Gigabyte GA-X48T-DQ6: krocení žravého čipsetu

0

Porovnání čipových sad

Porovnání čipových sad

S čipovou sadou Intel X48 lze z konkurence srovnávat jen nedávno uvedenou nForce 790i Ultra SLI, kterou najdete na porovnávané desce Asus Striker II Extreme. Obě čipové sady podporují velmi rychlé paměti DDR3 (X48 u Gigabytu do frekvence 1900 MHz, 790i Ultra SLI na Asusu do frekvence 2000 MHz). Využívají k tomu konkurenčních profilů – Intel X.M.P a EPP 2.0.

nForce má oproti Intelu navíc jednu podstatnou výhodu pro přetaktovávače – podporuje režim „Unlinked“ pro nezávislé nastavení frekvence pamětí a FSB. Pokud budete chtít s Intelem koketovat s myšlenkou velkého přetaktování, nevyhnete se tak investici do drahých modulů, které zvládnou vysoké frekvence. A to v případě DDR3 pamětí není žádná láce.

Oproti Nvidii má Intel X48 jednu drobnou výhodu – podporuje celkem 12 USB portů. U konkurence je to pouze 10, což pocítíte velmi tvrdě, pokud začnete koketovat s myšlenkou postavit si doma počítač ve standardu ESA, kdy každé monitorované zařízení se připojuje skrze USB rozhraní. Důsledky tohoto nedostatku si můžete důkladně prohlédnout v našem článku, kde jsme stavěli nefalšované ESA PC. Ve výsledku to dopadlo tak, že pro přední (v případě CM Cosmos skříně horní) USB výstupy již nezbyla na desce volná pozice a tak musely tyto potřebné porty zůstat nezapojeny.

Lépe je na tom Nvidia po stránce podpory staršího PATA rozhraní, které je v čipsetu nForce 790i SLI ještě v nativní formě. Intel od tohoto rozhraní již dávno upustil a zabezpečuje jej většinou pomocí přídavného čipu jMicron, který přináší navíc i dva SATA, popřípadě eSATA porty. U obou čipsetů je stanovena i maximální velikost operační paměti na 8 GB. Na osazení nových 4GB pamětí Geil tak můžete zapomenout, což vás asi ale trápit příliš nebude.

Balení, příslušenství, základní info

Balení, příslušenství, základní info

Základní desky ze série jsou pověstné svojí bohatou výbavou a ani tato deska není žádnou výjimkou. V části věnované příslušenství najdete dostatek kabelů pro připojení všech interních zařízení. SATA kabely jsou navíc opatřeny pojistkou proti vytažení. Na obrázcích můžete vidět balení od základní desky GA-X48-DQ6, která se od testované verze X48T liší jen podporou pamětí DDR2.

Z příslušenství ještě stojí za zmínku dva eSATA moduly s celkem čtyřmi konektory.

Technické parametry základní desky shrnuje následující tabulka:



Použité komponenty a jejich osazení

Použité komponenty a jejich osazení

Vraťme se ale k naší desce. Ta má celkem povedené rozložení, na kterém se ale pár drobných nedostatků najde. Konektor přídavného napájení pro procesor je ve velmi stísněném prostoru mezi zadními konektory a pasivem na mosfetech, takže se velmi špatně uvolňuje. Paměťové sloty jsou osazeny poměrně nízko, takže při osazené grafice nejdou spodní západky téměř otevřít. Při osazení druhé dvouslotové grafické karty automaticky přijdete o jeden ze dvou PCI slotů. To je ale v případě rozložení asi tak vše, co vám může život s touto deskou znepříjemnit.

Výbava základní desky je vynikající. Čítá dvě gigabitové síťovky, osmikanálové audio, osm SATA portů (dva z přídavného PATA/SATA řadiče) a nechybí ani FireWire, který je v zadním bloku zastoupen ve své malé i velké podobě. Velmi kvalitní jsou i použité součástky – kondenzátory s pevným dielektrikem a prodlouženou životností nebo cívky s feritovým jádrem.

