Test velkých bezdrátových sluchátek s aktivním potlačením hluku

Pokud by jediné příslušenství mělo být bezdrátové, ať jsou to sluchátka. Nikde jinde totiž kabel nepřekáží tak moc – i když zastánci studiové kvality, lidé s netopýřím sluchem, se raději omotají pořádnou šňůrou, na jejímž konci bude jack, i zvuk přes Bluetooth může být kvalitní (máme tu technologie aptX HD, LDAC…) a hlavně komfortní.

14
Test sluchátek
Test sluchátek

Úvod

Před několika lety jsme na Cnews vytvořili velký test bezdrátových sluchátek pro Hi-Fi. Neměly sice kabel, ale ani Bluetooth  Fungovaly přes rádiový signál, ke kterým potřebovaly nějakou základnovou stanici a hodily se pro poslech doma u počítače či televize. V téhle kategorii s přehledem zvítězilo Sony, které bezdrátový zvuk umělo nejlépe ze všech.

Pro bezdrátové připojení k mobilu či notebooku na cestách už ale Bluetooth potřebujete a i zde je Sony dlouhodobě na špici. Vyhrálo i náš druhý test True Wireless sluchátek, takže test velkých circumaurálních bezdrátových sluchátek má tak na svém začátku, jako takový etalon, slouhodobě vychvalovaná sluchátka Sony WH-1000X M3 v ceně kolem 10 000 Kč. Zkusíme jim najít nějakou dostatečně dobrou konkurenci v této cenové hladině.

Konkurence čítá značky zvučných jmen, jako je Sennheiser, Bang & Olufsen či Bose, což jsou firmy, které se na zvuk specializují. Zatímco Sony dělá, dalo by se říct, všechno. Test doplnily i sluchátka značek JBL, Panasonic, Marshall (ty už ale nejsou přes celé uši) a pro srovnání i velmi levný model od značky Energy Sistem. Všechny mají jedno společné – umí aktivně potlačovat okolní ruchy, což u drátových modelů není.

Za zapůjčení sluchátek Bose, Sennheiser, JBL a Marshall děkujeme společnosti Alza.cz

Co za své peníze dostanete? Především komfortní sluchátka bez kabelu, prakticky vždy se stejným příslušenstvím. Každý výrobce přidává cestovní obal, dobíjecí kabel (žel pouze Sony a Bang&Olufsen mají moderní USB-C), kabel s jacky pro drátový poslech a redukci na dva monojacky pro připojení v letadle. Sluchátka ovládáte pomocí tlačítek na mušlích, případně pomocí dotykových gest.

Sluchátka mívají i rozšířené funkce, třeba se dokáží připojit ke dvěma zařízením, z jednoho poté ovládat druhé. Případně připojíte dvoje sluchátka k jednomu mobilu, ovšem za cenu trošku horší kvality.

Jak dostat hudbu skrz Bluetooth?

Samotné Bluetooth by pro kvalitní přenos hudby zdaleka nestačilo. Standard Bluetoothnebyl navržen pro přenos hudby a dnes je tak úzkým hrdlem, přes které není snadné protlačit dostatek dat potřebných pro přenos kvalitního audia. Pro přenos dvoukanálového zvuku je určen profil A2DP (který ani první telefony neměly a v bezdrátových sluchátkách hrály jen mono).

Základní ztrátový kodek SBC najdete prakticky u všech zařízení. Jeho kvalita má ovšem ke drátovému připojení docela daleko. U sluchátek i u mobilů se proto setkáte s pojmy aptX (HD), LDAC či AAC. Ideální je, když sluchátka a smartphony podporují všechny tyto kodeky.

Tak jako při vybírání telefonu koukáte třeba na standard Wi-Fi (protože pomalé 802.11n už nechcete), stejně tak je dobré kontrolovat i přítomnost těchto standardů.

AptX je kodek vyvinutý firmou Qualcomm. Dokáže přenést 16bitový signál s frekvencí 44,1 kHz s kompresním poměrem 4:1 a datovým tokem 352 kb/s. Tedy téměř v CD kvalitě. Oproti tomu kodek aptX HD dokáže přenést hudbu už v 24bitech při vzorkovací frekvenci 48 kHz a s datovým tokem 576 kb/s. Díky lepšímu algoritmu stále s kompresním poměrem 4:1. AptX HD už prakticky odpovídá kvalitě Audio CD a je označován i jako Hi-Res.

Prvním telefonem s kodekem aptX byl vlastně tablet – Samsung Galaxy Tab 7.0 Plus v roce 2011. AptX HD nasadilo zase jako první LG do svého smartphonu G5. Samotná technologie ale existuje už 30 let.

