Datové schránky se přiblíží e-mailům. Vláda je chce dostat blíž k lidem

20
Datové schránky
Datové schránky

Hlavním nástrojem českého eGovernmentu jsou od 1. července 2009 datové schránky. Šifrovaná obdoba e-mailu sloužící pro komunikaci firem, úřadu i běžných občanů prý státu za oněch deset let ušetřila jen na poštovném 13,8 miliardy korun. Zpráva je oproti dopisu až o 91 % levnější, do současnosti se odeslalo přes 600 milionů zpráv. Celková investice do systému činila 3,5 miliardy a dle vlády se vyplatila.

Datovku mají povinně úřady a firmy, zkrátka všechny právnické osoby. Pro běžné občany, tedy fyzické osoby, je pouze volitelná. Ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že z 6,6 milionu dospělých Čechů si schránku zřídila jen dvě procenta populace. To by vláda chtěla změnit a dostat službu blíže k lidem.

Datové schránky výrazně zjednodušují a urychlují komunikaci státu s občany i firmami. Banku v mobilu dnes obsluhuje 4,5 milionu Čechů a my chceme, aby podobný počet v budoucnu využíval i datové schránky,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček.

TIP: Největší banky v Česku chtějí společnou firmou rozhýbat digitalizaci státu

Nové datové schránky

Jedním ze způsobů, jak datovky zatraktivnit, je předělat uživatelské rozhraní, které už deset let nahání hrůzu všem jejím uživatelům. Během tohoto víkendu proběhne odstávka systému a v pondělí 21. ledna 2019 dostanou datovky nový design.

Více připomíná klasický e-mail, je v něm jasně vidět, kde jsou přijaté a odeslané zprávy i kde napsat zprávu novou. Při přihlašování už uživatelé nebudou muset opisovat Captchu. V průběhu roku by měla přibýt i aplikace pro přihlašování mobilem. Web mojedatovaschranka.cz bude navíc nově responzivní, takže se přizpůsobí mobilům, tabletům i počítačům. Datovky letos dostanou také další nové funkce, přesný seznam ale nemáme.

Srovnání staré a nové datovky

Registrace na dálku, ale až příští rok

Datovou schránku lze zřídit pouze na kontaktním místě Czech Point, které jsou budovány na obecních úřadech, poštách apod. Podle ministra Hamáčka by ale od příštího roku mohla fungovat i vzdálená registrace, bude však nejprve třeba upravit legislativu. Taková registrace každopádně bude vyžadovat eObčanku (eID) a Portál občana, což jsou další nepovinné systém elektronické státní správy. O tom, k čemu je a jak zřídit eObčanku, píšou kolegové na Finance.cz.

K čemu se může datové schránka hodit běžným občanům? Spoustu věcí mohou vyřídit z domova, nemusí chodit na úřady ani posílat doporučené dopisy. Odeslání datové zprávy úřadům mají navíc zdarma.

Datovkou lze:

  • získat výpis z trestního, obchodního nebo živnostenského rejstříku
  • zjistit bodový stav řidiče
  • informovat se o změnách v katastru nemovitostí
  • podat daňové přiznání a odeslat přehled pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu
  • žádat o rodičovský příspěvek
  • odeslat omluvenku dětem do školy
  • nechat si vystavit nové doklady

Portál občana bude jakousi elektronickou obdobou úřadu, datová schránka komunikačním nástrojem občana a eObčanka klíčem, kterým se každý k těmto službám dostane,“ řekl Hamáček.

Používáte datové schránky

Datové schránky se přiblíží e-mailům. Vláda je chce dostat blíž k lidem

Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 11 hlas/ů

20 KOMENTÁŘE

    • Nevím, jestli to platí u všech úřadů, ale někde ta povinnost určitě je. Zrovna nedávno jsem byl podávat přiznání k dani z nemovitosti a paní na úřadě mi řekla, že osobně v papírové podobě by za to byla pokuta (musel bych zaplatit 2000 Kč nebo kolik). Ale byla vstřícná, formulář se mnou prošla, vytiskla a já to jen doma předatloval do systému finančního úřadu.

      • Směr OVM (orgán veřejné moci neboli úřad) -> vlastník DS (zjednodušeně předpokládejme FO – fyzická osoba) platí vždy a bez výjimek. Samozřejmě mimo věcí, co přes DS z principu nelze přenést. Bohužel to zatím občas “nezafunguje” a např. ČSSZ má v oblibě posílat věci papírově. Běžně mi od nich něco chodí do DS, něco papírově. Záleží, který odbor to vyřizuje :-). Ale ty papírové bych nemusel přebrat a byl bych přesto z obliga.

        Opačný směr FO -> OVM neplatí, a to ani pro konkrétní OVM. Není to podle OVM, ale je určeno, které typy podání se musí podávat přes DS, pokud ji má někdo zřízenou. Proto Proto tedy ani neplatí to, co neustále papouškují média, že pro finančák je nutné vše posílat přes DS. Není to pravda, je spousta výjimek: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organy-financni-spravy/Seznam-podani-dle-74-odst-4-DR_2017-08-01.pdf
        Další rozšířený omyl je, že je nutné DS používat při podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ pro ČSSZ, to také není pravda a ze zákona to nakonec vypadlo.

    • Zajímavé je, že ač si soukrommá osoba může nechat Datovou schránku zřídit dobrovolně na základě žádosti, jejího zrušení docílí až svou smrtí (konkrétně tedy 3 roky po její smrti, či od data prohlášení za mrtvého).

