Vyšel nový Cinebench. Verze R20 s enginem Intel Embree už podporuje víc jader a AVX

17
Cinebench R20 logo ilustrace 1600

Jedním z nejpopulárnějších benchmarků pro posuzování výkonu procesorů (tedy alespoň těch s architekturou x86 na platformě PC) je Cinebench. Ovšem ačkoliv je dosavadní verze R15 hodně populární, je už do určité míry zastaralá. A na to nyní firma Maxon zareagovala vydáním úplně nové verze Cinebench R20, která přináší celkovou modernizaci, po níž by tento benchmark měl lépe vypovídat o nových CPU architekturách.

Benchmarky Cinebench počítají na procesoru mnohovláknové vykreslování 3D scény ray tracingem. Výhoda je, že tato úloha dobře škáluje na mnoho jader/vláken, takže Cinebench celkem dobře zachycuje výkon mnohojádrových procesorů. Původně také Cinebench odpovídal reálné aplikaci, a sice profesionálnímu 3D rendereru Cinema 4D. Nicméně verze R15 právě v tomto už nějakou chvíli nevyhovovala, protože Cinema 4D už dlouho používá jiný vykreslovací engine. Kromě toho také Cinebench vyžívá jen 128bitové SIMD instrukce typu SIMD, nikoliv 256bitové operace AVX/AVX2, byť by zrovna u renderingu měly skýtat možnost zrychlení.

Nové instrukce a lepší škálování

Cinebench R20 již instrukce AVX využívá a engine by měl být převzatý z Cinema 4D Release 20 (odtud označení, které skočilo z R15 rovnou na dvacítku). Založený je na komponentně Embree, kterou vyvíjí Intel. To asi může vyvolávat určité obavy z toho, aby nový kód nebyl příliš vyladěn přímo na tělu architektuře CPU Intel na úkor potenciálního výkonu na čipech konkurenčních. Skóre v R20 jsou pro procesory Ryzen relativně nižším než čeho dosahovaly oproti konkrétním Intelům ve verzi R15. Ovšem toto zlepšení pozice Intelu by se dalo vysvětlit i prostě použitím instrukcí AVX/AVX2, které běží na jádrech Haswell/Broadwell a Skylake rychleji (což by snad měl dorovnat Zen 2). Každopádně verze R15 a R20 měří odlišný kód, takže jejich skóre nelze mezi sebou přímo srovnávat.

cinebench r20
Uvítací obrazovka programu Cinebench R20

Maxon kromě vykreslovacího kódu změnil také parametry scény. Ta je nyní náročnější a bude lépe škálovat na nové procesory s velkým množstvím jader a vláken. Scéna počítaná ve verzi R20 vyžaduje osmkrát víc výkonu CPU a také čtyřikrát více paměti. Měla by být schopná vytížit i víc jak 64 vláken. V pokročilých možnostech je ale stále možné zapnout jednovláknový test. Také je možné manuálně vynutit odlišný počet vláken, než kolik je správné pro dané CPU (maximum je 256). Naopak zmizel test OpenGL, který ale asi nebyl zas tak relevantní.

cinebench r20 mt 32vlaken test
Cinebench R20 při výpočtu s 32 vlákny

Oficiální stažení je jen přes Windows Store…

Program potřebuje jako minimum procesor s podporou instrukcí SSE3 (které mají Intely od Pentia 4 Prescott a Athlony 64 od jádra Venice, tedy pokud máte 90nm nebo novější procesor, stačí to). Zároveň jsou ovšem třeba alespoň 4 GB paměti RAM a Windows v 64bitové verzi. Maxon kromě toho také benchmark Cinebench R20 distribuuje jen přes Microsoft Store (jde však o bezplatný program). Stahovat můžete zde. Verze pro MacOS, která také existuje, je zase k mání jen v obchodu Applu.