LDAC od Sony slibuje datový tok až 990 kb/s při 24bitové kvalitě a 96kHz vzorkovací frekvenci, ovšem bez bližšího popisu algoritmu. Kompresní poměr však bude podobný – ze vstupního signálu 4,5 Mb/s udělá oněch 990 kb/s pro přenos přes Bluetooth. LDAC umí ovšem také bezztrátově přenést CD kvalitu, tedy 16b/44,1 kHz.

V aplikaci je i možnost zvolit nižší kvalitu pro přenos signálu v zarušeném prostředí, což podle materiálů Sony znamená 330 kb/s. V tomto módu je ale lepší zvolit raději aptX či klidně základní SBC. Sony LDAC poskytuje opravdu kvalitní zvuk jen ve vysokém profilu 660 a 990 kb/s, které jsou ale kvůli většímu datovému toku náročnější na kvalitu signálu i na akumulátor. Navíc na různých smartphonech je defaultně nastavený jiný profil.

LDAC najdete i v mnoha jiných smartphonech než v Xperiích, ale podporu ve sluchátkách najdete spíše jen u Sony. Tento kodek má ale do budoucna největší šanci na rozšíření, neboť se stává součástí Androidu.

AAC je takový nástupce formátu MP3 a u bezdrátových sluchátek jej používají hlavně iPhony. Pokud některá sluchátka disponují pouze kodekem AAC (a SBC), tak z nich v případě připojení telefonu s Androidem nedostanete to nejlepší. AAC je bezztrátový kodek.

Z teorie vyplývá, že sluchátka nutně potřebují aptX HD a LDAC, v praxi ale slyší rozdíly jen lidé s velmi dobrým sluchem. Výrobci sluchátek navíc přidávají další vylepšení a ani absence kodeků nemusí znamenat výrazně horší kvalitu. Už jen samotné potlačení okolního hluku vede ke zlepšení vnímané kvality hudby, než jakou byste dostali u dokonalého zvuku, který by rušilo startující letadlo.

S vlastním kodekem to zkouší i Huawei, který vyvinul a loni představil kodek HWA a poskytuje jej pod volnou licencí. Spolupracuje mj. se Sennheiserem, ale ani v jednom z testovaných sluchátek tento kodek ještě není… což je způsobeno spíše jejich stářím.

Aktivní potlačení hluku

Active Noise Cancelling (ANC), neboli aktivní potlačení okolního hluku, dnes nabízí skoro každý. Tuhle funkci najdete i v levných sluchátkách. Nemusíte být ale netopýr, abyste při nasazení kvalitních sluchátek poznali rozdíl. Potlačení hluku v celém spektru vyžaduje dražší součástky, základní potlačení jen některých frekvencí lze pořídit levněji. Na krabici přitom uvidíte pořád stejnou reklamu na Noise Cancelling.

Aktivní potlačení hluku má za cíl omezit všechny ruchy okolí a tím vás kompletně odizolovat. Zjednodušeně řečeno se tak děje snímáním ruchů pomocí soustavy mikrofonů, otáčením jejich fáze a pouštěním tohoto signálu do sluchátek (spolu s hudbou) v reálném čase. Nefunguje to bezchybně v celém slyšitelném frekvenčním spektru, navíc něco prostě slyšet chcete.

Třeba troubení auta za vámi, nebo když na vás někdo promluví. Cílenému propouštění určitých frekvencí se pak říká ambient sound. Tyhle situace má nejlépe propracované Sony, které z vašeho pohybu odhadne, v jaké jste situaci a zapíná potlačení hluku a ambient podle potřeby automaticky.

Funkce vs. netopýří uši

Animal Farm Mirek
Kvalitu zvuku hodnotil kytarista skupiny Animal Farm

Zvukovou stránku sluchátek mi pomohl ohodnotit také hudebník a frontman skupiny Animal Farm, který ví na co se zaměřit a v hudbě slyší frekvence, které by nám třeba unikly. Sony 1000X jsou sice i nadále králem s mnoha funkcemi navíc, v některých aspektech je ale dohnalo a předehnalo Bose s modelem QC35II a velmi dobře hrají i sluchátka Bang & Olufsen H9i.

Sony WH-1000X M3 (9990 Kč)


Sony je v bezdrátovém zvuku etalonem. Jejich nejlepší bluetoothová sluchátka 1000X jsou na trhu už ve třetí generaci (Mark 3), ve které doznaly slušného vylepšení. Sony se prodávají v černém a zlatém provedení za cenu 9990 Kč.

