Chcete se pobavit? Přečtěte si, jak vypadá počítač hardwarového novináře [blog]

Kážou víno, ale pijou vodu!

75
pocitac april pc sestava ilustrace 1600
Když tuto fotografii viděl Lukáš Václavík, myslel si, že je to něčí náhrobek

Kdysi jsem v komentářích na jednom hardwarovém webu viděl názor, že redaktoři IT médií by měli být „profíci“ v tom smyslu, že by měli sami používat tu nejlepší a nejmodernější techniku, protože bez toho prostě nemůžou být seriózním počítačovým pracovníkem. Při přečtení onoho názoru mi docela zatrnulo… Skandální odhalení po reklamní pauze!

U mě je to totiž spíš opak a zůstal jsem jak se říká sto let za příslovečnýma opicema. Věci jako vývoj procesorů mě pořád stejně zajímají. Problém je, že přímo pro sebe vlastně už nic z toho nepotřebuju. Poslední větší upgrade jsem pořizoval v roce 2012 – a ještě to tehdy byl hodně laciný nákup (možná že by onen pravý expert takové peníze dokonce utratil za jeden nóbl oběd, jak se dneska říká).

Od té doby se staly dvě věci: 1) počítač zavile pořád na všechno stačí. 2) nějak se na něj přestaly zvyšovat nároky. Možná spíš naopak. Čas ale běží a teď už na tom samém budu sedm let, takže se ze mě pasivitou stal docela razantní zpátečník. Moc se tím nechlubím, protože vzhledem k tomu v úvodu zmíněnému názoru je to ostuda. Nu ale řekli jsme si v redakci, že to bude legrace, a tak si teď můžete přečíst špínu ze zákulisí a zasmát se nad tím, s jakým střepem někteří „experti“ pracují.

Ze života hmyzu redaktora

Než začne samotná exhibice zvráceností, možná pár slov na vysvětlení. Nechci vám tu vůbec cpát, že novější počítače a hardware jsou k ničemu (a už vůbec ne hipstrovat ve stylu, že všechno podstatné se dalo dělat už na Pentiu II, co, na Amize – kdepak, už osmibitu!). Popírat výhody novější technologie je často asi spíš póza zhýčkaného člověka, který si neváží toho, co dneska má. U mě je to nějak tak, že jsem s „kompotem“ jaksi přestal dělat ambicióznější věci. Nejčastější aplikace jsou teď Open(Libre)Office, Notepad++, Firefox a další věci, co dohromady nic nepotřebují (Winamp…). Ani zábava a blbnutí „po siréně“ nebo koukání na nějaké filmy taky zrovna nevyžadují být za těma opicema jednociferný počet let.

A kromě toho se mi z toho vyvinula ještě jedna deformace: držgrešlování. Dokud něco funguje (aspoň trochu… nebo to jde nějak sflikovat…), tak se mi to hrozně příčí měnit nebo zahodit. Takže tu mám sbírku pěkných krámů. Někdo by je možná vyhodil už z principu, což je ale teda z ekologického hlediska dost hrozné.

pocitac april pc sestava
To je on…

Počítač hardwarového novináře, kompletní galerie


Gromitte, to není to správné 6800K!

Takže kolem jaké horké kaše to tu vlastně chodíme? Pokud jde o procesor, tak kolem AMD A10-6800K. Protože to už asi nebude v obecném povědomí: je to 32nm čtyřjádro z roku 2013 (jde ale o refresh čipů Trinity z roku 2012). Naši dobovou recenzi najdete zde (a zde pak test integrovaného GPU) Podobnost v názvu se šestijádrem Core i7-6800K od Intelu, které ani dnes není k zahození, je opravdu čistě náhodná, aspoň podle výkonu. Uvnitř jsou jádra Piledriver – ano, zatracovaná architektura Bulldozer. Běží to na 4,1 GHz v základu a 4,4 GHz v maximálním jedno/dvoujádrovém turbu, pokud to nezkoušíte přetaktovávat (nezkouším).

Ale aby to nebylo tak snadné… S nastaveným schématem minimální spotřeba ve Windows se CPU na svoje nejlepší frekvence vybičuje až při vícevláknové zátěži. Většinu času se mi tím pádem fláká jenom někde okolo 2,0–2,6 GHz. Občas ho kvůli tomu přepnu do režimu rovnováha, kde dostanete 4,3–4,4 GHz i pro jednovláknové aplikace. Jenže… mimo zátěž s tímto schématem pískají cívky na desce nebo ve zdroji (asi spíš tam), pročež skoro vždycky nechávám aktivní ten pomalý úsporný režim. Toto jinak asi ilustruje, jak jsem se o ten výkon přestal starat.

amd a10 6800k richland 2
A10-6800K, foto z recenze z roku 2013

A10-6800K (kódové označení mělo Richland, tedy cosi jako země bohatství… to se do mě teda moc netrefili) u mě slouží od konce roku 2015. Předtím jsem ale měl od roku 2012 v podstatě v bledě modrém to samé – APU Llano, AMD A8-3850. Provoz to byl v podstatě stejně bezproblémový (a nenáročný) jako teď, narazil jsem s ním výjimečně. Vlastně až když jsem si chtěl trošku zaexperimentovat s enkódováním HEVC. Enkodér x265 je velmi pomalý, pokud CPU nemá instrukce SSE4, v assembleru ručně psaný kód je tvrdě vyžaduje. A to je slabina architektury K10, které bylo Llano posledním výhonkem. Když se zrovna tehdy naskytla možnost vyměnit desku plus procesor a přeskočit na novější staré APU a FM2 desku Gigabyte s čipsetem A85X, využil jsem.

amd a10 6800kCpu z
Snímek CPU-Z pro procesor

To by nebylo, aby RAMkám něco nebylo

Původně jsem si myslel, že pár 4GB modulů DDR3 na 1600MHz/CL9 (měly by to být Transcend JM1600KLN-4G, koupené po čtyřech stovkách v listopadu 2012 – že já vůl za ty ceny nepořídil aspoň párek 8GB kusů!) je světlým bodem sestavy a není s nimi žádný problém. Ale po upgradu na Richland se ukázalo, že i zde je o čem povídat. Deska pro Llano od ASRocku těmto RAM pouštěla napětí 1,65 V, což jsem považoval za normální. Po přesedlání na Gigabyte a Richland to najednou bylo jen 1,5 V a já zjistil, že podle SPD (serial presence detect) to prý je správné napětí – no fajn! Jenže počítač začal být nestabilní pod souběžnou zátěží GPU i CPU, byť Memtest i Prime95 prošly v pořádku.

DDR3 Transcend JM1600KLN 4G
DDR3 Transcend JM1600KLN 4G

Chyba byla právě v RAM, kterým se nyní 1,65 V muselo nastavit manuálně, čímž byla stabilita obnovena. Nevím, jestli je to prostě nekompatibilita s paměťovým řadičem čipu Richland, nebo mám místo originál Transcendů nějaké čínské padělky s „marginálními“ čipy (asi spíš to, protože ta deska od Gigabyte je jinak docela parádní, kvalitní mosfety IR a tak podobně). Možná předchozí deska/procesor korektně dokázaly odhalit problém při tréninku RAM během bootu, kdežto novější už ne. S manuálním nastavením napětí na 1,65 V to naštěstí všechno šlape.

Harddisk znamená disk pro tvrďáky

Ale tu pravou exotiku teprve uvidíte u ostatních komponent. Jak známo, pro ideální fungování počítače je dobré mít kromě pevného disku na větší data SSD pro systémový oddíl. Odezva systému, start OS i programů je prostě rychlejší, pozná se to i na jinak opovrhovaných lowendových úložištích eMMC nebo SSD bez DRAM. Obzvláště progresivní uživatelé si kvůli tichu nebo výkonu pořizují jen SSD s velkou kapacitou a třeba Intel teď dokonce propaguje nápad, abyste si „pomalé SSD“ akcelerovali superrychlým modulem Optane. No, a teď zase praxe u kovářovy kobyly.

V mém pracovním PC se nachází dva disky, avšak jsou to dvě HDD. Jedno je 7200otáčková 2TB Barracuda ST2000DM001 z roku 2013. Vedle se točí 500GB Samsung EcoDrive HD502HI, tuším koupený v roce 2008. Tehdy byl atraktivní tím, že měl jedinou plotnu a nízkou cenu. Tento disk má 5400 otáček za minutu. Schválně, na kterém z těchto zařízení asi má redaktor nainstalován operační systém?

cable management
Byli jsme před cable managementem, budeme i po něm

Ano, uhodli soutěžící, tipující Samsung. Zní to blbě, ale opravdu mi Windows běží z pomalejšího a staršího disku. Je to proto, že je docela příjemně tichý (viz zde dobovou recenzi), kdežto roztočení Barracudy, která skladuje větší data, sluchem docela i zaregistrujete. Samsung by asi i měl mít o něco nižší spotřebu. Ano, správně by se místo toho mělo nasadit SSD a správně bych taky měl mít nějakou pořádnou skříň, z které by ten hluk nebyl slyšet. Ale to by se do toho musely investovat *peníze*, no fuj… Na psaní, browsení a podobnou práci to zas tak nevadí, toho čekání na hlavičky není tak moc. Když už na něj dojde, tak je za tím často dopravní situace na datovém disku, který by i po pořízení SSD pro systém asi zůstal magnetický.

pocitac april skrin 01
Neidentifikovaná skříň z popelnice

Osudové setkání v podzimním ránu… oba jsme byli v černém

Apropos, skříň. Měl jsem sice kdysi poctivě koupenou Eurocase z 0,8mm plechu (vážila se zdrojem 12 kilo) a béžovým lakem ročník tak 2002 (a neprozřetelně jsem na ní nalepil samolepku od památného Athlona XP, což mě teď mrzí, když jsem ji přestal používat). Shodou okolností to je podobná skříň, jakou používal nejmenovaný konkurenční redaktor, kterého se tímhle blogem pokouším trumfnout. Ale stala se jednoho dne nevídaná věc, a pořídil jsem nový(!) chladič SilentiumPC Fera 2 HE1224 v2 (Ľubo Samák ho u nás tehdy hodnotil velmi dobře). Každopádně jsem si to ale špatně změřil, Fera 2 se do Eurocase nevešla, a tak bylo nutno vyměnit skříň.

