Hlavní navigace

Windows 10 May 2019 Update: světlé zítřky a virtualizované prostředí Sandbox [recenze]

22. 5. 2019

Sdílet

Jarní – a pro většinu lidí realisticky spíše letní – vydání Desítek pro rok 2019 charakterizuje pilná práce na nedotažených místech systému. Navrch se pokocháte světlým režimem zobrazení a v edici Pro pak oceníte virtualizované prostředí pro testování aplikací, které vhodně doplňuje klasické virtuální počítače.

Nový přístup k Windows 10

Pro poslední vydání Desítek platí, že kráčí sebejistě po evoluční stezce a stále více se strefují do míst, která přivádí do stavu blaženosti tradiční publikum. Stále hovoříme o hybridním systému, jeho ambicí však dnes není primárně hledat publikum nové – zejména konzumentské. Microsoft se snaží potěšit všechny, kdo používají klasický počítač. Ví, že k tomu máme důvod a odpovídá na naše potřeby. Nebo se aspoň pokouší.

Ačkoli opět dostáváme do rukou vydání složené z tisíce malých vylepšení, není důvod nad ním ohrnovat nos. Sebejistotu Windows 10 dnes shazuje pouze počáteční neodladěnost nových vydání. Proto také platí, že nemá smysl se do upgradu vrhat po hlavě. Zvlášť po dvou loňských debaklech je na místě obezřetnost. Microsoft se nicméně poučil a s uvolněním May 2019 Updatu si dal na čas. I když tedy máme důvod k určitému optimismu, nelze s jistotu prohlásit, že vydání stihlo dostatečně dozrát.

Windows 10 May 2019 Update (tj. verze 1903) byl oficiálně vydán dne 21. května 2019. Distribuce je zpočátku řízená, tj. vašemu zařízení upgrade nemusí být nabídnut hned.

Upgrady a aktualizace pod kontrolou

S upgradem proto vyčkejte aspoň měsíc. Nebo dva. Možnost nepřecházet hned teď opravdu všichni máme – a dokonce není omezena jen dražší edice. Ačkoli je to jedna z čerstvých novinek, s May 2019 Updatem souvisí nepřímo. Proč nepřímo? Manuální kontrolu nad upgrady nezískáte až po přechodu na čerstvou verzi 1903, byla totiž zpětně přidána už do verzí 1803 a 1809 (musíte mít nainstalované aktualizace z května).

K vynucenému upgradu dojde až tehdy, kdy se životnost používaného vydání nachýlí ke konci. Do té doby vás pouze upozorní na možnost instalace nové hlavní verze s tím, že vám přinese nové funkce. Životnost jednoho vydání Desítek je na spotřebitelské úrovni vždy 18 měsíců.

Minulé vydání: October 2018 Update přináší zlepšováky pro každý den

Dlouhodobě jsem kritizoval nemožnost jakkoli zasahovat do procesu aktualizování systému v edici Home. Microsoft se překonal nejen v oblasti upgradování. Teď nám dává možnost odkládat instalaci běžných servisních aktualizací i v edici Home. Pokud tak zaznamenáte problém s nějakou aktualizací, odinstalujete ji a už vám nebude hned znovu nabízena. Příjem servisních aktualizací můžete odložit až o 35 dní. (To je už funkce vázaná specificky na verzi 1903.)

Výtka směřuje k tomu, že jednorázově lze nastavit odklad jen o sedm dní. Posléze musíte nastavit další odklad, pokud o něj tedy stojíte. I takový způsob je ale výrazně lepší než nic, tedy i mnohonásobně lepší než dosavadní situace. Navíc Microsoft pracoval na tom, aby systém dokázal lépe odhadnout, kdy nastává vhodná doba pro restartování za účelem dokončení instalace aktualizací.

Snad už bude aktualizační mechanismus přátelštější a nezkazí vám radost, když si jen na pět minut odběhnete od práce. Na každý pád se podařilo zvrátit dosavadní přístup k těm, kdo používají edici Home – dosud fakticky platili za pokusné králíky. Dále se již opakovat nebudu, více o těchto změnách se dočtete ve článku Konec nucených upgradů. Aktualizování Windows 10 budete mít pod kontrolou.

Článek pokračuje v další kapitole.

