Intel Thread Director: trumf, díky kterému má fungovat big.LITTLE v procesorech Alder Lake

149

Panuje skepse, jestli může big.LITTLE koncepce procesorů Alder Lake dobře fungovat v PC a ve Windows. Intel ale má technologii, která to prý zařídí: Thread Director poskytuje Windows 11 zpětnou vazbu, díky které mají být malá i velká jádra ideálně využitá.

Publikovali jsme už rozbory CPU architektury procesorů Alder Lake – velkých jader Golden Cove a „malých“ Gracemont. Intel už ale odhalil i možná stejně důležitou třetí komponentu: speciální scheduler, který má přiřazovat programy tam, kam se hodí – na malé, nebo velké jádro. Má zajistit, aby „big.LITTLE“ fungovalo správně. Možná hlavně na něm bude záviset, jestli se potvrdí všechny výhrady skeptiků, nebo jim Alder Lake vytře zraky.

Tento scheduler, respektive komponenta pro scheduler se jmenuje Intel Thread Director a jde o technologii na rozhraní hardwaru, firmwaru a softwaru. O Alder Lake se objevily informace, že bude mít hardwarový scheduler (česky plánovač) úloh na procesoru, ale to dost dobře nelze. O co se ve skutečnosti jedná, je o to, že plánovač CPU v operačním systému bude od hardwaru dostávat asistenci při rozhodování, jak úlohy na jádra procesoru přidělovat. Nejde o „akceleraci“, ale jen o zprostředkování informací softwaru. Samotné rozhodnutí musí zůstat na operačním systému, ale díky tomu, že dostává od CPU více informací, se může rozhodovat lépe.

Intel na tomto problému spolupracovat s Microsoftem a výsledkem je Thread Director a na druhé straně speciální podpora pro využití této funkce v nových Windows 11. Již jste možná zaznamenali zprávy o tom, že Windows 11 má právě vylepšovat fungování big.LITTLE procesorů. Podpora hardwarové asistence pro plánovač CPU je toho součástí.

Jak funguje hardwarová asistence pro plánovač CPU

Intel Thread Director používá integrovaný mikrořadič (mělo by jít o nějakou řídící jednotku, tato technologie je asi propojená s funkcí Performance Monitoring Unit), který monitoruje výkon a různé ukazatele zátěže pro jednotlivá jádra/vlákna procesoru. Měl by sledovat zátěž, množství load/store operací, které ukazují, jak moc je běžící program limitovaný pamětí (namísto limitace hrubým výkonem jádra), množství větvení, druhy použitých instrukcí a další vzorce chování. Také monitoruje, zda běžící procesy používají instrukce s vysokou spotřebou jako je AVX2 nebo VNNI.

Z těchto dat pak Thread Director vytváří zpětnou vazbu, kterou předává běžícímu operačnímu systému (v tomto případě Windows 11). Ta by měla být komunikována přes rozhraní EHFI (Extended Hardware Frequency Interace).

Intel Thread Director 02
Intel Thread Director (Zdroj: Intel)

Thread Director předává Windows 11 informaci o tom, zda je vlákno běžící na procesoru „důležité“ (ve smyslu, že by prospělo, pokud by bylo zpracováváno rychleji), nebo naopak ne. Jednak může sdělovat, že určitý proces by měl jít na výkonné jádro (i na úkor těch, které už tam běží) a na druhou stranu také označuje procesy, které jsou nejvhodnějšími kandidáty pro přesun na malá jádra.

Toto pak Windows 11 může použít k rozhodnutí, které programy/procesy může „přiškrtit“, když procesoru dojdou volná jádra/vlákna – tedy třeba která vlákna přesunout z velkých jader na malá jádra. Thread Director tímto způsobem ovlivňuje výsledek v situacích, kdy si OS musí vybrat, které úlohy umístí na výkonnější a které na úspornější jádra. Díky jeho telemetrii by se měla zlepšit pravděpodobnost, že rozhodnutí bude provedeno správně.

Důležité je, že analýza mikrořadičem Thread Director je hodně rychlá – chování procesu dokáže Intel údajně „poznat“ už za nějakých 30 mikrosekund, zatímco scheduler operačního systému při vlastním hodnocení běžících úloh postupuje údajně o hodně pomaleji a reaguje na jejich charakter třeba až za stovky milisekund. OS ale asi nikdy nemůže analyzovat běžící program tak do hloubky, protože kdyby zkoumal, které instrukce se používají a podobně, spotřebovával by sám výkon procesoru a vše zpomaloval. Pokud se ale tato práce provádí ve speciální jednotce integrované v CPU, nemá tato analýza dopad a spotřeba navíc je nejspíš minimální.

Intel Thread Director 04
Intel Thread Director (Zdroj: Intel)

Ladění na výkon i spotřebu

Obecně by Thread Director měl pomáhat identifikovat aplikace (procesy), které skutečně potřebují výkon a jejich rychlost je pro uživatele podstatná. Takové aplikace/procesy pak označí pro Windows a doporučí je přesunout na velká jádra. Naopak zase pomáhá vyhodnocovat, které procesy jsou různé služby na pozadí a podobné věci, u kterých spíše chcete, aby neotravovaly vyšší spotřebou/otáčkami ventilátoru a nebraly výkon důležitějším činnostem. Takové procesy by měly být označeny pro přesun na malá jádra.

