Reklama

Historie československých mikropočítačů: první krůčky v době totality

Mikropočítače se v Československé socialistické republice nerodily právě snadno. Přeci jen, bylo mnoho důležitějších věcí, které musely být vyrobeny, takže se nelze divit, že v sedmdesátých létech mohli domácí nadšenci o mikropočítačích pouze snít.

Navzdory faktu, že tábor míru a socialismu vyrobil, jak se chlubil, více tun oceli, než váleční štváči z Wall Streetu, v oblasti mikropočítačů poněkud zaspal. Po téměř deset let probíhala na tom proklínaném Západě revoluce. Novináři i papaláši si všímali každého bezdomovce pod mostem, ale že jim v novém a důležitém oboru – mikropočítačích – nějak ujíždí vlak, to bylo po dlouhý čas pod jejich rozlišovací schopnosti. Až v první půli osmdesátých let dospěli k názoru, že je třeba dohnat a předehnat ten prohnilý kapitalismus i ve výrobě nové mikroprocesorové techniky.

Typický začátek – plagiátorství

Ten důvod zaostávání tkvěl jednak ve skutečnosti, že spotřební průmysl byl vždy považován za méně důležitý, no a především v trpkém faktu nedostatku valut. Zkrátka, nebylo jen tak možné nakoupit součástky zpoza železné opony a složit z nich počítač či cokoliv jiného. Musely se primárně využívat domácí díly, což byla právě ta potíž. Naše Tesla začala základní kámen téměř všech domácích mikropočítačů – MHB8080, tedy kopii slavného Intelu i8080 – produkovat až ve chvíli, kdy se celý vyspělý svět už dávno přeorientoval na výrobu modernějších mikroprocesorů. Tato kopie přitom vznikla dost originálním, ovšem pro tuto dobu naprosto typickým způsobem – po odbroušení keramické destičky byl procesor mikrometr po mikrometru pod mikroskopem okopírován. Ještě později se podařilo východoněmeckým soudruhům vytvořit svůj „vlastní“ Z80.

         Tesla MHB8080 – Česká kopie legendárního Intelu i8080 – Tesla MHB8080

Tesla MHB8080 – Česká kopie legendárního Intelu i8080 – Tesla MHB8080

Bohužel, začátky našich mikropočítačů byly poznamenány nejen nedostatkem součástek, ale i literatury, technologie a organizačních schopností systému, který schopným jedincům často házel klacky pod nohy. Ačkoliv se režim velmi snažil o maximální unifikaci a výrobu pouze jednoho či dvou typů nějakého produktu, v oblasti mikropočítačů naprosto selhal. Díky tomu u nás vzniklo až příliš velké množství navzájem zcela nebo jen částečně kompatibilních typů mikropočítačů, přičemž počet vyrobených kusů se počítal na pouhé tisíce.

 

Pro takto malé počty se nevyplatilo vyvíjet speciální obvody, jako byla třeba ULA v ZX Spectru či sada zákaznických čipů v Atari. Veškerou podpůrnou logiku bylo proto nutné vytvářet z diskrétních součástek pochybné kvality. Zatímco západní svět byl schopen vyrábět mikropočítače v obrovských statisícových sériích pomocí automatické technologie Surface Mounting, u nás se desky osazovaly a pájely ručně, což se pochopitelně podepisovalo na kvalitě výroby, spolehlivosti a nakonec i na ceně. A tak, zcela paradoxně, i když jsme tehdy výší domácích platů patřili k hodně rozvojovému světu, nedokázali jsme při této výrobě „na koleně“ vyrobit levný mikropočítač. O kvalitě nemluvě.