Kromě pohodlnějšího polstrování a použití moderního USB-C místo postaršího microUSB jsou u nové generace i méně viditelné, ale o to větší rozdíly. Už z minulé generace obsahovaly senzor atmosférického tlaku, nejnovější M3 mají zcela nový procesor, analogový zesilovač a konstrukce s většími mušlemi zaručuje celkově větší komfort. Sony použilo paměťovou pěnu a zvětšilo i polstrování hlavového mostu. V komfortu jim konkurují snad jen Bose QC35.

V balení dostanete vyztužené cestovní pouzdro, které sluchátka ochrání při přenášení. Ale ani v batohu bez pouzdra (kdy zabírají o něco méně místa), jsem se o ně nebál. Sony slibuje 30hodinovou výdrž, nabíjení trvá jen tři hodiny. Z technologií nabízí Sony to nejlepší a podporuje všechny kodeky: SBC, aptX HD, AAC i LDAC, rozsah slibuje 4 až 40 000 Hz.

Ovládání na pravé mušli je dotykové. Přejetím prstem nahoru a dolů zesilujete a zeslabujete zvuk, dopředu a dozadu posouváte skladby a klepnutím na střed dojde k pauze či přehrávání. Na levé mušli jsou pak dvě tlačítka – jedno pro zapnutí, druhé pro přepínání režimů potlačení hluku. Tohle tlačítko lze předefinovat na spouštění hlasového asistenta (Alexa, Google). Přestože je dotykové ovládání poměrně spolehlivé, tlačítka by byla lepší. V tomto má konkurence navrch.

Aplikace se jmenuje Sony Headphones Connect a určitě doporučuji mít ji nainstalovanou. Sluchátka s ní totiž aktivně spolupracují (funkce Ambient Sound Control) a rozeznávají váš pohyb (chůzi, běh, sezení a cestování v dopravním prostředku). V aplikaci jde upravit úroveň odhlučnění – lze se zaměřit na odfiltrování šumu větru, nastavit propouštění okolních zvuků ve dvaceti úrovních a zapnout zvýraznění hlasu. Kdy zakryjete pravou mušli rukou, potlačíte přehrávanou hudbu a aktivujete příposlech.

Tyhle sluchátka lze využít i pro poslouchání ticha. Aktivní potlačení hluku totiž funguje nejen bez spuštěné hudby, ale i bez připojeného telefonu. Pokud Sony umí něco nejlépe a nemá v tom téměř konkurenci, je to bezdrátový zvuk.

Názor hudebníka:

Výšky a středy jsou dobře vyvážené, Sony má pěkný prostorový zvuk. Ale u některých skladeb je díky vyššímu množství basů ten zvuk takový zahuhlaný, zejména při tišším poslechu. Basů je tam zbytečně moc a působí až rušivě. Při vyšší hlasitosti působí zvuk kompaktněji. Sluchátka jsou poměrně těsná.

Sennheiser PXC 550 a Momentum M2 (8990 Kč)


Sennheiser má na svém webu nabídku čtyř modelů velkých bezdrátových sluchátek. Levné HD 4.50, cestovní PXC 550, špičkové Momentum M2 Wireless a designové Urbanite. Nejlepší by měly být top model Momentum a novější PXC 550. Ovšem Momentum M2 jsou na konci generačního cyklu a je to znát třeba na použité verzi Bluetooth 4.0. Nástupce M2 však také ještě nebyl oznámen a dříve než na podzim určitě na trhu nebude.

Vyzkoušel jsem tedy sluchátka Momentum M2 spolu s modelem PXC 550, jež se kompaktnějšími rozměry hodí více na cestování. Ale i Momentum si lze vzít do letadla, i když výrobce je zamýšlel více na doma. Oboje dnes pořídíte za stejnou cenu 8990 Kč, tedy o tisícovku levněji než Sony.


Nabíjecím konektorem je v obou případech microUSB, ovšem Sennheiser už u svých nových špuntových True Wireless sluchátek přešel na USB-C, takže doufejme, že u následovníka modelu Momentum najdeme také moderní konektor. PXC vydrží 30 hodin (nabíjení trvá 3 hodiny), Momentum 22 hodin.

Příslušenství mají oba modely standardní: kabel s koncovkami jack (v případě PXC 550 i s dálkovým ovládáním na kabelu), rozdvojku do letadla (monojacky), napájecí kabel s koncovkou microUSB. Jack na straně sluchátek má velikost 2,5 mm, ostatně jako většina modelů snad kromě Sony, jež se drží 3,5mm konektoru.

PXC 550 a i Momentum obepínají uši zhruba stejně, ale pěna je příjemnější na modelu Momentum. I na hlavě celkově sedí lépe. Právě sluchátka Momentum jsou svou pohodlností asi nejblíže k Sony, ač jejich hlavový most by mohl být polstrovaný více. Model PXC 550 lze sklopit na krk, přičemž sklopením se sluchátka vypnou a opětovným vyklopením zase zapnou.