SilentiumPC Fera 2 HE1224 v2
SilentiumPC Fera 2 HE1224 v2

Při té příležitosti se samozřejmě musím pochlubit i tím, co bylo v bedně předtím: heatpipový box chladič z Phenomu II nebo 125W FX. Takový ten nechvalně známý hlučným 70mm ventilátorem, co v plné zátěži bere 8,5 W (příkon podle nálepky 0,7A, nekecám!). Věru bylo třeba ho regulovat.

pocitac april skrin 02
Někým ručně customizovaný vzhled

Ale kdepak by individuum, které zde charakterizujeme, nějakou skříň kupovalo (haha!), když se to dá vyřešit správně excentricky. Takže další historka z natáčení. To takhle jednou u kontejneru vidím černou ATX skříň. U starých PC jsem většinou zvědavý, co lidi už hážou do koše, jenže kastle byla zavřená a já neměl šroubovák. Bylo vidět, že vnitřek už byl poněkud vykuchán a nějaký další kolemjdoucí, také nemající šroubováku, se asi už zkoušel dovnitř dostat násilím. Bočnice byla ohnutá a na plechu je od té doby pěkný fald. Jo, přesně v téhle bedně totiž teď bydlí moje PC.

Normálně to nedělám, ale byl jsem pořád zvědavý a perforací dovnitř nebylo dobře vidět, tak jsem to celé chmatnul (poté, co jsem si rozmyslel, že to tu asi nebude jen na chvilku odložené, zatímco si majitel něco vyřizuje) a odnesl. Chvíli se kastle válela na půdě, ale když došlo na tu Feru 2 a rozměr zrovna seděl, napadlo mě, že bude náramná hlína mít skříň doslova z popelnice. A tak jsem ji pořádně umyl, vrtačkou přidělal dozadu víc větracích děr a tu ji máte.

pocitac april skrin 009
Když byla vynalazena díra pro snazší výměnu chladiče, udělali soudruzi z NDR v první verzi návrhu drobnou chybu

??? skříň z popelnice


Že jde o „věc s příběhem“ dokreslují kromě té jizvy na boku chybějící záslepky na pětipalcových pozicích a také třeba rozbité přední porty USB 2.0. Nic, co by nespravila kabelová prodlužka zezadu. Pochopitelně bílá, vždyť máme černou skříň, tak to musí ladit.

Ruční „modding“. Představa je taková, že věžový chladič bude foukat přímo do perforace a vzduch si částečně najde cestu ven sám bez extra vyfukování dalším ventilátorem (což funguje asi jen díky mírné spotřebě nepřetaktovaného APU, s herním PC to radši nezkoušejte)
Ruční „modding“. Představa je taková, že věžový chladič bude foukat přímo do perforace a vzduch si částečně najde cestu ven sám bez extra vyfukování dalším ventilátorem (což funguje asi jen díky mírné spotřebě nepřetaktovaného APU, s herním PC to radši nezkoušejte)


Tišení HDD metodou udělej si sám

Ony chybějící záslepky nám ovšem zas tak nevadí, protože na scénu přichází „ghetto“ modding. Byl zmíněn hluk z HDD, s kterým se potýká to, co můžete vidět na následující fotce. Disky se namontují do koše vyšroubovaného z nějaké starší skříně, jenž se položí na kus pěnového molitanu. Krásně to tlumí přenos vibrací. Zde jsem ještě před lety pokusně na molitan posadil obal od CD, aby se do něj plech vahou dvou harddisků tolik nebořil. A protože jsem pak byl líný na to znovu sáhnout, už to tak zůstalo. Tato sofistikovaná soustava se strčí do volných pětipalcových pozic (alternativně na dno skříně) a díky chybějícím záslepkám na ní ještě hezky fouká. Kvůli hluku by to spíš potřebovalo nějak zakrýt, ale… zase jsem byl líný s tím od té doby něco udělat.

Galerie Kompot April 03865

Galerie: ztišení pevného disku prasácky snadno a rychle


Co všechno ještě dům dal, aneb když se daří, tak se daří

Jak jste si všimli, ve skříni je ještě další HDD*. Na to bych skoro zapomněl a i s ním se pojí šáhlá historka. Jak si můžete všimnout, není zapojeno. Jedná se o 1TB Barracudu LP (5900 otáček), která smolně našla vadné sektory asi měsíc po skončení tříleté záruky. Chvíli byla ještě v pohodě a použil jsem ji k záloze jednoho úplně vadného 1TB disku WD při obnově dat pomocí ddrescue (které šlo tak extrémně pomalu, že stroj s ním musel běžet několik měsíců). S fikaným plánem, že při nahrávání dat se vadné sektory přepisem hezky přealokují a bude to (…). Jenže potom se špatné sektory začaly rychle množit.

Ale objevil jsem, že z nějakého důvodu přibývají jen při zápisu, přičemž disk o tom ví, hned realokuje a data jsou v pořádku a čitelná. A tu mi šetřivost zděděná po rolnických předcích vnukla nápad: nahraju si sem nepoužívané věci, odpojím a protože se chyby objevují jenom při zápisu, bude tam všechno v suchu a bezpečí. Inu, někdy musím vyzkoušet, jestli to tam opravdu pořád je (ale dnes není ten den, jak dí filmový Aragorn).

* Když jsem po nějaké době od napsání předešlého pořizoval fotografie, které si můžete prohlédnou v galerii, tak jsem si najednou uvědomil, že to „další HDD“, kterého si můžete všimnout, jsou kupodivu dvě. To čtvrté, na které jsem si při psaní ani nevzpomněl, je myslím stará 80GB nebo 160GB jednotka, kterou jsem chtěl zkontrolovat – nebo tak něco. Pak jsem ji odpojil a zřejmě úplně zapomněl, že zůstala uvnitř. Takhle pozorně se já o PC starám.

pocitac april extra disky
Odpojené pevné disky

Skoro bych zapomněl také na optickou mechaniku (LG GSA-H30N, DVD+-RW), používanou málo často, ale občas přece (CD jsou pořád poctivé médium, které pro nákup hudby preferuju). Ta pochází ze staršího PC, kde přestala být schopná vypalovat DVD. Na CD-R/RW ale funguje dál a čtení DVD zdá se postiženo také není, což je hlavní (… a tohle jsem měl zaklepat – mezi napsáním a publikací jsem totiž chtěl vypálit 15 let staré CD-RW a uprostřed to chcíplo). Do klubu elitních součástek tohoto kalibru to každopádně skvěle zapadá.

Zdroj FSP AX350 60APN
Zdroj FSP AX350-60APN

Zdroj je 300W OEM Fortron/FSP Group AX350-60APN úplně standardně koupený v roce 2012 pro zmíněné APU Llano. Neměl by už moc šťávy na přídavnou grafiku (ani šestipin), ale pro integrovanou grafiku tolik proudu třeba není. Už toho má taky dost natočeno, takže občas začne být slyšet slabé klepání ventilátoru, které někdy přejde po šťouchnutí do mřížky. Ventilátor asi zase bude potřebovat namazat. Před dvěma lety to pomohlo, jestli to zabere podruhé těžko říct – kluzná ložiska nejsou navždy.

Otázka okenic

I když to s hardwarovou komedií zas tak nesouvisí, tak malý exkurz k operačnímu systému, ať je to kompletní. Od roku 2012 jsem působil na Windows 8 (dokonce chvíli i Consumer Preview), s kterým jsem se celkem bez problému sžil včetně jeho celoobrazovkové nabídky. Od roku 2015 mám Windows 10 – nejdřív jsem myslel, že budu upgradovat až po nějaké delší době, ale nakonec jsem už nevím z jakého důvodu překlopil na novou verzi tuším už někdy v září po vydání. Od jarního updatu v roce 2016 s W10 plus minus nemám problém. Nevím, jestli to třeba může být proto, že jsem na W8 přešel rovnou z XP, aniž bych si zvykal na Windows Vista/7, ale do tábora nespokojených se nepočítám.

Naopak mě vyloženě hřeje, že jsem tehdy koupil jen jednu OEM/Personal Usage licenci osmiček a už přes šest let jsem na aktuálním systému, který bude mít ještě dlouho podporu (s W7 koupenými třeba už v roce 2009 by to teprv byla výhra). Za starého režimu už bych teď vyhlížel konec bezpečnostních aktualizací a těšil se na nákup nové licence. Mě tedy akce s upgradem zadarmo přišla vyloženě vhod a Microsoft má u mě v kádrovém posudku plusový červený puntík za cca 2500 Kč. Nikdy jsem neměl pochopení pro to, že upgrade zadarmo tehdy tolik lidí vnímalo negativně. Holt jsme si asi zvykli brát dobré věci jako samozřejmost a na všechno kafrat.

Galerie Kompot April 03790
Před focením jsem ji umyl, ale předtím tohle trochu ťalo do živého

Na klávesnicích a myších ale fakt nešetřím. Čestně!

Aby bylo legrace víc, ukážu vám i milé periférie. Na fotce můžete vidět „velice vkusně vypadající“ USB Wi-Fi adaptér TP-Link TL-WN321G, který wi-fuje už od roku 2011, kdy jsem poprvé zavedl bezdrátovou síť, protože se mi nechtělo vrtat do zdi. Vybral jsem jak jinak ten nejlevnější kousek, co se dal pořídit za 191 Kč, a tak mám dodneška jenom 802.11g (kolik tehdy stálo enko už nevím, ale možná jenom tak 350–400 Kč). To bylo pro mladší prehistorické Wi-Fi, které bylo před standardem 802.11n (ten je sám už z roku 2007). Podle nového značení by to bylo Wi-Fi 3, zatímco teď tu máme generace 5 nebo 6. Teoretická rychlost dle specifikací je 54 Mb/s (megabitů za sekundu), prakticky tento USB klacek dosahuje asi do 1,5–2,5 MB/s (megabajtů) podle místa a  routeru – akorát tak na internet.

Galerie Kompot April 03783
USB Wi-Fi adaptér TP-Link TL-WN321G

Kde se mi škudlení ale vymstilo, je indikační LED, která svítí zpod bílého plastu. Problém je, že její blikání je implementované divně. Pokud se počítač uspí (i do hibernace), zrovna když je LED „on“, tak ta zůstane svítit. Zkusil jsem všechny možnosti, jak u desky/Windows odpojit napájení USB ve standby, ale nějak to nepomáhá. Dřív jsem ten adaptér v takových případech vytáhl z portu, teď už na to většinou kašlu. (Poznámka: mezi dobou psaní článku a publikací byla nakonec záhada vyřešena: je třeba zapnout volbu ErP 2013 v BIOSu, což znamená snížení spotřeby ve standby. Vím, že kdysi jsem to tak už měl, ale pak jsem asi zapomněl, co tato volba dělá.)