1982 – tehdy to začalo

Zrod mikropočítačů v Československu se dá vysledovat do roku 1982, kdy na sobě zcela nezávisle vznikly hned dva rozdílné mikropočítače. Tím prvním byla kopie zahraničního mikropočítače, která se postupně rozrostla v modulární systém pro potřeby automatizace v průmyslu. Za jejím vznikem stála dvojčata Tomáš a Eduard Smutní. Ti si svou práci na mikropočítačích rozdělili velmi pragmaticky – Eduard se věnoval hardwaru, zatímco Tomáš pro tento hardware vyvíjel software.

Jejich mikropočítačová anabáze začala počátkem osmdesátých let, kdy měl Tomáš možnost získat dokumentaci pro izraelský vojenský počítač Elbit. Eduard zajistil její okopírování a následně díky její inspirace postavil jednodeskový počítač JPR-1, což byl základ modulárního systému s až patnácti deskami, od rozšíření paměti, přes řadiče pružných i pevných disků po specializované desky pro průmyslové využití.

Základní deska počítače JPR-1 (zdroj: sapi.cz)
Základní deska počítače JPR-1 (zdroj: sapi.cz)

Tato koncepce byla postupně zdokonalována, až v roce 1982 dospěl vývoj k systému zvanému SAPI-1 (Systém Automatického Pořizování Informací), jak byl počítač na poslední chvíli přejmenován. Paradox tkvěl i ve faktu, že jeho detailní schémata byla (v časopise Amatérské rádio) uveřejněna dříve, než se podařilo rozjet výrobu. To byla zkrátka neuvěřitelná socialistická realita, kdy v různých firmách a ústavech započal vývoj rozšiřujících desek a softwaru pro systém, který ještě neexistoval. Během zhruba tří let se z původně celkem jednoduché koncepce stal velmi kvalitní stavebnicový systém, schopný provozu CP/M, nabízející programovací jazyk Mikrobasic a možnost připojení mnoha dalších a dalších rozšiřujících karet, kterých díky detailní dokumentaci vznikly snad stovky. Tento úspěšný systém byl i nadále rozvíjen a to až do počátku devadesátých let.

Pohled na vnitřek počítače SAPI-1 (zdroj: cs-pocitace.ic.cz)
Pohled na vnitřek počítače SAPI-1 (zdroj: cs-pocitace.ic.cz)

 

První československý mikroprocesor

Další články na téma: 
Oblíbené Tisk E-mail
Reklama
Reklama

Komentáře

Jo IQ151 to byla mašinka co měla vlastní hlavu. První počítač se kterým sem měl tu čest. Člověk na něm hodinku/dvě trpělivě vyťukal program a pak samý error. Když si to člověk po sobě prošel, tak zjistil že tam má cca každý třetí až pátý znak překlep. A byli tam ty překlepy i když byl člověk přesvědčen že žádný neudělal. I můj učitel tehdy měl konspirační teorii, že si ten stroj prostě vymýšlel a zpětně sám měnil znaky, co byli napsané a zkontrolované.
To Didaktim M to už byl stroj. U toho jsem strávil kus dětství - většinou teda seřizováním hlavy v kazeťáku a snahou nahrát nějakou hru :)