Neoficiální portable verze i pro sedmičky

Stahování přes Microsoft Store je komplikací třeba pro soutěžní přetaktovávače, kteří mívají jen jednoduchou instalaci Windows (a často starších). Pokud vám to nevyhovuje, je zde alternativa. Web techPowerUp připravil balení Cinebench R20, které funguje samostatně jako portable aplikace nevyžadující instalaci. Tuto verzi najdete zde a snad by měla běžet i na Windows 7, ale je samozřejmě neoficiální. Správně by asi výkon neměl být nijak ovlivněn, ale nelze samozřejmě vyloučit, že mezi těmito dvěma verzemi mohou nastat určité anomálie.

Aktualizace:

Pokud vás zajímá, jak si v tomto testu konkrétní procesory vedou a jak Cinebench R20 změnil “klovací řád” mezi různými Ryzeny a Core, poslouží vám web ComputerBase. Ten sestavil rychlý žebříček několika desítek CPU, které změřili čtenáři i redakce. V těchto číslech asi může být určitá rozkolísanost dle míry vyladění systému, systémové zátěže na pozadí při běhu benchmarku a tak podobně. Ale pro orientaci toho, jaký je v R20 poměr sil, může posloužit. Pokud jste už taky testovali svá CPU, nebo vám třeba vyšly lepší/horší výsledky než tam, pochlubte se v diskusi.

Galerie: Cinebench R20, možnosti a ukázkové výsledky


Vyšel nový Cinebench. Verze R20 s enginem Intel Embree už podporuje víc jader a AVX

Ohodnoťte tento článek!
4.6 (92%) 10 hlas/ů

17 KOMENTÁŘE

    • Jakou to má při tom Vcore 1.57V spotřebu a čím to chladíš? 😀

      Jinak 8600K @4,8GHz = 2824 b., možná to někdy zkusím s vyšším OC, takto to mám trvale.
      Ale jak CB extrémně využívá HT, R20 možná ještě více jak R15, tak na CPU bez HT stejně ta skóre nejsou moc zajímavá. Maximálně ST na 5,1GHz by mohl být zajímavý.

      • Na výstupu skříně, Alphacool NexXxoS Xtreme III rev2 (360×45 – starší model, výkonem zhruba na úrovni Alphacool NexXxoS ST30), na vstupu 240×60 Alphacool NexXxoS ST60, oba radiátory v PUSH-PULL, na vstupu ventilátory v 1300 a 1700 max. otáček. na výstupu ventilátory s 1500 max. otáčkami. Blok na CPU AquaCool + Backplate , blok na VRM Anfi-tec PWM068 + vlastní backplate, obě backplate chlazeny 12cm ventilátorem (výrazně sníží teploty CPU a VRM při extrémní zátěži), pumpa DDC (čínský klon).

        Tedy vodní chlazení v pořizovací hodnotě cca 12000-15000Kč (pár věcí jsou koupil z druhé ruky. z Činy lze velmi výhodně koupit fitinky).

        Spotřebu nemám na 5GHz změřenou, ale bude to více než 330W, které jsem naměřil na 4,9GHz, při Vcore 1,54V, měřil jsem proud v přívodech pro CPU. ale když to přepočítám, tak by to mělo být kolem 350W.

        Ovšem na 5GHz to provozuji jen při benchmarcích 🙂 dávám přednost klidu, tudíž u tohoto CPU je lepší APM nevypínat, takže si vystačím s výchozím taktem.

          • Roky jsem čekal na vydání ZENu, asi rok a půl před tím, co šel konečně do prodeje, jsem to nevydržel, a začal tohle stavět. Měl jsem z druhé ruky FX-9590, za 4000Kč, pak jsem pochopil proč 🙂 Takže jsem se na tom alespoň něco naučil, jak zkrotit takový přímotop (už jsem myslel dopředu, že se to bude jednou hodit, až bude něco jako Ryzen Threadripper 2990wx). Teď tam mám jiný FX-9590, ten už dá i těch 5GHz (už vím, proč jsou některé FX-9590 nestabilní se zapnutým turbem, v práci mi jich prošlo pod rukami několik, vždy to bylo nejsnadnější stabilizovat vypnutím turba).