PXC 550 má klasický mechanismus hlavového mostu, zatímco u sluchátek Momentum posouváte samotné mušle v drážce. Viditelný kabel vedoucí k mušli (podobně na to jde i značka Marshall) je efektní.

PXC 550 má ovládání na pravé mušli. Vedle nabíjecího microUSB jsou zde 2,5mm jack, tlačítko s piktogramem noty a přepínač. Vypínají se i sklopením. Na horní části mušle je nanápadný vypínač Bluetooth, pro případ, že byste je chtěli používat pouze přes kabel a šetřit energií. Ovládání hlasitosti a přepínání skladeb se řeší pomocí gest na dotykové ploše. Ač preferuji tlačítka, dotykové ovládání je u modelu PXC 550 spolehlivé.

Tlačítko noty mění efektový mód (club, movie, speech, director), tedy ekvalizér. Sluchátka na vás mluví anglicky a lze se přepnout i na některý jiný světový jazyk. Posuvný přepínač slouží pro zvolení úrovně Noise Cancellingu. Mezi krajními polohami (vypnuto a maximum) je pak střední hodnota, kterou lze v aplikaci nastavit. V základu je daná na 50 %. Sluchátka Momentum dotykovou plochu nemají. Místo toho je na nich páčka, kterou se úroveň hlasitosti mění daleko lépe.

Z hudebního projevu čiší jejich určení. Momentum M2 mají adaptivní potlačení hluku, které se automaticky mění podle okolí, a nemůžete do toho nijak zasáhnout. Funkce nejde ani vypnout. Hudebně však hrají lépe než PXC 550. Právě tento model je určen hlavně na cestování, lépe potlačují hluky z okolí a můžete nastavovat ekvalizér podle toho, co zrovna posloucháte.

Mobilní aplikace se jmenuje CapTune. Slouží v prvé řadě jako hudební přehrávač s možností ekvalizéru. Ovšem tento ekvalizér nemění hudbu už v mobilu, ale přímo ve sluchátkách. Dobře funguje funkce příposlechu (TalkThrough), která poklepáním pozastaví přehrávání a do sluchátek vám pustí hlasy z okolí. Slyšíte pak ještě lépe, než kdybyste si sluchátka sundali. Jedno klepnutí pak hudbu pouze pozastaví, přičemž nechá zapnutý Noise canceling.

S aplikací umí pozastavit hudbu i při sundání sluchátek, ale v případě odložení se sluchátka neumí samy vypnout. Vypnete je totiž pootočením mušlí, a když to neuděláte a necháte je ležet v „pohotovostním stavu“, za pár hodin se vybijí.

Když srovnám oboje sluchátka vedle sebe, tak Momentum nejsou o moc větší. Provedení PXC 550 je ovšem mnohem kompaktnější a dalo by se říct z odolnějších materiálů. Místo pravé kůže (tu má Momentum) je zde ale pouze koženka.

Názor hudebníka:

Momentum M2: Příjemné kulaté basy, ale mohlo by jich být víc. Výšky trochu ořezané. Středů zbytečně moc a díky tomu je clekový zvuk takový plochý, připomínající plážové rádio. Není to sice tak hrozný, ale při dlouhodobějším poslechu mě to trochu začlo vadit. Opět celkem slabý výkon a hlasitost se musí dost tavit. Na uších úplně nejpohodlnější.

PXC 550: Takový typický Senheiser zvuk. Tedy plážové rádio, ale s přídavkem přebasovanosti. Ty basy přehltí úplně vše. A výšky to prakticky nemá žádné. Když se pustí hodně nahlas, tak to úplně bolí. A vzhledem k slabšímu výkonu se hlasitost opravdu musí hodně osolit, takže je to takový bolestivý poslech. Nic moc dojem.

Doplnění od společnosti Sennheiser:

Je zajímavé, nakolik se může lišit subjektivní poslech od přesného měření. Zahraniční server rtings.com naměřil sluchátkům Sennheiser vyrovnanou frekvenční odezvu s mírně zvýrazněným basem modelu Momentum a lehce výraznějšími výškami modelu PXC 550.

Frekvencni odezva PXC 550 vs Momentum 2 Wireless
Frekvencni odezva PXC 550 vs Momentum 2 Wireless (zdroj: rtings.com)

Bose QuietComfort 35 II (8790 Kč)


Z nabídky Bose jsem vyzkoušel špičkové QuietComfort 35 II. Ty se prodávají za nižší cenu 8790 Kč. Jakkoliv jde o jedny z nejrozšířenějších kvalitních sluchátek, tak jim chybí podpora aptX i LDAC. To nejlepší z nich tak dostanou spíše jen majitelé iPhonů a MacBooků. Prodávají se v černé a stříbrné, jako limitované edice můžete pořídit i tmavě modrou či růžovou.