Tvrdit, že Consul 2717 je klon PMD-85 je vrchol totálního kretenizmu obecně rozšířený na internetu. Mno, a tvrdit, že klávesnice byla na tu dobu docela pohodlná....to je prosím srovnávané s čím v té době? Já jenom, že to byla normální PC klávesnice.
A ta inspirace Mackem se vylíhla v čí hlavě?
Už se to napravovalo ve wiki, ale boj s lidskou blbostí je marný a nekonečný. http://cs.wikipedia.org/wiki/PMD_85
Pokud je mi známo, tak Tesláci byli na Dlouhé chodbě pečení vaření co by tak obšlehli. A část z toho je v PMD-85. Navíc Consul 2717 jak číslo napovídá je přímá linie PPPD Consul 27xx a ty byly vyráběné od 70. let v poněkud větší podobě. Srovnejte vnitřek PPPD 2715 a Consul 2717. Ořezaný základ nápadně podobný, že? Je lepší důkaz, že klon PMD-85 to v žádném případě není? Navíc bylo rozhodnutím strany zakázáno uvést Consul 2717 do sériové výroby dříve než byl uveden, neboť to by totálně položilo Teslu. Nebo by Tesla v roce 1985 byla schopna uvést počítač do škol typu Consul 2717, disketovou jednotkou téhož výrobce, včetně jeho mozaikové tiskárny? Ne! Musela zbastlit přehřáté PMD-85, aby měla výrobní program, kam udat své katastrofální magnetofony a výkřik tiskové techniky BT-100.
Pro ty co nepamatují, tak TESLA se četla v oboru jako TEchnicky SLAbé :-)))))))))) OT- jedině rádia a gramofony měli na tu dobu vynikající, ale pole výpočetní měli nechat těm, co to uměli.
Odkaz posílám klukům z KEKS Zbrojovka Brno, aby se pokochali nejen přebraným nehorázným tvrzením o klonu, ale s tou klávesnicí a inspirací Mackem je to už vrchol negramotnosti autora tohoto tvrzení.

Díky za komentář i korekci - máte asi pravdu a díky za upozornění, ale vzhledem k tomu, že jsem Consul 2717 viděl pouze jednou a to ještě chvilku, tak mi nezbylo, než přebírat informace z internetu (v době, kdy to na Wikipedii nebylo ještě opravené a stejně tak to nebylo a asi ani není opravené na dalších stránkách), no a ověřit je, to je dnes prakticky nemožné. "Inspirace Macem" - to byl samozřejmě pokus o vtip a jedná se pochopitelně o integraci počítače do monitoru, což se tehdy občas takto dělalo v rámci maximálního snížení ceny.

Klávesnice - s tímto počítačem jsem se, jak píšu, setkal pouze jednou už po revoluci a nepřišel mi jako nějaký zázrak, rozhodně oproti západním počítačům měl klávesnici horší. Ovšem z hlediska tehdejší čs reality se rozhodně jednalo o to lepší, co tu existovalo, bylo to na úrovni slušovických strojů (dost možná šlo o mechanicky stejné řešení). PC klávesnice - máte předpokládám na mysli mechaniku klávesnice, protože normální PC klávesnice to tedy nebyla...

Děkuji za uznání, že mám "asi pravdu". To potěší, když jednak mi ve výrobě prošel rukama veškerý sortiment sériově vyráběný pod značkou Consul, druhak co dělal KEKS (čti konstrukce elektroniky kancelářských strojů) jsem servisoval ve výrobě a tak nějak ledasco na čem pracovali jsem měl k vyzkoušení zapůjčené na stole.
A ta inspirace Mackem....opravdu máte jasnou představu o cenách tehdejší výpočetní techniky a nepochybně šlo o snížení ceny :-)))))))) Jakož přesně víte, jak se co tenkrát dělalo. Bylo mi zhnilo zajít přes tři vchody k mému dlouholetému známému, na základě jehož informací se upravoval ten nesmysl ve wiki, který náhodou pracoval v KEKS, tak jsem mu poslal majl na téma inspirace Mackem a odpověď je taková: "Cau,akorat ta integrace do monitoru nevznikla jako kopirovani Meka, ale podle jednoho naseho pripravku, kde jsme byli lini navrhovat bednu a tak se namontoval do staryho monitoru a konstrukterum (rozuměj krabice na tu elektroniku) se reseni zalibilo ..........." Už tenkrát lenost byla matkou pokroku.
Klávesnice- též náš sortiment, který jistě znáte podrobně a jistě vám před rokem 1989 prošlo hodně západních klávesnic rukama pro srovnání, zejména při jejich nasazení v průmyslu, armádě a už tenkrát lehly po vylití kafe.... jedině se nemůžu vyjádřit ke Slušovickým klávesnicím a nemám ponětí kde je brali (aby tak od nás :-)))))
A u bezkontaktní klávesnice máte co konkrétně na mysli tím mechanickým řešením?
A podle čeho usuzujete, že to nebyla normální PC klávesnice? Kritérium normálnosti PC klávesnice je co? To jako myslíte, že když jsme sekali klávesnice jako Baťa cvičky, že jsme skrz Consul 2717 vyráběli extra klávesnici? Akorát se tam dával konektor dle přání zákazníka a kódovací tabulka dle specifikací zákazníka.
Zkuste radši psát o něčem z této doby a nefantazírovat o minulosti dříve, než vymřeme nebo zblbneme.