Mikrořadič ale například dokáže odhalit situace, kdy program ve skutečnosti čeká na paměti a není limitován hrubým výkonem – v takových případech je možné snížit frekvenci a napětí velkého jádra (a tím snížit spotřebu), aniž by se zhoršil dosažený výkon. Nebo by Thread Director měl umět poznat, že aplikace zdánlivě plně vytěžující jádro ve skutečnosti jen dokola projíždí čekací smyčku, která ve skutečnosti nic nedělá. Takový proces pak pomůže přesměrovat na malé jádro opět tím, že ho označí pro operační systém.

Další věc, kterou se Thread Director řídí, je využití pokročilých instrukcí jako je AVX/AVX2 nebo VNNI (rozšíření určené pro akceleraci umělé inteligence). Jejich použití by zřejmě mělo vést k tomu, že procesy budou označeny k přiřazení na velká jádra.

Thread Director nebude zaměřený jen na výkon, ale také na spotřebu, což bude využíváno v noteboocích při provozu na baterie. V noteboocích při provozu na baterie, kdy je důležitá spotřeba, do všech těchto rozhodnutí ale ještě bude promlouvat efektivita, takže v takovém případě může naopak operační systém ve spolupráci s Thread Directorem posílat mnoho úloh přednostně na malá jádra, ačkoliv by při desktopovém využití byly směrovány na velká jádra. Celá technologie by se měla umět rozhodovat dynamicky podle vstupních parametrů, kterými jsou i aktuální nastavení spotřeby, ale třeba také teploty.

Procesor Alder Lake s osmi jádry Golden Cove a osmi úspornými jádry Gracemont
Procesor Alder Lake s osmi jádry Golden Cove a osmi úspornými jádry Gracemont (Zdroj: Intel)

Jak systém rozlišuje velká jádra, malá jádra a Hyper Threading?

Vedle této zpětné vazby také ještě procesor Alder Lake operačnímu systému sděluje topologii svých jader, tedy které jádro (vlákno) je jakého typu. To je další informace, kterou OS potřebuje k tomu, aby se při přiřazení programů na jádra dokázal správně rozhodovat.

Intel uvádí, že z pohledu přiřazování programů (procesů) na jednotlivá jádra, respektive vlákna procesoru Alder Lake existuje hierarchie výkonu, která má tři stupně. Nejvýkonnější situace je, když běží jedno vlákno na Performance Core/P-Core (tedy velkém jádru Golden Cove) a jeho druhé vlákno není využité. Na druhém místě není velké jádro s využitým HT a oběma vlákny aktivními, ale Efficient Core/E-Core, „malé“ jádro Gracemont. Až třetí v hierarchii je pak jedno vlákno velkého jádra P-Core v situaci, kdy jsou vytížena obě jeho vlákna.

Podle Intelu tedy má jedno jádro Gracemont výkon vyšší, než jaký je individuálně výkon jednoho ze dvou vláken jednoho P-Core při využití HT, tedy když jsou obě vlákna zatížená (což má také tu implikaci, že dvojice Gracemontů by měla mít vyšší cenu pro MT výkon než jedno velké jádro).

Při postupném zatěžování procesoru vícevláknovými programy je proto výchozí chování takové, že přednostně má Windows 11 obsadit velká jádra, ale vždy každé jen jedním vláknem, aby výkon jednoho vlákna nešel dolů. Po vyčerpání volných úplně velkých jader se úlohy nejprve začnou přidávat na malá jádra a druhá vlákna velkých jader zůstávají prázdná. Až i po vyčerpání malých jader se začne využívat HT, tedy druhé vlákno u velkých jader. To je proto, že ačkoliv použití HT zvyšuje celkový MT výkon, výkon na jedno vlákno se při aktivním HT sníží (při HT je výkon obou vláken zhruba symetrický, takže například místo 100 % v jednovláknovém režimu dostanete třeba 2×60 % jednovláknového výkonu).

Alder Lake má tři varianty. Všechny čipy mají osm malých jader, velkých jader je buď osm, šest, nebo dvě Zdroj: Intel

Galerie:Intel představuje procesory Alder Lake

Intel Thread Director nejprve jen ve Windows 11

Tato pokročilá zpětná vazba určená pro CPU scheduler operačního systému bude minimálně ze začátku využívaná jen ve Windows 11, takže pro optimální výkon a chování procesorů Alder Lake budete potřebovat tento systém. Pro Windows 10 by snad mohla být dostupná jednodušší verze nazvaná Hardware Guided Scheduling, v jejímž případě asi operační systém nepracuje s tolika různými informacemi od firmwaru a procesoru a nebude se tedy rozhodovat tak „fundovaně“ jako W11.

