Předevčírem jsme psali o tom, že v prodeji i výrobě zůstávají desky pro procesory AMD s čipsetem B650, a to hlavně kvůli výraznému zdražení pamětí – tyto levnější desky mají za cíl o něco otupit dopad na celkové ceny PC. Nad nimi ale vyvstává otázka, zda tyto starší desky nebudou v budoucnosti bránit v upgradu na novější procesory, což může být jedním z důvodů, proč kupující někdy preferují novější čipsety řady 800.
Budou čipsety řady 600 v budoucnu podporovat nová CPU?
Tato otázka je asi poměrně na místě. Ačkoliv už platforma AM5 je na trhu přes tři roky a přišly na ní dvě hlavní generace procesorů s architekturami Zen 4 a Zen 5 (a mimo to také jejich varianty s 3D V-Cache a procesory APU), podle aktuálních zpráv možná je teprve před polovinou kariéry. Je prakticky jisté, že do socketu AM5 půjde i příští generace procesorů s jádry Zen 6. A nedávno už se začaly objevovat zprávy o tom, že i u dalších procesorů s architekturou Zen 7 (asi v roce 2028), by pořád mohla být platforma AM5 zachována. Tudíž má smysl budoucí kompatibilitu řešit, protože pokud dnešní deska umožní upgradovat ještě třeba v roce 2029 na nejnovější generaci CPU, o dost by to mělo prodloužit životnost PC jako celku.
U příští generace procesorů s jádry Zen 6 (desktopové procesory Ryzen s krycím označením Olympic Ridge) je celkem pravděpodobné, že podpora bude pro všechny desky včetně těch s čipsety A620 a B650. Vydání této generace je poměrně blízko, měla by asi vyjít někdy v druhé polovině příštího roku. Ovšem Zen 7 je ještě o další dva roky dál.
Pokud se podíváme do historie, AMD zpočátku nechtělo dodat podporu procesorů s architekturou Zen 3 na první generace desek pro socket AM4 s čipsety řady 300 (i když se tak nakonec stalo). Takže je otázka, zda se neochota nezopakuje i u Zenu 7 a čipsetů řady 600. Z tohoto důvodu by mohlo být taktičtější připlácet teď za novější desky platformy B840, B850 nebo X870, pokud ovšem takový příplatek není moc vysoký.
Otázka kapacity čipů pro BIOS?
Je nicméně možné, že podpora nových procesorů nebude ani tak o čipsetu, jako o velikosti čipu s firmwarem (BIOSem) desky. Starší desky mají obvykle 32MB (256Mb) firmware, ale v posledním roce se právě mezi novými modely s čipsety řady 800 začaly objevovat modely s 64MB (512Mb) čipy Flash, ve kterých je firmware na desce uložen.
Byť asi mohou mít i jinou funkci (například v nich může být uložený ovladač Wi-Fi, abyste se po sestavení PC snadno dostali na internet), obvykle se uvádí, že tyto větší BIOSy mají právě usnadnit podporu nových generací CPU. V čipu totiž bude víc místa pro mikrokódy a binárky AGESA všechny generací procesorů. Mohlo by to tedy být tak, že nakonec nebude kompatibilita s novými procesory rozhodnuta tím, jaké generace je čipset, ale tím, jak velký je čip pro firmware neboli BIOS.
64MB čipy Flash pro firmware by ale snad neměly být vyžadovány pro Zen 6, takže alespoň u této generace to snad ještě zdrojem problémů nebude (většina desek s čipsety řady 800 totiž také má jen 32MB čipy). Podle leakera Keplera_L2 jsou 64MB čipy příprava až na další generaci s architekturou Zen 7.
Pokud je to informace skutečně podložená zdroji v okruhu výrobců základních desek nebo AMD, pak by to ale mohlo znamenat, že na deskách generace 600 nemusí Zen 7 fungovat. Například zrovna na těch levnějších modelech B650, které teď mají zachraňovat desktopový trh před drahou pamětí.
Nicméně v minulosti se na platformě AM4 ukázalo, že kapacita čipů nakonec nemusí být překážkou, ač za ní byla podobně považována. Výrobci nakonec přidali podporu Zenu 3 i pro staré desky, byť to dlouho trvalo a vyžádalo si to odstranění podpory pro starší generace, aby se v BIOSech ušetřilo místo. Snad tedy něco podobného ještě může nastat i v budoucnu a dovolit širokou podporu Zenu 7. Jakkoli tedy příchod 64MB čipů může být varovným znamením, asi to neznamená, že naděje na Zen 7 na A620/B650/X670 deskách nejsou.
Zdroj: Kepler_L2