Děkuji za komentář.

Asi se nebudu pokoušet být vtipný - co se “inspirace Macem” týče, o nic jiného, než o pokus o vtip, nešlo. Opravdu jsem tím nemyslel, že by se tvůrci Consulu Macem inspirovali, protože pokud už se něčím takovým inspirovali, tak měli hned několik osmibitů, které měly podobné řešení. Každopádně díky za detail, jak to tedy bylo.

Klávesnice - neznám sortiment Zbrojovky, sice jsem tu dobu zažil, ale byl jsem o generaci mladší, takže mě ten čas zajímaly domácí dostupné osmibity, jelikož Consul byl tak nějak mimo můj dosah. Z toho zběžného pohledu, který jsem měl, se mi klávesnice Consulu zdála použitelnější, ovšem kafe jsem na ni nelil. Je dost možné, že Slušovice braly klávesnice od vás, vypadaly hodně podobné. Já si ale nemyslím, že bychom nějak byli ve sporu - vy mi předhazujete kritérium “normálnosti” PC klávesnice, nicméně já zdůraznil, že po mechanické stránce šlo možná o stejné řešení, nicméně PC klávesnice tak, jak ji chápu já a jak - předpokládám - to chápou dnešní čtenáři (tedy s PC layoutem připojitelná k PC) to tedy nebyla, to se asi shodneme…

Já si velmi vážím každého komentáře od pamětníka, který v té době byl “u zdroje” a je schopen obohatit dnešní zájemce svými vzpomínkami. Já bohužel byl v té době pouze náctiletý, takže detaily výroby toho či onoho našeho počítače prostě neznám a musím se spoléhat na to, co je na netu či co znám od některých pamětníků. Vy mi radíte “ psát o něčem z této doby a nefantazírovat o minulosti  “, ovšem to tak nějak není řešení. Tím se žádný zájemce o tuto dobu nic nedozví, takže až vy “vymřete nebo zblbnete”, nebude už nikdo, kdo by o ní něco pověděl. Já se velmi rád dám poučit, velice rád se něco dozvím, ale to lze realizovat pouze tak, že o tom Vy a další pamětníci něco napíší. Jsem z Brna, takže pokud byste třeba měl chuť se osobně setkat a něco mi o tom povědět, budu rád. 