Parádně ohmataná a bohužel už i dost odřená myš je z roku tak 2004. Jde o typ Genius NetScroll+ Eye Ruby a už je optická a do USB (až zas takový opočlověk nejsem, kuliček a válečků jsem se předtím načistil dost a dost). Zatím pořád funguje, i když jsem před nějakým rokem narazil na špatně klikající pravé tlačítko. Vypadalo to zle, ale spínač pořád funguje, nakonec stačilo přidat trochu vycpávky mezi plast tlačítka a spínač. Tak snad dalších deset let!

Galerie Kompot April 03792
Genius NetScroll+ Eye Ruby po 15 letech užívání

Na klávesnici jsem se obzvlášť těšil, protože dnes je populární do nich vrážet hodně peněz a já tu svoji zase tak trochu vytáhl z popelnice. Už tedy ne doslova, u něčeho, na co pořád šaháte, bych si to rozmyslel. Ale tato Microsoftí OEM klávesnice (Microsoft Basic Keyboard 1.0A) byla vyhozená z jedné firmy či instituce pravděpodobně jen proto, že byla hrozně špinavá (ale fakt!). Ovšem po rozebrání a vymydlení kartáčem to začalo vypadat k světu, funkce rostlináře se také ukázala být zachována a nějak během krátkého testování se mi začala líbit. Myslím, že ji mám asi tak čtyři roky – předtím jsem používal obyčejnou bílou Chicony KB2971. Kompletní migrace z béžové na černou výpočetní techniku se tímto sice odehrála se zhruba desetiletým zpožděním proti zbytku světa, ale hlavně že byla docílena a už jsme v 21. století.

Galerie Kompot April 03784
Microsoft Basic Keyboard


A nejdražší věc, co jsem koupil…

Monitor už tak zajímavý není: AOC i2757Fm z roku 2012 (kdysi ho Mirek Jahoda také zrecenzoval, zde). Tehdy ještě bylo 4K hodně daleko a Full HD sedmadvacítky s panelem IPS této úhlopříčky byly naopak čerstvá novinka. Zkusil jsem to a nelitoval – na velikosti dle mého u monitoru záleží a 1920 × 1080 mi na dlouhou dobu stačilo, přičemž s hrubým rastrem jsem potíž neměl. Za cenu asi 6200 koňur to byla jedna z nejdražších věcí, co jsem k PC kupoval (že by mě právě to tak znechutilo, že jsem o té doby na počítač takový škrt?). Tady je to celkem bez pikantérií, tak aspoň že nad těmito LCD hodně lidí ohrnuje nos.

AOC i2757Fm z roku 2012 03
AOC i2757Fm z roku 2012

Nebo vlastně něco ano. Po vybalení monitoru mě rozladilo, že je na něm malý škrábanec, zasahující našikmo asi tři pixely. Ale z ekologických důvodů a lenosti mi bylo líto řešit reklamaci. Kupodivu se ukázalo, že škrábanec (ani tmavší bodík v podsvícení, který se objevil jinde asi po dvou měsících) mi nakonec nevadí. U takhle velkého monitoru si podobné malé vady při používání už nevšimnu. Je sice patrná na bílém pozadí, ale musíte ji aktivně hledat, což mi teď docela dlouho trvalo. Takže když člověk přemůže psychický odpor k tomu, že to nemá dokonalé, v reálu není absolutně žádný problém. V roce 2017 se pravda i tomuto monitoru přihodila závada. Po bouřce přestal fungovat jeden z jeho dvou vstupů HDMI. Těžko říct proč, protože PC i LCD byly odpojené od elektřiny – leda že by to bylo uděláno pozdě a nějaký výboj se tam dostal, když bylo ještě hřmění daleko. Jinak se ale zdá se ničemu škoda nestala, takže těžko říct.

AOC i2757Fm z roku 2012 04
Malá vada na kráse

Mimochodem, k příslušenství ještě patří sluchátka Sennheiser HD 201 (hodně muziky za málo peněz). Ty jsem opomněl vyfotit, ale také jsou už docela ošuntělá, mám pocit, že byla pořízená v roce 2006. Klepu na dřevo, že pořád perfektně fungují i třeba přes početné pády na zem z madla šuplíku, které jim slouží jako věšák.

Douška: Upgrade dozadu… nevyšel

Ale ono to není tak, že bych se proti upgradování zařekl nějak ideologicky. Taky na něj dojde, momentálně to vypadá, že nastane v kontextu nástupu 4K videa a nových kodeků. Formát AV1 je hodně žravá záležitost a občas to vypadá, že by si skoro mohla říct o nový procesor i pro přehrávání prašivého rozlišení 1080p.

editor no comment
Když jsem tento článek vložil do reakčního systému, vybaflo na mě z náhledu totok. No comment.

Předloni jsem tak například už měl v pazourech Core i7-2600K, které skoro toto APU nahradilo. V zajímavých disciplínách, jako například v tom softwarovém dekódování videa, bylo třeba i o 60 % rychlejší (lepší IPC a také HT/osm vláken). Paradoxně by takový upgrade byl ještě o dva roky starší (2011), ale i7 holt patřilo o výkonnostní třídu výš. Jenže ouha, integrovaná grafika se ukázala jako kámen úrazu. Ovladač Intelu už tuto generaci oficiálně nepodporuje a i když ve Windows 10 funguje, určité problémy se dostavovaly. Třeba custom obnovovací frekvence nebo MadVR pro přehrávání videa jsem nerozchodil, vykreslování v něm bylo i s použitím DXVA škálování docela silně rozbité. A takovéhle věci by mě otravovaly, tak jsem větší výkon nakonec radši oželel a proslulé Sandy Bridge bylo posunuto dál do rodiny, kde nikdo nemá takové komplikované nároky. Aspoň tím byla zachráněna ohrožená tradice věrnosti značce začínajícím na A.

Apríl? (Ne!)

Vzhledem k tomu, jaké je dnes datum, vás pravděpodobně již trklo, že předchozí text možná bude naším aprílovým článkem, kterým si z vás střílíme. Je tomu skutečně tak a tento blog vznikl primárně z legrace.

cnews redakcni pikle censoredOvšem nachytali jste se tehdy, pokud si myslíte, že je to apríl v pravém slova smyslu. Vtip na tom je, že jak se říká, nejlepší příběhy píše sám život. Všechno uvedené je naprostá 100% echt a bio pravda. Že to nebylo vůbec třeba vylepšovat, to je teprve ta sranda! Kovářova kobyla je opravdu takhle neokovaná. Jenom doufám, že mě teď nepřestanete číst 🙂

Počítač hardwarového novináře, kompletní galerie


Chcete se pobavit? Přečtěte si, jak vypadá počítač hardwarového novináře [blog]
Ohodnoťte tento článek!
4.8 (96.73%) 55 hlas/ů

75 KOMENTÁŘE

  1. proč ne, podobný stroj zrovna s Richlandem jsem nedávno upgradoval, ale šlo o dvoujádro – jeden modul. A pořád to na internet a filmy stačí, ovšem přidal jsem další 4GB ať je pár plus Kingston 120GB SSD a výměna dosluhujícího zdroje s chladičem cpu (a ten popohnal na rovné 4GHz) plus stařičké Win7 byly nahrazeny W8.1 s CS. A majitelka si libuje že je to jako kdyby pořídila nový, je to tiché a rychlost je i s nejlevnějším SSD oproti klasice úplně jinde.
    Ovšem před upgradem to byla katastrofa a připomělo mi to školní doby kdy v kabinetu startovalo Pentium 233 s Win98 dobrých deset minut.

  2. Jestli to neni april, tak to leccos vysvetluje. Uplnej kanon pro takovyho experta na neuralni site, jakym J Olsan bezpochyb je. Na tom musi to trenovani ject jedna basen 🤣 Jeste ze mame cloud. Jako takovej alternativni chromebook by to asi fungovat mohlo ..

  3. I bych to třeba pochopil, jen to že jste si tam do teď nedal ani nějaké miniaturní SSD na systém, sehnatelné téměř zadarmo, to asi nepochopím. 😀
    Pokud ten PC tedy opravdu denně používáte a není to tak, že ho zapente jednou za dva týdny a jinak jste třeba na mobilních zařízeních a v práci (jak docela předpokládám, že to máte 🙂 ).

    Protože, pokud byste na tomto PC trávil hodiny denně, tak představa ztraceného času, který by Vám používání starého HDD místo jakéhokoli SSD ročně sebralo je až děsivá. 😀

    P.S. Předpokládám, že tento “napůl aprílový” článek je taková záměrná “provokace” k nachytání naštvaných komentářů, kterým se pak budete v redakci smát. Každopádně, moje poznámka k SSD není myšlená útočně, ale jen prostě vážně v r. 2019 těžko chápu, jak někdo (znalý problematiky) může mít systém na HDD, a to i v případě stroje, který používá jen v menší míře.