      “Znepřístupnění datové schránky” je předpokládám asi jen zmatečné označení pro deaktivaci DS, stav neumožňující doručování a vyzvedávání zpráv.
      https://www.datoveschranky.info/obcan

      Místo omezování byrokracie budeme vymýšlet další systémy pro její údajný optimálnější výkon. DS nemají asi ve vetšíně Evropských států svůj ekvivalent, přesto je vetšina z nich hodnocena svými občany v této oblasti lépe.

      • Ekvivalent datových schránek má většina Evropských států. Nejdále ve využívání jsou jak už to bývá severské státy a Rakousko. Účelem DS je v první řadě právě zjednodušení byrokratické komunikace s úřady a úspora peněz – jen v ČR je ekonomický přínos spočítán v řádech miliard KČ. Výhodné je to logicky především pro podniky a živnostníky.

        • Pokud Vám přijde el. dokument, který bude muset v platné podobě uchovat 10 let jaké z toho budou pro Vás plynout náklady, ve srovnání s tím když jej obdržíte originál v listinné podobě?

          • Bude-li stačit v elektronické podobě (což by mělo), v podstatě žádné (kromě trochy “práce” a nákladů na vlastní archivaci – ideálně na svůj disk + 1-2x někam do privátního cloudu – pro tento rozsah stačí i ty zdarma. A tu listinu také je zapotřebí někam uložit, aby se našla). DS mají jednu bezplatnou funkčnost – zprávu z disku nechat (nejdříve po 24 hodinách) znova ověřit a tím jí prodloužit platnost.

  1. Raději bych do titulku dopsal “…se _vzhledem_ přiblíží…”. Pořád to jsou ty samé datové schránky se stejným systémem a logikou fungování, kde nelze jen tak napsat test, ale musí vždy přiložit dokument/soubor v jednom z několika podporovaných formátů. Ale také mají na rozdíl od e-mailu i výhody. Například není nutnost odesílané dokumenty opatřovat zaručeným el. podpisem (zjednodušeně řečeno).
    Co mě na DS nejvíc štve je to, že pokud chci zprávy jednoduše (za jednoduché uschovávání nepovažuji export) uchovávat dlouhodobě, tak potřebuji zakoupit datový trezor, který není zrovna levný.
    Já jsem se jim dlouho bránil, ale pak jsem si ji potřeboval zřídit (něco jsem pro ně vyvíjel a musel jsem si to osahat) a nakonec jsem spokojen a už bych bez ní nechtěl být. Je to výrazně pohodlnější. Včetně podání daňového přiznání nebo věcí pro sociálku.

    • To odesílání je matoucí a pro běžného uživatele nepochopitelné. Já sám jsem vlastně všechny formuláře dosud posílal z externích programů a webů, kde jsem se pak jen autentizoval datovkou a odeslal. Přímo z mojedatovaschranka.cz jsem neposlal nic.

      Trezor je drahý, to souhlasím. Chápu, že tam jsou jiné garance a služby než u freemailu, ale platit ročně 720 korun za uchování 100 zpráv je přehnané. Pokud je jeden z cílů minimalizovat papírování (tedy tisk a ukládání těch příchozích dokumentů, nějaká rozumná kapacita tam musí být po neomezenou dobu zdarma.

      • Chápal bych placený datový trezor pro zprávy zasílané mezi FO a PO nebo PO a PO. To je soukromá/firemní komunikace a tam je to OK (i když i tak ta cena …).
        Nechápu to ale mezi FO (možná i PO, ale tam už může být velký objem a firmy mají také stejně vlastní spisové služby) a OVM, z obou směrů. Tyto zprávy by měly být vyjmuty z limitu datového trezoru. To by byl myslím také dobrý argument pro zřízení DS, protože by Ti odpadla kompletně starost o archivaci papírů s úřední korespondencí.

  2. Lidi buďte uvědomělí a založte si datové schránky! Heslo dne je Více státu do každé domácnosti. A hlavně, když dvě procenta z 6.6 milionů dospělé populace ušetřilo státu skoro 14mld korun, tak až vás bude 100%,zachranite deficit státních rozpočtu téhle země a to je nejvíc 😂 Tvl to je zase blábol, kolik vám za tu propagandu eGov zaplatil?

    • Ta dvě procenta jsou fyzické osoby, které si datovku zřídily dobrovolně. Naprostá většina z těch 600 milionů zpráv ale odeslaly úřady nebo firmy.

      Žádná propaganda to není. Nikdo nikoho nenutí si datovku registrovat. Článek je o primárně tom, že: a) o víkendu bude výpadek, b) od pondělí dostanou datovky nový vzhled, c) chystají se nové funkce.

  3. Nějaký trezor zdarma mezi OVM a FO by určitě byl fajn. Co ale nechápu, že není je archiv hlaviček zpráv, kdy co došlo či odešlo. A konec konců, ať zprávy archivuje OVM ve “své” obdobě spisové služby. A ať klidně zpoplatní zaslání historické kopie dokumentu (když si jej neumím sám archivovat). Podstatné je vědět, že vůbec kdysi cosi došlo, popř. možnost se podívat, že jsem to či ono odeslal. Určitě by také bylo fajn mít možnost jako FO (i podnikající) omezit, které úkony přes DS jsou ve směru od FO k OVM povoleny.

  4. S rozhraním a funkcí rozhodně problém nemám. Prvním krokem pro masivní rozšíření není změna rozhraní, ale to, aby měl každý uživatel trvalou zálohu korespondence o velikosti alespoň půl až 3/4 GB. Když to umí v mnohonásobně větším objemu dat zprostředkovat i ta nejposlednější freemailová služba, nechápu, proč by tuto vlastnost nemohla mít datová schránka. Půl giga by většině lidí stačilo na celý život. Stávající stav, resp. měsíční poplatek v dnešní podobě soukromým osobám nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Pokud to státu ušetřilo skutečně tolik a chce to rozšířit mezi masy, tak ať začne tímto.