Přídavný napájecí konektor k procesoru je umístěn poměrně nešťastně. Při vytahování kabelu budete muset projevit jistou dávku zručnosti, protože pojistka je nasměrována za zadní konektory a špatněš se tak uvolňuje.

Na desce jsou všude použity kvalitní součástky – kondenzátory s pevným dielektrikem a prodlouženou životností a cívky s feritovým jádrem.

Paměťové sloty jsou barevně odlišeny a oproti jiným deskám Gigabyte se moduly osazují ob jednu pozici.

IDE rozhraní a dva další SATA konektory má na starosti přídavný řadič GIGASATA2, což je převlečený JMicron 363. Celkem tak na desce najdete osm SATA konektorů.

Sledování systému má na starosti čip ITE IT8718F-S.

Do výbavy patří také osmikanálová zvuková karta s příslušnými vstupy a výstupy a dvě gigabitové karty síťové.

Rozložení rozšiřujících slotů není úplně nejšťastnější – při osazení dvou dvouslotových grafik přijdete o jeden ze dvou PCI slotů.

V revizi 1.0 této desky se ještě setkáte s přídavným napájecím konektorem pro PCI Express. V revizi 1.1 již tento konektor zmizel.

Konektory předního panelu jsou barevně odlišeny, stejně jako ostatní porty a sloty na základní desce.

 

Dvojici pinů pro USB porty doplňuje FireWire, TPM, COM a LPT. Z desky jste tak za pomocí modulů (nejsou součástí balení) yvvést i archaická rozhraní.

Ačkoli má deska několikanásobné jištění BIOSu, najdete i zde dva piny, jejichž zkratováním vymažete nastavení BIOSu.

               

Systém chlazení

Systém chlazení

O chlazení nejvíce tepelně namáhaných komponent se starají mohutné pasivy, které srážely vysoké teploty na únosnou mez. Nicméně naměřené teploty patřily k vyšším, s jakými jsem se u desek setkal. To platilo o pasivu na mosfetech, i na severním můstku. Vysoké teploty jsou o to překvapivější, že pasivy na horní straně desky jsou navíc podpořeny velkými hliníkovými pasivy ze spodní strany desky. Ty najdete pod procesorem, severním a jižním můstkem.

 

K připojení větráků najdete celkem pět konektorů, z nichž jsou dva s PWM regulací.

DES (Dynamic Energy Saver) myslí ekologicky

DES (Dynamic Energy Saver) myslí ekologicky

Gigabyte jde na šetření energie trochu jinou cestou než Asus, která je možná o něco složitější. DES jsem zkoušel na dvou velmi podobných základních deskách s čipovou sadou Intel X48. V podstatě se jednalo o téměř shodné desky ze série DQ6, které se od sebe lišili paměťovým řadičem. Verze X48T-DQ6 podporuje paměti DDR3, X48-DQ6 pak paměti DDR2.

Ke snižování spotřeby Gigabyte využívá svého dvanáctifázového napájení procesoru. Systém DES pak základní desce umožňuje vypínat jednotlivé napájecí fáze podle aktuální zátěže procesoru. DES tak žádným způsobem nezasahuje do frekvence systémové sběrnice nebo napětí procesoru, které se řídí podle funkce C1E. Pro správné fungování DES je také třeba mít v BIOSu povolený EIST, nebo se můžete dočkat velmi nemilých překvapení v podobě neuvěřitelných výkonnostních propadů. Ty se s novějšími verzemi BIOSu daří částečně eliminovat.

 

Neoddělitelnou součástí DES je graficky velmi povedená aplikace stejného jména, tedy Dynamic Energy Saver. V ní můžete DES zapnout a oproti EPU zvolit i jeden ze tří provozních režimů. V reálném provozu se rozdíl mezi prvním a třetím stupněm na celkové spotřebě sestavy bez zátěže projevil ale jen jedním wattem.

