MSI Afterburner: Jak na snadné přetaktování grafik

0

Seznámení s Afterburnerem

Přetaktování grafických karet kupodivu není tak rozšířené vzhledem k tomu, že je to vlastně mnohem jednodušší, než přetaktování procesorů. Není potřeba nic dlouze ladit v BIOSu, není potřeba se zabývat přepočty základních frekvencí a násobičů a vše se dá pohodlně nastavit „klikátky“ z prostředí Windows (náročnější možnosti obsahující například modifikace firmware grafických karet existují také, ale pro běžné přetaktování nejsou potřeba).

Je to asi tím, že přetaktování procesorů s námi je už od dob, kdy grafické karty ještě ani nebyly tím, co bychom dnes pojmem grafická karta nazvali, natož aby se na tom daly uživatelsky měnit pracovní frekvence. Taky asi má vliv to, že se může mnou zmiňovaná výhoda v podobě programového nastavení z prostředí OS stát nevýhodou – je potřeba mít specializovaný program, který si rozumí právě s vaší grafikou.

V dnešní době s tím však není žádný problém, dobrým programem pro přetaktování jakýchkoli moderních grafik je MSI Afterburner. Pro ty z vás, kteří by radši dali přednost nějakému časem ověřenému programu, mám dobrou zprávu. Program vytváří duchovní otec velmi známého RivaTuneru, Afterburner je dokonce na RivaTuneru z velké části postaven.

Výhodou tohoto programu je mimo toho, že nabízí vše potřebné pro přetaktování grafické karty pěkně na jednom místě, také to, že je pod záštitou MSI aktivně vyvíjen. Neznamená to ale, že by Afterburner fungoval pouze s grafickými kartami MSI, můžete ho použít pro nastavování grafik všech výrobců. O rychlosti vývoje programu svědčí i to, že přišel například jako jeden z prvních s možností měnit napětí na novém Radeonu 6850 a nedlouho potom i na 6870.

Poslední přidané funkční novinky (jako právě podpora nejnovějších grafik nebo záznam videa – o tom dále) jsou ale jen v betaverzích, které jsou dostupné na fóru Guru3D, stabilní verze pak naleznete na webu MSI.

Co tedy všechno Afterburner nabízí? Samozřejmě přetaktování GPU i pamětí grafické karty. Aby to šlo lépe, tak podporuje u novějších grafik i změnu napětí. U karet, které to podporují, nejen pro grafický čip, ale také pro paměti nebo i frekvenční generátor. Všechny změny napětí i frekvencí (i otáček ventilátorů) je možné přímo v Afterburneru monitorovat na přehledném grafu průběhu.

Zastoupí i Fraps

Mimo to ale v Afterburneru najdete funkce, které zrovna výsadou přetaktovávacích utilit nebývají, přesto ale přijdou vhod. Na mysli mám zobrazování aktuálních informací o počtu generovaných snímků za sekundu během hraní. Ano, kvůli tomuto jsme vždycky instalovali Fraps, teď je ale všechno pěkně pohromadě.

Mimo FPS tak jde sledovat i teplota s provozní takty. Afterburner umí také jako Fraps pořizovat během hraní snímky obrazovky, umožní ukládání obrázků do bezztrátového formátu PNG, běžného JPEGu i do nekomprimovaného BMP. V tom je právě výhoda proti Frapsu, který komprimované formáty obrázků umožní pouze po registraci.

S tím souvisí i možnost nahrávání videa, která je v Afterburneru nová, zatím se nachází pouze v betaverzích. Stejně jako v případě obrázků, neregistrovaný Fraps vás bude v nahrávání omezovat, limitem je tam třicet sekund videa, takže zde má Afterburner opět výhodu.

Na závěr nechybí ani zátěžový test a benchmark. Ten sice není přímou součástí Afterburneru, ale MSI k němu dohromady nabízí ke stažení program Kombustor, který ale není ničím jiným, než starým známým FurMarkem v novém kabátku.

