Národní technická knihovna vyměnila Windows za Fedoru, jež pohání 150 nových počítačů

Zatímco dřívější uživatelské stroje nabízely Windows, nové mašiny k životu probouzí linuxová distribuce Fedora. NTK tvrdí, že takto ušetří dvě třetiny nákladů na správu stanic.

15
Národní technická knihovna
Národní technická knihovna

Řada lidí si knihovny s počítači příliš nespojuje, což podle mě platí hlavně v menších městech a vesnicích. Moderní univerzitní a velké veřejné, specializované a jiné knihovny ale nabízí studovny vybavené informačními a komunikačními technologiemi. Jak to ale bývá, nejen hardware, ve výsledku hlavně software může veřejnou instituci přijít na balík peněz.

Otevřený software se proto nabízí jako logická volba, ačkoli v českých knihovnách je jeho nasazení do jisté míry tabu, které je postupně prolamováno. To ale opět hovořím o menších knihovnách, ty velké naopak táhnou kupředu trendy a vývoj. K takovým patří také Národní technická knihovna, která dne 9. července 2018 (až dne 31. 7.  formou tiskové zprávy) oznámila zajímavou věc, jak si všimli na komunitním portálu AbcLinuxu.

NTK vyměnila počítače umístěné v prostoru volného výběru ve třetím až šestém patře. Občasná obměna technicky sice překvapivá není, knihovna však zaujala tím, že si místo placeného operačního systému Windows tentokrát vybrala Linux. Konkrétně zvolila distribuci Fedora.

Fedora se snaží být přívětivá, ale zároveň nechce zdržovat od práce tucty efektů (ilustrační foto)
Fedora se snaží být přívětivá, ale zároveň nechce zdržovat od práce tucty efektů (ilustrační foto)

Tiskový mluvčí pro Cnews.cz uvedl: „V NTK jsme sami instalovali Fedoru 28 a centrální správa probíhá pomocí nástroje Ansible. Správu systému si NTK, jako ve většině případů, řeší interními prostředky.“ Knihovně by se tímto měly náklady na podporu systému snížit o zhruba dvě třetiny. Srovnání s novější verzí Windows nebo jiným systémem ale nemáme. Minimálně knihovna dále ušetřila peníze za nákup licence systému.

Hodnota nakoupených počítačů činí 3 993 000 Kč.

Cesta NTK za open source softwarem

Knihovna si tedy sama obstarala instalaci operačního systému na 150 nových počítačích, což poukazuje, že se na akci dobře připravila. S využitím Fedory se NTK zase přiblížila své vizi o tom, že software s otevřeným kódem by měl být v knihovnách maximálně využíván. (To aspoň tvrdí v oznámení, v oficiální vizi a misi tato položka chybí.) Už delší dobu používá mj. otevřený knihovní vyhledávač VuFind.

Je ale třeba druhým dechem podotknout, že NTK ale pod tímto vyhledávačem stále ještě provozuje zastaralý a proprietární integrovaný knihovní systém Aleph, zatímco v Česku bylo nedávno dosaženo počtu 135 knihoven, které přešly na open source knihovní systém Koha. Na uživatelských počítačích s Fedorou dle tiskové zprávy najdete spoustu open source aplikací včetně LibreOffice nebo Calibre. Prý nechybí ani nástroje pro vývoj nebo práci s grafikou.

Národní technická knihovna (původní foto: ŠJů, licence: CC BY-SA 3.0)
Národní technická knihovna (původní foto: ŠJů, licence: CC BY-SA 3.0)

NTK uvádí, že mezi českými veřejnými institucemi ve využívání open source softwaru vede. Tvrdí, že open source využívá „…u více než poloviny svých informačních systémů a u více než 90 % infrastrukturních systémů“. V rámci infrastruktury např. využívá Red Hat Enterprise Linux, časem do repertoáru zařadí PostgreSQL.

