Už i Transcend má (levné?) SSD s rozhraním PCIe 4.0, slibují TLC s vysokou životností

10

Podpora PCI Expressu 4.0 se mimo highendová SSD pomalu šíří, ale možná signifikantnější je, že už se dostává i do pomalejších a levnějších modelů. Transcend teď bude nabízet základní PCIe 4.0 ×4 SSD s řadičem SiliconMotion SM2267, které sice nebude extrémně rychlé, ale zase nabízí vysokou přepisovací životnost.

Podpora PCI Expressu 4.0 se mimo highendová SSD pomalu šíří, ale možná signifikatnější je, že už se dostává i do pomalejších a levnějších modelů. Transcend teď bude nabízet základní PCIe 4.0 ×4 SSD s řadičem SIliconMotion SM2267, které sice nebude extrémně rychlé, ale zase nabízí vysokou přepisovací životnost.

Pokud nakupujete SSD u méně známých značek, kde často lze mít podobný výkon za znatelně menší peníze než u největších zvířat, mohla by vás zajímat novinka tchajwanské firmy Transcend, jejíž disky a NVMe moduly jsou celkem zastoupené v našich eshopech.

Transcend MTE240S

Transcend MTE240S 04
Transcend MTE240S (Zdroj: Transcend)

Transcend teď vydal nové NVMe moduly MTE240S, které jako jeho první přecházejí na rozhraní PCI Express 4.0. To teoreticky umožňuje až dvojnásobnou rychlost proti PCIe 3.0, ale modul Transcendu ho využívá jen minimálně. Asi se tak dá říct, že půjde o něco jako lowend této nové generace SSD, ovšem nabízející i něco, co stojí za pozornost.

Transcend MTE240S jsou moduly M.2 založené na 3D NAND nejmenovaného výrobce; není výslovně uvedeno, že jde o paměti typu TLC, ale z následujících parametrů uvidíme, že QLC to rozhodně nebude, takže TLC je v podstatě jistá věc. Nabízené budou kapacity 500 GB a 1 TB, přičemž modul je údajně oboustranný, na horní straně s řadičem je rozvaděč tepla tvořený tenkým plátem mědi s grafenovou povrchovou úpravou.

Transcend stejně tak neuvádí, jaký je použitý řadič, ale výkonnostní čísla vypadají velmi podobně jako u dříve vydaného Adata XPG Gammix S50 Lite (psali jsme o něm zde), pročež máme silné podezření, že i v Transcendu MTE240S bude stejný čtyřkanálový čip Silicon Motion SM2267. Disky mají připojenou také mezipaměť DRAM (je to přímo uvedeno ve specifikacích), ale nevíme, jak velkou.

Transcend MTE240S 05
Transcend MTE240S (Zdroj: Transcend)

Výkon v náhodném přístupu je u 1TB modelu 370 000 IOPS při čtení a 560 000 IOPS při zápisu (moduly Adata uvádí 380 000 a 540 000, což nás vede k domněnce o stejném řadiči). Sekvenční rychlosti jen velmi mírně přečnívají to, na co by ještě stačilo rozhraní PCIe 3.0 ×4: sekvenční zápis je jen 3200 MB/s, ale sekvenční čtení je až 3800 MB/s, což použití PCI Expressu 4.0 těsně ospravedlňuje – se starším rozhraním bývá limit 3500–3600 MB/s. 500GB model je pomalejší, specifikace jsou zde v tabulce:

Transcend MTE240S
Kapacita/model 500 GB 1 TB
Rozhraní PCIe 4.0 ×4 PCIe 4.0 ×4
NAND TLC 3D NAND TLC 3D NAND
DRAM Ano, ? MB Ano, ? MB
SLC cache ? GB ? GB
Sekvenční čtení 3800 MB/s 3800 MB/s
Sekvenční zápis 2800 MB/s 3200 MB/s
Náhodné čtení 190 000 IOPS 370 000 IOPS
Náhodný zápis 540 000 IOPS 560 000 IOPS
Garantovaný objem zápisu 850 TB 1700 TB
Cena ? ?

Toto SSD asi tedy z PCIe 4.0 příliš neprofituje. Pokud byste ho zapojili do slotu s PCIe 3.0 ×4, moc to nepoznáte. Podpora PCIe 4.0 je zde asi hlavně o tom, že „když už desky mají PCIe 4.0, proč to nepoužít“. Případně je asi pravda, že by to mohla být výhoda, pokud byste narazili na desku, která má v nějakém slotu jen dvě linky PCI Express 4.0 – Transcend MTE240S v něm pojede skoro naplno, zatímco u modulu s PCIe 3.0 ×4 by byla propustnost výrazně omezená. Ale to je hodně hypotetická situace.