Intel se při vývoji této funkce údajně soustředil na to, aby ji s Microsoftem rozběhali ve Windows 11, který vyjdou nyní na podzim. Minimálně část z této funkcionality ale je v plánu zapracovat i do Linuxu, takže tato platforma snad nebude ve velké nevýhodě, alespoň v dlouhodobém horizontu.

„Upstreamování“ podpory v Linuxu ale může trvat pár vývojových cyklů a měsíce potřebné pro zrevidování a začlenění patchů. Mohlo by to zabrat několik měsíců, ale možná i víc jak rok. Podle toho, jak se budou patche Intelu vývojářům zamlouvat a zda v nich nebudou požadovat změny.

Zdroje: AnandTech, Intel (1, 2)

Intel Thread Director: trumf, díky kterému má fungovat big.LITTLE v procesorech Alder Lake
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 16 hlasů

149 KOMENTÁŘE

  1. „Podle Intelu tedy má jedno jádro Gracemont výkon vyšší, než jaký je výkon P-Core na každém z jeho dvou vláken při využití HT (což má také tu implikaci, že dvojice Gracemontů by měla mít vyšší cenu pro MT výkon než jedno velké jádro).“

    což je evidentní nesmysl, nebo je ta věta nešťastně formulovaná, protože pak by byl Gracemont výkonnější než Golden Cove

    “ Po vyčerpání volných úplně velkých jader se úlohy nejprve začnou přidávat na malá jádra a druhá vlákna velkých jader zůstávají prázdná. Až i po vyčerpání malých jader se začne využívat HT, tedy druhé vlákno u velkých jader.“

    a tohle už vůbec nebude pravda, protože tak HT a přidělování úloh pomocí scheduleru v SMT nefunguje

    • ad druhá připomínka: IMHO to tak nefunguje dnes. Ale jestliže má intel část scheduleru v HW a část v OS, lze si představit situaci, že jednotlivá jádra obdrží nějaký interní perf-rating, podle kterého se bude postupovat směrem dolů, tj. big jádra, pak little jádra a nakonec bez preference, což implikuje použití HT (pokud je to možné).

      • Alokovani HT az nakonec by nebylo spatne. Ale stejne se nevyhnes situaci, kdy napr. pri vytizeni 10threadu ti na AL klesne vykon z duvodu zatizeni 2 P jader, oproti obdobne stavenemu napr 12jadru od AMD. Jedine, ze by frekvence velkych jader AL tolik v MT zatezi neklesala, ale tomu asi zatim nejde moc verit.

        • Alder Lake je hlavně proof of concept, pokud to nebude v reálu fungovat, úplně se to opustí. Jenže Intel když už navrhuje novou architekturu, většinou ji dost domýšlí do podrobna pokud je netlačí čas. Tady je čas trochu tlačil, takže jsem velmi opatrný zatím.

          Pokud AL bude dostatečně efektivní a scheduler bude fungovat, Raptor a další jezera už budou smooth sailing.

          Každopádně spoléhat se na Microsoft, že udělají všechno správně. No nevim nevim. Asi je potřeba proti rozjetému AMD trochu (víc) zariskovat.

        • Právě že vyhneš. V okamžiku, kdy to (částečně) řídí OS, můžeš procesoru zvnějšku říct, že HT použít nemá. Ono to jde technicky dokonce i dnes (bez Alděra), protože to je jádro, které u preemptivního multitaskingu určuje, co a kdy bude běžet (ale ne kde), takže technicky, pokud jádro „nepustí“ více threadů k lizu, než je počet fyzických jader, nepojede MT, pokud jádro ví, které CPU jsou fyzické, a které jen HT fantom. Avšak já žádné takové jádro neznám, nejblíže asi budou mikrokernely typu QNX (viz BMP).

            • Jenže právě to přidělování se (předpokládám) změnilo od základů. Ale ano, dokážu si představit ultra-mega-tech featuru původem z Bombaje, 🙂 takže i na tvá slova může dojít.

            • já bych spíš doporučil nežrát jim tolik ty marketingové slajdy, kde všechno vypadá jako v pohádce a víc zapojit zdravý rozum .-)

            • právě že to vůbec neprožívám, narozdíl od jiných tady 😀 😀

          • Já to jako proveditelné vidím, pokud je část v OS a část v CPU (např. můžeš označit virtuální HT jádro jako obsazené, ačkoli obsazené není). Ale zvrzat se to dá taky, takže jsem zvědavý, jak to dopadne.

          • @tynyt
            nejsem si jisty, jestli si rozumime. To co jsem chtel rict je to, ze i pokud bude scheduler fungovat optimalne a u obou architektur (Intel,AMD) zatizi HT az v momente, kdy jsou ostatni jadra uz pridelena, tak v pripade Intelu dojde k vykonostnimu ‚propadu‘ v momentech, kdy celkovy pocet zatizenych threadu nepreroste pocet velkych jader u AMD.. U Intelu po tech velkych jadrech, zacne pridavat ty jejich L-cka. Oproti AMD, ktere ma sice mensi celkovy pocet jader, ale vetsich zase vice, takze v mem pripade bude Intel zatizeni 8B+3L oproti 11B u AMD, coz bude vyhoda u AMD.