Průvodce nastavením

Pojďme se na Afterburner podívat detailněji. Ačkoli mi jsou více po chuti jednoduchá a pro někoho nudná okna s klasickými ovládacími prvky, pořád to ještě není nic, v čem byste ztráceli orientaci. To nejzajímavější, změny napětí, taktů a nastavení ventilátoru jsou hned po ruce.

Protože nyní nepotřebujeme testovat schopnosti grafické karty, klidně jsem vše zkoušel na svém pracovním počítači, kde ještě slouží starý Radeon 2900 XT. To abyste nás neobviňovali, že tu nějak protežujeme také postarší GeForce 8800 GTX, na kterou padla v několika článcích z poslední doby také řeč. Z toho důvodu není aktivní volba změny napětí, ale na to, jak může vypadat, se podívejte na obrázek stažený ze stránek programu.

Monitoring provozních veličin se dá zobrazit jako samostatné okno. V jakémkoli stavu však přehledně zobrazuje průběh zvolených hodnot (kupříkladu já jsem vypnul zobrazování informací o nastavení a otáčkách ventilátoru, protože nereferenční chladič grafické karty monitoring otáček nepodporuje, ovládání ale karta podporuje). Praktické je zobrazování minimálních a maximálních hodnot a pomocí kurzoru myši se dají zobrazit i hodnoty z určitého okamžiku.

Na první pohled se tedy nezdá, že by program vynikal nějakými dalšími možnostmi, ale další zmíněné funkce se dají zapnout v okně s nastavením programu, kde je vše přehledně seřazeno na několika záložkách. RivaTuner měl sice širší možnosti nastavení různých speciálních tweaků a skrytých voleb, ale i tak mi v Afterburneru nic nechybělo.

Na první záložce jsou jen obecné volby na to, jestli se má program spouštět po startu Windows, jestli jste dost odvážní na to, abyste si dovolili zvyšovat své kartě napětí a jak se má program chovat, pokud bude v systému více grafických karet.

Druhá záložka je mnohem zajímavější, a troufám si tvrdit, že právě díky ní si Afterburner nainstalují i ti, kteří nepotřebují kartu taktovat, jen prostě chtějí ticho. Jistě jste si všimnuli tlačítka „Auto“ na hlavním panelu u ovládání ventilátoru. Na tom, že je možné zvolit manuální režim konstantních otáček nebo automatický režim řízený teplotou, nic zvláštního není, ale právě na této kartě nastavení se dá změnit chování automatiky. Nastavíte si graf závislosti nastavovaných otáček ventilátoru na teplotě grafické karty, takže kupříkladu můžete snížit rychlost při nižších teplotách, kdy nehrajete hry, grafika nic pořádného nedělá a má tedy být zticha.

Další záložka obsahuje nastavení monitoringu, a to které veličiny se mají sledovat v grafech, které během hraní v obrazu (OSD) a jejich limity pro vykreslování v grafu. Pro rozsáhlejší testování se velmi hodí možnost logování hodnot do souboru. Perličkou pak může být podpora zobrazování na informačních displejích vyšších modelů klávesnic Logitech.

Záložka OSD je chudá, smysl zde má víceméně jen nastavení klávesové zkratky pro přepínání zobrazení OSD. Dají se sice nastavit i zvlášť pro zobrazení a skrytí, ale to mi přijde zbytečné. Nenápadně dole je ještě umístěno tlačítko, které zpřístupní další volby. Tam je ale potřeba něco měnit jen výjimečně, jde o profily nastavení jednotlivých her (aplikací), takže pokud se spokojíte s jednotným globálním nastavením, máte vystaráno.

Následují záložky nastavení pro zachytávání jednotlivých snímků a videa (video pouze v poslední betaverzi). Jde o základní volby, klávesové zkratky, formát, kvalita, umístění složky pro výstupní soubory. U videa je možné natavit i snímkovou frekvenci a zmenšení velikosti kvůli snížení náročnosti. Záznam je možný pouze do Motion JPEG nebo do pomocí vlastního kodeku, který je automaticky nainstalovaná do systému.