        • docela overkill. Btw push-pull = víc hluku, žádný přínos pro chlazení, zvlášť při těch šílených otáčkách. To samé platí pro push nebo pull, je to víc o estetice, třeba že když mám do skříně vystrčené radiátory nebo ventilátory, a není jeden tak a druhý obráceně (tzn třeba push vpředu, pull nahoře, nebo pull vpředu push nahoře, je to takhle jednotné, mít push vpředu a push nahoře nebo pull a pull už může působit rušivě).
          Na podobné ploše ale jen s 30mm radiátory chladím GTX1080 a 8700k a regulace jede mezi 500-800 otáčkami s tím že méně jak 500 mi neumožní křivkou nastavit regulátor (commander link mini) a 800 to reálně nikdy nevidí, typicky při zatěži CPU+GPU fany běží 650-700 otáček a chladící kapalina má kolem 36-38 stupňů, dokud její teplota nejde nad 32, tak jedu na těch minimech. Až delší a intenzivnější zátěž to zahřeje

          • PUSH-PULL by mělo být při stejném průtoku vždy tišší, navíc PUSH-PULL zajistí více laminární proudění, jako když pod ventilátor dáte 20-30mm podložku. Takže celková tloušťka pro zástavbu je stejná, ale PUSH-PULL bude mít o 1C lepší teploty oproti konfiguraci s podložkou, či o 2C bez podložky.

            Máte pravdu, estetický dojem je horší, ale tohle mám spíše na seznámení se problematikou vodního chlazení. Nakonec tam půjdou pevné tuby, a dám tam jeden 360×60 radiátor od EK, Ovšem u 60mm je PUSH-PULL nutné, hlavně při nízkých otáčkách.

            Při běžné práci, či hraní, ani tohle není nijak zvlášť slyšet, regulace to drží do 800ot.

            • Průtok se bude řídit v PUSH PULL rychlostí toho ventilátoru který točí rychleji (v ideálním přídědě) . Resp který generuje větši tah vzduchu, Pokud tam bude jeden. objem vzduchu bude proudit pořád stejný, z té logiky je pak jasné že 2 motorky = 2x více hluku. PULL na vstupu do skříně se hodí primárně kvůli usměrnění proudění vzduchu ve skříní, nebo aby pomohl překonat překážky, například šachtu s disky. Reálně však fakt jen zbytečně zvyšujete objem generovaného hluku a hlavně to řešení prodražujete, zvlášť když používáte ventilátory jako noctua tak to ve vašem případě dělá 2000 korun navíc a reálně to nic neudělá

              A ano u 60mm tlusťocha je třeba zvyšovat otáčky, klade to větší odpor. Push pull v tomto nijak nepomůže.

              1-2°C to vážně řešíte? To je rozdíl který nijak reálně nepostřehnete, a je to de facto chyba měření, pokud se spoléháme na nějaká zabudovaná čidla.

              K proudění vzduchu.. to co protlačíte do žebrování radiátoru z druhé strany taky vyjde ven. žebrování není tlaková nádoba a ventilátor není kompresor.. To platí pro kteroukoli konfiguraci. Leckdo řekne že třeba do skříně která má ventilátor vzadu z výroby je třeba dát i ventilátor dopředu aby chlazení dobře fungovalo, ale to není pravda, i ten jeden ventilátor stačí.. Jelikož bude vytvářet ve skříni pottlak a my skříň nemáme hermeticky uzavřenou, tak se do ní bude dostávat vzduch spontánně kdekoli. Obráceně, tedy s ventilátorem jen v předu to bude fungovat podobně akorát nebudeme mít zajištěno kam vlastně vzduch ze skříně půjde primárně.