Před nějakou dobou jsme tu měli uniklé informace ke grafickým kartám AMD s architekturou RDNA 5, které se chystají na roky 2026 až 2027. Youtuber Moore’s Law is Dead tehdy vynesl plánované specifikace části vyšších modelů. Teď doplnil také informace o levnějších kartách a APU (procesorech s integrovanou grafikou). A právě tam se chystají hodně zajímavé novinky – levnější karty by mohly být o dost jiné, než na co jsme zvyklí.
V předchozí zprávě jsme měli specifikace highendového GPU AT0 a menšího mainstreamového AT2 (písmena AT by prý mohla znamenat Alpha Trion – možná symbolicky už čipy nejsou označené jako série Navi, do které patřila všechna GPU s architekturami RDNA až RDNA 4). Architektura RDNA 5 by mohla být poměrně významným bodem, protože se předpokládá, že vedle dalších velkých změn dojde ke spojení linií herních/grafických a výpočetních GPU (CDNA, které jsou dnes dovozené od starší linie architektur GCN). Dříve pro to od AMD zazněl pojem „UDNA“, ale není úplně jasné, jestli toto označení bude opravdu použito.
GPU čiplet AT3
Pro nižší mainstream pod úrovní GPU AT2 (které má prý mít okolo 64 CU / 4096 shaderů a 192bitové paměti GDDR7) bude určeno GPU označené AT3. To bude používat 48 CU architektury RDNA 5 – tedy zřejmě 3072 shaderů či stream procesorů. Za předpokladu, že se nezmění počet příslušející do jednoho bloku CU (dnes 64 shaderů).
Zvláštnost bude, že toto GPU bude používat místo grafických pamětí (GDDR7) jinou technologii – úsporné mobilní paměti typu LPDDR – buď LPDDR5X, nebo LPDDR6. Tyto paměti mají nižší frekvence a tím propustnost při určité šířce, ale výměnou za to mají výrazně lepší poměr výkonu a spotřeby. A také by s nimi GPU mělo mít výrazně zlepšenou spotřebu v nízké či nulové zátěži, takže by se takovéto GPU možná mohlo velmi dobře chovat v noteboocích, co se týče výdrže na akumulátor při běžné práci, ale také při hraní.
Nižší frekvence paměti by byla vykompenzována širší sběrnicí – u LPDDR5X by sběrnice byla 256bitová, nebo u LPDDR6 rovnou 384bitová. Není jasné, zda AMD plánuje podporu obou těchto typů pamětí. Je možné, že ve finále bude podporována jen jedna z variant, jen ještě zatím nebylo rozhodnuto, která (nebo bylo rozhodnuto, ale ještě se tento detail nedostal do dokumentů, které teď unikly). Paměti LPDDR5X jsou dnes dostupné s rychlostmi 8533 až 9600 MHz efektivně, v budoucnu by mohly asi ještě přelézt 10 GHz, což by dodalo propustnost 320 GB/s (jakou má k dispozici dnes Radeon RX 9060 XT). Pro paměti LPDDR6 se očekávají efektivní rychlosti od 10 667 do 14 400 MHz, což by při 384bitové šířce dávalo propustnost 455 GB/s až 614 GB/s.
Výkonu bude opět pomáhat relativně velká cache. Nebude to ale Infinity Cache v dnešní podobě, která je ekvivalentem L3 cache. V architektuře RDNA 5 zdá se AMD přejde na větší L2 cache, které budou rychlejší, ale o něco menší. AT3 jí bude mít 20 MB.
Zajímavý důsledek použití pamětí LPDDR5X nebo LPDDR6 by bylo, že by AMD asi mělo větší volnost v rozhodování o kapacitě grafické paměti. S touto šířkou sběrnice by měly být možné kapacity dokonce až 128 GB, u herních grafik pro spotřebitelský trh by asi kapacity ale byly lepší. Čipy typu LPDDR jsou komoditní technologie (v noteboocích jsou používány jako standardní RAM), takže by měly být při určité dané kapacitě levnější než grafické paměti typu GDDR. Použití těchto pamětí by proto mohlo dovolit větší kapacity pamětí v levných grafikách.
Více parametrů zatím nemáme, Moore’s Law is Dead ale ještě uvádí jeden detail: GPU se bude připojovat do systému přes osm linek PCI Express – má jít o PCI Express 5.0 ×8, nedojde tedy ještě k nasazení PCIe 6.0 (což ale ani nebylo očekáváno, PCIe 5.0 bylo grafikami nasazeno až letos a u SSD se prý PCIe 6.0 objeví až v roce 2030).
GPU AMD Navi 32 s architekturou RDNA 3, PCB karty Radeon RX 7800 XT
AT4
Podle Moore’s Law is Dead je v plánu ještě levnější menší GPU pojmenované AT4, které bude v podstatě polovinou AT3. Toto GPU má mít 24 CU (1536 shaderů) a je možné, že L2 cache také bude poloviční s kapacitou 10 MB – potvrzeno to ale asi ještě není. Opět mají být použité mobilní paměti, ale zde se prý počítá jen s LPDDR5X, a to o šířce 128 bitů. Propustnost by tedy byla na úrovni 64bitových pamětí GDDR6 (160 GB/s). I toto GPU má používat připojení přes PCIe 5.0 ×8.
Obě GPU by prý měla být vyráběná 3nm procesem TSMC (prý N3P, nebo N3C – varianta není ještě známá) a měla by podle Moore’s Law is Dead asi přijít na trh v roce 2027.
Paměti typu LPDDR byly již v samostatných grafikách vyzkoušené. Používalo je GPU Intel Iris Xe (Max), což byly ne moc úspěšné karty představující mezičlánek mezi integrovanými GPU Intelu a prvními regulérními samostatnými kartami Arc. Architektonicky zřejmě z iGPU hodně vycházely a použití pamětí LPDDR4 nejspíš bylo zapříčiněno tímto (řadič byl zřejmě převzatý z procesorů).