    • Ne ne, dělám na něm většinu věcí. Samozřejmě že jsem SSD zvažoval, ale
      1) myslím, že to fakt takový rozdíl nebude. Ono to může vypadat, že jsem hroznej magor, ale myslím, že kdybyste mě to viděli používat, tak byste asi taky uznali, že se ta pomalost HDD u mě moc neprojeví. Pracuju na tom pořád, ale Firefox je puštěný nonstop, Office/NP++ taky, takže fakt málokdy na něco čekáte. Místo vypnutí vždycky hibernuju, abych nemusel nic zavírat. A nedělám šílené programy s mračnem komponent typu Visual Studio nebo hry, které by mi to HDD daly při spouštění sežrat, je to fakt 99 % kancelařina. Reálně tam to zpomalení práce myslím fakt moc nebude. Zvlášť když jsem na to za těch 20 let s PC zvyklej, takže nesedím a nekoukám, když se mi 15s něco otevírá, dělám něco dalšího, když vím, že něco startuje pomalu (Gimp), tak si ho nechám otevřít předem, a tak. Na disk čekám, třeba když otevřu v XnView nějakou složku fotek a teď se generují náhledy. Tam by práce na SSD pomohla. Jenže já bych se asi nepřinutil mít ty fotky uložené na SSD, když už bych ho pro systém měl, takže by se stejěn tahaly z HDD a bylo by to úplně stejné. Protože:

      2) On je tam ještě jeden faktor. Mám SSD v notebooku a tam se po letech pořád v jednom kusu přistihuju, že u každé blbosti přemýšlím nad těma zápisama. Sice si racionálně klidně dokážu říct, že se to nikdy opotřebením nestihne zničit (doufejme teda) a tak podobně, ale už tu myšlenku na tu omezenou životnost ze mě asi nikdo nedostane. Člověk pak blbne s ramdiskem, cache v browseru, přemýšlí nad každým downloadem, má chuť neukládat věci, nehibernovat. Je to kravina, ale holt se toho nemůžu zbavit. No a z těchhle dvou důvodů jsem celkem spokojenej s pevným diskem, protože tam mě tenhle mentální tik nepronásleduje a můžu se soustředit na práci. Myslím, že mě tohle spekulování (na notebooku) nakonec možná zdržuje víc, než to HDD na desktopu. Ale i kdyby ne, tak je super mít pohodu, když mě nežerou ty zatracený buňky NAND 🙂

      Asi by bylo zajímavý vědět, jestli by se tam přece jenom nějakej nepozorovanej rozdíl po sekundách za celý den nenastřádal, ale vědeckou studii kvůli tomu dělat nebudu 🙂 Ale obecně, že bych někde ztrácel čas, si opravdu neuvědomuju. Takže jsem si celkem jistej, že to opravdu je OK a moc si tím neubližuju. Jinak bych to vzal jako nutnou investici a to SSD pořídil.

      Ostatním členům rodiny jsem ale už SSDčka do počítačů dal 🙂

      • SSD je fakt hodně poznat, data vydrží dlouho – ostatně klasické HD taky umí odejít. A zálohujete snad pravidelně, ne? 🙂 Na CDR.cz dělali dlouhodobý test a dospěli k tomu, že SSD prakticky zničit nejde. Ne normálním používáním.
        V knize o Jobsovi je hezká pasáž, kdy se ptá programátora, jestli by dokázal zrychlit start systému o 30 sekund – prý ne. Ani kdyby to zachránilo lidský život? A spočítal, kolik času znamená 30 sekund, pokud to používá nevím už kolik lidí denně, vyšlo to ve stovkách pokud se pamatuju. No a podařilo se to zrychlit ještě víc 🙂

        Zpět k SSD: nic nezrychlí počítač tak, jako SSD a pokud vám nehučí ventilátory, tak je to poznat i na tichu. O té hibernaci ani nemluvě: byl jsem u mámy, montoval jsem jí lepší počítač a při startu jsem myslel, že nenabíhá. Zkrátím to: byl jsem zvyklý na start z SSD a ona měla HD a odhibernování rpostě trvalo moc dlouho. Terový SSD se dá koupit za 2300 Kč, dnes už se nedá snad ani vymlouvat na peníze, když 256GB (to vám určitě stačí) vyjde jako návštěva kina ve dvou lidech.

        • SSD nezrychlí počítač, to je takovej mýtus, nebo přesněji zjednodušení. Zrychlí to neskutečně I/O, takže pomůže tehdy, když ten počítač fakt drhne – při startu PC, při startu programů (teda aspoň těch co nejsou úplně minimální). Pomůže když třeba dvě aplikace najednou chcou spoustu souborů… A pomůže, když PC swapuje (to je asi největší z těch efektů, s kterým se člověk potká). Ale fakt nezrychluje obecně všechno.

          když mám otevřenýho lišáka a brosím, Office a datluju, tak je to v podstatě stejný. Tedy asi až na výjimky když se třeba bijou antiviry nebo je málo RAM je tam to swapování. Naštěstí mě to jede dobře a tak takový problémy nemám. Samozřejmě že by my to pak udělalo to obrovský zrychlení v těch swapovacích situacích nebo s rychlostí boostu. Ale ty mě při práci nelimitujou…

          Já to nepopírám, že to je fajn a dobrý a obrovskej pokrok, a pro lidi, který nejsou zvyklí ze starších dob a dokážou s tím HDD žít, bych SSD vždycky doporučoval, protože tím mám sichr, že se nebudou dostávat do těch situací, kdy HDD drhne. Ale snažím se vysvětlit, že mě by to ani moc benefitů nepřineslo. No a tak to mám na háku. Přece nebudu něco dělat jenom proto, aby se mi lidi nesmáli 🙂

          • Rychlost (výkon) počítače/ntb řada uživatelů posuzuje právě podle odezvy a ta je jejich pohledu nejprůkaznější při startu OS, probouzení z hibernace , spouštění APL, vlivu běžící antivirové kontroly atd. A právě to jsou situace, kdy rozdíl výkonu SSD (sekvenční/náhodný) proti HDD pomůže nejvíce. Dalším vedlejším přínosem je výměny HDD, který již má patrně z hlediska spolehlivosti to nejlepší za sebou, případné prodloužení výdrže či snížení hlučnosti. Zatím každý, kdo v mém okolí toto provedl toho nelitoval.

            • Jo, to je pravda, doba AV skenování je další věc, kde se to projeví. Jinak hlučnost má to menší HDD v pořádku, to prakticky není slyšet.

          • Zcela souhlasím. Když jsem kupoval upgrade pracovního PCčka, tak tam šel dokonce notebookový HDD (5400ot/min. – hlavně kvůli hluku), ale paměti 16GB. Při práci je otevřené IDE, prohližeč, ssh a na disk si to ani nehrábne. Je to desktop, takže se suspenduje a po zmáčknutí klávesy můžu během zlomku vteřiny začít pracovat.
            Ten pocit “opotřebování” SSD mám taky. Kór, když jsem před pár lety zažil několik jejich náhlých smrtí (třeba u 120GB OCZ). Od té doby raději přikoupím RAM a disk nechám točící.

          • Mám konkrétní příklad, nedávno jsem dával SSD do notebooku známému.
            Má ho asi dva a půl roku, i5-6300U, 8GB, ale jen 500GB HDD tam byl. Má to jen na kancelařinu, prohlížeč, atd, absolutně žádné na výkon náročné použití, takže by člověk řekl, že mu tu musí stačit. Ale přišlo mu to pomalé a zhoršující se, před půlrokem přeinstaloval OS a moc to nepomohlo.
            Koukal jsem se na to a probuzení z hibernace skoro 2min, pak ještě dalších několik min totálně pomalý provoz, otevření dokumentu za dlouhou dobu, katastrofa.
            A stačilo sledovat správce úloh, CPU na 10-30% použití, RAM 4 z 8GB plné, disk neustále na 100% využití, antivirák, systém, nějaké programy co se aktualizují a kdoví co ještě to pořád žraly. Říkal, že když to obecně sleduje, tak disk je prostě každou chvíli využitý na 100% a ani hned po čisté instalaci to nebylo výrazně lepší.

            Tak jsem mu tam hodil klasický 500GB Samsung 860 EVO, teď trvá probuzení z hibernace asi 15s, po té počítač okamžitě jede plynule, disk prakticky nikdy není zaneprázdněný, ani když antivirák skenuje, nebo se něco aktualizuje, otevírání souborů a spouštění programů (větší excely, pdfka, apod.) je několikrát rychlejší, potřeba restartovat často systém zmizela, nemůže si to vynachválit.

            Jako je mi jasné, že to může být případ od případu, ale že SSD nezrychlí počítač je hodně odvážné tvrzení. Určitě nemusí zrychlit vždy, ale vím i o dalších případech, kdy to někomu výrazně pomohlo na běžné používání.
            Já sám nemám zařizení s OS na HDD někdy od let 2012/13.

            Co se týče opotřebení z přepisů – vážně podle všech testů to pro běžné uživatele netřeba řešit. Mimochodem mi za život odešlo více HDD a zatím žádné SDD, každopádně všechno se používáním opotřebuje a má přirozeně nějakou poruchovost.

            • Jo, však říkám, že jinýmu člověku bych taky SSD doporučil/vnutil. Zvlášť když vedle něj nesedím a nevím, jak to používá, jak se mu to chová. Protože pravděpodobně se dostane do situací, kterým se já vyhnu. Lajznout si to a jet na HDD si dovolím už jenom u sebe.

              Ty přepisy jsou holt asi psychologická záležitost. Já vím, že to neodejde a stokrát si to můžu říkat, ale stejně mě pořád štve ta představa, že se to opotřebovává. Takže by mě to pořád postrkovalo k tomu se nějak přizpůsobovat při používání, a to je opruz. Kdybch se snažil nějak ovládat a používat to jako normálně, tak to je zase :efort: a otrava navíc. Takže se s tím budu konfrontovat, až když to bude nutný, dřív ne.

      • Ona to je spíše otázka mentální připravenosti. 😉
        Pokud jsi kliďas/splachovací/melancholik/apod., tak věřím, že sis to nastavil tak, že tě to neomezuje. Znám spoustu takových lidí, kteří spustí PC a jdou si udělat mezitím kafe, prostě s “pomalostí” počítače počítají a jsou v klidu.

        Sám jsem si všiml (jak se neustále rýpu v cizích počítačích), že samotný počítač vyjadřuje celkem věrně naturel svého majitele, podobně jako je to třeba u aut. Takže lze najít počítače vyšperkované až do stylu kolotočářského (tuzing), počítače typu “neřeším” nebo drahé snobíkovské mašinky, které jsou špatné jen tím, že už nejsou posledním výkřikem. Já sám se řadím asi do kategorie “workhorse”, takže PC sice dostane to nejlepší, co je v daný okamžik racionálně k dispozici, ale pak slouží při dobré průběžné údržbě několik let až do roztrhání těla.

        BTW, docela mě pobavily některé výkřiky výše, docela dost vypovídají o jejich autorech.

      • Honzo, prosím, kupte si alespoň to SSD. Jinak vás fakt nikdo už nikdy nebude brát jako HW odborníka 😉 Klidně mi pošlete fakturu a já Vás zasponzoruju. Pak mi tady za to pustíte malej banner, donated by dragonie, ať maj červený kluci radost 😉 P. S. Článek o socka HW (sorry, ale ubufetěná ručně navrtaná case je fakt masakr) a Tynyt je v komentářích jak utrženej ze řetězu. Ještě chybí sekundant “4GB GPU na hry” Tombo a “nechci/nekoupím” Redmarx a red socka fans jsou komplet…

          • Hele za to SSD bych se i přimlouval 😀 Popravdě už ho mám radši všude 🙂 Na NTB kde je ještě magnetický disk s 5400 otáčkami doslova rostu 😀 Naštěstí už je jen servisuji a osobně mám všude SSD.