 

Podstatnější změny doznal wattmetr po aktivaci throttlingu procesoru. Zde se údaj na wattmetru ponížil o dalších 8 W. To se ale bohužel neobešlo bez propadu výkonu o přibližně jednu třetinu. Kromě toho můžete přímo v reálném provozu sledovat aktivitu jednotlivých fází, které jsou zde symbolizovány jako písty. Také zde můžete sledovat aktuální odběr procesoru a ušetřené watty.

DES a problémy s Intel EIST

Již na našem fóru řada lidí řešila, že DES je velký podvod a má drasticky negativní vliv na výkon. Není to tak úplně pravda. Pravdou je, že Gigabyte problematiku DES ještě neustále dolaďuje a pro správnou funkčnost je potřeba mít v BIOSu zapnuté funkce EIST a C1E (pokud ji procesor podporuje). V opačném případě se ve většině případů dočkáte po zapnutí DES dramatického poklesu procesorového výkonu. Paradoxně lepší výsledky dosáhnete se zapnutým throttlingem procesoru, než bez něj. Pokud jej zapnete, dočkáte se „jen“ přibližně třetinové ztráty výkonu, pokud jej vypnete, procesor se zpomalí přibližně o dvě třetiny. Na obranu Gigabytu je třeba uvést, že v návodu základních desek s podporou této funkce je uvedeno, že před používáním DES je potřeba obnovit BIOS do základního nastavení. Tímto krokem právě mimo jiné i povolíte funkce EIST a C1E, které jsou primárně zapnuty. Tento problém jsem celkem podrobně zkoušel na několika deskách a výsledky si můžete prohlédnout v samostatném článku EPU a DES: Desky se smyslem pro ekologii.

 

BIOS a jeho možnosti

BIOS a jeho možnosti

BIOS má standardní Award rozložení, na které je většina uživatelů plně zvyklá. Pokud budete chtít pořádně taktovat, stiskněte v hlavní nabídce klávesy CTRL+F1, které vám odemčou pokročilé nastavení pamětí i dalších komponent. Ani u této desky nechybí testování síťového kabelu a hlavně pro Gigabyte typická položka MB Intelligent Tweaker (M.I.T.). Pod ní narazíte na podrobné nastavení procesoru, pamětí i systémových sběrnic. K dispozici je velké množství děliček pamětí (čišet X48 nepodporuje režim Unlinked), velké rozmezí v nastavení frekvencí i napětí i několik přednastavených profilů, které umožní automaticky přetaktovat systém o pár procent nahoru. Úvodní obrazovka se pak nese v duchu technologií Gigabyte a řady DQ6.

 

V Advanced BIOS Features najdete nastavení funkcí procesoru, jako je C1E nebo EIST. Jejich zapnutím můžete nějaký ten wattík taky ušetřit. V části věnované integrovaným zařízením si můžete pro změnu otestovat stav vašeho připojení k ethernetu. Co ale považuji za poměrně velký nedostatek, že lze z BIOSu řídit pouze jeden větrák, a to ten na procesoru. Ostatní jsou v tomto případě bez regulace.

Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, nastavení jednotlivých frekvencí a časování je u této desky rozčleněno do dvou fází. V té rozšířené se vám otevřou především podrobnější možnosti časování pamětí. Rozsahy frekvencí i napětí jsou více než dostačující, což můžete sami posoudit buďto přímo z obrázků nebo z krátké přehledové tabulky.

 

Testovací sestava, použité testy

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

 

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Kingston

 

K testování základních desek používáme také ustálenou sestavu testů, které desky prověří po všech stránkách. 

Jak sami vidíte, testy se dají rozčlenit do několika základních kategorií:

•    Testy procesoru a paměti
•    Testy propustnosti rozhraní
•    Testy grafiky
•    Práce s multimédii

Do testů procesoru a vůbec celkové propustnosti systému lze počítat i všechny herní testy v nízkém rozlišení, kde se hry škálují právě podle výkonnosti procesoru a nikoli grafické karty. Více o tom ale v samostatné kapitole.

