I lidé v Microsoftu řeší etické otázky. Část nechce prodávat Hololens armádě

Etické otázky technologické giganty nenechávají vydechnout. V případě Microsoftu jde o dilema, zda prodávat technologie armádě, která s nimi chce zvýšit bojovou efektivitu.

13
Areál společnosti (foto: Microsoft)
Areál společnosti (foto: Microsoft)

Loni se silně řešila zásadní otázka etiky – spolupracovat s restriktivním totalitním režimem? Google chystal cenzurovaný vyhledávač, část jeho zaměstnanců a zaměstnankyň se ale vzepřela, protože podílení se na cenzuře a potlačování základních lidských práv nepovažují za správné. Je ale správné podpořit armádu své domovské země? Tento problém v malé míře štěpí Microsoft, který před několik měsíc uzavřel kontrakt s americkou armádou.

Týká se využití Hololens – Microsoft by měl armádě dodat zhruba 100 000 speciálně upravených zařízení Hololens. Smlouva má hodnotu 479 milionů dolarů. Rozšířená realita má pomoci zvýšit efektivitu detekce cílů, rozhodování a útočení. Jako celek tedy systém poslouží ke zlepšení efektivity zabíjení. Podle agentury Bloomberg již americká a izraelská armáda používají Hololens při výcviku. Dalších až sto tisíc nových zařízení se má zařadit do programu Integrated Visual Augmentation Systém (IVAS) a brýle budou nasazeny v boji.

Reakce zevnitř Microsoftu

Minulý pátek někteří zaměstnanci a zaměstnankyně Microsoftu podepsali otevřený dopis určený Nadellovi, řediteli firmy, a také Bradu Smithovi, prezidentovi právního oddělení. V dopise odmítají využití technologií pro bojové účely a považují za alarmující, že chce Microsoft využít jimi vyvíjené nástroje ke „zvýšení efektivity zabíjení“. Dřívější kontakty s armádou se netýkaly přímo bojového využití. Oba vysoké představitel podniku tedy signatáři a signatářky žádají, aby:

  1. Microsoft tuto zakázku zrušil,
  2. zastavil vývoj zbraňových technologií,
  3. veřejně se skrze psaný dokument zavázal k tomu, že už nebude vyvíjet technologie určené pro boj,
  4. zaměstnal externí etickou komisi pro (veřejný) dohled nad dodržováním těchto pravidel.

Takto prý Microsoft selhává v komunikaci – nedokáže vyjádřit, jaký je záměr pro využití technologií směrem k zaměstnankyním a zaměstnancům. Smith se sice dříve vyjádřil ve smyslu, že kdo není ochotný pracovat na bojových projektech, smí se v rámci firmy přemístit k jinému projektu, není to tak

Jenže podepsaným se nelíbí, že má být k boji využita technologie, jejíž vývoj začal dávno před podepsáním smlouvy s armádou. Ti, kdo na Hololens pracovali, takové využití nepředpokládali. Ke dni 26. února dopis podepsalo přes 250 lidí z Microsoftu. (Ve firmě globálně pracuje 134 944 lidí, z toho 80 283 v USA.) Iniciativu podpořilo mj. uskupení válečných veteránů a veteránek proti válce.

Reakce ředitele Microsoftu

CNN hlásí reakci Nadelly, který krátce po představení Hololens 2 armádní kontrakt brání. Pro médium řekl, že Microsoft musí myslet na svou zodpovědnost korporátního občana vůči demokracii. Nechce odepírat přístup k vyvinutým technologiím institucím, které si lidská společnost zvolila pro ochranu své demokracie. Podle Nadelly firma ohledně podepsání výše uvedeného kontraktu s armádou, který se týká Hololens, byla dostatečně transparentní. Nezdá se, že by Nadella hodlal od smlouvy odstoupit.

Závěr

Obě strany mají pádné argumenty pro svůj přístup. Poskytování technologií pro armádu je a vždycky bude ožehavé téma a v Microsoftu nevzbudilo kontroverzi poprvé. Nemusíme zacházet příliš daleko do historie – loni v říjnu část lidí zaměstnaných v Microsoftu napsala otevřený dopis, kde se vyslovila proti poskytování cloudového úložiště amerického ministerstva obrany.

Jednalo se o projekt za 10 miliard dolarů. Loni koncem října Brad Smith ve své reakci uvedl, že Microsoft s americkou armádou bude nadále spolupracovat. I proto nepřekvapí, že vedení ani tentokrát od spolupráce s armádou nehodlá ustoupit.