QC35II jsou extrémně pohodlná sluchátka, navíc jsou poměrně lehká. Jejich hlavový most kopíruje tvar hlavy a neleží jen na špičce temene. V této části má navíc příjemné semišové polstrování. V balení dostanete příjemně kompaktní cestovní obal, asi nejlepší ze všech. Mušle obepínají uši s dostatečným přesahem, což ani u circumaurálních sluchátek není samozřejmost. Přítlak není příliš silný, aby po čase tlačil, ani slabý, aby sluchátka na hlavě nedržela.

Dobré ovládání už od pohledu slibují rozměrná tlačítka na obou mušlích. Dotyková gesta prostě nejsou ideální a Bose na to jde dobře. Na levé mušli je tzv. tlačítko akce, které umožňuje výběr ze tří nastavení úrovně potlačení okolního hluku. V aplikaci můžete tuhle funkci změnit na zapnutí hlasového asistenta (Alexa nebo Google). Na pravé mušli je kolébka pro ovládání hlasitosti s jedním tlačítkem navíc. To slouží pro pauznutí a přepínání skladeb. Ženskému hlasu oznamující některé informace ale není u Bose příliš rozumět. Přepínání funkcí je poměrně rychlé.

Aplikaci najdete pod jménem Bose Connect, samotná sluchátka se přes Bluetooth ukáží pod názvem The Genius. Aplikace obsahuje i náznak hudebního přehrávače, respektive v dolní části ukáže naposledy přehrávanou písničku a umožní její ovládání.

Úroveň potlačení okolního hluku je velmi dobrá a funguje i bez přehrávané hudby. Frekvence lidského hlasu ovšem propouští. Výhodou Bose jsou velká ovládací tlačítka a komfortní nošení, ovšem v létě se v nich budete potiti více, než u Sony.

Tyhle sluchátka jsou asi největším konkurentem pro Sony. Z iPhonu hrají o trošku lépe než z Androidu (právě kvůli kodekům), ale celkově mají velmi dobrý zvuk. Proto Sony mají nevýhodu v konektoru microUSB a v tom, že neumí  měnit NC/Ambient podle situace automaticky. Což je dobrá funkce, ale nevyužije ji úplně každý.

Názor hudebníka:

Perfektní potlačení okolního ruchu i prostorový a velmi kompaktnější zvuk. Pěkně konkrétní basy, středy i výšky. Trochu slabší výkon, musí se jít s volume hodně nahoru. Při nižších hlasitostech nehrají tak dobře. Takže pokud někdo nerad poslouchá hudbu nahlas, tak pro něj nebudou vhodné. Na hlavě velmi pohodlné, takové pěkně proteplené. Sólo v Another Brick In The Wall zní tak, jak by Gilmour asi chtěl aby znělo :).

Bang & Olufsen H9i (9990 Kč)


Tohle jsou v testu od pohledu nejvíce stylová sluchátka, kde hrají prim luxusní materiály a dbá se na to, abyste v nich nějak vypadali. Výrobce si za ně řekne stejné peníze, jako Sony za 1000X M3.

V krabici na rozdíl od ostatních nedostanete pevné cestovní, ale jen měkké textilní pouzdro. Sluchátka se nabíjí přes moderní konektor USB-C. Kromě Sony je Bang & Olufsen jediný, kdo už zahodil microUSB.

Polstrování a vnější část hlavového mostu jsou tvořené ze zeleně (barev je v nabídce více) zbarvené kůže. Část spočívající na temeni je ale poměrně tvrdá. Nastavení velikosti má plynulý chod bez aretačních míst, ale drží spolehlivě. Vnitřní část (která je částečně vidět) je kovová a působí jako velmi kvalitní materiál. Mušle jdou otočit, ale nesklopíte je.

Okolo měničů je materiál připomínající beton, ale jde o nějaký druh keramiky. Uvnitř mušlí výrobce chytře velkým písmem naznačil R a L. Ovládání najdete na pravé mušli, ale pouze posuvné zapínání, dále indikační diodu, nabíjecí USB-C a jack pro případ drátového poslechu. Na hliníkové plošce je potom dotykové ovládání, které funguje obdobně jako u jiných modelů.