            • tombomino 27.8.2021 at 12:25
              Hadam, ze to tynyt pochopi, ale do diskuze bych asi nevnasel dalsi mozny aspekt k nedorozumeni. Tj. misto B+L, radeji P+E. Jen takovy navrh.

    • ad ta první připomínka … ta věta je formulována dobře … výkon p-jádra při zapnutém HT (100+20, nebo 60+60%) je nižší, než výkon dvou plných e-jader, výkon jednoho e-jádra by měl být vyšší, než jedno vlákno p-jádra při zapnutém HT … jak jinak by to mělo být?

        • teď nevím, buď nečtěš, nebo máš zamlženo a číst nejde … ta věta zní „než jaký je výkon P-Core na každém z jeho dvou vláken při využití HT“ laicky je to průměr výkonu fyzického a virtuálního vlánka

          • Zeptam se jinak. Zapnutí HT obecně snižuje výkon procesoru nebo zvyšuje ? Jedno jádro Golden Cove ať už při zapnutému nebo vypnutem HT má nižší vykon než jedno jadro Gracemontu ? za jakých podmínek a při jaké frekvenci toho má být jakože dosaženo ?? Pokud by tomu tak bylo tak ty jadra Golden Cove nemají v tom CPU žádný smysl aneb celá ta formulace je natolik vágní a nic neříkající, že nemá cenu se tím vůbec zabývat….

            • jedno jádro grace má víc výkonu, než průměr dvou vláken golden … HT zvyšuje výkon o cca 20%, tím pádem dvě vlákny dohromady dávají nějakých 120% … jádro grace má mít víc, než těch 60 průměrových … tedy, je slabší, než golden „jádro vs jádro, ale silnější vlákno vs vlákno“, proto se taky jinde píše, že dvě grace jsou silnější, než jedno golden s HT … aby se to lépe chápalo
              ta formulace je přesná, jen nepochopená

            • bože můj co to má být za kostrbatou formulaci ?? Když už, tak věta která dává smysl na první pohled má znít:

              „dle Intelu dvě jádra Gracemontu mají v MT vyšší výkon jak jedno jádro Golden Cove s hyperthreadingem“ (PS: a i to platí jen za určitých podmínek a nikoliv obecně )

              ale napsat, že „má jedno jádro Gracemont výkon vyšší, než jaký je výkon P-Core na každém z jeho dvou vláken při využití HT “ a pak se to snažit doplnit v závorce něčím, aby to vůbec dávalo nějaký smysl, sorry jako : to je přinejmenším nešťastné….

              malé shrnutí:
              jedno jádro Gracemontu není výkonnější jako P-core ani s zapnutým HT ani bez.
              jádro Gracemont má IPC cca jako Skylake, tudíž horší jak jádro Golden Cove.
              Jádra Gracemontu nejsou schopné běhat na stejně vysokých frekvencích jako jádra Golden Cove, které mají turbo přes 5GHz
              atd.

            • tím jen mělo být naznačeno, že HT je až na druhé koleji, protože … řešíš věci, které ti řešit nepřísluší … nechci zbytečně rýpat 😀 … ta formulace v tom kontextu je naprosto v pohodě … že se tobě nedaří, to už je jiná …

            • malé shrnutí …
              jádro golden dá 100% výkonu
              HT 20% navíc
              jádro grace cca 70% výkonu
              článek říká, že je výhodnější při plném vytížení golden zapojit nejprve grace a až potom HT … proto ta srovnání …

  2. a tohle už vůbec nebude pravda, protože tak HT a přidělování úloh pomocí scheduleru v SMT nefunguje
    Taky tu píše o Windows 11 …

    Podle Intelu tedy má jedno jádro Gracemont výkon vyšší, než jaký je výkon P-Core na každém z jeho dvou vláken při využití HT (což má také tu implikaci, že dvojice Gracemontů by měla mít vyšší cenu pro MT výkon než jedno velké jádro).“
    Kdybys zapojil mozek tak ti dojde že to myslel tak že u Performance-Core jeho druhá čast (sekundární / virtuální jádro – HT) má slabší výkon než úsporné jádro.
    Možná to autor nenapsal úplně optimálně ,ale pochopit se to dá.

        • Dalsi, ktory si mysli, ze vsetko sa da lahko pararelizovat.
          Pokial neprislo DX12, tak programatori ani nemali moc vela moznosti ako rozdelit vypocty na vlakna.
          Samozrejme, daco sa da vykonavat pararelne, ani nie vsetko. Pokial sa nezmeni zakladny render (co sa udialo v DX12, resp. Vulkan), tak su moznosti obmedzene.
          Co sa tyka aplikacii (nie hier), tak tam opat nie vsetko sa da lahko. Jedine ulohy typu encoding a rozne vypocty vo velkych davkach dat sa daju pekne rozdelit a vyuzit vsetky CPU jadra/vlakna na 100%.
          Toto nie je hejt, len som chcel naznacit, ze nie vsetko vyzera tak jednoducho ako si clovek mysli.