Světlý kabát pro systémové prvky

Nejviditelnější, ale také nejšířeji využitelná změna z logiky věci proběhla na povrchu. Řeč je o světlém režimu zobrazení. Technicky vzato prostor v mnoha aplikacích jako Průzkumník odjakživa světlý byl. Dokonce jsme mohli měnit barvu záhlaví oken a některých dalších prvků, přičemž v Desítkách nebo Osmičkách je toto označováno jako sekundární barva.

Vždy tmavé ale zůstávaly hlavní panel, Centrum akcínabídka Start a přidružené kontextové nabídky. Teď i tyto prvky v případě zájmu prosvětlíte a dodáte tak systému jinou náladu. Dojem si z ušitého hávu odnáším dobrý. Režim zobrazení lze nastavit globálně, ale i rozdílně pro systém a pro aplikace. Navíc jde o žádoucí protipól pro již dlouhou dobu přítomný a dodnes vylepšovaný tmavý režim, který musel být pro změnu dodán do aplikací. Stalo se tak v létě 2016.

Nedá se ale říct, že se Microsoftu daří výrazně potlačovat nekonzistence napříč systémem. Tedy, pokud zvolíte světlý režim pro celý systém, situace se o kousek zlepší. Hlavní panel a spol. budou ladit s aplikacemi. Větším problémem zůstává tmavý režim, protože v systému ho spousta míst a aplikací ignoruje. Pamatujete na snímek, na němž ukazuji, že za určité konstelace nepoznáte, že je aktivní tmavý režim? Tímto tempem Microsoft nekonzistence vyřeší tak za deset patnáct let.

Optimalizace prostředí Windows

Kromě světlého režimu došlo k progresu vizuální podoby i v jiných oblastech, to už ale zabíháme do marginálií. Ikona signalizující nefunkční připojení byla sjednocena – dříve měl každý typ připojení svou. Microsoft si v posledním roce hrál s tzv. akrylickou vrstvou. Efektu, který vytváří, říkáme jednoduše průsvitnost (Redmondští průhlednost, tento pojem ale podstatu efektu nezachycuje tak dobře) a nově je aplikován na přihlašovací obrazovku, kde elegantně rozmaže tapetu na pozadí při přihlašování.

Pak už ovšem nevím, jestli má smysl si obrazovku tapetou zdobit. Lze najít i praktický přínos, neboť rozmazání pozadí vizuálně zdůrazňuje hierarchičnost prvků na obrazovce a tapeta neodvádí vaši pozornost. V praxi tímto krokem Microsoft řeší virtuální problém, a tak lze průsvitnost hodnotit jako esteticky příjemný prvek s minimální přidanou hodnotou.

Stále pokračuje sága přesunu možností nastavení z Ovládacích panelů do moderního prostředí Nastavení. Nově v něm najdete např. konfiguraci síťového připojení. Dříve jste čísla adres IP nebo serverů DNS vyplňovali v malém letitém dialogu, teď se vše odehraje pod jednou střechou, tj. v Nastavení zajdete do detailů připojení, vyberete úpravu IP a zadáváte požadované hodnoty. Vítejte v roce 2019. Je obdivuhodné, jak pomalu probíhá přenos předvoleb do moderního prostředí.

Letitým a zjevně jen obtížně řešitelným problémem starého prostředí je jeho reaktivita na jemné obrazovky, kde je nutné obraz škálovat. V jarním vydání Windows 10 pro letošní rok Microsoft přichází s dalším střípkem do mozaiky. Ve Správci úloh je k dispozici volitelný sloupec, jenž vám ukáže, jestli se aplikace řídí nastavením systému, určuje sama nastavení pro každou obrazovku, případně škálování nepodporuje. Ručně pak škálování případně upravíte v nastavení aplikace, je-li to potřeba, to už nicméně není novinka.

Článek pokračuje v další kapitole.

Izolované prostředí Windows Sandbox

Pro určitou skupinu uživatelek a uživatelů bude stěžejní funkce primárně určená pro virtualizaci aplikací. Zjednoduší život každému, kdo si chce nebo potřebuje vyzkoušet nějaký program, aniž by si nadělal nepořádek ve vlastním systému. Dodnes byl běžným řešením plnohodnotný virtuální počítač, který je ale těžkopádný a náročný na správu.

Protože relativně jednoduchou potřebu značně převyšuje, rozhodl se Microsoft nabídnout nám Windows Sandbox – v češtině Sandbox pro Windows. Nehledejte ho v edici Home, míří jen na ty nejnáročnější, typicky se jedná o podnikovou sféru. Prakticky tedy musíte mít edici Pro nebo vyšší. Nové virtuální prostředí jen spustíte, o nic se nestaráte. Respektuje nastavení hostitelského systému včetně nastavení soukromí.

