Kolik stál před 30 lety špičkový počítač? V dnešních cenách 1,5 milionu

15
IBM PC XT z roku 1983
IBM PC XT z roku 1983 (foto: Ruben de Rijcke / Wikipedia)

V neděli oslavíme třicáté výročí Sametové revoluce. Události, která tehdejší ČSSR mj. oficiálně otevřela přístup k dříve nedostupným západním produktům. Jak popisuje pamětník a IT expert Janek Wagner v Deníku, v 80. letech už se ve světě začaly rozšiřovat malé osobní počítače, ale originály se k nám nedovážely. Měli jsme vlastní stroje PMD (Tesla), Didaktik, Consul, MAŤO nebo TNS.

IBM PC, jejichž následovníky dodnes používáme, ve světě zažily premiéru v roce 1983. U nás se začaly jejich klony vyrábět až těsně před revolucí. Slovo PC (personal computer, osobní počítač) přitom mělo význam spíš ke kompaktní velikosti zařízení než faktu, že by si je mohl koupit každý. Hezky to ilustruje dobový ceník z roku 1990 od ostravského obchodu Micro, který k nám počítače dovážel.

Ceník PC z roku 1990
Ceník PC z roku 1990 (foto: Root.cz)

Výběhový model Mini-XT (klon prvního IBM PC) s procesorem Intel 8088, 640 kB RAM, 20MB diskem a 14″ černobílým monitorem stál 34 900 Kčs. To je po započtení inflace asi 175 000 Kč v dnešních cenách. Ještě větší rozdíl je to ovšem při zohlednění průměrné mzdy. Ta byla v roce 1990 okolo 3300 Kčs, loni dosahovala 32 000 Kč. Dříve by tak zájemci o PC museli šetřit skoro celý rok a přitom nejíst, nepít, necestovat, nebydlet…

TIP: Historie československých mikropočítačů: první krůčky v době totality

Micro ale mělo v nabídce také tehdejší high-end. Ten sestával z rok starého CPU Intel 486, 8 MB RAM, 180MB disku, dvou disketovek a 14″ monitoru s rozlišením 1024 × 768 px. Cena 289 900 Kčs je po započtení inflace 1,5 milionu korun. Myš se prodávala zvlášť za 1500 Kčs (7500 Kč v dnešních cenách). Jestli by ale měla využití, není jasné. Z ceníku není poznat, jestli PC běžely na MS-DOSu nebo už Windows 2.1 či 3.0.

Zdroj: ČSÚ

Kolik stál před 30 lety špičkový počítač? V dnešních cenách 1,5 milionu
Ohodnoťte tento článek!
4.5 (90%) 8 hlas/ů

15 KOMENTÁŘE

  1. Proč by myš neměla mít využití v MS-DOSu? Už v té základní nadstavbě DosShell se dala použít a stejně tak například v Norton Commanderu a jeho klonech. Stačilo mít zavedený ovladač přes Config.sys a mohli jste s ní pracovat ve všech celoobrazovkových programech. O podporu myši se přitom programátor nemusel starat, šlo to samo. Tedy pokud od ní nepotřeboval nějaké speciality, jako třeba v NC označování souborů.

  2. Tenkrát opravdu nebývalo zvykem přibalovat k hardwaru software, jako se to děje dneska. Navíc otázka, jestli tam běžel DOS nebo už Windows, je nesmyslná, protože tenkrát byly Windows jen aplikací. Tedy žádné, že si člověk koupil Windows a už to šlapalo. Koupil si hezky DOS, koupil si Windows a ty nainstaloval jako aplikaci do toho DOSu.

  3. Západní domácí počítače některých značek se k nám v 80. letech samozřejmě dovážely, nicméně k dostání byly téměř výhradně jen v Tuzexu, např. sortiment firmy Atari. Šlo však pouze o 8bitové stroje, protože na rychlejší v té době existovalo pro východní blok embargo. Takže třeba Atari ST nebo Amigu jste si museli dovézt ze západu sami, pokud jste na to měli či vám to daroval strýček ze Západního Německa 🙂

    • Embargo bylo na 32 bitové stroje (s CPU 80386 případně MC68000 a lepší) a na stroje s více než 2MB RAM. Takže 80286 se 2MB teoreticky bylo možné dovézt. Vlastně i prakticky, v práci jsme ho měli 🙂

  4. Nepamatuji, že bych kdy dělal na PC bez myši. Byla už u prvního PC v podniku, což byla v r. 1988 286/12MHz i s devítijehličkovou A3 tiskárnou, celkem za cca třista litrů. Použití v OrCadu, jak tu už někdo zmiňoval. První PC, co jsem si kupoval, byla 386SX/25, komplet s hdd 20MB a vga monitorem mně tuším v r. 92 vyšla okolo 40 tis. (už si přesně nepamatuji, ale možná bych ještě našel účet…), tenkrát u Vikomta. Na něm jsem provozoval vedle DOSu i OS/2. Když si tohle pecko svoje odsloužilo, ještě mi posloužilo jako pokusný králík pro první hrátky s Linuxem.