Na hlavním panelu jste také pravděpodobně zaznamenali očíslovaná tlačítka. Pod mini si můžete zaznamenat pět různých profilů nastavení a v této záložce jim přiřadit klávesové zkratky pro rychlé přepínání. Po jednom z nich také můžete přiřadit jako výchozí mód pro 2D a 3D režim. To vše tedy dává pohodlné možnosti rychlých změn nastavení podle aktuálních požadavků.

Poslední záložka se týká nastavení uživatelského rozhraní. Můžete si zvolit z osmi světových jazyků (čeština však světová není, pro našince je zde na výběr nejpoužitelnější výchozí angličtina). Také si po seznámení s programem můžete zakázat zobrazování bublinové nápovědy a tipů. Nejvíce místa zde zavírá nejzbytečnější volba pro jeden z několika připravených skinů, které se však zaprvé moc neliší (na stránkách MSI jsou však ke stažení další) a zadruhé je to (dle mého poněkud vyhraněného názoru) v programech jen naprosto zbytečné „eyecandy“.

Praktické zkušenosti a hodnocení

Praktické zkušenosti z používání

Nějaké maximální přetaktování nemělo smysl zkoušet (že opravdu funguje, jsem samozřejmě zkoušel), jeho hodnota je nezávislá na tom, jakým programem kartu donutíte na zvýšených pracovních taktech běžet. Co se ale u každého programu počítá, to jsou hlavně nabízené funkce a použitelnost ovládání.

Praktické zkušenosti s používáním Afterburneru jsou až na jeden detail, který zmíním níže, veskrze pozitivní, v programu se velmi rychle zorientujete, bublinová nápověda poskytuje vcelku rozsáhlé a užitečné informace. Podle možností nastavení to není nástroj pro geeky a extrémní přetaktovávače, ale právě pro obyčejné hráče, kteří si díky němu mohou jednoduše dopřát několik procent výkonu navíc.

Jak asi už vyplynulo z popisu schopností a voleb, Afterburner sdružuje všechny základní funkce do jednoho přehledného celku bez toho, aby obtěžoval nepotřebnými zbytečnostmi. Na jednou bez problému zvládnete vše od snadno nastavitelného přetaktování, přes monitoring jak v přehledném grafu, tak i během hraní na obrazovce. Příjemnými bonusy jsou praktické a funkční možnosti řízení ventilátorů a pořizování screenshotů a videí.

Tím se dostávám k zmíněnému detailu, na použité sestavě se mi nepodařilo záznam videa ani zachytávání obrázků zprovoznit, to se však týkalo pouze mnou použité betaverze (2.1.0 beta 3). V poslední stabilní verzi fungovalo vše jak má (tedy snímání obrázků, zachytávání videa tam ještě není podporováno), takže jsem mohl během vnitroredakční patnáctiminutovky starého dobrého Flatoutu 2 pořídit obrázek toho, jak vlastně OSD vypadá (volba, jestli má být OSD v zachycených snímcích, přibude v další betaverzi).

První snímek je ze hry a kvůli informacím pod ním je OSD špatně čitelné, nicméně na druhém snímku z úvodního intra, kdy bylo ještě širokoúhlejší video než obrazovka doplněno černými pruhy, jsou informace dobře vidět. To, že se v podrobném nastavení OSD dá nastavit větší velikost a stín, jsem si všimnul až později.

Zajímavostí je, že když jsem jen tak zkoušel stejnou betaverzi na notebooku se starší integrovanou grafikou v čipsetu nForce, tak zachytávání videa i screenshotů fungovalo (kvůli slabému výkonu velmi trhaně, ale na takovém stroji jsem to ani jinak nečekal), takže nefunkčnost zachytávání na mém pracovním počítači vnímám spíše jako ojedinělou mouchu, která se dá betaverzi klidně prominout.

Neváhejte tedy Afterburner vyzkoušet i ve vývojových verzích, nástroj je to velmi šikovný a můžeme jen doufat, že se bude dále zdárně vyvíjet.

Ohodnoťte tento článek!