Poklepání znamená play/pauzu, přejetí prstem vpřed a vzad posun skladby, směrem dolů je to aktivace ANC, směrem nahoru zase transparetní příposlech. Krouživý pohyb ovládá úroveň hlasitosti. Zrovna u tohoto modelu to tak na sekundu vypadalo, že půjde fyzicky otočit celým prvkem, což by bylo velmi pohodlné. Fyzické tlačítko je zde jen jedno a to pro zapnutí.

Aplikace ke stažení se jmenuje Beoplay a umožňuje přepínat mezi několika přednastavenými ekvalizéry, měnit hlasitost sluchátek, aktivovat transparentní mód či potlačení okolního hluku. Což jde na sluchátkách jen dotykově. S ovládáním si výrobce příliš práce nedal, ale kdo by chtěl mačkat tlačítka, když může poslouchat hudbu…

Názor hudebníka:

Zvuk má parádní prostor a nedá se mu nic vytknout, sluchátka jsou vhodná pro všechny žánry. Skvělý poměr basy-středy-výšky. I při nižších hlasitostech jde o velmi konkrétní poslech. I pop či metal na nich vyzní věrně. Na hlavě jsou velmi pohodlná, ale nedají se složit. Jsou také poměrně těžká a hodí se více na domácí poslech.

Panasonic RP-HD605N (7500 Kč)


Panasonic má v nabídce jediný vhodný model do testu. Provedení sluchátek je trochu tužší a na hlavě nesedí tak měkce. Na levé mušli je jack, na pravé veškeré ovládání prostřednictvím fyzických tlačítek. Vedle zapínání je zde přepínač tří úrovní Noise Cancelingu a kolébkový ovladač hlasitosti. Pro napájení je zde bohužel jen konektor microUSB. Panasonic je prodává v černém nebo hnědém provedení.

Hlavový most má jen mělké polstrování a zrovna v kritickém místě kontaktu s temenem hlavy je dost málo. Na hlavě nesedí tak měkce jako třeba Sony. Na levé mušli je vstup pro sluchátkový kabel, vše ostatní najdete na pravé. Rozlišení obou je naznačeno pouze drobným L a R na hlavovém mostu. Hlasitost se mění pohodlnou páčkou. Pomocí tohoto ovladače ale probíhá i posun skladeb, a to už tolik pohodlné není.

Nad mušlemi je takový krunýř, a když se sluchátkami na hlavě omylem praštíte o futra, nemáte pocit, že by jim to ublížilo. Díky tomu také docela dobře sedí na hlavě. Přepínač potlačení hluku má tři úrovně a Panasonic podporuje kodeky aptX HD, LDAC i AAC. Výdrž 20 hodin dává i se zapnutým potlačením hluku.

I Panasonic má čístečně dotykové ovládání. Pokud pravou mušli zakrykjete rukou, aktivujete příposlech z okolí. Narozdíl od jiných funkcí je tahle pro dotykové ovládání vhodná a Panasonic u ní evidentně přemýšlel. Tyhle sluchátka jsem bohužel vracel dříve, než si je mohl vyzkoušet náš hudebník, ale zvuk mi přijde vyvážený, bez přebasování. Akorát potlačení okolního hluku je u těchto sluchátek spíše slabší.

JBL Everest Elite 750NC (7990 Kč)


Mezi špičkovými sluchátky nabízí JBL model Everest Elite 750NC za 7990 Kč. Konstrukce sluchátek mají až zbytečně robustní a sluchátka jsou hodně široká. Kladně hodnotím výrazné R a L přímo v mušli. Pro okamžitou orientaci, jakým směrem si sluchátka nasadit, je to dobré. Na hlavě ale nesedí tak pohodlně jako třeba Sony nebo Bose.

Vydrží hrát 20 hodin, v případě zapnutého ANC 15 hodin. Nabíjí se tři hodiny. V cestovním pouzdře je schované druhé malé pouzdro s kabely. Napájení probíhá bohužel pořád přes microUSB, drátové připojení využívá 2,5mm jack na straně sluchátek.

Ovládání prostřednictvím tlačítek se nachází na pravé mušli. Je zde dokonce šest tlačítek, což spíše způsobuje problémy se trefit do toho správného. Ambientní tlačítko na sluchátkách nevolí úrovně potlačení hluku, ale úrovně propouštění okolního ruchu ve třech úrovních.

Názor hudebníka:

Tyhle sluchátka jsou naprosto přebasované. Těch basů je tam tolik, že ve středech jen těžko hledám nějaký příjemný zvuk. Výšky jsou seříznuté, což ještě víc podtrhuje tu přebasovanost. Po chvilce poslechu z těch basů člověk dostává úplnou depresi 🙂 a při vyšší hlasitosti je ten zvuk dokonce lehce zkreslený až naboostrovaný. Sluchátka jsou dost těsná na hlavě. Tohle se JBL příliš nepovedlo.