Transcend MTE240S 08
Transcend MTE240S (Zdroj: Transcend)

Vysoká výdrž

Jak už jsme nadhodili, je tu jeden parametr, kterým toto SSD může být pro řadu z vás zajímavé: vedle onoho symbolického PCIe 4.0 také garantuje nadprůměrnou životnost v zápisu, nějakých 1700 přepisovacích cyklů na buňku. 1TB model má výdrž 1700 TB, poloviční kapacita pak garantuje 850 TB přepisů. Nejde o jediné SSD s podobnou garancí (čest ještě třeba modulům Corsair Force MP510), ale také nejde o nic častého. Záruka je pětiletá.

Zatím nemáme informace o tom, kdy se tato SSD u nás začnou prodávat, ani o ceně. Snad by nemuselo být o moc dražší než současný (pomalejší) PCIe 3.0 model MTE220S, ale nevíme, jak se firma rozhodne.

Galerie: Transcend MTE240S

Zdroje: Transcend, techPowerUp

Už i Transcend má (levné?) SSD s rozhraním PCIe 4.0, slibují TLC s vysokou životností
Ohodnoťte tento článek!
4.9 (98.18%) 11 hlasů

10 KOMENTÁŘE

  1. Otázkou je nakolik jde o pravdivý údaj, protože tak vysoké TBW začal Transcend udávat u všech svých nových disků. Prostě nevěřím, že by mělo něco extra navíc než všechna konkurence, aby jejich disky měli o víc jak dvojnásobek delší životnost než konkurence.

    • Podle mě to je reálná životnost té TLC 3D NAND (aspoň třeba od WD/Kioxii a Samsungu, nevím, jestli třeba ta Floating Gate od Intelu nemá horší vlastnosti, ale spíš asi ne a taky to dá) v kombinaci s těmi dnešními LDPC ECC algoritmy, respektive asi i s nějakou rezervou. A u těch SSD, kde je garance jenom třeba 300-600 cyklů to výrobci dělají jednoduše proto, že jim přijde, že víc garantovat nemusí a jenom by si zbytečně zvyšovali exponovanost reklamacím hodně těžce používaných disků.

      Ono když některé QLC disky mají 300-400 cyklů na buňku, tak je jasné, že TLC by měla dát aspoň tak 5× víc.

      • Samsung 970Pro NVMe je asi poslední MLC (2-bit) Mohykán, ten snad SLC cache nepoužívá.

        Škoda, že na trhu nejsou běžně dostupné SSD s ukládáním v režimu pSLC. To by možná přineslo zajímavou životnost a možná i výkon.

        • Akorát, že samsung u něj negarantuje o nic vyšší množství zápisu jak Transcend. Lepší TLC disky dávají mnohem víc, např. kioxia CD6-V zvládá přes 5PBW přepočteno na 1TB, jen si to nechají zaplatit.

        • Buňka QLC musí rozlišit 2× víc hodnot napětí (16 proti 8 u TLC), aby úspěšně udržela data. Při opotřebení je problém s tím, že to udržení napětí je čím dál méně spolehlivé, vznikají odchylky. Ten dopad na to, po kolika přepisech je ještě buňka použitelný, i logicky musí ale být větší než 2×.

          5× jsem střelil od boku jako takový konzervativní odhad. Rozdíl 2× je moc málo, rozdíl řádu (10×) už se zase neodvážím tvrdit jen tak na základě předpokladů/intuice.

          Před lety, když se teprve začínalo přecházet na TLC, tak se uvádělo, že rozdíl není 2×, ale spíš tak jeden řád, například kdysi dávno se udávala životnost řádově 100 000 cyklů pro SLC, 10 000 cyklů pro MLC a 1000 pro TLC. Pak jak jsme se blížili k limitům planárních procesů (15nm NAND…), tak už se uvádělo jenom 30 000/3000/300, ale nasazení LPDC ECC tu výdrž planární TLC zase o dost zvedlo – lepší ECC algoritmus zrekonstruuje data i při častějším výskytu chyb, s nímž při slabších ECC metodách už byly buňky považované za příliš nespolehlivé. Tehdy se uvádělo, že to LPDC dovolilo až 2×-3× delší požívání TLC, i když i s tím to pořád nebylo nic moc.