  3. Dobre to hoši vymysleli…Ak zoberem základ 100% výkon
    fyzického P-core, po zapnutí HT dostanem 130% výkonu
    to je 65% výkonu na vlákno, ale jedno E-jadro má 75%
    výkonu P-jadra, to znamená, že je výhodnejšie prioritne
    úkolovať fyzické E-jadrá a nakoniec zapojiť HT P-core,
    čím je zodpovedaná aj druhá časť príbehu…

        • Jak tohle můžeš tvrdit? Nejlepší na světě je AMD a se svým 5nm procesem bude mít úplně zanedbatelnou spotřebu křemíku a aby nezahambilo intel tak velkou úsporou křemíku, přidalo nepotřebné grafické jádro.

            • já jsem tragéd? Alespoň nepíšu tunu příspěvků ve článcích pod AMD jak je to strašný produkt. Zato ty, seš tady odzvrchu dolů se svým damage controlem. Prakticky to ani nečtu, protože jediný obsah tvých příspěvků je: „intel je špatný, AMD je vynikající!“
              Je tak zaujatý názor, že už mě to ani nezajímá, kdyby jsi psal pravdu. Je mi to prostě jedno.

            • Já ti rozumím, ty nečteš, ty se koukáš na avatary a podle toho reaguješ. 😀

              Pokud bys četl a pochopil, tak bys možná věděl, že já nemám zatím žádný názor, a co se biasu týká, tak tam taky nic, byť si ze zatím kusých a neúplných informací myslím, že to nebude úplně dobře fungovat. Na druhou stranu jsem opakovaně psal, že si to dokážu představit, a že čekám, jak to dopadne.

              Jestli je TOHLE damage control (zajímalo by mě čeho se týká, když se bavíme o procesorech, které přijdou kdovíkdy), tak jsi fakt tragéd. Ostatně ses sám přiznal že jsi to nečetl (pak ale nechápu, jak víš, co píšu?). Profiluješ se jako bezmozek… ale je to tvůj boj.

  4. Je rozšířený názor hlavně ve vrcholovém vedení že, se vymění ředitel a společnost co má problémy začne fungovat. Tenhle manažerský způsob použili v Intelu na procesory a vymysleli Thread director. U společností tohle moc nefunguje. Proč si Intel jenom myslí, že to bude fungovat u procesorů?

  5. Jinak jsem ještě zvědavý na samotnou implementaci nového scheduleru do Windows, zda to bude řešení čistě pro Intel, nebo řešení obecnějšího charakteru, které umožní i jiné typy aplikace řízení alokace threadů na jádra (např. to, co dříve už řešilo AMD).
    Vypadalo by to pak na zajímaý počin.

    • Presne, tiez som zvedavy ako to dopadne.
      Ale aspon zo zaciatku ocavakam problemy typu, ze uloha bola „nespravne“ pridelena k E-jadru, alebo naopak, k P-jadru a s tym spojeny pokles vykonu a podobne. Vlastne si neviem realne predstavit ako bude windows rozhodovat, co a kde ma bezat (myslim v realnom pouzivani na napr. starych aplikacii, ktorych potrebny CPU vykon bude kolisavy).

      CPPC aka „preferred cores“ pri AMD procakoch funguje celkom pekne, dufam, ze to Windows scheduler nepokazi 😀

  6. A kdo rozhodne o tom, na kolika z dostupných jádrech se má MT úloha vlastně spustit. Pokud půjde o algoritmus, kde se v rámci jednotlivých iterací vychází z hotových výsledků všech vláken („synchronizovaně“), spuštění na větším počtu vláken znamená přizpůsobení se rychlosti toho nejslabšího zúčastněného core (dříve hotová silná jádra budou čekat na výsledky od slabších). V případě, že jsou všechna jádra prakticky stejně silná tento problém není tak výrazný.

    Cinebench je přesně opačnou úlohou, v rámci jednotlivých vláken se řeší přidělené tile ke zpracování (výsledky z jednotlivých threadů na sebe nečekají). Jádra k celkovému dlu přispějí podle svých sil (různým počtem dokončených tile). Do extrému vzato i kdyby nejslabší vlákno počítalo jeden tile o začátku až doby než se přidělí ke zpracování posledních N-tile ostatním vláknům, bude stále výkonostním přínosem.

    • Presne. A ja bych jeste pridal opacnou situaci, kdy se zatizi 1 vlakno na P, potom se zatizi vsechna E a pak se zatizi zbyla vlakna P. Rekneme, ze bude MT uloha, ktera se da paralelizovat jen castecne a stale vyzaduje silny ST. Pak bude vlastne lepsi takovou ulohu bezet na 2 E. Bude se teda presouvat z P na E, nebo to ten reditel vlaken pozna driv, pred prirazenim, treba podle zatizeni pameti, AVX, ..?

    • 8 velkych + 8 malych si v nehotovem samplu, nehotovem biosu a nehotovych woknech dalo k snidani 16 velkych jader Ryzenu. Meanwhile se tu zname firmy predhaneji v anal-lizach proc to nebude fungovat.
      Ale bude panackove, bude….