Tedy dobře. Pokud jde o tzv. layout PC klávesnice, tak ho nemá, ač vnitřek je PC klávesnice a po připojení k PC by šlapala. A ano, pokud jde o tzv. layout PC klávesnice, tak je Zbrojovka vyráběla. Poslední model byl fóliový a nebýt konektoru DIN, tak vůbec se neliší od dnešních a není současníka, který by tvrdil, že to není PC klávesnice. Oproti dnešním klávesnice měly nesmazatelné butony, daly se nabutonovat na cokoli si zákazník přál a výstupní kódy též.
Mám pocit, že ta poslední foliovka byla .12 a měl jsem ji přestavěnou k připojení na Didaktik model 1988, který jsem si musel pořídit za účelem úprav ROM, úprav programů pro spolupráci s disketou, jehličkovou tiskárnou a vůbec co kdo chtěl. Případně pro zkoušení vlastních OS pro nasazení počítače pro řízení topení, alarmu, zpracování signálů z čidel a všeho co majitelé rodinných domků požadovali, protože ho zároveň využívaly děcka na hraní. A hlavně se mi nechtělo učit další assembler 8051 (zhnilý jak ajťák), kromě povinného používání MHB 8080, po kterém by jinak v tu dobu neštěkl ani pes a jinak běžně pašovaného a k zástavbě do zařízení 1 000 000x lepšího Z80.
Technická stránka už nikomu nic neříká a kdo uvěří, že se zvládla technologie disků typu Winchester (kromě č/z hlaviček)? A tady to, jaké bylo celé pozadí a jak co vznikalo, co se dělalo načerno, co bylo úplně zakázané, že by to položilo Teslu nebo co bylo na tu dobu příliš napřed (měli jsme západní elektroniku přímo ve fabrice), proč to bylo tenkrát tak a ne jinak, protože to zasahuje i do dob po roce 1989. O tom nikdo z pamětníků se nebude šířit a nedejbože ještě něco sepisovat, protože my máme už jednu zkušenost za sebou.......

Děkuji za komentář. Opět jsem se dozvěděl leccos nového. Jsem za to velmi vděčný, ovšem jak píšu, je opravdu škoda, že vy pamětníci raději nic dále sepisovat či vzpomínat nebudete. Díky tomu je - bohužel - historie našich mikropočítačů zahalena tajemstvím.

Když si to srovnáte, tak o minulosti Apple napsal pomalu každý, kdo má díru v zadku, je znám každý výrok Jobse a životopisů Gatese je hned několik, stačí umět anglicky. Ovšem o našich počítačích se toho ví minimálně. Když nedávno měl přednášku Kišš, tak se zájemci konečně dozvěděli pozadí vzniku PMD 85 a PMI 80, ovšem samozřejmě vyprávěné pouze z jeho pohledu, ale díky aspoň za to. O práci Smutných se ví díky tomu, že dali několik rozhovorů. Ovšem třeba pozadí vzniku IQ151 je naprosto neznámé, stejně jako to naprosto nepochopitelné rozhodnutí, že právě ta oranžová mrcha bude základním školním počítačem. Stejně tak je neznámý vznik slušovických počítačů či třeba řady PP. Je to škoda, ale, bohužel, dokud vy, co jste u toho tehdy byli, o tom něco nenapíšete, nebo to třeba nějak “diskrétně” nesdělíte nám, co se o historii mikropočítačů (nejen u nás) pokoušíme psát, tak se, bohužel, budeme muset spoléhat na různé často nepřesné zdroje a výsledek budou nepravdivá tvrzení, která kritizujete. Je to podle mne škoda. Stejně jako zmínky o technologii Winchester - i to je zajímavé a naznačuje jistou nepravdu, že to před listopadem bylo vždy a všude katastrofální, což bych zrovna u elektroniky a počítačových komponent tedy podepsal i já, neboť v reálném životě to tak bohužel vypadalo. Já sám jsem primárně strojař a u svého oboru také znám případy, kdy se zařízla velmi kvalitní naše tehdejší technologie, protože se to prostě tak nějak nehodilo. Bohužel ale, pokud se o tom nikde nic nenapíše, tak si toto sebemrskačské přesvědčení poneseme i nadále.

Hezký den!

Ještě k té klávesnici tam kde Consul 2717 vznikl a potvrzuje to, že to vycházelo z našeho PPPD a s nějakým PMD to nemá nic společného:
Cau divochu,
tak nevim .......... ja mel u kazdyho zbrojovacka bezkontaktni klavesnici a ta je co do provedeni vrchol a ne sunt jako vetsina tech i dnesnich, Zbrojovacek pochazi puvodne z tzv. intelgentniho monitoru coz by na dnesni dobu se mohlo nazvat prac. stanici akorat, ze byl pro PPPD coz je ovsem jina kapitola. Pro info - PPPD se hlavne vyznacovalo tim, ze melo abnormalne velike tistaky a stoly, kde vse bylo zabudovane se tez vyuzivaly na stolky pod tehdejsi TV ( sikovni a podnikavi Zbrojovaci ), coz bylo bezva - kam se hrabe Ikea.
PPPD- pracoviště pro přípravu, předzpracování, přenos dat.:P mělo to i modem už tenkrát a ne tu trapárnu na sluchátko jako dělalo jisté JZD.