Izolované prostředí chrání hostitelský systém. Všechny změny se po ukončení nulují, takže pokaždé začínáte s čistým štítem. Nainstalujete do Sanboxu Chrome? Při příštím spuštění ho tam už nenajdete. Prostředí lze provozovat i v režimu celé obrazovky jako tradiční virtuální počítač. Jestliže se s bezplatnými řešeními pro virtuální počítače jako VirtualBox někdy pojí slabší výkon, virtuální prostředí Windows Sandbox na mne působí svižněji.

S ohledem na jeho chování ale ještě jednou zdůrazňuji, že nejde o řešení nahrazující klasické virtuální počítače. Ty mají nadále své místo v rámci jiných scénářů použití. Mimochodem, Sandbox je volitelná funkce, takže ji musíte nejdříve ručně aktivovat. Jestliže byste čekali, že tak učiníte v přehledu volitelných funkcí v Nastavení, kam Microsoft migruje všechny předvolby spojené se systémem, spletli jste se. Pro Sandbox musíte jít do Ovládacích panelů.

Článek pokračuje v další kapitole.

Odinstalujte více integrovaných aplikací

Že už naslouchají odevzdané zpětné vazbě, dokazují Redmondští tím, že nám umožňují odinstalovat některé další integrované aplikace, jichž jste se dříve zbavili jen pomocí skriptů nebo nástrojů třetích stran. Nově lze nad rámec dosavadních možností pomocí příslušné nabídky odinstalovat následující kousky:

  • 3D prohlížeč (dříve Prohlížeč hybridní reality),
  • Kalkulačka,
  • Pošta a Kalendář,
  • Hudba Groove,
  • Filmy a TV pořady,
  • Malování 3D,
  • Výstřižek a skica,
  • Sticky Notes,
  • Hlasový záznam.

Situace se tedy zlepšila, stále však ve Windows 10 narazíte na aplikace, jež odebrat nelze. Platí to např. pro Fotky, ačkoli k tomu neexistuje silnější logické opodstatnění. Že je dobré, aby měl člověk vždycky k dispozici program, jenž zobrazuje obrázky, nepovažuji za silný argument. Ve chvíli, kdy chci používat jiný prohlížeč, musím ten starý trpět. Zabírá místo na disku, aktualizuje se, čímž vytěžuje připojení a opotřebovává SSD.

Jistě že nijak markantně, jedná se o kapky v moři. Přítomnost nepotřebných integrovaných aplikací není ani zdaleka katastrofická a neberu ji jako oprávněný závdavek k hysterii. Nemožnost volby a drobné plýtvání systémovými prostředky nicméně nepatří k aspektům, kterých by se Microsoft měl držet jako klíště. Naopak, někteří žádají volbu a rádi optimalizují na maximum.

Neexistuje důvod, aby možnost volby neměli. Navíc jsou dnes moderní aplikace distribuovány pomocí Storu, odkud si je v případě zájmu zase nainstalujete. Jedná se ovšem o letitý problém, protože ještě před Windows 10 platilo, že nelze odebrat integrované nástroje jako Malování, Kalkulačka aj. Přibalování programů, která se nedají odinstalovat, se zdaleka netýká jen Windows. Bohužel jde o běžný stav.

Článek pokračuje v další kapitole.

Malé, ale přínosné drobnosti

Vrátím se ještě na moment k Nastavení, kde v sekci Hledání ve Windows najdete možnost aktivovat indexování více oblastí, než jak to je za standardního nastavení zvykem. To zabere nějaký čas a energii, takže indexování proběhne jen po připojení zařízení k elektrické síti. Na rozsáhlou indexaci ale dnešní počítače dostatek výkonu bezesporu mají. Určitá schizofrenie opět vzniká, protože indexaci nadále ovlivníte skrze klasický dialog Ovládacích panelů.

Tam je nastavení podrobnější, ale pokud chcete jen zapnout vyhledávání ve více umístěních (tj. nejen ve vašich knihovnách a na ploše), je pro vás nová možnost výhodnější. V Nastavení se proměnila také sekce pro přihlašování. Všechny možnosti jsou více nalepené na sobě, aby zabíraly méně místa, ale také Microsoft vysvětluje, k čemu jednotlivé možnosti jsou.

