Před 25 lety se Československo připojilo k Internetu. Připomeňte si hlavní milníky

Dne 13. února 1992 se Československo stalo 39. zemí, která byla připojena k internetu. Spojení se světem zajišťovala linka o rychlosti 19,2 kb/s.

1
Internet
Ilustrační foto (zdroj: geralt / Pixabay)

Dnes je to přesně čtvrt století, co se tehdejší Československu připojilo do celosvětové sítě. Tehdy ještě tak celosvětová nebyla. ČSFR byla 39. zemí, která se stala členem elitního klubu. Internet byl tvořen 727 000 sálovými počítači propojenými do 4500 sítí. Jedním z nich byl i mainframe IBM 4341 umístěný na půdě pražské ČVUT.

Doba předinternetová

Internet nebyl naším prvním spojením se světem. Už v roce 1990 se v Československu objevily první uzly sítě FIDO (BBS) nebo EUnet, které využívaly běžné telefonní linky. Z historického hlediska je důležitější, že se ČSFR v říjnu 1990 připojila do evropské akademické sítě EARN (odnož celosvětového Bitnetu). EARN už vyžadoval pevnou linku. ČVUT se tehdy připojilo k Univerzitě Jana Keplera v Linci rychlostí 9,6 kb/s. EARN neumožňoval interaktivní aplikace, uměl jen dávkově posílat soubory/e-maily.

V roce 1991 vzniká nejvyšší doména .cs, kterou spravuje Výpočetní centrum VŠCHT. V lednu 1990 došlo k úspěšnému připojení ČVUT k Internetu. Konektivitu zajišťovala ona zmíněná linka do Lince, která byla mezitím povýšena na 19,2 kb/s. Běžel na ní Internet i původní EARN.

Den D českého Internetu

Dne 13. února 1992 došlo k slavnostnímu připojení k Internetu byla to jen formalita, protože fyzicky již Československo připojeno bylo měsíc. K Internetu tehdy neměl přístup kdejaký nazdárek. O připojení k páteřní síti NSFNET rozhodovala americká National Science Foundation a tak tehdy dovolovala prakticky jen akademické využití sítě. Oficiálního připojení Československa se tehdy účastnil i zástupce NSF Steven Goldstein.

V červnu 1992 uvolnilo ministerstvo školství 20 milionů korun na vybudování národní páteřní sítě CESNET, která by propojila tuzemské univerzity a Akademii věd ČR. Do konce roku 1992 už byla propojena Praha s Brnem linkou o rychlosti 64 kb/s. Stejně rychle již Praha komunikovala i s Lincem.

Uzly a rychlosti v Mb/s Cesnetu v roce 1993
Uzly a rychlosti v Mb/s Cesnetu v roce 1993

V lednu 1993 se rozpadlo Československo, ale také tehdejší internetová doména .cs. Pod ní vzniklo přes 100 domén druhého řádu. Definitivně byla zrušena až v roce 1995. Češi místo ní dostali .cz a Slováci .sk. Dnes je v registru 1 289 000 domén .cz a 355 000 domén .sk. Zajímavé je, že kód cs místo nás dostala Srbsko a Černá hora. Než ji ale stačila zavést jako doménu prvního řádu, země se rovněž rozpadla na dva kusy.

Ve světě již byl Internet dostupný i pro komerční účely, v Česku byl v první polovině 90. let čistě akademickou záležitostí. Mohl za to monopol Eurotelu, který v roce 1990 získal od ministerstva spojů exkluzivní licenci na poskytování veřejné datové služby (tedy i Internetu). Jenže on Internet veřejně nikdy neprovozoval a nikdo jiný nemohl.

Konec jednoho monopolu

To se změnilo 30. 6. 1995. Eurotel prodal svou datovou divizi SPT Telecomu, čímž se podmínky licence změnily. Od 1. 7. 1995 monopol padl a připojení k Internetu mohly nabízet i jiné společnosti.

Fakticky již komerční připojení nabízely v roce 1994 CESNET a COnet, ale šlo o tak drahé přípojky, že si jen mohl dovolit jen málokdo. Jak ukazuje ceník archivovaný Jiřím Peterkou, na konci roku 1994 si COnet účtoval na vytáčené připojení (o rychlosti 14,4 kb/s) 1000 Kč měsíčně fixně a dále 12 Kč za každou minutu připojení. V roce 1995 si už komerční provideři účtovali pod 500 Kč měsíčně a korunu za minutu. V prosinci 1995 navíc přišel revoluční Video on Line, který měl časově neomezený tarif za 495 Kč měsíčně. (Stále se ale musely platit minutové poplatky Telecomu.)