    • Počkáme si a uvidíme… Výsledek vypadá zajímavě, ale nevíme, jak bylo nastavené napájení, chlazení apod. Pokud ale budou takováhle čísla padat i v nezávislých benchích, proč ne? Konkurence zákazníka nikdy nezabila 🙂

    • Klid, jedna se o specialni Intel test. Beznym CPU benchmarkem se dostanes na uplne jine hodnoty, coz muzes pozorovat u jiz vydanych procesoru. Napriklad i7-11700 konci bezne v testech pod 5600X, za to v tomto testu ho v pohode prekonava.

            • No evidentně jsi nepochopil co Redmarx napsal a místo omluvy se jen vymlouváš na nesmysly.

            • opět zajebáváš, aniž bych na tebe jakkoliv reagoval … já jsem pochopil co napsal, akorát na 11700 ani není pořádní seriozní review, tak jsem myslel, že píše o odemčeném cpu a před tím v žádném testu 5600x není … a věta „Oni maji ale pred 5600X oba, coz v ostatnich testech neni!“ dává smysl možná tobě … ty o omluvách raději nemluv …

            • Ta věta dává jasný smysl, vždyť mluví o tom testu o kterým je thread. Že ty jsi to nepochopil a blekotáš zmateně o 11700KF, 65W apod.. to je věc druhá.

            • zmateně blekotá tvůj psychiatr, když mu vybrekáváš o svých problémech … co je na tom zmatené, kokote? Že nepíčuješ do něj, když pak zmateně píše „i7-11700 a i7-11700K“? Asi proto, že je úplně u prdele, jestli je to k nebo kf … jasně jsem napsal, že na 11700 nejsou recenze, podle tebe je to zmatené blekotání a výmluvy … já chápu, po tom fiasku, jak jsi minule ze sebe udělal totálního chuje, tě cuká a potřebuješ se na mě odbavovat … pal do řiti, nereaguj na mě, není to k ničemu … kdybych já tady blábolil o AMD jako red o intelu, resp. o nvidii, jel bys eposy týden v kuse, hlavně, že si hraješ na nestranného …

            • Klasiký Gogo amok… 😀
              O 11700K psal pouze aby ti vysvětlil, že jde o jiný CPU, protože jsi ho nepochopil. Snažil ses ho zesměšnit a udělal jsi vola jen sám ze sebe a teď ti z toho prdly nervy. Klasika… 😀
              Red je exot a oponuju mu tu pravidelně, ale tady jsi mimo ty, ovšem někdo jako ty to neuzná a jen bude nadávat a nadávat. 😀

            • jasně, trubko, já jsem nepochopil … nepochopil jsi ty, klasicky, že když jsem psal o 65 wattech pak proto, že se jedná o zamčený procesor, ne že je to nějaká nízké, nebo vysoké TDP … ty jsi samozřejmě pochopil, jen jsi měl možnost chytnout se jedné části, abys do mě zajebal … klasika … když jsme u toho ne k cpu … schválně, dej sem link na nějaký nezávislý test, kde jej 5600x běžně v benchmarcích překonává … já to klidně uznám, ba i tomu věřím, ale rád bych to viděl na vlastní …

            • https://nanoreview.net/en/cpu-compare/intel-core-i7-11700k-vs-intel-core-i7-11700

              Cinebench R23 multi, kde ma Intel vyhodu vice jader:
              i7-11700K jsem na webu nasel ruzne vysledky od 13000 po 15000 bodu
              i7-11700 ma 9000 az 9700 bodu
              Ryzen 5600X ma 10800 az 11700 bodu.

              Test, kde mel 5600X 10800 bodu teda nejmene bylo specifikovano, ze to jelo na 65W bez pretaktu. Jelikoz je i7-11700 zamceny procesor, muzeme uvazovat 65W vsude a i nejlepsi vysledek je o 1100 bodu nizsi.
              Takze si to zopakujme 6jadro AMD s 65W porazi stejne TDP u Intelu ovsem na 8jadrech i v testu, ktery vyuziva multicore zcela naplno.

            • no, koukal jsem na to … většinou totální nesmysly … rozdíl frekvence v singlu 2%, ale v bodech 10% atd atd … tohle nejsou žádné testy … a to nemluvím o tom, že stačí jeden klik v biosu a výsledky jsou stejné … hlavně v singlu …v multi, nevím proč, má non K jen 3,8 turbo all core

            • dobrá, Rede, uznávám, že v tomhle máš pravdu, když se dívám na ta čísla … bral jsem to podle svého 10700, který je v multi lepší, než 5600x, v singlu výrazně slabší … v multi je lepší proto, že má o dvě jádra víc a frekvenci al core 4,60, 11700 má boost v all core jen 3,80, čímž z něj udělali chromou kozu … nedivím se, že jej ani netestovali … nebyl důvod … proč bys ale vytahoval srovnání těchto cpu když je jasné, že 11700 se zdaleka nechytá ani na svého předchůdce?