Když zapomenete PIN, bude vám rovnou nabídnuto, abyste zadali heslo ke svému účtu. Pro vytvoření nového účtu Microsoft při přihlašování vám postačí telefonní číslo, s nímž se lze také přihlásit. Následně se k zařízení můžete přihlašovat PINem, otiskem prstu apod. Vyhnete se tak používání tradičního hesla.

Příjemněji se nastavuje Centrum akcí. Zatímco dříve bylo nutné pro úpravu dostupných tlačítek ve spodní části přejít do Nastavení, teď v kontextové nabídce zvolíte režim úprav a můžete je rovnou přesunovat, odebírat či přidávat. V Centru akcí dále najdete posuvník pro jemnější ovládání intenzity podsvícení obrazovky – použití tohoto prvku dává mnohem lepší smysl než tlačítko.

Poslední drobky

Protože těch malých vylepšení napočítáte mnoho, dále se omezím na prostý seznam, kam zařazuji nejzajímavější novinky:

  • Režim pro potlačení oznámení může být automaticky aktivován, pokud nějaký program běží v celoobrazovkovém režimu. Notifikace už vás nevyruší od sledování filmu.
  • Windows 10 verze 1903 podporuje Emoji 12.
  • Používáte-li linuxový subsystém, můžete k souborům používané linuxové distribuce přistupovat nejen pomocí příkazového řádku, ale také skrze správce souborů.
  • Ve vyhledávání se v horní části ukazují nejčastěji používané aplikace.
  • Systém nativně podporuje snímky uložené jako RAW, a to díky doplňku Raw Image Extension. Oficiálně jde o betaverzi, zatím nejsou podporovány některé formáty (např. CR3 a GPR).
  • Nabídka Start běží ve vlastním procesu, čímž dochází ke zlepšení stability. Současně nedochází k uspání procesu, což zlepšuje její odezvu, ale zase tím je ovlivněna výdrž na akumulátor. Toto ovlivnění ale pravděpodobně bude tak malé, že ho jen těžko změříte.
  • Nové typy písem lze instalovat přetažením do příslušné nabídky v Nastavení.
  • Přepracováno bylo prostředí pro resetování operačního systému tak, aby bylo srozumitelnější.
  • Pomocí kontextové nabídky odepnete složku v nabídce Start.
  • Do přehledu v okně s historií schránky se vejde více položek.
  • Stránka s přehledem bezpečnostních incidentů byla přepracována. Navíc je integrovaná ochrana Windows pojištěna proti tomu, aby program třetí strany sám hýbal s jejím nastavením.
  • Windows 10 od verze 1903 na primární úložišti rezervuje zhruba 7 GB místa pro odkládání dočasných souborů. Tím si zajistí prostor pro instalaci aktualizací aplikací a systému také pro každodenní chod. Týká se to jen čistých instalací.
  • Opět se pracovalo na nových možnostech nástroje Předčítání.

Závěr

Distribuce October 2018 Updatu byla výrazně zpožděná a po obnovení distribuce už Microsoft zjevně rezignoval na to, aby ji rychle nasadil na většině zařízení s Desítkami. Proč to znovu připomínám? Nemálo lidí podzimní vydání přeskočí a přejde rovnou na May 2019 Update. K těmto jedincům se tím pádem najednou dostane více novinek, než kolik jich je obsaženo v prvním velkém letošním vydání Windows 10. Ty z podzimu si připomeňte třeba v naší recenzi.

Z Windows 10 verze 1903 se nejspíš nikomu chlupy na těle vzrušením nenaježí (snad s výjimkou těch, kdo ocení prostředí Sandbox), Microsoft nicméně kráčí po správné cestě. Problém titána, který se skládá i z desítek let starého kódu, ovšem spočívá v tom, že i když v produktu takového ražení jednu nedokonalost napravíte, seznam položek ke zlepšení tím zásadně nezkrátíte. Je téměř nekonečně dlouhý.

Tímto tvrzením nechci Windows zbytečně shodit. V každodenní praxi je to systém, který se používá dobře, dnes už vypadá pěkně a funguje spolehlivě. S novým přístupem k upgradování a aktualizování padají největší výtky, proč se Desítkám vyhnout. V součtu si tak operační systém vede dobře. Dnes se mu daří lépe než kdy dřív.

Byl pro vás článek přínosný?