Zajímavé, ale ocenil bych víc obrázků. Ideálně ke každému popisovanému stroji... ne všichni jsme je zažili (a to jsem docela starej :)). Zvlášť, když někde popisujete, že to mělo takovou a makovou klávesnici, tak je to bez obrázku dost blbé.

Já dodal pouze text a fotografie jsem dodat odmítl, získal je šéfredaktor. Já tyto stroje nevlastním, tudíž je vyfotografovat nemohu, no a zjišťovat vlastníka autorských práv u fotografií kolujících na internetu je nesmírně obtížné. Chápu vás, ale bohužel, taková je situace, našich počítačů je dnes funkčních jen pár kousků a počty jsou tak limitované, že někteří nadšenci dokonce vyrábějí repliky, aby si na tu dávnou technologii mohli sáhnout. V brněnském klubu proběhla akce s výrobou Ondry a i jinde jsou ve výrobě další podobný díla.

Kdy bude recenze na GTX 980 popř. 970?

Az ju v redakcii dotlaci BT-100. :-)

heh to je trefny :) , pamatuju jak to tlacilo 10x5 cm i 15 minut

Jo to byla dřevní doba. Programoval jsem na všem z článku. Od kufříku až po didaktika. Hlavně kufřík to bylo kódování. Nejdříve ASM na papíru pak všechno z jednoho papíru na druhej papír do hexa a hurá ťukat na klávesnici.
Všechno dál byl už luxus.

Zhýralost ASM, hexa. Já bych toto všechno zakázal. Pěkně sázet instrukce rovnou v "1" a "0". Všechno dál byl už luxus.

:-) jak říkáte, co kolo, ale bicykl to bylo něco.

Cesta k JPR1 byla poněkud delší: nejprve vznikl v TESLE Elstroj podle izraelského Elbitu klon JPR12 - minipočítač s šířkou slova 12bitů, mikroinstrukční pevnou diodovou pamětí a feritovou pamětí 4096 slov (stránkováno po 256 slovech). Jeho vnitřní struktura se velmi podobala dnešním jednočipovým MCU - např. PIC16Fxxx. JPR12 vyráběla pražská TESLA Strašnice od roku 1974.

Teprve potom byl vyvíjen v Elstroji v úzké spolupráci s Teslou Strašnice (ing. Koďous) hlavně kvůli jednoduchosti a ceně stavebnicový systém JPR1 kolem CPU 8080A.

http://lisovy.cz/mvt/pocitace/jpr_12.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Smutn%C3%BD

http://games.tiscali.cz/tema/muz-ktery-bastlil-v-ceskoslovensku-herni-au...

Že by se do toho pingpongového míčku ve stavebnici myši musel lít vosk, o tom nic nevím :-) Fungovalo to i bez vosku. Myslím že i v návodu byl obecný popis různých typů myši - s těžkou a lehkou koulí.
Ale protože neexistovaly na trhu běžně dostupné vícežiové káblíky, součástí stavebnice bylo klubko jednoho káblíku a v návodu popis, jak se z toho plete pomlázka ! Tím vznikl několikažilový kabel k myši... U ZX Spectra s tím jakž takž fungoval program Art Studio... Jo a jako podložka k myši byl standardní součástí stavebnice kus linolea a tlačítka byla vyrobena z nějakých plastových čudlíků a dvou - spínacích špendlíků ! Nekecám... ale už ji nemám, před časem jsem ji prodal.