Letošní Black Friday šílenství je téměř za námi, a tak nastal čas poohlédnout se, jak si lvedly české e-shopy. Zatímco loni se většina snažila hrát férově, letos pravidla zobrazování reálných cen rušily přívaly slevových kupónů.
Kupony pro všechny a na všechno
Kód na slevu býval dříve spíše výjimkou. Letos se s nimi však roztrhl pytel a v tisících se objevují přímo na stránce s produktem. Většinou pak ani není potřeba kód ručně zadávat. Stačí jen kliknout na „Koupit s kódem“ a sleva je vaše.
Tady však přichází problém. Zákon o ochraně spotřebitele totiž považuje kupóny za oznámení slevy a platí pro ně stejné podmínky jako u běžných akcí. Obchod musí uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dnů. Pokud ale v tomto období už proběhla předchozí sleva (třeba formou kupónu nebo kódu), má být tato cena započítána jako referenční pro další akce. Což ale mnoho prodejců nedělalo.
Co vyhledáváte při nákupu nejčastěji?
Nejvýraznějším „kupónovým hráčem“ je letos jednoznačně Alza. Z její nabídky asi 50 tisíc produktů nabízených v rámci Black Friday měla u více než 17 tisíc produktů rozdílné vyhodnocení slevy oproti Hlídači shopů. V drtivé většině šlo právě o zboží, které bylo podle blogového příspěvku apify zlevněné v měsíci před Black Friday skrz kupón, aniž by se tato cena promítla do výpočtu minimální ceny.
„Kupónová sleva zobrazená přímo na detailu produktu a dostupná všem spotřebitelům tedy kód je přístupný širokému okruhu spotřebitelů na internetových stránkách považujeme za oznámení o snížení ceny. Tato cena dosažitelná s kupónem by se měla započítávat do historie „nejnižší ceny“ a musí být zohledněna při následných akcích (např. Black Friday), pokud spadá do 30denního období. Jakmile tedy prodávající veřejně zpřístupní kupón a umožní jeho uplatnění všem spotřebitelům, jde o cenu objektivně dostupnou; proto vstupuje do referenčního období pro „nejnižší cenu“. říká ČOI a dodává
„Argument internetových obchodů, že zákazník kupón nemusí využít, není relevantní. Rozhodující je, že prodávající tuto cenu nabízel veřejně. Výjimky jsou kupóny určené pouze pro omezený okruh zákazníků (věrnostní programy, personalizované kódy) ty se za oznámení o snížení ceny nepovažují a obvykle neovlivňují „nejnižší cenu.“ Tyto kódy nejsou dostupné všem spotřebitelům a také nejsou obecně komunikovány.“
Jeden příklad za všechny
Příkladem je elektrický gril Jata GR2600, který Alza v rámci Black Friday měla za 1 999 Kč (s udávanou 22% slevou). Jenže necelý měsíc před zařazením do Black Friday byl nabízen s jiným slevovým kupónem za 1 942 Kč. Reálně tak byl o 2 % dražší. Podobné „nesrovnalosti“ se týkaly i obchodů jako Notino, Datart, Lékárna, Grizzly nebo Mountfield.
Naopak dobře si vedly Pilulka a Knihy Dobrovský, které patřily mezi nejspravedlivější hráče. Mezi e-shopy, kde letos neřádili slevoví šotci, patří také i Košík, Megapixel nebo Tchibo.
Zahraniční e-shopy na pravidla stále kašlou
Kde však naopak slevoví šotci řádí ve velkém, jsou zahraniční e-shopy a tržiště. Tam pravidla neplatí často vůbec. Trendyol v mnoha případech uváděl slevu, která rozhodně nebyla počítána z minimální ceny 30 dnů před akcí.
Dalším příkladem je Temu, které uvádí doporučenou maloobchodní cenu (DMOC) jako referenční (pro účely srovnání) a v některých případech ji jednoduše mění současně s prodejní cenou. Podobně na tom jsou i další čínská tržiště jako Aliexpress. Oproti minulému roku je tak zde prakticky nulová snaha dodržovat legislativu.
zdroj: apify
