stejně. Holt se AMD nějak neangažuje a Microsoftu nepomáhá narhnout scheduler, který by dokázal být dostatečně inteligentní.
              Jinak věřím, že zrovna převod videí (při vhodném formátu) může být pro AMDčko vítězný při jakémkoli počtu vláken. Přeci jenom AMD má ta jádra navržená dost jinak, takže záleží na tom, co zrovna děláte. Takže i když v průměru dostane na jednovláknové zátěži 10% nakládačku, tak to neznamená, že by neexistovaly úlohy, kde bude třeba i o 20 % rychlejší.

            • Se obavam, ze uplny teoretik nejsem, byt priznavam, ze jsem to v ramci jednoduchosti/nazornosti trochu zjednodusil.
              K tomu co tvrdite o scheduleru..scheduler stale preferuje fyzicka jadra, nad logickymi. to znamena apriori se snazi priradit jedno ‚vytizene‘ vlakno na jadro. Nicmene ano, stava se, ze nechava i fyzicka jadra ‚odpocinout‘ a misto toho spusti druhe logicke na paralelne k fyzickemu. U mne na 8jadru to funguje pri ‚zapocteni‘ menicich se frekvenci cca nasledovne pri pouziti 8T CB20
              8+8= 100%
              8+0= +11% jde videt, ze scheduler nevyuziva plny potencial fyzickych jader u 8+8.
              4+4= -27% tady je jasne, ze pro rozdil 27% pri kombinaci 8+8 vs 4+4 pri pouziti 8T, musi scheduler preferovat fyzicke thready, byt je nevyuziva na maximum.
              Tudiz na tom co obecne tvrdim o tom, ze Intelovska B-L konfigurace ma jasnou slabinu, se nic nemeni. Cim mene P jader a vice E jader, tak bude pri scnenarich, ktere vycerpaji threadove limit P jader, ‚klesat‘ vykon, oproti podobne vykonemu nebo dokonce i mene vykonemu reseni AMD pouze s P jadry. Extrem je pak treba u mobilni konfigurace Intelu 2+8 oproti 8C AMD, kde vykon 2+8 v v plnem MT nestaci ani na 6C12T AMD. Samozrejme, ze od momentu, kde pak se pak u AMD zacnou vyuzivat logicke thready ve velkem, muze dojit pak k opacne situaci, ze pri velkem poctu T diky bambilionu E mrnousu bez HT, pak koncept B-L muze byt zase rychlejsi. Nicmene to neznamena, ze mnou zminovanou slabinu nema.

            • Jeste poznamka.. ja jedu na prehistorickem Win7, je mozne ze Win10 bude fyzicka vs logicke jadra zohlednovat lepe. A jest ejedna vec.
              Rozdil IPC P vs E core u AL je v prumeru renderovacich SW 43%, ale napr. u CB20 az 57%!!
              Takze si tohle dosadte do rovnice, jak velke ty rozdily jsou, pokud aspon v teoreticke rovine udelam treba 6P+1E vs 7P.. a to bez zapoceti frekvenci udela 5% rozdil. Pokud vezme v potaz rozdil frekvenci jen 20%, udela to ve vysledku uz rozdil uz 7,1%. Pri 6P+2E vs 8p je to 9,9% rozdil, s 20% frekvencema je to uz 13%, atd.
              Ono se to nezda..

      • A proč by mělo?

        Připadají si snad markeťíci od Intelu trapně při hledání příkladů, ve kterých by byl rychlejší procesor od Intelu?
        Připadají si snad trapně inženýři od intelu při pohledu na procesor s TDP 105W, který žere 160W?

        Možná byste se měl koukat i jinam než do (zpětného) zrcátka.

        • Ony ty výsledky jsou od Intelu, nebo co to melete?
          Obecně to, že firma se snaží ukázat svůj produkt v co nejlepším světle, se ještě dá pochopit. Ale že tombomino (hrající si na nestranného) hledá příklad, kdy jeden procosor porazí druhý jen proto, že se mu nelíbí reálné výsledky, je dost divné. A ještě divnější je, že vytáhne naprosto zcestný příklad, místo aby v souvislosti s realitou jen konstatoval, že AMD bude mít lepší provozní vlastnosti, tedy lepší výkon na watt.

  2. Obávam sa, že uhratie viacvláknového skóre v pár benchmarkoch, to je pravý dôvod prečo do 13. generácie nabúchali až 16 malých jadier (v prípade 13600K ide o 8 aktívnych malých kúskov). V realite je dôležité mať plnotučné jadrá so špičkovým pomerom výkon/mm2… a tak sa obávam, že ak sa Zen4 vydarí, tak môže byť lepšou alternatívou práve Ryzen 7800X aj keď nie vo všetkých viacvláknových úlohách zvíťazí….Raptor s týmto modelom zrejme mieri do akejsi „šedej zóny“ medzi Ryzen 7800X a 7900X, na ktorú asi AMD nebude mať priamu odpoveď…. Raptor si navyše „nesie svoj kríž“ v podobe poslednej generácie CPU pre tento socket a to je niečo, čo nemusí hrať priaznivo do kariet.

  3. Krásna zmena paradigmi ako tých 8 malých E-jadrových atómikov Gracemont pomohli 6 veľkým P-jadrám s 20 vláknami ledva už aj vidieť v spätnom zrkadle 12 jadrový a 24 vláknový konkurenčný procesor pričom už je na nárazníku 16 jadrového a 32 vlaknového konkurenčného procesora.