            • Ty notebookový disky jsou asi o dost horší.

              Když porovnám svůj desktop s jedním core duo notebookem, kterej má mobilní 5400 rpm disk a 6 GB RAM, tak já to mám úplně v pohodě a ten notes je na tom hodně často strašně špatně (chrousty-chroust a desítky sekund skoro nepoužitelný, taková ta nepoužitelnost po náběhu Windows, línej start Firefoxu). Myslím, že tam hapruje Trusteer Rapport, kterej u mě tak katatrofální dopad nemá, ale nebude to jedinej problém. Zkoušel jsem ten disk projet crystalmarkem, jestli tam nebude vidět nějaký velký zpomalení, ale myslím, že tam nic podezřelýho vidět nebylo. Asi je to holt výrazně pomalejší křáp a je to znásobený horším CPU, horším čipsetem, horším iGPU a tak…

      • i ten nejlevnější SSD Kingston za 700 je úplně jinde než nejlepší mechanický disk. Sám jsem roky používal cca od roku 13 pořád slušný Seagate 3TB kdy na začátku disku byl 150GB oddíl a pravidelně defragmentovaný. A to je pořád ještě ta slušná třída. Doma měla mamina starý WD 160GB, neskutečný hoblík a na cokoli lepším jak XP šíleně pomalý a to jsem vyházel hyberfil i swap. Teď tam je X3 3,4Ghz, 6GB RAM a zmíněný 120GB Kingston a je to úplně jiná liga, nejvíc ta odezva. Neříkám že se na klasickém nedá fungovat, ale je to jako mít v autě omezovač na 50km/h.

    • Zrovna včera jsem mě v rukách nějaké postarší PC s nějakým C2D E4400 a 2GB RAM. Majitel to chtěl “jen komplet vyčistit a upgradovat na W10 ze Sedmiček.” Disk byla 160GB nádhera, takže jsem zvolil upgrade čistou přeinstalací. Instalace trvala několik hodin, ale nakonec se ukázalo, že tenhle “pravěk” stačí i na základní prohlížení internetu. Sice to není žádná štika, ale použitelné to je. Nenáročný uživatel byl naprosto spokojen.

      Jinak já sám mám PC z roku 2011, a jediné, co jsem průběžně upgradoval, byly SSDčka, větší HDD na zálohy, grafika a RAM (z 8 na 16GB). Sice mi zatím ještě jakžtakž vyhovuje, ale už čekám na nové “Řízky.” Asi jsem taky lakomec, jako Honza 😉, takže více než 40 za základ nedám a očekávám, že mi zase těch cca 7-8 let vydrží.

  4. Už teď trošku více chápu ty preference budget friendly značek (značky). Ono prostě z pricipu asi nejde mít rád prémiové/drahé značky, když někde uvnitř jsem zapřísáhlá dřžgrešle (bez urážky), co bufetí case u popelnic (a takovejch podobnejch je tady daleko více, p.s. zdravím red ultras). Já tohle šetření za každou cenu nikdy nechápal, ale v poho, každý jsme jiný. Raději si prostě koupím to, co mi přináší radost/užitek, než abych celý život počítal drobné v peněžence, a díky tomu tak mohl být jednou nejbohatší na hřbitově…

    • Možná jsi to jen nikdy nepochopil, možná jsi jen moc mladý a nezkušený.
      Pro tebe je počítač vrchol života, tvé hobby, takže si s ním hraješ. Nic proti tomu, taky jsem byl takový. Dneska mám i jiné priority a na hraní s počítačem už nemám tolik času a abych pravdu řekl, tak ani chuť, i když mě to pořád baví. A rozhodně to není o “počítání drobných,” ale o tom, že než abych si každý měsíc koupil nové herní PC, tak ty volné prachy raději investuju. Já (a myslím, že i většina normálních lidí) nepotřebuju mít co každou chvíli nové PC nebo nové auto, nepotřebuju spotřebovávat za každou cenu, jen abych některým postiženým dokázal, že jsem hoden být členem exkluzivního klubu socka-haterů. Je to prostě otázka stavu mysli a kvality života. Dá se říct, že takové nešťastníky víceméně lituju.

      • Mám malé dítě, rodina je moje priorita. Nepiju, nefetuju, makal jsem a makám, aby si rodina slušně žila a to se mi daří. Žijeme ve vlastním, bez dluhů, jako investici jsem koupil byt, který pronajímám a nic mě tak nestojí. PC a zejména PC hraní je pro mě vyčištění hlavy a už 20 let i jeden z mnoha koníčků. Ne, opravdu nechápu, že někdo v životě řeší tisícikoruny (které pak stejně nechá někde za chlast nebo cigára) a raději bude celý život počítat, kde ušetřit pár korun, než aby si užival života (který nikdo neví, jak bude dlouhý) a dělal si radost. A není to jen o PC. Jedu na dovolenou, jdu na večeři s rodinou atd. a nikdy neřeším peníze – kupuju si/dělám cokoliv, co hlavně udělá mně nebo rodině radost. Carpe diem. Takže jestli jsem kvůli tomu mladý a nezkušený, neva, lepší než být nějaká stará zkušená držgrešle, co má zlaťáčky na prvním místě. Sorry, prostě nemám rád lidi, co jsou pro ně v životě peníze alfa omega bytí a smysl života. Btw. už ze samotného pricipu jejich uvažování mě právě tihle lidé v životě nejčastěji podrazili.

            • Já to právě umím, proto jsem taky napsal to, co jsem napsal.

              1. Nikde jsem nenapsal, že jsem držgršle (a pokud umíš číst mezi řádky, jistě jsi to taky pochopil)

              2. Vyjádřil jsem se k tvým několika “sockologickým” příspěvkům, které jsi tu v nedávné době měl. Tvé kecy o tom, jak to děláš pro svou radost, moc neberu. A to s ohledem právě na to, jak ses pohrdlivě vyjadřoval o lidech, kteří zrovna nemají to (podle tebe nejlepší) HW vybavení.

              3. Ze lží tě usvědčuje tvůj vtipný pozdrav “red ultras”

              4. Nemám problém do PC nasypat peníze (a taky to čas od času dělám), ale jednoduše nepotřebuju vlastnit top-top-top modely a značky. Kupuju to, co mi stačí, nebo to, co potřebuju. Takže další CPU bude minimálně dvanáctijádro a RAM nejspíš 32GB, ale grafiku si nejspíše nechám, protože výkonově mi na hraní stačí, a pro ostatní pracovní účely (zatím) rovněž. Až tohle jednou pochopíš, že to není žádný projev držgrešle, ale efektivní vynakládání peněz, tak teprve pak se konečně budeme moci bavit jako rovný s rovným.

              P.S.: apropos: recyklované bedny nemusí být vůbec špatná volba. Zejména ty z tlustých plechů málokdy drnčí a hlavně toho hodně vydrží, ne jak ty dnešní svítící kousky z “papíru.”

            • Nad tím sockařením jsem se tu už mnohokrát pozastavil… a pořad si stojím za tím, že to je známka ubohosti… Ne každý musí mít nutně top grafiky a pod… Taky to beru jako zbytečně vyhozené rachy… Speciálně když na hraní třeba nemám ani čas… A finance se dají vynaložit i jinak… Pokud je to jen na hraní a PC si na sebe nevydělává… Takže souhlasím že že stačí to co stačí na danou činnost. Možná profi hráči potřebují top… ale pochybuji že tady je někdo progi hráč a živí se hraním. Osobně znám jen jednoho člověka…
              Já mám třeba jako zálibu 3D tisk… a nebo si koupím nářadí do dílny. Nebo kolo a něco na kolo a pod… Je lepší jezdit po horách když už je čas než sedět za PC a pařit… Ne že bych si rád nezahrál ale není čas…

            • “a pořad si stojím za tím, že to je známka ubohosti”
              .. presne tak. Ne jen ubohosti, ale takoveho toho spravneho malomestactvi. Zajimave, ze se to projevuje vetsinou u jedincu, kterym nebylo nadeleno nekde jinde 😉

              A jinak socka je velmi relativni pojem..treba takovy Dragonie, Maudit by mohli byt klidne za socku v mnoha jinych pripadech..ale tak daleko ty jejich omezene obzory nesahaji 🙂

        • Nedá se dávat rovnítko držgrešle = podrazák. Na sobě pozoruji, že z ušetřené 100Kč při nákupu, kde zbytečně nepřeplácím, mám radost a zároveň v restauraci nemám problém utratit řádově víc.

          • proč zbytečně vyhazovat to je fakt,ale zase “popelařit” to je extrém, protože často to začíná menším ušetřením, pak je větší a končíto bohužel často probíráním hromádek u kontíků “zda by se něco nehodilo”.

            • Jednak “zda by se něco nehodilo”, ale ještě “co kdyby tam někdo vyhodil nějaký poklad” jako PC s Voodoo 4/5 🙂 Takto jsem přišel k duální desce na Socket 370 s Pentium III-S 1,13GHz (vzácnější Tualatin s 512kB L2 cache). Bohužel jen s jedním CPU.

              Někdy je odpad opravdu odpad, ale co kdyby… 🙂

          • Netvrdím že držgrešle=podrazák, ale v životě mě prostě téměř vždy podrazili lidé právě kvůli penězům. Jednoduše proto, že někteří měli peníze v žebříčku hodnot na prvním místě, nebo prostě jen daleko výše, než přátelství, svědomí, upřímnost atd…. Osobními zkušenostmi jsem tedy došel k tomu, že držgrešle nemůžu ani cítit. Největší ironie je ta, že tyhle přehnaný šetřílci, kvůli snaze na všem ušetřit, úplně zapomenou žít a radost v životě jim pak dělá už jen to, že někde zase ušetřili. Peníze si tak pak samozřejmě ani nikdy neužijí a do hrobu si je rovněž nevezmnou. Takže nonsense…

            • Mam ty samy zkusenosti. Hlavne kdyby tyhle individua investovaly cas stravenej nad tim koumanim, jak co usetrit nebo osulit, do vzdelani a osobniho rozvoje, vydelaji ve finale vic, nez by usetrili, a jeste budou uzitecnejsi ostatnim.