Jaké počítače v knihovně najdete?

Pro ty z vás, které zajímá spíše hardware, ještě uvedeme specifikace 150 nakoupených stojů. Jedná se o all-in-one zařízení Lenovo ThinkCentre M910z. Ty upoutají 23,8″ dotekovou obrazovkou. Uvnitř tikají procesory Intel Core i5-6500 na základní frekvenci 3,2 GHz, paměťové sloty jsou osazeny 8GB moduly DDR4 na frekvenci 2400 MHz, jako úložiště slouží 128GB NVMe SSD pro slot M.2. Jak je zřejmé z výše uvedeného, počítače byly dodány bez operačního systému. Vztahuje se na ně tříletá záruční lhůta.

Národní technická knihovna vyměnila Windows za Fedoru, jež pohání 150 nových počítačů

Ohodnoťte tento článek!
4.6 (91.33%) 30 hlas/ů

15 KOMENTÁŘE

      • Píšete to, ako keby ten Windows bol vyložene špatny os a naopak Linux spása operačných systémov. Mal som poslednú verziu na NTB asi rok. Letel okamžite, ako som si nato spravil čas. Ten blby Windows, predstavte si, robí svoji prácu lepšie a hkavne nemusím riešiť ovládače kade tade a pod.

        • Píšu to tak abych Pety trochu popíchl. Kdo ho zná, ví…

          Poslední verzi Linuxu na notebooku asi rok a prý letěl okamžitě? Hned co jsem si po roce našel čas… Něco mi tu nehraje 🙂 A byl to ten Linux 18.04 Bionic Beaver nebo ten Linux 19 Tara nebo ten Linux 29?

          Naopak, ovladače se ve Windows právě řešit musí.

          • Vy možno sedíte cely deň za počítačom a máte čas riešiť hlúposti. Ja potrebujem ten počítať používať. Takze áno, keď som si našiel čas a hlavne chuť sa s tým babrať, tak Linux letel. Ďakujem pekne, ale na tom trápnom windowse to beží lepšie a s menším množstvom komplikácií. Logicky ma Linux aj slabšiu podporu, že áno. Hrozne sa mi páčia tie reči o tom, ako je win špatny a Linux geniálny. No nie, nie je.

            • Takže jsi asi rok notebook používal, a protože jsi hrozně zaměstnaný a potřebuješ počítač používat, neměl jsi čas na to abys tu „poslední verzi“ Linuxu přeinstaloval. Víš vůbec jaký „Linux“ jsi tam měl? 🙂

              Jaké konkrétní problémy jsi pozoroval, že Windows „robí svoji prácu lepšie“? Jaké zkušenosti s Linuxem vlastně máš? 🙂

            • Co znamená „Logicky ma Linux aj slabšiu podporu, že áno.“ ??? 🙂

    • Odkdy se za zbytek sveta povazuje jedno nemecke mesto?

      Jinak samozrejme nemam zdani, zda je toto konkretni nasazeni linuxu prinosem. Kd bude vykonavat spravu tech PC? Bude to sama NTK se stavajicimi zamestnanci nebo na to nekoho budou muset prijmout? Bude to vykovavat externe najata firma za tucny baksis?
      Ve skutecnosti by tech otaze bylo mnohem vic. Znam prostredi techto instituci a vetsinou je bohuzel nasazeni open-source zpusob, jak podojit stat jeste vic. Napriklad me napada dotaz, zda k tem Allinone Lenovum byly tez dodany OEM licence Windows? 😀
      Nicmene neplati vzdy a jsou pripady, kdy knihovna vzorne participuje na open-source a protrednictvim velke knihovny z toho muze mit uzitek i ta mala venkovska, ktera uz ma vse vymysleno a pripraveno a pocitace budou u nich mit jen cenu hardwaru a treba je NTK tou vzornou vyjimkou, kde posunuji vyvoj dopredu.

