AMD Brazos: přichází dvoujádro na 1 GHz

O nové platformě AMD Brazos jsme velmi podrobně psali v lednu v článku Ondřeje Bešťáka. Zahrnuje nové procesory kombinované s grafikou na jednom jádře – tzv. APU (Accelerated Processing Unit). Již nejde jako v případě starších modelů o procesor a integrovanou grafiku zvlášť, vše je skutečně pod jednou střechou, jako například u nových procesorů Intel Sandy Bridge. A proč už AMD nenazývá své nové „procesory“ CPU? Protože už nebude existovat jasná hranice mezi úlohami, které zpracovává procesor a které grafika, ale obě dvě části APU se o úlohy podělí.

Ontario patří do netbooků

Brazos v tuto chvíli zahrnuje dvě modelové řady APU, Ontario a Zacate. Zatímco výkonnější Zacate je určen pro běžné notebooky s nízkou spotřebou, Ontario jednoznačně patří do netbooků. Každá řada má dvě APU – jedno- a dvoujádrové. V případě Ontaria jde o dvoujádro s taktem 1 GHz a jednojádro s taktem 1,2 GHz. Oba modely jsou vybaveny grafikou Radeon HD 6250 s 80 stream procesory běžících na 280 MHz, zatímco vyšší Zacate má Radeon HD 6310 se stream procesory běžícími na 500 MHz. TDP obou Ontarií je nastaveno na velmi dobrých 9 W, což je o dost méně než u dosavadně nejslabšího AMD V105 s frekvencí 1,2 GHz; ten má rovněž 9 W, ale bez grafiky.

Na test se nám podařilo získat nedávno uvedený netbook Acer Aspire One 522, který je nástupcem – anebo spíš souputníkem – modelu 521 s AMD Athlon II Neo K125. Tento procesor běží na 1,7 GHz, má jedno jádro a je doplněn grafikou Radeon HD 4225 v čipsetu AMD 880G. Oba modely mají paměť 1 GB DDR3, 250GB disk, stejné rozměry, baterii‚Ķ liší se ale v jednom podstatném parametru: Aspire 522 má 720p displej, tedy rozlišení 1 280 × 720 bodů, zatímco 521 pouze klasické 1 024 × 600 bodů. To ale není předmětem dnešního zkoumání, notebooku samotnému se budu věnovat v recenzi.

Dvoujádro je výhodou

Testované Ontario v Aspire 522 je model C-50, tedy dvoujádro běžící na jednom gigahertzi. To se zdá být málo, ale ve skutečnosti je výkon velmi slušný. Například v syntetickém testu Sandry 2011 se celkové skóre procesoru dostalo hodně nad jednojádrový Intel Atom N450, stejně jako nad jednojádrový AMD Neo K125 s frekvencemi 1,6 GHz, resp. 1,7 GHz. V dalších syntetických testech ale Neo svého mladšího brášku poráží, z čehož je vidět, že frekvence stále hraje větší roli než dvě jádra.

Při běžném použití ale nedostatek síly moc nepocítíte. Díky dvěma jádrům není operační systém nijak brzděn a je to rozhodně lepší volba než jedno jádro s vyšším taktem; ostatně o tom jsem se přesvědčil v souběžném testu Acer Aspire 721 a 753, kdy bylo dvoujádro Intelu, Celeron s frekvencí 1,06 GHz, v systému subjektivně svižnější než zmíněné jednojádro AMD K125 na 1,7 GHz. Zkrátka slabý procesor není problém, když jsou k dispozici dvě jádra a C-50 mne o tom naprosto přesvědčilo.

Pořádná grafika

Pokud něco notebook brzdilo, byl to spíš nedostatek paměti RAM a pomalý disk. Přece jen 1 GB RAM, z něhož 256 MB ukousne ještě grafika (a nelze to v BIOSu změnit), je pro Windows 7, byť Starter, skutečně nedostatek a jakákoliv operace má za následek „hrkání disku“. Ten byl navíc v testovaném modelu podrůměrný – 250GB model od Toshiby, s průměrnou rychlostí čtení jen 52 MB/s. Takových výsledků dosahovaly disky před více než rokem, což svědčí o tom, že použitá Toshiba je v tomto případě již výběhový model. Běžné 5 400otáčkové disky dnes běžně dosahují průměrných rychlostí čtení vysoko přes 60 MB/s.

Chválu naopak musím „zapět“ na grafiku – Radeon HD 6250 i z nízko taktovanými SP dovoluje zahrát i starší hry na nízké detaily; například Half Life 2, Unreal Tournament nebo Trackmania. Slovo „dovoluje“ jsem ale použil záměrně, protože ani v nízkých detailech nelze mluvit o nějaké výrazné plynulosti. Stále je to ale lepší než v případě Intel Atomu s grafikou GMA 3150 nebo u starší kombinace AMD Neo K125/Radeon HD 4225. Brzdou je v tomto případě spíše procesor, přece jen by to chtělo nějaký megahertz navíc. Věřím, že model Zacate na tom bude výrazně lépe; grafika je skoro 2× výkonnější a procesor přidává 600 MHz navíc.

Konečně úsporné AMD

Potěšující je i nízká spotřeba, která se blíží Atomům od Intelu – dosud byly procesory a čipsety AMD výrazně „žravější“ a k úsporným Atomům se ani neblížily. Testovaný Acer měl v idle spotřebu jen okolo 6–7 W, což je vzhledem k vysokému rozlišení displeje velmi slušné (poloviční jas, zapnutá Wi-Fi). S 48Wh baterií tak můžete počítat s maximální výdrží téměř sedm hodin, což je doba, o níž se starým platformám AMD může jen zdát. Podrobnější výsledky spotřeby najdete v recenzi, kterou chystáme.

Celkově hodnotím platformu Brazos pozitivně – je to konečně výrazný posun k lepšímu, zejména pokud jde o úsporu energie a výdrž běhu na baterii na cestách. I ten nejslabší procesor disponuje silnou grafikou, která zvládá i HD rozlišení a poradí si i s flashem ve fullscreenu. Trochu mne mrzí, že W7 Starter nemají Aero, protože právě tam nastal výrazný posun oproti Radeonu HD 4225/4250. Pomalý procesor si přece jen s 2D zobrazením tak neporadí jako grafika v Aeru a posun oken není rozhodně plynulý, zejména na externím monitoru.

Mimochodem, kladně hodnotím výstup HDMI, o kterém si může Atom bez externí grafiky Nvidia Ion nechat zdát.

Odkazy:

• AMD Fusion: první APU nastupují

• Brazos a Sabine: procesory a platformy AMD pro rok 2011

• Aspire One 522: AMD Fusion s nefér podmínkami?

• Netbook s procesorem AMD