            • tak ne … já dneska jedu … 😀 kam se podíváš, všude jinak … taky na czc je tabulka s rocket procesory a takty … all core by mělo jet na 4,60 jako na předchůdci … ty píšeš výsledky ze cinebemch, to je rendering … na oficiáloních stránkách toho benchmarku je 10700 s 12250 body několik míst nad 5600x s 11268 body … 11700 by na tom vzhedem k vyššímu ipc neměl být hůř … co jsi kde viděl, co bůhví kdo kde naměřil, není relevantní … když jsi tedy vytáhl tenhle bench …

            • No tys hlavně doteď nepochopil, co napsal Redmarx, jinak by ses furt nesnažil argumentovat nějakým ‚zamčeným‘ procesorem.
              Red: i7-11700 končí v testech běžně pod 5600X, ale v tomto testu je nad, takže test může být vybraný schválně
              Gogo reaguje: hledal jsem a skoro ve všech testech je i7-11700K (o kterém ale nebyla řeč) před 5600X
              Pokud nevidíš ten rozpor, tak není o čem..
              S dotazem na benche se obrať na Redmarxe, já tě pouze upozorňuju na to, že jsi nepochopil co napsal.

              Další věc je, jak furt točíš o zamčeným cpu, pokud teda víš co to znamená.. jelikož defaultně jede 11700 na většině deskách co jsou použitý v testech s vypnutým power limitem. To je totiž default nastavení i na mnoha Béčkových deskách. Zamčená raketa tak paradoxně může klidně žrát víc než Káčko, což ale snad jako majitel 10700 tušíš.

            • já vím, co jsem napsal a proč jsem to napsal. Že to ty nechápeš, za to můžou tvoje léky … já už se vypabuji s Redem, ty běž do řiti, imbecile … ne jednou jsem tady psal o tom, co „zamčené“ cpu dokáže a kolik si umí sebrat a ne, netestuje se tak, jak se snažíš podsunout …. třeba na techpoverup jsou vždycky 3 položky u těchto cpu, default, max turbo a bclk na 103%, co bios pustí … takže ty tvoje rádoby chytré kecy nacvičuj s tím, co máš doma, pokud tedy vůbec tušíš, o čem je řeč …

            • Proto píšu na většině a ne na všech, což ty ale evidentně ani netušíš, protože bys nám tu nepodsouval ’65W zamčený cpu‘ ve snaze zakrýt to tvoje faux pas, ze kterého se ti nervy rozehrály jak špatně naladěná kytara. 😀

            • bože, ty jsi kokůtek … testuje se na default a pak dál, ne na menšině, většině … co furt meleš o 65 wattech? Třeba v tabulce cynebench jsou testy dělané na default nastavení, žádné přetaktování, žádné PBO, aby byl přehled … taky bys mohl povykládat, jak se na desce vypíná powerlimit u zamčeného procesoru, trubko …

            • a víš, proč žere víc, idiote? 😀 Neměl by ses poštět do těchto debat, nevíš o tom vůbec nic a sem tam něco přečíst ti evidentně nestačí … zkoušel jsi někdy posunout tažítko na „ETU“ na skoro max? Jaké pálky wattů tam „povoluje“? Nastavuje se na „unlimited“, to ale neznamená, že ve firmware není nějaký strop … kdyby nebyl, to cpu by se vypařilo i s paticí, ve které sedí … neřeš to, ňoumo, jdi se poradit s někým, kdo tomu rozumí …

            • Ano, já to vím na rozdíl od tebe, jinak bys tu nepsal o zamčeném 65W cpu a nemusel by ses teď zoufale snažit odvádět pozornost jinam. 😀 Nepochopil jsi od začátku o čem Redmarx píše, frekvence cpu máš pomotané, plácáš o 65W tam kde to nemá význam.. ale hlavně že čím víc nadávek, tím víc adidas! 😀

            • Je skoda, ze jste se tu do sebe tak pustili. Ja vim, gogo si zacal, ale to je jedno, kazdopadne pointa zanikla. :-/

              Kdyz bychom totiz aproximovali vysledky toho podivneho testu od wccftech a rekli si, ze to v CB R23 dopadne pro i9-12900K uplne stejne jako to dopadlo pro tu dvojici i7-11700 a 5600X, mohli bychom se dopatrat toho, ze by vlastne ten i9-12900K mohl byt podobne vykonny jako i7-11700K.
              Jiste, varim z vody, ale chci tim rict, ze prvotni nadseni fanousku Intelu muze byt dost liche. Samozrejme, ze Intelu „unikne“ ten nejlepsi test s nejlepsim vysledkem, ktery si mohli prat. Ale pokud to cele neni fejk, tak ono to ve skutecnosti vubec nijak bombasticky nevypada.