Ze stejných důvodů, které mluví pro použití s GPU, ale také paměti LPDDR používá Nvidia v serverových procesorech. A paměti LPDDR s širokou sběrnicí jsou také jedním z receptů, které využívají výkonnější procesory Applu (modely Pro, Max, Ultra) pro svá výkonná integrovaná GPU. I toto může také být doklad jejich potenciální vhodnosti pro samostatná GPU.
APU nebo procesory s GPU
Je zajímavé, že tato GPU generace RDNA 5 mají být vedle samostatné formy použitá i jako čiplet – jako součást různých APU s architekturou Zen 6. Ještě není úplně jasné, jak to bude řešeno, zda by v takovém případě procesorová část používala paměťový řadič patřící GPU, nebo zda třeba obě části budou mít svůj vlastní paměťový řadič a na něj připojenou paměť.
Každopádně ale AMD jedním návrhem čipu a jedním vyráběným křemíkem může vyřešit několik různých produktů. Tím se ušetří náklady na vývoj, optimalizaci a ověření čipu a na rozjezd jeho výroby (pořízení poměrně drahých masek). Náklady se rozdělí mezi několik produktů a čím méně tapeoutů firma musí uskutečnit, tím snazší je dosáhnout ekonomicky schůdné výroby. Nové výrobní procesy jsou čím dál dražší nejen pokud jde o jednotkové ceny, ale také o fixní náklady pro vývoj čipu na těchto technologiích. Sdílení čipletů mezí více produkty tedy pravděpodobně bude čím dál častější a čím dál nutnější postup.
Medusa Halo
V generaci Zen 6 byl nebo je plánován další produkt třídy „Halo“, kterou letos zavedly procesory Ryzen AI Max 300 „Strix Halo“. Tento následník má mít interní označení Medusa Halo. Podle Moore’s Law is Dead by měl mít grafiku se 48 CU (3072 shadery), takže by podle něj mohla být vytvořena připojením GPU čipletu AT3, protože specifikace sedí. I paměťový řadič má údajně být stejný – 256bitové paměti LPDDR5X nebo 384bitové paměti LPDDR6.
Procesor má údajně obsahovat v základu 12 jader Zen 6 (možná s nějakými Zen 6c) s možností přidat dalších 12 jader 2nm CPU čipletem, který bude používaný i v ostatních procesorech generace Zen 6. V IO čipletu by asi navíc měla být dvě jádra Zen 6 LP, ale zatím bychom to brali s rezervou, těžko říct, jak bude celý procesor řešený. Výrobní proces pro IO čiplet má být asi N3P.
Tyto procesory mají používat buď pouzdro FP11 (asi kompatibilní s deskami pro Strix Halo, ty také používají FP11) nebo pouzdro FP12. První z pouzder by asi bylo určené pro kombinaci s pamětí LPDDR5X, druhé pro pamětí LPDDR6.
Procesor AMD Ryzen AI Max 300
Medusa Halo Mini
Zajímavé je, že vedle Medusa Halo chystá AMD ještě jedno podobně řešené APU s výkonnějším GPU, ale už štíhlejší. Tzv. Medusa Halo Mini má mít poloviční GPU s 24 CU architektury RDNA 5 (takže asi 1536 shaderů) a 128bitové paměti LPDDR5X (není úplně jasné, zda je i možnost 192bitových pamětí LPDDR6). Opět se tedy nabízí možnost, že v tomto procesoru je ve skutečnosti „integrované“ GPU řešeno zapojením čipletu AT4.
Procesorová část má mít 12 jader (čtyři jádra Zen 6, osm jader Zen 6c) a navíc dvě jádra Zen 6 LP v IO čipletu, celkem tedy 14. V tomto případě asi není možnost připojení dalšího CPU čipletu jako u velkého Medusa Halo. Použitý má být 3nm proces TSMC (N3P). Použité bude jiné BGA pouzdro, FP10. Obě verze Medusa Halo prý budou vydané až v roce 2027.
Medusa Point
Medusa Point mát být nižší levnější APU – které by podle Moore’s Law is Dead asi mohlo hrát spíše roli nástupce dnešního SoC Krackan Point a nemusí nutně jít o nástupce dnešního výkonnějšího APU Strix Point, jak by interní kódové označení naznačovalo.
Medusa Point má používat pouzdro FP10 (do stejných notebookových desek by tedy mohla jít i APU Medusa Halo Mini) a má být tvořeno 3nm čipem nebo čipletem (vyráběným technologií N3P). CPU část bude obsahovat čtyři jádra Zen 6, čtyři jádra Zen 6c a dvě úsporná jádra Zen 6 LP. Volitelně je možné připojit ještě 2nm CPU čiplet s 12 jádry Zen 6.
Integrovaná grafika tohoto APU má být v IO čipletu (či samotném SoC, pokud jde o monolit?) a má mít 8 CU (512 shaderů). V případě tohoto procesoru prý není jasné, zda už také bude mít architekturu RDNA 5, některé dokumenty prý hovoří jen o RDNA 3.5. Procesor bude používat 128bitové paměti LPDDR5X, ale měl by umět i DDR5.
Medusa Point totiž prý má plánovanou desktopovou verzi pro socket AM5. Otázka ale je, jak dlouho bude trvat, než přijde na trh. Medusa Point pro notebooky (FP10) by prý mohlo přijít na trh už koncem roku 2026, ale do desktopu to novým generacím APU obvykle trvá docela dlouhý čas, klidně řadu měsíců až rok.
Zdroj: Moore’s Law is Dead