Přetaktování

Přetaktování

Tato deska byla první, na níž jsem konečně vyzkoušel taktování i s novým 45nm testovacím procesorem Intel Core 2 Due E8500. A výsledky bohužel nebyly ani v případě starého quadcoru, ani nového dualcoru takové, jaké bych chtěl. V prvním případě jsem se nebyl schopen přehoupnout přes 400MHz hranici na FSB, stabilní nakonec zůstala hluboko pod ní – na 390 MHz. A to je na desku z nejvyšší řady hodně podprůměrný výsledek. Maximální frekvenci FSB pak odpovídalo i přetaktování procesoru, které se u čtyřjádra zastavilo na 3,51 GHz. S 400MHz FSB počítač sice ještě naběhnul, ale byl velmi nestabilní.

Ve velmi podobném duchu se bohužel neslo i taktování Core 2 Duo E8500. V tomto případě se frekvence FSB zastavila přesně na hranici 500 MHz, což také považuji za podprůměrný výsledek.

Taktování pamětí na tom bylo o trochu lépe, protože zde jsem překročil o 100 MHz specifikace Kingstonu. Ve finále tedy paměti běžely na 1900 MHz při časování 9-9-9-24.

Nutno ještě dodat, že testy s přetaktováním jsem dělal na základní desce v revizi 1.1, tedy prodejní revizi.

Testy procesoru a paměti

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 s vypnutými šetřícími funkcemi a virtualizací a pak i při přetaktování. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz i při přetaktování na 3,33 GHz (9× 370 MHz). Frekvence 3,33 GHz byla stanovena tak, aby ji bylo možné dosáhnout na doufám všech základních deskách, tedy i těch, které nejsou přímo určené k přetaktování. Při přetaktování je zvednuté i napětí procesoru na 1,475 V, aby se ukázalo, jestli se nebude deska přehřívat a jak vysoké teploty se při tomto nastavení naměří. Za normálních podmínek by procesor mohl na této frekvenci běžet s podstatně nižším napětím.

Po stránce výkonu dosahovala deska vynikajících výsledků. V řadě testů dokonce ukázala záda veškeré konkurenci.

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Do těchto testů zahrnuji propustnost SATA a USB rozhraní měřenou HD Tachem na interním a externím pevném disku a kvalitu integrované zvukové karty měřenou pomocí RightMark Audio Analyzeru a hlavně nově pomocí zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29.

Za nejlepšími mírně zaostala v propustnosti SATA rozhraní, které se udrželo s naším testovacím diskem WD 320 GB ze série AAKS pod 200 MB/s.

Test zvuku pomocí RightMark Audio Analyzeru bohužel nedoběhl, takže se o jeho výsledky s vámi pro tentokrát nepodělím. Při poslechovém testu pomocí sluchátek jsem ale žádné nežádoucí zvuky, šum či rušení nezaznamenal. pokud byste nechtěli navíc vést z desky analogový signál, můžete si svou aparaturu připojit pomocí S/PDIF výstupu nebo optiky.

Testy grafiky

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili v nejnižším možném rozlišení (nejčastěji v 640 × 480) bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vysokém rozlišení 1 600 × 1200 nebo 1 280 × 1 024 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním.

Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Velmi dobře dopadla v testech 3DMark06, Cinebench, UT3 nebo v paměťovém testu v Everestu. Tyto výkony ale bohužel vyvážila vyšší spotřebou i teplotami.

Práce s multimédii

Práce s multimédii

Do těchto testů patří v prvé řadě kódování videa do DivX a XviD. Zatímco DivX ve verzi 6.8 podporuje vícevláknové zpracování, a výsledky se tak neškálují jen podle frekvence procesoru ale i počtu jeho jader, XviD ve verzi 1.11 zatím stále zvládá pouze jednovláknové zpracování. Výsledky v XviD tak čistě záleží na frekvenci procesoru a jeho schopnostech. Již sice uvolněný XviD ve verzi 1.12, který vícevláknové zpracování podporuje, nicméně je stále nestabilní, a proto jej pro testování nepoužívám.