            • I ze šetření se dá udělat “klad”. Nedávno jsem si koupil brzdové destičky na kolo z Aliexpressu za asi 30Kč včetně poštovného. Při delším sjezdu mi začaly dost vadnout brzdy a po zastavení se mi kouřilo z černého kotouče, což v naší skupině vyvolalo významné zaujetí, a po zmínce, že to jsou destičky za 30Kč z Číny, co by za ty peníze chtěli, se veselí ještě umocnilo. Pravda, tady to byl mírný hazard se zdravím, ale někdo musí ostatním říct “Tudy ne, přátelé, tudy cesta nevede…” 🙂

            • Ber to tak že z nadšení pro IT vyrostl a dnes to bere podobě jako dělník ve fabrice svojí mašinu, čistě pracovní nástroj…

        • Udělat si radost a tak dle je důležitý, ale myslím, že mě by zrovna nový železo už moc radost neudělalo. Když jsem naposled měnil to CPU (nebo zkoušel to i7-2600K), tak jsem měl asi den takovou náladu “jé, nová věc, to se musí vzykoušet”. Jenže pak jsem na tom dělal úplně ty samý blbosti (internet, práce, kouknu na zprávy, něco si pustím) a jelo to v nich úplně stejně jako předtím. Tehdy jsem si uvědomil, že aby to “udělalo radost” nebo měl člověk pocit uspokojení, tak by s tím musel dělat něco jinýho – třba kdyby najednou mohl hrát ty hry, který předtím nemohl (ba hry už nemám čas/náladu…). Jinak se člověk nadchne že super, bude něco novýho, ale pak je z toho spíš otrávenej, že to vlastně nový není.

          Dneska mi udělají radost právě že úplně jiný věci, než (moje) PC/mobil/etc. No pro jistotu jenom dodám, že nechlastám, nekouřím a nefetuju, když to mám držgrešlům bylo podsouváno 🙂

          Jinak ten článek byl napsanej už na konci roku a od tý doby už se staly nějaký změny, kde mi to naopak radost udělalo. Zjistil jsem, že jedna věc mě teda ve skutečnosti zdržovala (ale nebylo to to SSD). Vyměnil jsem tu bezdrátovku za enkovou (router víc neumí) a docela se mi zrychlilo načítání stránek, což je na naší práci dost bonus. Efekt asi větší než kdybych měl perfektní odezvu atd. s tím SSD. Takže tam si docela nadávám, že jsem byl línej ten starej USB krám řešit. mezitím se totiž připojení od poskytovatele dost zrychlilo, aniž bych o tom věděl, a ta síťovka, která před lety v pohodě stačila, najednou zbytečně brzdila. Škoda že jsem na to nepřišel dřív.

        • Ad to “podrazáctví”… Podrazit kvůli penězům tě může i někdo, kdo jich má dost. A vůbec si nemyslím, že by to riziko u takových lidí klesalo, zbohatnutí charakter imho nevytvoří tam, kde chyběl. Nebo nezaručí, že děti budou dobře vychovaný kdežto ty z chudších poměrů špatně.

          Obecně, “řešit peníze je hloupost” funguje až od určitý životní úrovně. Myslím, že určitě ne všichni, co tu sme, vyděláváme zase tolik, abychom mohli utrácet jak je libo a nic neřešit. Spousta lidí si musí na výdaje dávat pozor, a myslím, že ani nemusí mít příjem podprůměrnej. Stačí, když potřebujou zaplatit byt/dům, ty děti a tak dál. A že by všichni takový lidi byli kvůli tomu zpustlí a nebo dokonce zlí, to se mi fakt nechce věřit. Je dost rozdíl mezi tím, škudlit když nemusím, a když musím. A spousta lidí je určitě v tý druhý skupině, kde si ten “free” život holt dovolit nemůžou. Když jim pak ti lidi “za vodou” nad tím ohrnujou nos a dávají hraběcí rady… no dalo by se to nazvat různě.

    • No kdy už mě chcete psychoanalyzovat, tak to bude spíš tím, že já mám vždycky tendence fandit tomu menšímu. Takže když letěly třeba SSD Samsung a vyloženě se na ně přísahalo, tak jsem vyhlížel, jestli se nepodaří to trochu dohnat těm ostatním výrobcům NAND (naštěstí to vypadá že třeba WD a Toshibácká 3D NAND už se celkem chytili).
      MS jsem třeba eventuálně vzal na milost místo takovýho toho “Gates zlo” “Microshit” “M$ tax” v kterým na přelomu tisíciletí asi většina puberťáků vyrostla, ale tam to není o velikosti firmy, ale o velikosti mindshare… Windows mi přijde že většina lidí bere jako děsnej krám (zatímco apple má spoustu fandů/obdivovatelů a open source má taky takový automatický pusový body), přitom mě přijdou docela dobrý, myslím, že je lidi podceňujou.

      No a tak dál, ten největší/nejprofláklejší mě vždycky trošku odpuzuje. Kromě toho není AMD čistě levná záležitost. Ryzen 2700X taky nestojí úplně málo, nebo Threadrippery. A levný produkty má i Intel (Pentia, desky například mini-ITX na úsporná PC jsou pro Intel levnější než pro AMD.)

      • taky mám tendence se zastat slabšího. Hlavně když se někdo naváží neprávem (připadně když je někdo neprávem křivě a úmyslně napadán) .To platí všeobecně ne jen v oblasti ICT ale i v běžném životě. ( např. mi vadí jak tady jistá individua neprávem napadají Jana O. )

  5. Ten PC není tak až špatný. CO bych sám za sebe vyměnil a zainvestoval je:
    1)zdroj
    2) SATA SSD (ideálně 500 GB, protože jsou i vlemi levné a kapacita je dostatečná)
    3) RAM – přidat RAM zde také nebude potíž

    Jeden z mých PCček je postaven na A6-5600K, tedy APU Trinity. Windows 7, 4 GB RAM 1866 MHz a funguje stále dobře. I ta iGPU je stále použitelná třeba na Starcraft II.
    Ten nejsilnější PC, který mám doma (celkem 4 komplet stoláky) jsem upgradoval před rokem a něco z i6-6700K na Ryzen 7 1800X. Víceméně v těch málo hrách co hraju je to na FPS stejné +- jednotka FPS (Ryzen má většinou více). Skok vidím u převodu videí, tam Ryzen drtí i7čku. Ale jak často dělám s encodingem je mizivé 🙂 Subjektivně jsem si výkonově nepomohl 🙂 Obojí- starý i nový jsou rychlé PC

  6. Nic proti starším (i mě se tohle slovo o procesoru z roku 2013 zdá šílený, kord s přihlédnutím na kancelářskou práci) komponentám, ať si každý dělá na čem chce. V práci měníme techniku po cca 6 letech a upřímně mi přijde padlý na hlavu měnit i5 3xxx za nová Pentia, protože technika z roku 2012 je už prý na hranici životnosti..ale holt velká firma si žádá unifikovanou na 100% provozuschopnou techniku a ta Pentia jsou více než dostačující. V článku mě dostala věc úplně jiná. Taky málokdy vyhazuju věci, co fungují, když něco opravdu nechci, tak to prodám. Je hodně lidí, co to koupí a používá spokojeně dál. Dostala mě ale ta lenost a utracený čas. Ne kvůli SSD, které by denně uspořilo 5-15 minut času (dle toho, co autor píše, že na PC dělá). Kvůli tomu všemu bastlování z odpadu. Místo investice do nějakýho normálního casu, uspořádání uvnitř, koupení jednoho pořádnýho disku na data, tak utratit čas přeskládáním PC do casu za 400 od popelnice (ok, i to bych nějak pochopil), co mu nefungují porty (ok, autor asi k PC nic nepřipojuje) a nemá záslepky a ani normální bočnici – to už nechápu. Pak řešit, že disk při zapisování dělá vadný sektory – už jen vykoumat tohle a udělat řešení popsané v článku stálo čas, jakou ten disk nemá hodnotu. A další. Jak tu někteří píší, že vyspěli k tomu, že za PC neutrácejí peníze a čas, tak to je přesně opak tohoto stroje. Ten stál hromadu času a přemýšlení nad tím, aby to nějak fungovalo dál, na to, co je potřeba. Před 2 lety jsem měnil PC – vesměs stačilo na vše, ale disk byl z roku 2008, zdroj 2006, deska 2011, RAM 2012. Ostatní byly novější věci. CPU FX8350 kupovaný 2014, grafika GTX 770 koupená někdy v průběhu 2015 přes bazar. PC používám na hry, střih videa a úpravu fotek, kancelářskou práci beru jako doplňky a samozřejmost. Prodal jsem ho, protože už jsem řešil grafiku (původní byla ATi HD 5770 a odešla) disk šíleně chroustal a občas zlobily paměti při vytížení na 100%. Mohl jsem vyměnit RAMku, disk a jet dál. Ale za chvíli bych (třeba ne, ale chtěl jsem tomu předejít) řešil jiný problém. Na to nemám čas. Koupil jsem novou desku, zánovní Core i5 6600K, zánovní paměti, zánovní kartu, nový disk, zdroj a case + větráky. Složil, dal jem do toho 35 tisíc, ale vím, že to nebudu muset dalších 5 let (minimálně) řešit. A pak prohodím jen grafiku, ostatní bude pořád stačit, pokud se nestane něco zásadního na poli procesorů. Maximálně to jednou za rok vysaju od prachu. A vše jede spolehlivě, tiše a bezúdržbově. Na SSD mám pouze systém a hry, všechna data na NASU, HDD v PC má lokální zálohu fotek, videí a důležitých věcí. NAS má vytvořený index, stejně tak lokální disk má index a náhledy, takže nic netrvá a zrychlení je znatelné. A času mě to stálo minimum. Nafotit PC, sepsat inzerát a dát na net cca 20-30 minut, kupující si PC vyzvedl u mě, takže dalších 10 minut. A nákup nového PC a sestavení jedno odpoledne. Ale uštřené nervy a čas na následující roky.