  1. Tak 150 počítačů není hodně a aplikační uživatelské rozhraní knihovny předpokládám bude na bázi internetového prohlížeče. Taky nebudou pro uživatele k dispozici porty USB a nebudou mít přístup do Internetu.
    Takže ano dá se to takto nasadit.
    Akorát mi nejsou zřejmé úspory a způsob jak jich dosáhli, respektive vyčíslili.
    Protože úspora pro 150 počítačů na bázi Windows je cena za licenci 150000 Kč, cca. 1000 Kč/licence Windows v OEM programu Lenovo.
    Hlavní úspory jsou totiž ve správě a v „úspoře“ technické a helpdeskové podpory, tzn. v lidech. Mzdové náklady na jednoho pracovníka se mohou pohybovat cca. kolem 500000 Kč / ročně. Pakliže tam budou 3 zaměstnanci tak mzdové náklady jsou 1,5 mio ročně a po dobu 3 let jsou mzdové náklady 4,5 mio oproti úspoře 0,15 mio za licence Windows. Takže úspora za Windows je naprostá prkotina.
    A pakliže se začnou používat aplikace na úrovni Office tak jim stoupne požadavek na helpdesk a může to dopadnou tím, že se bude muset přijmout nový člověk a nebo se bude muset provést přeškolení uživatelů. O problémech s kompatibilitou office formátů se už ani nezmiňuji.

    • Takže je lepší nakoupit licence na OS, licence na Office, s vaším přístupem by šlo koupit místo Inkscapu třeba i Adobe Illustrator CC, místo GIMPu photoshop a další. Výhoda opensource není přece jen cena licencí i když i ta není zanedbatelná. Především, alespoň z mojí zkušenosti, je právě automatizace a správa na opensource mnohem snadnější a řešení je daleko stabilnější, takže se ušetří i za lidi.
      No a s tou kompatibilitou officů…Běžné dokumenty naprosto bez problému. Pokud někdo potřebuje ty M$ office tak nutně, ať si tam pustí svojí licenci úžasných Office 365 a je šťasten. Přístup na internet na těchto počítačích je.

    • Bez hlubších znalostí se nemá cenu pouštět do jakýchkoliv kalkulací. Dále cena za licencovaný software se neskládá jen z ceny za licenci koncového zařízení. A nevidím důvod proč bychom měli pochybovat o tvrzení, že by náklady měly klesnou na avizovanou zhruba třetinu. Na Lupe napsal podrobnosti asi někdo ze zainteresovaných:

      Jan Hamal Dvořák (neregistrovaný) 2001:718:7:—-:—-:—-:—-:—-

      Tiskovky…

      Veřejné počítače se měnily především kvůli tomu, že jsme tu dříve měli terminálové řešení s Windows CE a pár servery v datovém centru. Při výkonu současných PC terminálové řešení už nedávalo smysl, takže jsme to vyměnili za normální PC s procesory i5.

      Linux je tam proto, že opravdu máme drtivou většinu serverů na Linuxu a Windows jsou v Odboru ICT minoritní OS.

      Nasazení vyžadovalo přípravu Kickstartu a Ansible playbooku. Uživatelské domovské adresáře se připojují přes NFSv4 s pomocí autofs a jsou chráněny Kerberosem, jehož KDC je Samba 4, která zároveň poskytuje síťový tisk. Veškerý software pochází z veřejných repozitářů.

      Nerozumím Vašim posměškům; ta PC zatím slouží velmi dobře a vlastně se docela těším až přijde říjnová špička a dostanou teprve pořádně zabrat. Jako první test jsme si dovolili uspořádat LAN party s vývojáři české hry Factorio (https://www.techlib.cz/cs/83927-leto-s-factoriem) a do konce prázdnin si můžete přijít zahrát i Vy.

      https://www.lupa.cz/aktuality/narodni-technicka-knihovna-na-pocitace-misto-windows-nasadila-linux/1105809/