Evropské kapacity ve výrobě čipů o hodně posílí.
Krize s nedostatkem čipů, panující poslední rok a půl, přiměla prakticky všechny výrobce k investicím do budoucího zvýšení výrobních kapacit a nových továren. Platí to i pro Intel, u kterého se to zároveň sešlo s ambiciózním reformním plánem nového CEO, který chce továrny otevřít i externím klientům a tak výrazně zvětšit jejich škálu. A tato expanze pomůže i evropskému průmyslu, protože Intel postaví nové továrny i v blízkém Německu.
Intel rozjíždí nové velké investice v USA a nedávno si rozšířil výrobní základnu a portfolio koupí foundry výrobce Tower Semiconductor. Ale expanzi provede i v Evropě, čímž se zvýší schopnost starého kontinentu lokálně vyrábět pokročilé čipy.
Firma nyní oznámila investice ve výši 33 miliard eur. To nemusí být definitivní číslo, protože Intel údajně zvažuje celkově vynaložit na různé továrny a další investice až 80 miliard €, z nichž nyní ohlášená částka je první fází. Ovšem to další asi může záviset na vývoji trhu (zda například to, že nyní všichni investují do výroby nezpůsobí naopak pád cen čipů kvůli přebytečné kapacitě), na tom, jak se Intelu bude dařit a dalších faktorech, jako jsou dohody s vládami a investiční pobídky.
Intel buduje základnu v Německu
První fáze investic v Evropě se bude týkat několika věcí. Nejzajímavější asi je, že Intel postaví pokročilou továrnu na čipy přímo na kontinentu, což by měl být asi vůbec případ u tohoto polovodičového giganta. Má jít o továrnu v Magdeburgu v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Má jít o poměrně velký výrobní komplex, jehož cena je plánovaná na 17 miliard eur. Plánování má začít okamžitě a stavba se rozjede v roce 2023. Výroba je ale ještě dost daleko, má naskočit až v roce 2027.
Jen stavba údajně zaměstná 7000 dělníků, poté továrna bude potřebovat 3000 vysoce kvalifikovaných (a placených) zaměstnanců a inženýrů. U těchto továren ovšem často je počítáno s dalším navýšením kapacity o další linky, takže je možné, že se pak ještě rozšíří. Zatím není uvedeno, jaký proces a měsíční výrobní kapacitu bude továrna poskytovat. Mělo by jít o nějakou budoucí pokročilou technologii, která možná ještě ani nebyla oznámena, pokud se bavíme o roce 2027. Intel uvádí, že půjde o ångströmový proces, čímž myslí 2nm, 1,8nm nebo ještě novější.
Dříve se hovořilo i o tom, že by továrna mohla být založena blíže českým hranicím u Drážďan, kde je již polovodičový průmysl dlouho zavedený (vyráběly se zde procesory AMD až po 28nm generaci, nyní továrny patří GlobalFoundries). Magdeburg možná vyhrál díky lepší poloze z hlediska logistiky a dopravy. Intel provoz plánuje pojmenovat „Silicon Junction“, protože má tvořit centrum a propojení pro různé další hightech podniky v regionu.
4nm proces v Irsku
Řekli jsme, že pro Intel by to měla být první továrna přímo na kontinentu. Ne ale první v Evropě. Intel už delší dobu provozuje továrny v irském Leixlipu (hrabství Kildare), takže v Evropské Unii se již jeho pokročilé čipy vyrábějí – tato továrna je vybavená pro 14nm proces.
Intel teď oznámil, že zde továrnu rozšíří a modernizuje, což by mohlo přispět k evropské lokální čipové kapacitě stejnou měrou. Tato investice má být ve výši dalších 12 miliard eur a zvětší výrobní prostory na dvojnásobek (investice v Irsku se tím spolu s předchozími mají dostat na 30 miliard € celkově). Továrna v Leixlipu s tímto rozšířením má dostat také nejnovější výrobní proces – 4nm technologii. To je proces, který Intel dříve označoval jako 7nm a měl by být zhruba konkurenceschopný s 5nm a 4nm procesem TSMC.
Více: Intel ukázal plán výrobních procesů: 7nm, 4nm, 3nm, 20A a 18A technologie – s pomocí přečíslování
Itálie, Francie, Polsko…
Zbytek investičního balíku ale půjde ještě do dalších zemí EU. Významných 4,5 miliardy má jít do Itálie, kde Intel bude stavět moderní výrobní kapacity, které ale zřejmě nebudou přímo spočívat v samotné výrobě čipů ve stejné forma jako v Leixlipu a Magdeburgu, ale nějakých souvisejících procesech. Má jít také o součást „foundry služeb“ Intelu pro externí výrobce.
Další investice půjdou do vývojových center, které nepotřebují takové obří infrastrukturní investice, ale zase mohou mít velký ekonomický přínos nepřímo. Intel založí nové centrum pro vývoj a výzkum ve Francii, kde by mělo být zaměstnáno 450 (do roku 2024) a později až 1000 inženýrů. Toto centrum má být vývojovou základnou Intelu pro sektor HPC (superpočítače) a umělou inteligenci. Dále má ve Francii později vzniknout designové centrum Intel Foundry services.