          Naštěstí pak přišla 3D NAND a výrobní proces se z pohledu miniaturizace vrátil o řadu generací zpátky, takže proti poslední generaci planární NAND ta efektivní výdrž asi hodně stoupla (což pak vytvořilo prostor pro použití QLC, které zase to zlepšení výdrže sežralo 🙂

          Čili když v době nejhorší planární technologie TLC NAND došla až k životnosti cca 300 cyklů, tak s pomocí LPDC a dobré 3D technologie věřím, že by dneska mohla mít TLC až 2500-3000 cyklů nebo víc.

          • Shrnutí pěkné, díky za něj, ale čekal bych tam i vliv výrobní technologie nejen počet bitů. SLC se vyrábělo jiným procesem než MLC a to jiným procesem než TLC. Nebyl to jen vliv počtu bitů na buňku.

            „Ten dopad na to, po kolika přepisech je ještě buňka použitelný, i logicky musí ale být větší než 2×.“

            Proč? A kolik tedy?

            „Ono když některé QLC disky mají 300-400 cyklů na buňku, tak je jasné, že TLC by měla dát aspoň tak 5× víc.“
            „5× jsem střelil od boku jako takový konzervativní odhad. Rozdíl 2× je moc málo, rozdíl řádu (10×) už se zase neodvážím tvrdit jen tak na základě předpokladů/intuice.“
            Pořád mi to tak jasné nepřijde. Jak souvisí „některé disky QLC“ s jinými od jiných výrobců a vyrobených jinou technologií?

            Nechcete napsat na toto téma článek, kde byste mohl ty věci, co Vám přijdou jasné a logické, trošku podrobněji rozebrat a vysvětlit?

            • „Proč? A kolik tedy?“
              Hmm no nevím, jaký je tu exaktní mechanismus toho vlivu – ale mě tak nějak přijde intuitivní, že když musím do určitého pásma napětí nacpat rozsah pro dvakrát větší počet logických hodnot, tak spolehlivost nejspíš utrpí víc než jen dvakrát.

              Díval jsem se, jestli nedohledám ty tabulky výdrží TLC/MLC atd, ty starší už jsem nenašel, ale tady je poměrně nová od Micronu: https://www.cnews.cz/wp-content/uploads/2018/05/nand-qlc-zapis-urovne-signalu-micron.png
              Uvádí se tam to 100 000 a 10 000 cyklů pro SLC a MLC, 3000 pro TLC a 1000 pro QLC. IIRC při vývoji QLC se proti TLC čipům dělaly různé úpravy/ještě silnější ECC aby se ta základní výdrž a výkon trošku vylepšily (které se u TLC nedělají protože zbytečné prodražení), bez toho by možná dopadly o něco hůř – ale nevím, jestli sou v tom tyhle faktor zahrnuté.

              To s tím rozdílným výrobním procesem – to by mohlo být, když se třeba pro SLC disky používala paměť dřívější generace, zatímco MLC byla na novějším (menším a tím choulostivějším na výdrž) procesu. Ale striktně vzato se v rámci jedné generace jednoho výrobce, např nevím, 34 nm (nebo dneska např. 96vrstvé 3D NAND), vyráběly čipy SLC i MLC na v podstatě stejné technologii. A dneska to je taky tak – návrh čipu může mít různé úpravy pro vylepšení vlastností, ale výrobní proces pro TLC a QLC je myslím stejný.

              Toto umožňuje vyrábět disky s pseudoMLC (ve skutečnosti TLC, ale řadič se k ní chová, jako by to byla MLC, tj. jen 2 buňky na bit – sousední hodnoty v tom rozsahu jsou asi brané jako jedna) nebo používat pseudoSLC režim na TLC/QLC buňkách.

            • V té tabulce je pokles přepisů cca 3x, pokud vynechám první hodnotu. Ta je sice 10x vyšší než SLC, ale s poznámkou „při uvedení“. Nepředpokládám, že s nižším výrobním procesem počet přepisů zůstal stejný. Proč by tam jinak dávali tu poznámku, že.

              „Toto umožňuje vyrábět disky s pseudoMLC (ve skutečnosti TLC, ale řadič se k ní chová, jako by to byla MLC, tj. jen 2 buňky na bit – sousední hodnoty v tom rozsahu jsou asi brané jako jedna) nebo používat pseudoSLC režim na TLC/QLC buňkách.“

              Proč by to mělo vyžadovat, aby byl vyráběn jiný typ paměti na stejném procesu? IMHO je to dané návrhem paměti(implementace dvou režimů) a ne výrobním procesem.