Do této části se pak jistě řadí i kódování do MP3 pomocí lame 3.97. Převáděn je v tomto případě 200MB WAV soubor. Posledním testem v této kategorii je pak provádění grafických operacích v Paint.NET. Při tomto testu se měří, za jak dlouho dokáže systém požadovaný sled úkonů provést.

Spotřeba a zahřívání

Spotřeba a zahřívání

V grafech spotřeby najdete porovnané nejen základní desky pro intel, ale i pro AMD. V porovnání tak najdete celkem pět čipových sad na šesti deskách při měření na základní frekvenci i při přetaktování.

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Jak jsem již naznačoval na začátku, nebyly teploty desky i přes mohutné pasivy nikterak nízké. Nejchladnější z měřených komponent byl jižní můstek, i tak se na něm ale teplota vyšplhala přes 60 °C a při zátěži téměř k 70 °C. Teploty na severním můstku se pohybovaly v průměru o 10 °C výš.

Bohužel nemohu desku pochválit ani po stránce spotřeby. Zde plně konkurovala Nvidii nForce 790i SLI, s níž měla spotřebu při zátěž i v bez ní v podstatě srovnatelnou. Situace se nezměnila ani při přetaktování.

Dodávané aplikace

Dodávané aplikace

Na instalačním CD najdete kromě standardních ovladačů i řadu aplikací přímo od Gigabytu. Mezi ně patří již zmiňované Easy Tune 5 Pro, i-Cool nebo FaceWizzard, pomocí něhož můžete snadno změnit úvodní obrazovku při náběhu BIOSu. Instalace ovladačů je velmi pohodlná. Xpress Install v podstatě vyřeší všechno za vás, stačí jen jednou kliknout.

Mimo to na cédéčku narazíte i na Norton Internet Security 2007 čítající Norton AntiVirus, Norton Personal Firewall, Norton Privacy Control, Norton AntiSpam a Norton Parental Control. Nenechte se však zlákat vidinou tohoto balíku zdarma. Jedná se o klasickou 90denní zkušební verzi.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení

Celkové hodnocení pro Gigabyte GA-X48-DQ6 nevyzní úplně nejpříznivěji. Od základní desky této kategorie bych nečekal některé chyby, kterých se výrobce dopustil. Umístění přídavného napájení procesoru je trestuhodné, protože skoro při každém pokusu o uvolnění kabelu se poškrábete o chladiče a zadní porty. Jedinci s tlustšími prsty pak nebudou moci kabel uvolnit vůbec.

Celková spotřeba a zahřívání desky na mě také příliš dobrý dojem nezanechali, stejně tak jako přetaktování, které spadlo do podprůměru. Přece jen při pořizování takovéto desky se s přetaktováním počítá.

Na druhou stranu má velmi bohatou výbavu, velmi se mi líbí osm USB konektorů v zadním panelu. Navíc je cena této desky posazena o poznání níže, než je tomu u konkurentů od Asusu s X48 a nForce 790i SLI, takže rozhodně má čím zaujmout.

+ kvalitní zpracování
+ Dynamic Energy Saver
+ možnosti BIOSu
+ bohatá výbava
+ rozumná cena

– paměťové sloty u grafické karty
– umístění napájecího konektoru pro procesor
– slabší přetaktování
– vyšší spotřeba a zahřívání

Za zapůjčení základní desky Gigabyte GA-X48T-DQ6 a GA-X48-DQ6 děkujeme společnosti Gigabyte

Kompletní galerie

Galerie všech snímků

 

Gigabyte GA-X48T-DQ6: krocení žravého čipsetu

Ohodnoťte tento článek!