Podobně Intel bude investovat do vývojového centra v polském Gdaňsku, kde má jít o vývoj AI, audia, grafiky (GPU?), datacentrových a cloudových výpočetních technologií. V tomto případě nejde o nové centrum, ale o rozšíření již existujícího asi o 50 %, což má být dokončeno už příští rok. V České Republice nebo na Slovensku bohužel něco podobného zatím oznámeno nebylo.
Galerie: Továrny Intelu v irském Leixlipu
Intel už nyní má v EU 10 000 zaměstnanců a také znamená poměrně dost byznysu pro evropské dodavatele (vzpomeňme například na centrální úlohu nizozemského ASML ve výrobě na nejpokročilejších EUV procesech). Za poslední roky údajně od Intelu utržili přes 10 miliard eur. Tyto nové investice Intelu by měly dále přispět k rozvoji polovodičového a dalšího technologického průmyslu v Evropě, protože vedle toho, že pro evropské firmy vzniknou nové výrobní kapacity, současně se na ně také naváže další byznys a subdodavatelé.
Zdroj: Intel
Likvidácia konkurencie… Prečo dávajú peniaze najbohatšej firme ktorá opakovane potláčala konkurenciu (miliardy v „kontra-revenue“).
Prečo tie peniaze nedajú radšej GF/IBM/IMEC? GF takmer rozbehlo 7nm už v 2018 (len nemali dosť peňazí). IMEC má veľmi zaujímavé špeciálne technológie a púzdrenie ale expanzii tiež bráni nedostatok kapitálu…
Skrátka čierny deň pre výrobu v EU a na západe.
Jakou inteligenci může mít člověk, co vyblije pod článek diskuzní příspěvek, aniž by si článek přečetl? Vidíte v článku někde něco o tom, že by někdo něco dával Intelu? Intel investuje desítky miliard eur a tenhle článek je o tom. Když ty vámi zmiňované nýmandské firmy budou investovat desítky miliard eur v Evropě, určitě o nich bude článek taky.
O nějakých investičních pobídkách ve článku není ani slovo. Ale ano, zcela jistě nějaké budou. A dostaly by je i ty další firmy, kdyby se rozhodly své desítky miliard eur investovat.
Omg to je denial na úrovni „na hranici je 100 000 rusov ale žiadna invázia nehrozí“.
S tými peniazmi rátali už od začiatku.
Rád si od vás poslechnu, jak to je ve skutečnosti (ne s těmi rusáky, ale s těmi fabrikami).
Samozřejmě, že když chcete postavit fabriku, že si ty investiční pobídky dohodnete. To nic ovšem nemění na tom, že aby firma ty pobídky dostala, musí jít sama s kůží na trh a investovat velké prachy.
Takový příklad z ČR. Hyundai „dostal“ za Nošovice investiční pobídky ve výši asi 5 miliard korun. Pěkné, co? Jen tu za to musel investovat dalších 34 miliard.
Tedy, když ty vaše firmičky, nad kterými pláčete, neinvestují ani euro, tak logicky nedostanou nic.
To sa dalo čakať, že východ únie zas utrie hubu. Ale tak majú tam dosť vzdelaných ľudí, love na podmaz a Rusko poriadne ďaleko od hraníc … zatiaľ.
Malé drobky se i na Slovensko dostanou, asi za měsíc by jsme tam měli začít s výrobou plating toolů, v Novém m. tak trochu taky pod taktovkou Intelu, jen se jako vždy nebude jednat o výrobu s vysokou přidanou hodnotou…
Tak fajn, to je dobrá správa
Dufam, ze si k tej fabrike postavia aj vlastnu jadrovu elektraren, pretoze ak bude tato saskaren so sankciami pokracovat, tak to nebudu mat cim pohanat.
Máte vy vlastní elektrárnu? Asi ne, co? Tedy s nimi to bude stejné. Budou kupovat elektřinu za tržní cenu stejně jako vy. Jen s tím rozdílem, že oni na ni na rozdíl od vás mít budou.
Německo opět spolkne tu část, kde jsou největší marže. Levná východní síla jim to všechno dodá za misku rýže, oni to secvaknou k sobě a prodají za tisíce euro. Produktivita práce se tomu říká. Německo bude velmi brzy taky obrovským problémem pro celou Evropu, už zase.
O čem to mluvíte? Jaká levná východní síla? Jaké nejvyšší marže? Jací Němci budou něco prodávat?
Opravdu nevidíte, že Intel je firma americká (navíc veřejně obchodovatelná, takže vám nic nebrání se podílet na jejich úspěších), výroba křemíkového čipu je dílčí součást výroby, navíc vůbec ne konečná. Tu 50+% marži si samozřejmě Intel přirazí až na koncovém výrobku a zdaní ji až ve své domovské zemi.