Už je to docela dlouho, co jsme se dozvěděli podrobnosti o chystaných nových generacích operační paměti: LPDDR6 a DDR6 – které mají být dost velkou změnou, protože zřejmě přejdou na „nebinární“ šířky kanálů, což by přineslo zvýšení propustnosti RAM. Původně jsme měli za to, že by se tyto paměti mohly dočkat nasazení poměrně rychle. Ale minimálně u DDR6 se na to asi bude ještě čekat delší dobu, potvrzují aktuální zprávy.
DDR6 je ještě několik let vzdálená
Standard JEDEC pro paměti DDR6 patrně stále není hotový, podle korejského webu TheElec. Hlavní výrobci pamětí Hynix, Samsung a Micron ale údajně už zahájili vývoj modulů s výrobci tzv. substrátů pro paměťové čipy. Díky tomu by se měla uspíšit dostupnost vzorků a umožnit dřívější nasazení nového typu pamětí – relativně vzato. Stále jde teprve o počátek příprav, které ještě budou dlouhé.
Co lze od DDR6 čekat a jaké jsou výhledově plánované rychlosti, jsme psali v tomto článku:
Substráty hrají v kontextu čipů DRAM nebo NAND (přesněji řečeno, jde o pouzdra s paměťovými čipy) podobnou roli jako v procesorech – jde o tenkou desku plošných spojů, která nese samotný křemíkový čip a z jejíž spodní strany jsou kontaktní plošky, respektive kuličky pájky pro osazení čipu. Kromě rozvedení signálů z kontaktů křemíku má také substrát funkci strukturálního zpevnění.
S výrobci čipů DRAM v této fázi výrobci substrátů ladí optimální vedení signálů pro co nejvyšší dosažitelnou efektivní frekvenci komunikace a energetickou efektivitu. Kvůli zvyšování rychlosti, ale i větší datové šířce čipů je u DDR6 návrh substrátu obtížnější než u dřívějších technologií. Zřejmě také ještě stále jsou v řešení fyzické rozměrové parametry (tloušťky substrátu a čipů, například).
Podle TheElec bude ještě celý proces navrhování pouzder čipů, samotných paměťových modulů DIMM, SO-DIMM či případně CAMM a poté jejich vylepšování a odlaďování až po komerční uvedení na trh trvat dost dlouho. Samotné firmy teď údajně očekávají, že komerční nasazení těchto pamětí začne až v roce 2028 nebo 2029.
To se přitom bavíme o zcela prvních uživatelích nových pamětí. To vůbec nemusí být osobní počítače, ale spíše servery a pracovní stanice (procesory Xeon, Epyc, Threadripper, ale i jiné) a do spotřebitelských PC může příchod trvat déle, tedy například by mohlo jít o rok 2029 nebo 2030. Toto začíná docela zapadat do toho, co se v poslední době dozvídáme o plánech desktopových procesorů AMD a Intel.
Zbývá prostor ještě pro několik generací CPU používajících DDR5
U Intelu by na konci letoška nebo začátkem roku 2027 měla vyjít nová desktopová platforma LGA 1954 s procesory Core Ultra 400 „Nova Lake“, která by údajně mohla vydržet až čtyři generace procesorů (pokud to nepřekazí zrušení některé z nich například kvůli problematickému výrobnímu procesu, jak to známe z procesorů Meteor Lake a Panther Lake z poslední doby).
To vypadalo překvapivě, dokud se očekávalo, že nové paměti přijdou již brzy, protože LGA 1954 stále bude založená na pamětech DDR5. Nicméně pokud druhá generace (Razor Lake) vychází na konec roku 2027, třetí (Titan Lake, respektive jeho desktopová náhrada) na konec roku 2028 a čtvrtá (Hammer Lake?) na konec roku 2029, zhruba by to sedělo s nasazením DDR6 právě na konci roku 2030 pro následující generaci procesorů už s novým socketem. Což by proti roku 2029 bylo relativně krátké a historicky asi celkem obvyklé zpoždění za prvními „adoptéry“ na trhu.
U AMD to vychází dost podobně. Podle aktuálních informací si jak generace procesorů s jádry Zen 6, tak ta s jádry Zen 7 ještě podrží socket AM5 s pamětí DDR5. Zen 7 asi vyjde v roce 2028 (spíše v druhé polovině) a pokud by jeho následník (Zen 8?) opět přišel až po dalších dvou letech, vychází pro jeho nový socket AM6 a novou technologii pamětí rovněž druhá polovina či konec roku 2030 – akorát tak pro DDR6.
LPCAMM2 od firmy GeIL
DDR6 nebo LPDDR6?
Není nicméně jisté, zda desktopové osobní počítače, jak je dnes známe, přejdou z paměti DDR5 na DDR6. Je možné, že výrobci stolních PC a procesorů místo toho přeskočí na mobilní technologii paměti LPDDR6 (buď fixně osazenou, nebo s moduly typu LPCAMM), kterou používají mobily a notebooky, čímž by DDR6 zůstala jen v serverech a souvisejících HEDT a WS procesorech. Údajně je to pro budoucí desktopové platformy AMD a Intelu minimálně zvažováno.
Tento přechod by zlepšil spotřebu PC a více sjednotil hardware používaný v noteboocích a desktopech. V poslední době paměti typu LPDDR rychleji škálovaly na vyšší efektivní rychlosti, takže by LPDDR6 mohla stolním počítačům dokonce dodat lepší propustnost a tím zlepšit výkon (viz například přenosové rychlosti dosažené ve své době s LPDDR4X, nyní s LPDDR5X).
V oblasti notebooků nebudou výrobci procesorů tolik vázáni potřebou držet kompatibilitu s předchozí generací, takže v nich by asi mohlo nasazení LPDDR6 přijít i dříve. DDR6 se do nich (do výkonnějších herních modelů) ale určitě dostane až spolu s nasazením v desktopových PC, tedy pokud v nich DDR6 bude používána a nepřejde se na mobilní paměti.
Zdroje: TheElec, techPowerUp