    • Budeš se divit, ale takových lidí, kteří neřeší, že mají vadný disk nebo desku je hodně. Ale opět: je rozdíl, když to bude redaktor Cnews, který má nejspíše jednak zálohy a druhak vše v cloudu/na serveru v redakčním systému, NEBO jde o živnostníka, který tam má nezálohované účto. A neřeší to proto, že nemá čas, nebo tomu vůbec nerozumí. Ale v okamžiku, kdy taková mašinka dodejchá, je z toho okamžitě velký problém.

      Jestli jsem se něco za těch cca 35 let s počítači naučil, tak to, že nejdůležitější, ale taky nejporuchovější, komponenta počítače je uživatel. 😀 A uživatelé jsou různí, každý mluví a funguje trochu jinak. Takže se vyplatí trocha pokory a hodně respektu k tomu, jak každý z nich ten počítač používá. Existují varianty od “dečkových” (uživatel počítač přikrývá, oprašuje apod.) až po “pěstní” (za jakoukoli chybu následuje rána pěstí do počítače, případně dobře mířený kop). Další rozdělení by šlo na od “fotografů” (ti co dělají vše podle fotografické paměti a jsou nervozní, když ikona změní barvu, umístění a nebo se objeví nové okýnko) až po “haluzáře,” kteří zásadně nečtou žádná systémová hlášení.

    • No to vrtání skříně trvalo docela dlouho (plus půlhoďka mytí), ale zase to byla celkem legrace. něco jsem si vyzkoušel, to byh nebral jako zmarněný čas, to bylo prrostě hobby šťourání. Jinak už tam fakt právě čas neinvestuju, takže třeba na opravu portů jsem se vykašlal, protože to by se dělalo hůř – porty mám cekem přístpné zezadu nebo používám prodlužku. Prostě DIY.

      Ten vadnej disk je extrém, no… ale tam to byla jiná věc. To jsem tehdy zachraňoval externí HDD (ne moje), který chcíplo a bohužel na něm někdo měl důležitý věci. Už je to hodně dávno (2013-2014), ale s tím jsem teda strávil moře času, který bych chtěl zpátky. Ale tam to holt bylo o tom, že jsem chtěl pomoct no. Bylo to pravda i dost poučný, což v mojí pozici má význam. Ale právě jak jsem s tím laboroval jak blázen a pořád další a další problémy, tak mě pak v té situaci, kdy jsem rychle pozdě večer potřeboval 1TB disk a ten vadnej měl stejnej počet sektorů, no holt jsem to udělal z únavy. Ono ddrescue se umí vyrovnat s tím, když se během backupu objeví bad sectory na cílovém disku, asi se to lidem děje.

      A jak tam píšu, že jsem na něj pak uložil data, tak to jsou blbosti typu “co kdybych tohle ještě někdy chtěl, radši to ještě nebudu mazat”, ne něco co by fakt chybělo. To bych zase takhle neriskoval. (Ale jako historka na pobavení je to dorbý.)

      • Sice později, ale… v tomhle rozumím. Ono 1TB disk je pořád tisícovka a když ještě nějak funguje, tak proč to nevyužít. Sice bych asi nezachraňoval data na disk, který se blíží smrti s rostoucími zápisy, ale mám tu jinej, WD RE3, kterému rostl počet podezřelých sektorů a asi i nějaké Bčka. Ten jsem ihned vyzálohoval na vše dostupné, FW disku přesunul špatně čitelné data na zdravou oblast, takže to šlo celkem rychle a ten disk jsem po záloze uschoval. Důvod je podobný, pokud se mi něco hodně po…dělá, tak mohu zkusit přečíst tento disk (jakože snad fungovat bude). Když to vyhodím, zbavím se pouze půlkilového těžítka a nedostanu za to nic, takhle tu mám sice půlkilové těžítko, ale jsou na něm data, které mohou potencionálně pomoci.

        Popelnicové PC… tohle jsem měl kdysi taky, sice to popelnicové úplně nebylo, ale řekněme, že jsem to složil z “odpadu”. Deska byla z lokálního krámu, kde to chtěl borec na výstavku za okno, údajně mrtvé. No, mrtvé to nebylo, ale musel jsem tomu vypilovat novej chladič chipsetu (nF4 byl fakt nešťastnej a o tom jsme si nedávno povídali na konkurenčním webuú, GK byla nová, CPU z bazaru, paměti nové, disk byl kdysi nový, case taky, zdroj z nějakého vykuchaného stroje a tak… zkrátka co dům/bazar dal. A pořád jsem měl mašinu, co v té době byla daleko nad průměrem.

        A ty dva magnetické disky, kdysi jsem měl čistě jeden na systém i data, to byl fakt mordor, pak jsem byl na ntb, tam jsem do dvou let přešel na SSD (2011) a od té doby je nasazuju všude, nicméně desktop byl pořád pozadu a když mi tu zbyl jeden rychlý disk, tak jsem ho přidal. Ve stroji pak byli dva rychlé 3,5″ disky a už to najednou nebyl takovej mordor, bylo to dobře použitelné. K SSD to má ještě daleko, ale odezva se dost zlepšila, “zamyšlenost” počítače zredukovala a účel to splnilo. Dnes mám naprosto všude menší ci větší SSD disky, syndrom přepisů ve mě trochu tiká, ale ne takto agresivně. Tzn. nesnažím se na ten disk neustále tlačit nějaké data a přemýšlím nad mazáním (a to i u flashek), ale nemám problém třeba na ten disk přesunou 3GB dat a pak je přetáhnout jinam, vzhledem k tomu že disk je třeba 400GB a těch přepisů vydrží víc jak 1000. Takže po více jak 100 “podobných přesunech” se jednou přepíše, hrozné no :D. Ale rozumím přesně tomuto, byť já jsem nedospěl do stádia takové “lenosti” a největší “DoDo” za poslední roky byla špejle od nanuku, která podepírala GK jež se dle mého elektrotechnické deformace příliš ohýbala svoji vahou. Druhá DoDo prasárna byl pidi mSata disk v mSata>2,5″ PATA redukce a otvory v té redukci odpovídali delší variantě, takže izolepaMOD a frčelo to, byl to upgrade mobilního PIII, které si tu držím kvůli specifickému HW a OS.

        V podstatě máš asi neblíž rozumnému rozhodnutí ve smyslu, proč kupovat něco jen pro ten pocit, že je to nové, když mi to staré/současné bude sloužit stejně/podobně. Nedávno jsem vyaukroval osciloskop, který je skoro 20 let starý, proti modernímu ač levnému digitálu z číny má menší paměť, ale netrpí jinými neduhy (chyby ve FW, polovička fs při použití obou kanálů) a je navíc od “velké značky”. Nemyslím si, že by to bylo znamení sockovitosti, neb jsou i tací, co si koupí třeba staré BMko od tesly, které dle mého není ani moc levné, rozhodně ne skladné a v dnešní době už obtížně použitelného. Takový člověk dle mého ani tak není socka (levné to úplně není) ale není to ani rozumné (zobrazím si na tom opravdu velmi málo informace), nemluvě o celkem vysoké poruchovosti a obtížně sehnatelných tunelových diodách. A to tvůj případ rozhodně není 🙂

  7. Podla mojich skusenosti na take ucely staci Core 2 Duo, 8GB RAM, SSD disk a 64b. Win 7. Bratovi som kedysi urobil taky pocitac na internet, pozeranie filmov a jednoduche upravy fotiek. Uplne mu to postacuje. Ja sa doteraz hram na PC s Athlon II X 3 v biose prerobeny na Phenom II X4, 8GB RAM, SSD a Radeon 5850 a na stare hry to postacuje. Nove PC kupim az s prichodom Navi.

  8. Z nějakého důvodu jsem přeskočil v úvodu autora a celou dobu četby mi to nějak tak sedělo k p.Urbanovi a ani nevím proč.

    Každopádně zajímavé. Já jsem částečně v kategorii zpátečníků, ale přece jen jsme na tom lépe než p. Olšan mám 4.generaci i7 a GTX980, jediné, kde jsem skočil prakticky ihned jsou SSD disky.
    Já jsem zase případ člověka co kupuje HW skoro zásadně z druhé ruky, kromě disků a zdroje (další úchylka si koupit zdroj za 3k do sestavy, kde má podobnou hodnotu grafika v té době 1050ti).

    Vždycky čtu o nových grafikách a CPU, říkám si jak je to fajn, počkám na nějakou akci, dám do košíku a pak si řeknu: “K čemu to?”. Když koupím grafiku, bude jí brzdit procesor, když koupím procesor musím vyměnit, mobo i RAMky.
    Ve finále se dostanu ke hrání tak 5-6h týdně a na tohle je moje sestava více než dostačující, ale sběr komponent u popelnic mě pobavil.

  9. Ale jo, proč ne, potkávám občas i větší šrot.
    Sám bych to nedal – ať už výkonem nebo ergonomií, ale je mi jasné, že existuje mrtě lidí, kterým je to prostě buřt a jejich nárokům to stačí.
    Raději bych nahodil i Atom N5000 + SSD kombinaci, když už je to pomalé, tak ať to nic nežere a je to pasivní 😉

  10. Článek mne navnadil. Budu muset vlízt do kumbálu, vyhrabat a zase si jednou pustit pořádný pecko s PII Celeron/500MHz, 192MB RAM, GF400MX a Win98 nebo PIII/667MHz, 512MB RAM, ATI7500 a Win98. Příp. Sempron 3100, 1GB RAM, ATI X800GTO a WinXP. Ještě před třemi roky funkční…

    • Mě to taky pořád cuká vybalit toho Athlona XP nebo Celerona předtím, když jsem ta tom tehdy strávil tolik času. Možná ta nostalgie i přispívá k tomu, že mě baví držet tohle starý PC. Ale u nostalgie je problém, že člověk většinou chce něco jiného, než ten návrat pak dá. Takže za chvíli by mě to přestalo bavit, protože podruhé do stejný řeky nevstoupíš. Kromě toho taky ta doba stála za prd, protože všechny PC měly hrozně málo RAM.

      Když jsem v roce 2015 měl PC pořád v tý béžový krabici s nálepkou Athlon XP, tak to taky právě byla krásná nostalgie (to byla moje úplně první vlastní…). Asi i proto jsem to chtěl vyměnit za nějakou zase starou, takže ta z popelnice na to měla dvoje kouzlo. Já si chvíli normálně i říkal, že ten chladič vrátím/vyměním, abych mohl nechat ten historickej Eurocase.