Neviditelný pes z 31. 5. 1996
Neviditelný pes z 31. 5. 1996 (zdroj: Muzeum Internetu)

Komercionalizace přinesla i rozmach webu, dnes nejdůležitější služby Internetu. V roce 1996 vznikl Neffův Neviditelný pes nebo Lukačovičův Seznam. Rok nato přišel Atlas s fulltextovým vyhledáváním (pár měsíců nato jej spustil i Seznam) nebo Post.cz nabízející bezplatnou e-mailovou schránku. Opatrně startuje i eGovernment, ministerstvo spravedlnosti vytvořilo online verzi obchodního rejstříku. V roce 1998 přišel iDnes nebo Expandia banka (pozdější eBanka), která jako jedna z prvních zavedla internetové bankovnictví.

Listopadová revoluce

Podzim roku 1998 byl hodně divoký. SPT Telecom oznámil zvýšení cen za volání o 62,5 %, které postihlo především uživatele vytáčeného připojení k internetu. Přední osobnosti českého Internetu Ondřej Neff, Patrick Zandl a Ivo Lukačovič v reakci na zdražení vyprovokovali akci Internet proti monopolu.

Ta 18. listopadu 1998 vyústila i v demonstraci. Provozovatelé webů na své stránky umístili bannery, ve kterých žádali vládu a Telecom, aby připojení zlevnili. Uživatelé zase na protest měli ten den přestat telefonovat a připojovat se. SPT Telecom zareagoval uvedením nového tarifu Internet 99, který snížil ceny připojení mimo špičku.

Konec minut a špiček

Dne 26. srpna 1999 spouští Video On Line v 36 největších městech Česka připojení zdarma. Půl roku nato se přidává i Contactel se službou Internet Raz Dva. Stále se však musely platit propojovací poplatky Telecomu.

Dlouhé roky se na trhu s připojením nic nedělo. Senzaci způsobil až Eurotel, když 31. března 2003 uvedl mobilní internet přes GPRS (až 53,6 kb/s) za 1000 Kč bez DPH měsíčně. Neplatilo se už zvlášť za data, ani délku připojení, byla to konečná cena. (Dnes už O2 neomezený datový tarif vůbec nemá.)

Český telecom ve stejné době napodruhé spustil ADSL. Rok předtím mu to ČTÚ rychle zakázal, protože ČT k ADSL nepustil alternativní operátory. Druhý start přinesl rychlou linku do pár měst a bez časového nebo datového limitu. Jenže to platilo jen krátce. Telecom po půl roce zavedl FUP, kterého se zbavil až v roce 2008.

V roce 2004 nabídl GTS vytáčené připojení s hybridním paušálem. Ve špičce se počítalo po minutách, mimo špičku byl internet za paušál. I on ale záhy zavedl limity, které lidé nesměli mimo špičku překročit (4 hodiny v pracovní den, 8 hodin o víkendech, 120 hodin za měsíc).

Byl to zase Eurotel, který prolomit ledy. Od 2. srpna 2004 začal nabízet časově i datově neomezené připojení přes mobilní síť CDMA za 899 Kč bez DPH měsíčně. Rychlost stahování byla až 2 Mb/s, v praxi ale spíš desetinová. Do konce roku Eurotel pokrýval skoro 80 % populace.

V dávných dobách se nadšenci připojovali k Wi-Fi pomocí cantenn
V dávných dobách se nadšenci připojovali k Wi-Fi pomocí cantenn (zdroj: lungstruck / Flickr)

Mobilní připojení bylo poměrně rozšířené, ale rychlosti kvůli omezené kapacitě sítí nebyly žádná sláva. ADSL i kabelovky byly rychlé, jenže nebyly na všech místech. ISDN za paušál bylo drahé a pomalé. Dial-up za paušál přišel až v roce 2005, kdy už nikoho nezajímal. Tento marasmus z Česka udělal Wi-Fi velmoc.

Drobní regionální poskytovatelé nebo jen zkušenější uživatelé se dělili s ostatními o rychlý pevný internet, ke kterému stačila Wi-Fi síťovka a ubastlená anténa z plechovky od fazolí (tzv. cantenna). Dnes už pochopitelně nabízejí profi řešení. Je však legrační, že Wi-Fi je záchranou před mizerným internetem i v současnosti. Tím mobilním.

Zdroje:

1 komentář

  1. Nezískávali v době zavedení universálních čísel připojení (0971 200 …) poskytovatelé vytáčeného připojení určitou část z probrouzdaných minut zpětně od O2 (v rádu halířů/min).