I lidé v Microsoftu řeší etické otázky. Část nechce prodávat Hololens armádě
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů

13 KOMENTÁŘE

  1. No konecne taky jednou neco Nadella trefil. Taky si myslim, ze hlupaci se najdou vsude i v Microsoftu. Armada (i ta americka) nas chrani pred vnejsima teroristickyma uskupenima a v demokratickych zemich opravdu neni duvod bezpecnostne ochrannym institucim odebirat pravo pouzivat moderni technologie.

    • Hahaha. Teroristé jsou, s výjimou těch irských, právě výsledkem akcí USA (přes CIA s podporou armády). Například Al-Kajdu založily a vyzbrojily USA jako prostředek boje proti SSSR v Afghánistánu. IS zase jako prostředek ke svržení Asada. A tak dál a nedají si pokoj, dokud ten svět nezničí úplně. Teď se zase se.ou do Venezuely. Nejdřív ji nesmyslnými sankcemi připravili o min. 300 miliard dolarů a teď z toho obviňují řádně zvoleného presidenta. Ostatně stačí se podívat, jak dopadla Ukrajina, když jim věřila a řídila se jejich přáními.

      • Máš pokřivený pohled na svět.
        1) Teroristé nejsou výsledkem akcí USA, ale výsledkem vymývání mozků náboženstvím.
        2) Al-Káida byla v 80. letech materiálně podporována USA, protože do země tehdy vjelo několik stovek tisíc vojáků SSSR v tancích.
        3) IS nebyl podporovaný USA. Hlavní finanční podporu poskytli někteří bohatí lidé z Perského zálivu (např. fungl nové Toyoty Hilux s těžkými kulomety na korbě).
        4) Do Venezuely se USA serou společně s ostatními státy Jižní Ameriky, kterým Maduro také vadí, protože uchvátil moc a nehodlá se jí vzdát. Lidé ve Venezuele trpí, protože jeden pomatený autobusák se snaží vybudovat socialistický ráj.
        5) Řádně zvolený president může být zbaven funkce a to se již stalo. Jen Rusko, Čína, Kuba a další obskurdní země stále na truc uznávají Madura (ne proto, že by Maduro byl v právu, ale proto, že musí z principu podporovat opačnou stranu než USA).
        6) Ukrajině škodí vojenská intervence z Ruska. Rusko odstřeluje území Ukrajiny, posílá své dovolenkáře v tancích, sestřeluje civilní letadla BUKem, šíří propagandu o fašistech v Kyjevě, dohlíží speciálními jednotkami v zeleném na referendum na Krymu aby dopadlo správně atd. atd.. Ukrajina začala mít problémy, až když na nátlak z Ruska odmítl Janukovič podepsat přístupovou dohodu k EU, o které se dlouho před tím vedly rozhovory (nebyla to pro nikoho žádná novinka)

  2. To nebude jenom o samotném HW, ale i o vývoji SW pro armádu. Vždyť kdyby šlo jen o HW, tak to jde jednoduše obejít. Prostě armáda rozdá svým cvičeným opičkám prachy a pošle je v civilu do obchodu. Ti zasalutují a provedou. Možná to vyjde trošku dráž, než při hromadné objednávce, nicméně není možnost aby se Hololens do armády nedostaly, když o ně armáda bude mít zájem. Ty peníze navíc si stejně vyberou od nějakého obsazeného státu, ne od svých občanů.

      • Kurs dolaru je udržován neustálými agresemi USA ve světě – prostě strachem. Časem jim to stejně skončí, ale nebýt amerických výbojů, USA by dávno zkrachovaly. Dnes mají státní dluh už přes 22 bilionů dolarů a vnitřní dluh (dluhy občanů a firem) ve stejné výši.

        • Kurz dolaru je udržován všemi, kdo s ním obchodují (ano i Čínou a Ruskem). “Agrese” USA v Afghánistánu a Iráku stála americké občany hodně peněz, které se jim nikdy nevrátí. Pravý důvod pro tyto akce byl zlikvidování teroristů. K této “agresi” proti teroristům se připojila i ČR, která vysílá své vojáky na zahraniční mise. Dokonce i Zeman řekl
          “Zanechme iluzí, že když odejdeme z Afghánistánu, někdo nás nahradí. Jsme odsouzeni k tomu tam zůstat v zájmu naší civilizace, chcete-li euroamerické civilizace, která není založena na náboženské nenávisti, která se nesnaží vraždit nevěřící a civilní obyvatelstvo,”

          Na to jak ukrutně velký dluh USA mají a že bez výbojů zkrachují snad ani nemá cenu reagovat 🙂 Původně mě totiž zajímal nějaký příklad jak USA vybírají peníze z obsazených států.

            • Křesťanství bych sem nezatahoval. Každý ať si věří v co chce, pokud druhé nenutí (bez důkazů) věřit v to samé.

              Ty si klidně věř, že USA si berou peníze z obsazených států, a já si budu věřit v existenci Aštara Šerana, ju? 🙂