Před nedávnem jsme tu měli informace o APU či GPU čipletu s kódovým označením Magnus, který AMD zřejmě chystá pro příští generaci konzole Xbox. Leaker Moore’s Law is Dead, jenž s touto informací přišel, teď vynesl i něco k tomu, jaký „mozek“ dostane konkurenční PlayStation 6. I ten bude vyrábět AMD, což už je známo skoro rok. Teď se ale dozvídáme první detaily o specifikacích a architektuře hardwaru, který se pro ní chystá.
Semicustom APU, které bude jádrem PlayStation 6, má údajně kódové označení Orion, přičemž AMD chystá ještě další SoC označení Canis, který by mohl být použitý pro handheldovou konzoli patřící do stejné generace jako PlayStation 6. Moore’s Law is Dead údajně získal dokumenty popisující APU Orion z doby, kdy AMD dělalo Sony nabídku na hardware do PS6. Je to tedy návrh někdy z druhé poloviny roku 2023 a teoreticky se mohly věci změnit.
PlayStation 6 a Orion
Velká stolní PS6 prý asi bude koncipovaná jako zařízení, které nemá být drahé v tom smyslu, že by kvůli výkonu obětovalo cenu a bylo výrazně dražší než předchozí generace. APU Orion a tím i celá PS6 tak asi může být méně výkonná než budoucí Xbox s APU Magnus.
Orion má být čipletový návrh a je údajně možné, že podobně jako Magnus bude koncipovaný tak, že konzole bude používat GPU čiplety, které AMD bude využívat i jinde (v desktopových grafických kartách), což zlevní návrh a umožní využít čiplety s nějakým defektem. To by pro AMD snížilo výrobní náklady a tím i cenu, kterou by dostala naúčtovanou Sony.
Základní navrhované specifikace Orionu pro PS6 byly údajně CPU obsahující osm jader pravděpodobně Zen 6 (Moore’s Law is Dead píše, že by mohla být i novější, ale to asi není moc pravděpodobné) a GPU používající architekturu RDNA 5. V tom by mělo být 40 až 48 CU (výpočetních jednotek), tedy 2560 až 3072 shaderů (pokud RDNA 5 stále bude mít 64 shaderů na jednu CU). Jejich frekvence měla být okolo 3 GHz.
Jako paměť by sloužila GDDR7 se 160bitovou nebo 192bitovou sběrnicí, s frekvencí orientačně okolo 32,0 GHz, což by dalo propustnost 640 GB/s až 768 GB/s. Kapacitu grafické cache Moore’s Law is Dead nesdělil.
Sony PlayStation 5, nová verze pro podzim 2023
RDNA 5: o 5–10 % lepší „IPC“?
GPU architektura RDNA 5 znamená, že by při určitém fixním počtu výpočetních jednotek měl výkon být výrazně lepší proti dnešním konzolím založeným na RDNA 2 a RDNA 3. Grafika v Orionu by měla dostat stejná zlepšení, která byla vidět v samostatných GPU s architekturou RDNA 4 a ještě něco navíc. Podle Moore’s Law is Dead by výkon na jednu jednotku při stejné frekvenci mohl u RDNA 5 stoupnout o 5 – 10 % proti RDNA 4. Ale zatím je asi hodně brzo na to, aby se toto číslo dalo brát vážně, nelez mít jistotu, že nejde jenom o spekulaci.
Vedle obecného výkonu by měl ještě více stoupnout výkon v ray tracingu, který byl v RDNA 4 posílený opravdu výrazně a v RDNA 5 by měla být další zlepšení. Celkově by prý grafický výkon PS6 s Orionem měl být zhruba 3× lepší než má PlayStation 5 ve hrách bez ray tracingu a rozdíl by byl vyšší s ray tracingem.
Sony údajně chce, aby konzole měla nižší spotřebu než PS5 a plánované TDP celého APU Orion bylo v roce 2023 údajně 160 W. Ovšem toto se snadno může změnit. Velmi často se stává, že frekvence a výkony čipů dopadnou hůře, než bylo plánováno, a je nutné je popohnat na vyšší takty za cenu zhoršení spotřeby. Je tak velká šance, že nakonec TDP bude vyšší.
Jak už bylo řečeno, tento koncept byl návrh ze strany AMD. Z vyjednávání a dalších diskusí se pak teoreticky mohlo vyvinout i něco odlišného. Je otázka, zda třeba nakonec nebude použitý GPU čiplet z rodiny samostatných GPU RDNA 5, jejichž údajné specifikace Moore’s Law is Dead nedávno zveřejnil.
Po stránce softwaru má být Orion a PlayStation 6 schopná poskytnout zpětnou kompatibilitu s hrami pro PS4 a PS5, což by neměl být problém vzhledem k tomu, že opět bude mít GPU od AMD a patrně CPU architektury x86 – tyto hry by měly asi běžet plně nebo téměř „nativně“.
APU Orion by údajně mělo jít do výroby v polovině roku 2027. Teoreticky by tedy i konzole mohla jít na trh před Vánoci 2027 (obvyklý termín pro vydání konzolí je listopad), ale zda se na to lze spolehnout to těžko říct.
PlayStation 6 „handheld“
Čip Canis pro handheldovou konzoli Sony nebude čipletový, má jí to monolitický 3nm SoC. Tato konzole nebude mít výkon ekvivalentní PS6, spíše ji lze asi chápat jako samostatné zařízení. Její procesor bude mít čtyři jádra Zen 6c a 12–20 CU (768–1280 shaderů) architektury RDNA 5. U té ale je očekáván takt jen okolo 1,6–2,0 GHz a celý čip má mít TDP 15 W. Jako paměti mají být použité čipy LPDDR5X-7500 se standardní 128bitovou sběrnicí.
Z tohoto vyplývá, že handheld Sony nebude mít nějaký speciální výkon, spíše bude na úrovni běžného notebookového nebo handheldového procesoru. Konzole od Sony ale bude mít vlastní software a zpětnou kompatibilitu s hrami z PS5 a PS4, což je asi významný odlišovací faktor.
Mobilní zařízení Sony PlayStation Portal
Konzole bude mít údajně slot M.2 i slot pro microSD kartu, haptickou zpětnou vazbu s vibracemi, dotykovou obrazovku a port USB-C pro nabíjení i pro obrazový výstup. Je možné, že podoba zařízení bude blízká dnešnímu zařízení PlayStation Portal. To ale umí jen streamovat hru z velké konzole, zatímco na zařízení s čipem Canis budete hrát nativně i bez připojení k internetu.
Podle Moore’s Law is Dead je výroba také plánována na polovinu roku 2027, takže by zařízení asi mohlo jít na trh současně s velkou konzolí PS6.
Výkon je odhadován na asi 50 % výkonu PS5 (ve hrách bez ray tracingu), takže hry budou muset běžet na nižším rozlišení a případně nižších snímkových frekvencích. Sony nyní na PlayStation 5 zavádí speciální režim „Low Power Mode“ se sníženou spotřebou i výkonem. Je pravděpodobné, že souvisí s připravovaným handheldem – tak trochu simuluje jeho slabší hardware. Vývojáři her díky tomu budou mít možnost hry vyladit a upravit, takže budou lépe připravení na chvíli, až handheld od Sony vyjde.
Zdroj: Moore’s Law is Dead