Marshall Mid ANC (6890 Kč)


Tohle sice nejsou typická circumaurální sluchátka, ale taková u Marshallu ani nenajdete. Ikonický tvar a jméno značky ale stálo za rozhodnutím je do testu alespoň bokem přidat a vyzkoušet. Marshall Mid je určený hlavně pro rockery a kytarová sólíčka. Na uších nesedí moc dobře, spíše na nich přímo leží.

Marshally musíte zkrátka chtít z konkrétního důvodu, jsou to dost specifická sluchátka. Dostanete k nim větší hranaté pouzdro, na každé mušli je jen jedno tlačítko a z hlavového mostu jde signál typickými „telefonnními šňůrami“. Tahle sluchátka mají možná ještě větší styl než H9i od B&O.

Názor hudebníka:

Hodně středů a výšek. Basy by mohly být výraznější a kulatější, ale skoro tam jsou :). Celkově ten zvuk působí tak nějak neprostorově. Ze všech těch sluchátek by byly asi nejlepší na studiovou práci. Na míchání stop z mixpultu nebo na mastering. Při poslechu hudby dobré na rock. U popovějších věcí je to už moc ostře středové a výškové. A taky dost nepohodlný. Ve srovnání třeba s JBL Everest hrají (i sedí na hlavě) úplně super.

Energy Sistem Headphones Travel 7 (2490 Kč)


Abych vyzkoušel, jestli je nutné kupovat drahá sluchátka, nebo dobrou službu poskytnou i ta relativně levná, půjčil jsem si taková typická levnější sluchátka od značky Energy Sistem. Důležité je, že jde o circumaurální model s aktivní potlačením hluku.

Na špičku samozřejmě nemají, to lze napsat hned, ale Energy Sistem příjemně překvapil i v porovnání se trojnásobně dražšími sluchátky. Dostanete je v cestovním pouzdře, které je ale hodně rozměrné, takže je nakone vlastně lepší ho na cesty nebrat.

Hlavový most a jeho nastavování jde dost ztuha, polstrování je poměrné tvrdé. Označení R a L na sluchátkách není moc vidět. Komfort nošení není moc velký a celý den bych je na hlavě mít nechtěl, což je ale problém i některých dražších modelů. No, někde se ušetřit muselo.

Na pravé mušli najdete posuvný přepínač, na levé tlačítko pro párování a kolébku pro změnu hlasitosti. Bez puštěné hudby lehce šumí. Ono posuvné tlačítko, které vypadá jako vypínač, zapne funkci Noise Cancelling. Sluchátka se zapínají tlačítkem s piktogramem Bluetooth. Aplikace s názvem Energy Music nemá na nastavení sluchátek vliv, jde pouze o hudební přehrávač.

Názor hudebníka:

Trochu slabší výkon, musí se víc vytáhnout hlasitost. Ale mají celkem příjemné výšky i středy. Basů je tak akorát, jen by mohly být trochu kulatější. Basový zvuk je celkem vyostřený, čímž vzniká dojem plochého zvuku. Není tam zkrátka ten prostor, který bych potřeboval slyšet – kapela nehraje v koncertním sále, ale v malé zkušebničce. Zvukově jsou však vyváženější, než třeba JBL Everest, na uších docela dobře sedí a celkový dojem je za tu cenu poměrně dobrý.

Test velkých bezdrátových sluchátek s aktivním potlačením hluku
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 2 hlas/ů

14 KOMENTÁŘE

  1. ještě vyzkoušet jak hrají v prostředí města zamořeném x-wifinami a dalším signálem, proto jsem šel raději do drátu než se pak zlobit a vracet je, tohle frekvenční pásmo je tu dost plné a občas to dělá neplechu aj s normal wifi kde ty nároky jsou jinde než u poslechu hudby.

  2. Odolnost proti rušení je důležitá vlastnost, už jsem na ten problém také párkrát narazil. To samé, pokud je třeba mobil někde v batohu nebo např. v bundě v kapse a prší. Pak mohou být kraťoučké výpadky.
    U mě je jedním z hlavních parametru výdrž a tam SONY svými 30+ hodinami (bez ANC) exceluje a mohu to potvrdit (měl jsem Sony WH-1000X M2).

    Ještě dotaz k pořadí sluchátek ve zdejším testu – má to být od nejlepších po nejhorší, nebo je to náhodné?