      • Málo RAM jak kdo 😉 V dobách, kdy byl standard 1, 2 nebo 4 MB RAM, já míval 16 nebo třeba 24MB. Když byl standard 64, 128 nebo nedejbože 256MB, já míval 768MB (aby se vešlo cédé do ramdisku).
        Jinak já ne že bych to sbíral, ale prostě některý věci si nechávám. A občas si nadávám, proč jsem tohle tenkrát vyhodil, dnes by se to dalo slušně prodat sběratelům.
        Nostalgie je sviňa… 🙂
        Jo, kdyby si potřeboval zálohovat, mám ještě funkční ZIPku 😀

        • jáááj Amigy …. to byly časy 🙂 nosili jsme si ke kámošovi vlastní joysticky a pařili bombermana a Mortal Kombat 🙂
          Pamatuji i Atarka na kazeťák a nebo slovenské Didaktiky 😀 ( mám dojem že byly ze slovenska 😀 )

          • nj. Amigy nebo Didouše, to už byl porevoluční novověk. Nejvíce srandy bylo ještě před revolucí, kdy se různě pašovalo a následně se “kopčilo” ve svazarmovských klubech. Já byl v té pošmourné době docela slušně vybaven, měl jsem C64 s 5,25″ C-1541II (samozřejmě single-sided, takže jsem se stal odborníkem na vystřihování druhé díry pro zápis) a dokonce i tiskárnu, což už bylo docela o ústa, protože v té době si to soudruzi ještě hlídali a možnost, že jim budeš něco samizdatovat, se jim vůbec nelíbila. Ale tehdy jsem byl mladý a vůbec jsem nechápal, proč to celníci na hranicích tak řeší. Pochopil jsem to až později. (to je jen taková odbočka)

            Jinak právě to, že před revolucí to tu byla divočina, tak jsi mohl celkem dobře natrfit na raritky jako byly Amstrad -Schneider CPC, Sord M5, japonský MSX, Sharp MZ (toho měl kamarád) apod.

            • Je mi 40 takže spíš právě pamatuji Atarka, Didaktiky a velké sálové počítače co používaly velké maknetiské pásky 🙂 To jsem zažil jako dítě a nasartovalo to můj zájem o počítače. Ve škole jsme měli ještě Consuly se zelenou obrazovkou 😀 Mám dojem že první PC 286 jsem zažil v šesté třídě.
              Jo byly to zajímavé časy 🙂 CPU neměly krytí takže člověk mohl poničit čip při nasazování chladiče… taktovalo se za pomoci jumperů a když jsi to udělal špatně tak pápá PC 😀 Naštěstí jsem nikdy nic nezničil. Z těch časů dodnes pamatuji na nejúžasnější desku všech dob ABIT BX6 rev. 2 … Mezi prvními přišla s taktováním přes bios a vydržel jsem s ní od P2 233 až do P3@1300. Vystřídal jsem na ni mnoho procesorů. P4 jak přišlo stálo za prd a tak mě lidi poprvé přesvědčili zkusit AMD, které jsem měl do té doby za totální šunt.

            • Spektrum ZX81 nemám zrovna pod stolem, ale taky bych ho někde vyhrabal. Bylo propašováno z Rakouska… Schneidery i Sordy měli tenkrát tuším v Tuzexu. Ale nejvíc jsem se naučil na českém SAPI – http://www.sapi.cz, na kterým jsme tehdá v práci stavěli automatizovaná měřící pracoviště. První PC jsem očuchal taky v práci, ještě před listopadem. Klasický desktop 286 s odklopným víkem, značku už si nepamatuju, byl to nějaký taiwanec. Cena za komplet (PC, VGA monitor, klávesnice, myš, tiskárna) cca 300 tis. tehdejších Kč.

      • Jj nostalgie, jenže po zapnutí následuje rozčarování jak se něco tak pomalého a nestabilního mohlo používat. Stejně ty staré hry, co tehdy byl nářez tak dnes těžká nuda a rozpixelovaná grafika na kterou se nedá dívat.
        Největší nakopnutí byl v IT příchod dualcore a pak SSD. Vícejádra už takový přínos nemají, i těm XP se s Athlonem X2 hned lépe dýchalo. Ikdyž AXP 3200 byl dobrý, tohle byla pak úplně jiná liga.

        • Pomalé? V porovnání s dneškem ano. Nestabilní? Určitě ne. Tehdá jako dnes platilo a platí, že každý systém se dá s trochou péče udržovat ve stabilním chodu anebo taky zaprasit. A hry? Raději si zahraju staré hry, které baví. Což se o většině dnešní produkce říci nedá.

          • No Windows 98 nestabilní byly. Těžko říct, jestli třeba byla nestabilní i ta deska tehdy (Celeron 566, Soyo SY-6VBA133). Ale Windows 2000, Athlon XP 2200+, Radeon 9200SE (haha) jako grafika a deska Asus A7V600-X, tak to bylo vždycky kompletně stabilní, Athlon 64 potom/XP ani nepovídám.

            U těch 2000 teda byla jedna věc, co je u mě aspoň dokázala složit – když byl swap nastavený napevno a došla RAM, tak šly do BSOD, narozdíl od XP. Ale to je věc, která se dala ohlídat, tehdy aplikace nebyly tak rozlezlý jako dnes, že člověk nikdy neví, co najednou nesežer pár set mega nebo pár giga navíc.

            • Na téma Win95/98 bych řekl to, že tam velmi záleželo na HW konfiguraci, ale taky na tom, co v tom PC “rostlo” za SW. Osobně se pamatuju na jeden stroj, který vydržel běhat po celých 10 let u jedné sekretářky bez jediného zaváhání. Vtip byl v tom, že do toho PC nikdo nikdy nic nenainstaloval, vyjma office95 a Pegasus Mail. Ani web se tam neprohlížel, nejprve to byla pro uživatelku podivná moderna, pak zase PC nedostačoval jak výkonem, tak aplikacemi.

            • Tak ono jde o to vnímání, co je nestabilní. Spadne to jednou/vícekrát denně/týdně/…? Ani s 95/98 jsem neměl nějaké zásadní problémy, že by třeba denně padaly. Spíš jen tehdy, když se něco instalovalo, nějaký méně obvyklý nebo doprasený soft. Pokud jeden používal nějakou obvyklou sadu oblíbeného softu, tak 95/98 běhaly bez problémů.
              A tu sojovku 6VBA133 mám v jednom z těch “uklizených” pecek 😉 VIA Apollo 133 čipovka nebyla tak úplně špatná, jen měla nižší výkon než intelácká 440BX, kterou jsem tenkrát nejraději používal, a pak se nějak nesnášela s diskama tuším od Maxtoru.

            • Tady mám akorát takový svůj zážitek. Měl jsem “popelnicový” stroj s Pentiem 1 a později 200MHz WinChipem od IDT. Po nějaké změně HW jsem na ten stroj nemohl zaboha dostat W98, padalo to už při instalaci a jedinej OS, co se mi tam podařilo nahodit, byl WinME, který byl považován za fuj, ble, ee… podobně jako jehovista, který jsem nějakou dobu také používal (nasadil jsem ho v době W7).

              Jinak stabilita starších OS, zejména non-NT v případě windows, byla opravdu horší, protože nebyly takové ty vymoženosti, jako chráněná paměť, ochrana kernelu, izolace. Takže si přímo do paměti zapisovala zvukovka, síťovka, GK… všechno. S kernelem si taky povídalo na přímo kde co a když člověk začal používat nějaký sofistikovaný HW, který nebyl úplně běžný (TVtuner, Audigy, …), tak to občas vedlo k BSOD, vyjímečně i 2-3× denně (když se hodně tunerovalo nebo hrálo se zvukem). Tohle se pod WXP neděje, pokud nedojde k něčemu hodně nečekanému (třeba chybě HW – zvukovka v PCMCIA má studeňák pod BGA a občas se “nečekaně odpojila” = zátuh systému). Dneska pokud opravdu nedojde k nějaké fatální chybě, jako úmrtí HW, nečekané odpojení systémového disku, systém běží stabilně i měsíce bez resetu (tehdy nemyslitelné).

  11. Paráda. Nejlepší je jednoznačně myš.
    Vždycky, když mi umře nějaká stará komponenta, přepadne mě smutek. Jako když mi dítě zničilo klávesnici, ještě s DIN konektorem, připojenou redukcí do PS/2, nebo když mi nedávno umřela už druhá (a poslední) Microsoftí béžová myš. Z reliktů každodenně používám už jen pěkné repráky JUSTer SP-115, které jsou tak staré, že o nich nic neví ani Google. Bodejď by jo, když jsem je kupoval v roce 1996, zbývaly do jeho založení ještě celé dva roky.

  12. Můj člověk 🙂
    Já mám:
    CPU: AMD Athlon II X4 640, 3000 MHz, r.v. asi 2010
    GPU: GeForce GT 430 (jader 96)
    HDD: 2x Seagate 1 TB ST1000DM003 (28000 a 30000 hodin provozu)
    RAM: 2x 2x2GB Transcend 1333 MHz DDR3 (kupované obojí za 400 Kč a už tehdy jsem používal virtuálku vmware, takže se mi zdálo 8 GB jako minimum a stále stačí).
    Kupované před asi 8 lety. A funguje vše parádně. Jedu bez SSD a nezdá se mi, že by mě to nějak omezovalo na rychlosti, nečekám ani při startu ani při používání programů. Antivir nemám, i Defender mám odstraněný. Používám Windwos 10. I když přechod na SSD zvažuju, stále jsem jej ještě neprovedl a nemyslím si, že by byl nějak nevyhnutelný.

  13. Já mám pc kolem roku 2013:

    Zdroj: FPS Hexa he 500w – 2012
    Procesor: AMD FX 6300 @4,1 Ghz – 2013
    RAM: 8 GB ddr3 1600 – že já vůl taky nekoupil 2×8 při těch cenách tenkrát :DD
    GPU: AMD Radeon HD 6750 1 GB ddr5 – 2011
    HDD: 2×1 TB, 1×3 TB, 1x 250 GB
    SSD: Kingstone savage ssd 240 GB – koncem 2016
    Monitor: Benq T20IWA – 20″ – 2007

    A běhá to krásně, jasně nové AAA pařby nerozjedu, ale jinak na pc všechno běhá krásně bez problémů, ale myslím že letos upgradovat určitě nebudu. Možná za pár let kdo ví, snad zase moc nezdraží ram no 😀