              Ja se kazdopadne na Alder Lake tesim, bud to bude bomba a AMD zacne rychle vymyslet, jak taky udelat nejaky to bigLITTLE nebo to bude propadak a mohlo by to znamenat konec tohoto nesmyslneho navrhu procesoru, coz je muj naozr, ktery zmenim jen tehdy az uvidim Inteluv famozni vysledek v nezavislych duveryhodnych testech. 🙂

            • amatéra azznoha už nekomentuji, pořád dokola zoufale stejné sračky …
              Rede, ty taky asi moc nečteš … ani ten 11700 není v cinebench horší, než 5600x, tím pádem neplatí nic z toho, co jsi napsal … tvoje péče o duševní zdraví Innel fanoušků je sice dojemná, já ale čekám, kdy po podobném úniku ze strany konkurence začneš krotit očekávání fanoušků AMD … (samozřejmě ne tady, pod článkem Intelu) Oceňuji alespoň, že to bereš s jistám nadhledem na rozdíl od trola Hřiba a jeho hejtů …

            • Prej nekomentuji a šup rychle komentář o mě. 😀 Aneb jak Gogo, který nepochopil Redmarxův text spustil svůj pověstný hovnomet a salvu výmluv. 😀

            • chlapče, tobě nepomůže ani svěcená voda … ta totiž na blbost nefunguje … jediný kdo taky něco nechápe, jsi ty … můžeš ty sračky opakovat do aleluja, na tom faktu se nezmění nic …

            • „gogo1963 26.8.2021 at 14:39
              já nemůžu vědět jak jsi důsledný při psaní označení cpu … 11700 je 65 watt cpu, zamčený …“

              No já nejsem ten kdo to nepochopil a pak se vymlouval, že si jako myslel, že Redmarx zapomněl napsat Káčko a pak se začal nesmyslně vymlouvat na 65W, aby to nějak zakecal. 😀

            • já nepotřebuji nic zakecávat, na rozdíl od tebe … co jsem jako neměl pochopit? On napsal „holé“ číslo, tak jsem měl dvě možnosti … na 11700 žádné recenze a testy nejsou, myslel jsem tedy, že jen nepřidal K k označení procesoru, protože na K recenze a testy jsou … někdo to může nazvat okecávání, někdo polopatické vysvětlování idiotovi … ty sis vybral, protože hovno tomu rozumíš … vůbec tě nezajímá, že Red napsal kravinu, zajímá tě jen „65 watt“ … typický úkaz … na co bych se měl vymlouvat? Evidentně soudíš podle sebe a vymlouvání je tvoje nejsilnější stránka … každý takový není …

            • Tys neměl žádné dvě možnosti, on napsal jasně i7-11700, tedy celé označení cpu, který figuruje v testu o kterém je celý tento thread. Že ty sis tam domýšlel Káčko je pouze a jen tvůj problém, tak se furt trapně nevymlouvej. 😀

            • ve kterém testu, troubo? V tom tvém imaginárním? Tys tady napsal taky hodně slušných kravin, až mi je trapné předhazovat ti je … jdi už do prdele s tím trolením, věnuj se hulení, nebo co to tam celý čas děláš a vyprdni se na mě …

            • Aha, takže ty celou dobu nevíš o čem je řeč nerváčku? 😀 ROFL
              Měl by ses nejspíš podívat čím začal tenhle thread.

            • „Napriklad i7-11700 konci bezne v testech pod 5600X“ … ptám se po několikáté … ve kterých testech … pořád nic? Čemu tedy rozumíš, blbečku?

            • Lol dobrý spinoff.. ale to co cituješ jsem já opravdu nepsal, tak tu nepodváděj. 😀

            • když debílek neumí reagovat, následují kecy o „spinoff-u“ … ne poprvé … už tě seru.

            • To tu píšeš pořád dokola a stejně reaguješ jak poslušnej pejsek. 🙂 Asi další ze tvých lží..

            • UserBenchmark je asi nejhorší benchmark, kterej dneska existuje.

              Když vyšel Zen 2, tak museli upravit přepočítávání skóre, protože v něm vycházel (podle autora asi) příliš vysoko. A pak to museli udělat znovu, když vyšel Zen 3… no co k tomu říct.
              A autor tam občas k těm procesorům vkládá takový ulítlý komentáře, podle kterejch to vypadá, že je to takovej DDWorld naruby.

            • Ani nevím, co by byla alternativa.
              Ale tahle je prostě bezcenná.

      • Technologickou inovaci přinášelo spíš AMD, bez něj bychom dnes byli na Core 2 Duo. Tohle je spíš jen okopčení hybridů ARMu a přenos do desktopu. Což je spíš logickej krok než inovace, při pohledu na spotřebu dnešních CPU. Pokud se spotřeba nezlepší a nezefektivní, tak to je stejně irelevantní krok celý.

        A jako dodnes jsem taky nepochopil potřebu přejmenovat 10nm proces na 7nm, ale Intel marketing department knows it best.

      • Bude skvělé, když to bude fungovat i jinde než v GeekBnech, protože pak Alděro nespláchne už Zen3+, ale AMD bude muset trochu přidat a uvést i Zen4, a já si pak budu moci koupit to nejlepší za nejlepší možnou cenu.
        Je třeba si uvědomit, že Intel už rok a půl nemá v hiendu žádnou nabídku a Alděro stále se svou spotřebou jen dohání gap, který Intel na AMD má.

        A že to tak je, je vidět na anketách, kde se jasně projevuje současná dominance AMD (mindset je jasně na jejich straně), stejně jako na hysterickém a iracionálním kvílení intelat (nechci ukazovat, ale nedávno se tady „vyprofiloval“ Exík.)