    PS: Četl jsem, že Sony WH-1000X M3 mají nějaký problém s ovládáním v mrazu

    • Nejen WH-1000X M3 ale i WH-1000X M2, to jejich stupidní dotykové ovládání je v mrazech náchylné na divné chování + inteligentní rozhodnutí nedát sluchátkům možnost deaktivovat dotykové ovládání (jako třeba Jays) je jen třešnička na dortu.
      Ad WH-1000X řada to je věc – první generace nic moc výdrž na baterii, otřesná kvalita konstrukce, velice slušné mikrofony-
      Druhá generace – mírně lepší zvuk, lepší podpora kodeků, otřesná kvalita konstrukce, špatné mikrofony, velmi dobrá výdrž na baterii.
      Třetí generace – otřesná kvalita konstrukce, nepoužitelné mikrofony, mírně lepší ANC.

      Ikdyž jsem koupil WH-1000X M2 za polovic, nedokázal bych je nikomu s čistým svědomím doporučit.
      Jinak WH-1000X M2 je náchylný na výpadky signálu při větším množství překážek, ale to je vlastnost BT 4.2, to vyřeší až 5.0 implementace. Funfact i QCY T1c mají lepší dosah a stabilitu než WH-1000X M2.

    • Ještě přidám jednu věc, která je u sluchátek s ANC pro mě důležitá. Protože je nosím většinou při sportu (běhání, procházky atd.), tak se s nimi pohybuji venku. No a když fouká vítr, tak je u většiny sluchátek režim ANC nepoužitelný, protože hlasitost větru naopak ještě zvýší. Zkoušel jsem SONY WH-CH700N, Bose QuietComfort 35 II a SONY WH-1000X M2 a ty jediné (M2) vítr bez problémů zvládly. U jiných jsem ANC musel při pohybu venku a už mírnějším větru (>cca 4m/s) vypínat.

  3. Mám Bose Quitet Comfort 35 a rozhodně nedoporučuji nosit ve městě! Protihluková funkce sice nefunguje na 100%, ale přesto je docela účinná a hrozí vám nehoda v silničním provozu! Jednou jsem to zkusil spíše v odlehlé části města s malým provozem, při přecházení jsem se bedlivě rozhlížel. Když už jsem byl skoro doma, tak jsem se na většinou opuštěné komunikaci, kde není ani chodník docela lekl. Auto totiž bylo najednou vedle mě, aniž bych to zaregistroval …

  4. K těm kodekům: základní SBC dokáže běžet až na bittratu 550 kbps a při takovém datovém toku dokáže poskytovat lepší kvalitu výstupu než AptX. Poslouchat hudbu přes AptX místo SBC tak nemusí být vždycky výhra.

  5. Musim Radka pochvalit, protoze kdyz uz ho tu kritizuju, tak zase musim i opacne, konecne clanek, kterej je ctivej a zaroven i poucnej od nej.

    Ohledne sluchatek teda docela husty ceny. Mne by se libili tak maximalne ty Energy Sistem, ale zase se tam pise, ze to na sobe nelze mit moc dlouho.

    Porad shanim neco k nam do prace, do provozu kde huci pomerne hodne stroje, v podstate takovej ten hluk co vydava motor, je to teda hodne hlasity a resime to tam tak, ze mame obycejny nahlavni sluchatka, ktery trochu (subjektivne tak 10%) hluku odstrani a vetsi cast hluku proste prerve radio, ktere se do tech sluchatek pousti.

    Docela by se mi libilo mit neco s tim ANC, kdyby to dalo treba dalsich 20% hluku dolu. Nevim ale jestli by zamestnavatel souhlasil se sluchatky za 10.000Kc, ono kdyz to vynasobite 7x, tak uz je to docela palka. Hlavne ale poslech nemusi byt nejaky super, jenze je potreba tech priblizne 6-7 hodin za den v tom vydrzet, je tam 8 hodinova pracovni smena s 15 min prestavkami po 2 hodinach + 1 hod na obed priblizne uprostred smeny. Sluchatka co tam jsou ted, tak staly 4.000Kc, tudiz to bych videl +- jako adekvatni cenu, kdybych dal zduvodneni ohledne toho ANC, tak by mozna zamestnavatel souhlasil i s drazsimi.
    Neporadil by nekdo neco?

    • Zkus se mrknout ke konkurenci na Sony WH-XB900N EXTRA BASS (Sony WH-XB900N EXTRA BASS: nová levnější BT sluchátka s aktivním potlačením hluku ), psali o nich ve čtvrtek. ANC mají mít skoro jako M3 (a ty ho mají opravdu perfektní). Nejsou sice za 4000 Kč, ale zase to není 10000 Kč.

      PS: SONY WH-CH700N za 3000 Kč mají ANC, ale docela slabé. Výdrž mají naopak fantastickou (30+, nabíjím 1x týdně).