Smajlík, emotikon, emoji a kaomoji. Jaký je mezi nimi rozdíl?

0

Textová komunikace má svá úskalí. V běžné mluvě můžete
projevit různá nonverbální gesta, která dají slovům lepší (nebo i zcela jiný
smysl) smysl. Vztek lze do textu promítnout verzálkami nebo vykřičníky. Ale co
radost nebo sarkasmus?

Ručně kreslené obličeje se vedle textu objevovaly už v 17.
století, a to v i českých úředních záznamech (viz Wikipedia). Nejslavnější smajlík
(smiley) pochází ale až z roku 1963. Výtvarník Harvey Ball nakreslil
ikonický žlutý kruh s očima a smějícími se ústy pro reklamu jedné americké
pojišťovací firmy. (V alternativní realitě mu možná nápad vnuknul Forrest Gump.)

Na počítačích od roku 1982

Dnes jako smajlíky (emotikony, emoticons) obecně označujeme
značky složené z více symbolů, které společně připomínají nějaký obličej.
Jde o jakousi podskupinu ASCII artu, zvláštního grafického stylu, ve kterém
jsou obrázky tvořeny textovými znaky.

Za prvním takovým smajlíkem pravděpodobně stál Scott
Fahlman, který v e-mailu z 19. září 1982 adresovaném ajťákům z Carnegie
Mellon University definoval, že symboly 🙂 vyjadřují radost a 🙁 smutek.

Tehdy byl ještě internet uzavřenou akademickou záležitostí,
takže se Fahlmanova myšlenka prosadila až o deset později, kdy v komercializovaných
sítích vznikaly první chaty, diskuzní fóra, BBS apod. To už se používaly i
různé variace jako mrknutí 😉 nebo vyplazený jazyk :-P. Dnes se v aplikacích
a na webech můžete často setkat s tím, že ony klasické emotikony jsou
automaticky nahrazeny obrázkem (statickým i animovaným).

Japonský fenomén

To emodži (emoji, v překladu doslova obrázkový znak)
jsou grafické rovnou. Jejich otcem je Japonec Šigetaka Kurita, jenž v roce
1999 navrhl 176 grafických symbolů o rozměrech 12 × 12 pixelů pro operátora NTT
Docomo. Ten je chtěl využívat v mobilní službě i-mode, což si představte
jako alternativu internetu optimalizovanou pro malé displeje mobilů. V Evropě
jsme místo i-modu měli službu WAP. Vlastní emoji nedlouho poté zavedli i další
tamní operátoři AU a Vodafone (dnes SoftBank Mobile).

Šlo o navzájem nekompatibilní formáty, které ale měly jednu
společnou věc. Každý obrázek byl zastoupen v tabulce znaků podobně jako
písmena nebo číslice. To je základní vlastnost i moderních emoji, které známe
od roku 2010, kdy vyšla znaková tabulka Unicode 6.0, jež obsahovala 855 emoji.

U každého vypadají emoji jinak
U každého vypadají emoji jinak (foto: Tim Whitlock)

Unicode je celosvětový standard definující kódování znaků.
Jeho cílem je pojmout všechny symboly používané v různých abecedách. Že by
měl obsahovat i emoji, o to se nejvíce zasadily společnosti Apple a Google,
které chtěly japonský fenomén přenést i do západního světa. Dnes už emoji
podporují všechny aktuální operační systémy pro desktop i mobily.

Téměř všude ale vypadají jinak. S jejich grafickou
reprezentací je to totiž stejné jako s písmy. Áčko zapsané Arialem a Time
New Romanem bude také vypadat odlišně. Emoji symbolizující úsměv zase vypadá
jinak u Applu, Googlu, Microsoftu atp.

Ne všude budou navíc dostupná všechna emoji. Standard Unicode
se stále vyvíjí, v aktuální verzi 9.0 už má 1085 emoji. Pokud jej vložíte
do textu v jednom systému (nebo aplikaci), nemusí se zobrazit na druhém. Místo
něj tam bude prázdný čtvereček. To je rozdíl oproti emotikonám, které jsou
textového charakteru a zobrazí se vždy (ale ne nutně musí každý chápat jejich
smysl).

Emoji jsou dnes politicky korektní
U každého vypadají emoji jinak (foto: Google)

Emoji na rozdíl od emotikon nezastupují jen emoce, ale
hromadu různých symbolů jako státní vlajky nebo jiné předměty. Unicode 9.0
standardizoval emoji jako bramboru, slaninu, vejce nebo gorilu. Bez nich se
totiž žádný chat neobejde. První emoji s obličeji vycházely z originálního
žlutého smajlíku. V posledních verzích Unicodu se již ale počítá s různobarevnými
variantami a odlišnými vlasy/oblečením, aby se nikdo nemohl cítit rasově nebo
genderově diskriminován.

Co jsou samolepky a kaomodži?

Aby těch zmatků nebylo málo, existují ještě tzv. kaomodži
(kaomoji). Zjednodušeně řečeno jde o japonskou variaci na emotikony, která se
však čtou ve vodorovné poloze. Typickým zástupcem je například zápis „nevím“ ¯\_(ツ)_/¯
.

A protože emotikony ani emodži nemusí stačit všem, Facebook
a další služby ve svých aplikacích používají ještě tzv. samolepky (stickers).
Jde o animované nebo statické obrázky různých velikostí znázorňující různé
činnosti nebo předměty. Je to proprietární záležitost, která funguje jen uvnitř
daných aplikací. Nelze poslat samolepku z jedné aplikace do druhé.

Abychom si to shrnuli:

  • Smajlík v užším smyslu je reklamní symbol z 60.
    let.
  • Smajlík už dnes obecně považujeme za synonynum
    emotikony. Emoce se vyjadřují pomocí běžných symbolů. Některé aplikace automaticky
    nahradí symboly za obrázek.
  • Kaomodži je japonská variace na emotikony čtená
    vodorovně. Emotikoně 🙂 odpovídá ^_^.
  • Emodži jsou standardizovaná grafická vyjádření
    nejen emocí, ale i různých předmětů. Obrázky jsou rozšířením běžné abecedy.
  • Samolepky jsou animované nebo statické obrázky
    dostupné pouze v konkrétních aplikacích.
Smajlík, emotikon, emoji a kaomoji. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Ohodnoťte tento článek!
4.1 (82.22%) 9 hlas/ů