        • Pro mě za mě si to srovnávejte (asi je vás tam víc) třeba se Z80. Že 14ti jádro s 20 thready o vlásek předstihne 2 a půl roku staré 12ti jádro s 24 thready – na tom mi nic překvapujícího nepřijde, abych musel blábolit o změně paradigmatu.

          • Intel to má zřejmě vymyšlené tak, aby dvě jádra *mont odpovídaly jednomu vláknu velkého jádra, když se v MT aplikacích používá HT. Díky tomu to většinou nebude úplně nevyvážené.
            Takže to 14jádro/20vlákno by asi zhruba mělo být protivníkem konvenčního 10jádra/20vlákna. Není to teda úplně zlý výsledek, i když o ty dva roky později.

            Akorát teda otázka je, do jaké míry ho táhne ta vyšší spotřeba, bez ní by možná výkon opravdu stál spíš proti hypotetickému desetijádru než proti 5900X.

            • Souhlasím. Není to špatný výsledek, v podstatě nějak dle očekávání, ani špatné ani přelomové. Launch date 5900X 11/5/2020, toto má launch date 10-11/2022? 2,5 roku..
              S tím, že neznáme cenu a spotřebu, která např. mě jako majitele ITX buildu velikosti krabice od bot zajímá asi nejvíc.

            • Aznohh 22.7.2022 at 17:07

              Ale to snad ne pánové. „Není to špatný výsledek, v podstatě nějak dle očekávání, ani špatné ani přelomové.“. Právě ty 2,5 roku jsou ta největší špatnost. Právě kvůli těm dvou rokům je to pro mne o generaci zpět.

      • A nebo se na to můžete podívat z pohledu AMD fans, kteří tu pořád vykřikují, že trapný Intel ještě stále vyrábí na 10nm procesu. To by se pak místo vykřikování o 2,5 roku novějším čipu dalo vykřikovat o o generaci starším výrobním procesu.
        V realitě stejně bude záležet jen na tom, kolik to bude stát, protože zákazníci si na nějaké technologické dojmy moc nehrajou a koukají na poměr cena/výkon.

    • Podle mě je pro hodnocení tohoto výsledku záhodno uvědomit si následující:
      1) E gracemont je na hony vzdálený filozofii atomů, z těch si bere jen část architektury. Proto se o E-jádrech vyjadřovat jako o malých nebo jako o atomech je trochu nepřesné. Ale to byl asi záměr intelu, vzbudit dojem malých efektivních jader oproti konkurenci. Jenže konkurencí nejsou jádra ZEN3, ale P jádra z vlastní stáje.

      2) porazit konkurenční procesor, který je s námi od roku 2020, tedy po téměř dvou letech, je záhodno a kdyby to tak nebylo, bylo by asi něco hodně špatně. Člověk by ale od novinky očekával nižší cenu a spotřebu. Cosi mi říká, že cena bude spíše vyšší a spotřeba (pří stejném výkonu) výrazně vyšší.

      3) vaše nadšení tedy nesdílím, čekal jsem, že se intel vytáhne a bude ve vyšším segmentu zváženíhodnou alternativou. Takhle se dá jen čekat na ZEN4

  4. Což o to, skóre je to hezké, ale když už srovnáváme s Ryzenem 5900X, je to přece jen 2 roky starý procesor a počítám, že AMD tak úplně tu dobu nezahálelo… Což pak bude celkem vtipné, pokud bude Zen 4 jen o pár procent rychlejší a stejně žravý jako CPU od intelu 🙂

    V tom případě bude 5950X asi ještě další 2 roky ta nejlepší volba…

    • Je potřeba srovnávat CPU sobě konkurující.
      i5 8600/9600/10600/11600/12600/13600 vs Ryzen 1600/2600/3600/5600/7600 (případně verze s X)
      i7 8700/9700/10700/11700/12700/13700 vs Ryzen 1700/2700/3700/5700/7700 (případně verze x800X a verze s X)
      i9 9900/10900/11900/12900/13900 vs Ryzen 3900/3950/5900/5950/7900/7950

      Vše je to o porovnání v dané cenové hladině. Je jasné že nový CPU nižšího segmenu dosahuje až nyní výkonu vyššího segmentu u konkurence.

      • Jo ale kvuli skore v geekbench si procesor nekupuje asi nikdo. Takže spousta lidi se bude rozhodovat podle realneho suroveho vykonu treba v cinebench nebo podle toho jak rychle zvladne enkodovat video. Graficky karty Intelu taky podávají v benchmarku úplně jiné výsledky než v reálných aplikacích 😉

        • Ono retail je hodne i o hernim segmentu, takze bude rozhodovat, jak si RL povede ve hrach oproti Zen4, coz bude dulezitejsi, nez jestli bude mit o „5%“ vyssi ST vykon nebo ne. Pokud je pravda, ze do konce roku ma AMD vydat i Zen4 modely s X3D a nezabije to totalne cenou, tak se obavam, ze to RL v NE-OEM segmentu nebude mit vubec lehke.

        • Každý se rozhoduje podle svého. Nekdo podle Geekbench, někdo Cinebench, někdo, konkrétní hra, někdo konkrétní aplikace… Ať si každý vybere dle svého.
          Já jsem se jen snažil poukázat na to, že se zde porovnává i5 s i9 a někteří křičí, že na to intel potřeboval 2,5 roku…
          Takže se dá taky říct, že AMD s RX6500XT potřebovalo 5 let na RX580. Je to prostě nesmysl.