Reklama

Průvodce po Computer History Museum – od diferenciálního stroje po Apple-1

Ne každý je ochoten obětovat nějakých sedmnáct tisíc korun na letenku do San Francisca, aby mohl v nedalekém Mountain View obdivovat expozici asi nejlepšího muzea počítačů. Proto vás jeho výstavou provedeme a třeba začnete prahnout to všechno vidět na vlastní oči.

Computer History Museum

Celá expozice je sestavena chronologicky, takže i naprostí laikové mají možnost chápat postupný vývoj celého oboru. Nejprve jsou vám předvedeny počátky počítacích strojů, a to od Abaku (primitivního počítadla), přes Pascalinu (první mechanickou kalkulačku, sestavenou Blaisem Pascalem pro svého tatínka účetního, čímž mu tento plodný vědec chtěl ulehčit práci) a Nappierovy logaritmické kameny (John Nappier je tvůrcem teorie logaritmů, pomocí níž výrazně zjednodušil násobení a dělení převedením na sčítání a odečítání), přes ukázku, jak se vlastně s Abakem či Nappierovými kameny počítá.

Následují logaritmická pravítka, která si ty starší z nás ještě pamatují, zmenšená replika diferenciálního stroje od Charlese Babbage, což byl první pokus o naprogramovatelný mechanický počítací stroj. Nechybí zde možnost shlédnout video o jeho funkci, přičemž obrazovek s poučnými filmy je tu nespočet a pokud by je člověk chtěl shlédnout všechny, zabralo by to snad celý den. Sál je zakončen výstavkou prvních kalkulaček – od mechanických, po stále sofistikovanější stroje až po první programovatelnou HP-65. Je třeba zdůraznit, že výstava je plná interaktivních displejů a detailních popisek, které si můžete prohlédnout a prostudovat.

Zmenšená replika diferenciálního stroje od Charlese BabbageZmenšená replika diferenciálního stroje od Charlese Babbage 

  Replika Pascaline
Replika Pascaline

Následující sál je věnován práci pana Holeritha na strojích, používajících děrné štítky pro zpracování údajů ze sčítání lidu. Můžete vidět velké třídící stroje od IBM, které byly schopny třídit štítky podle několika (až 13) kritérií, stejně tak je možné vidět děrovací zapisovače, které děrné štítky vytvářely. Nejzajímavější je replika originálních děrných štítků z Jacquardova automatického stavu z roku 1801, který podle nich dokázal tkát vzory na látce. Šlo tedy o první použití automatizace a hned s „paměťovým“ médiem.

Analogové počítače – ano, i takové byly

Nyní se přesuňme do části expozice věnované analogovým počítačům, což je záležitost obvykle zcela pomíjená a málo známá. Přiznám se, že o strojích zde ukazovaných nevím vůbec nic. Jsou zde analogové systémy na řešení diferenciálních rovnic, na balistické výpočty, integrátory, ba dokonce univerzální TR-48, schopný nasazení jako univerzální počítač pro návrhy družic, studie chemoterapie, simulace chemických reakcí atd. To vše zcela analogově, ovšem s pomocí transistorů.

 

Následují již modely prvních elektronických počítačů pracujících s binární logikou. Máme tu zmenšenou ukázku Eniacu s popisem jednotlivých modulů a v reálné velikosti hned dva tyto moduly. Moc zajímavá je replika počítače ABC (Athanasof-Berry Computer), což byl první, ještě neprogramovatelný elektronický počítač. Ukázaná je i Enigma a popsán princip stroje Collossus při jejím luštění. Je zde popsána práce Konrada Zuseho a části jeho počítačů a jejich fotografie – z nich jsem se například dozvěděl zajímavou perličku, že svůj Z1 Zuse sestavoval v obýváku svých rodičů a soudě dle fotky, museli z toho mít radost...

Model rozložení sálového počítače ENIACModel rozložení sálového počítače ENIAC

Pokud máte rádi monitory, i v tomto směru si přijdete na své. K vidění je jeden z prvních počítačových monitorů a to z poněkud neznámého britského počítače Leo II z roku 1957. Nechybí zde ani části dalších prvních počítačů – například Ferranti Mark I či CDC G15 a Librascope LGP-30. Představený je počítač Johnniac. Prohlédnout si můžete i ovládací panel prvního komerčně úspěšného počítače světa – UNIVACu 1101. Toho se během šesti let prodalo 46 kousků za hezký milion. Pokud mě něco na těch prvních ovládacích pultech počítačů zaujalo, tak to byl voltmetr – někde i ampérmetr. Prostě – jak chcete bez voltmetru ovládat počítač? Osobně bych ho na dnešní klávesnici šoupl někam nad numerický blok, tam je hluché místo.

Během let 1951 až 1970 bylo instalováno 46 počítačů UNIVACBěhem let 1951 až 1970 bylo instalováno 46 počítačů UNIVAC 

Systém protivzdušné obrany SAGE

No a přicházíme k velice zajímavému systému SAGE, který v padesátých létech představoval jednak prototypové využití počítačové sítě, real-time výpočtů, první použití světelného pera a paralelních výpočtů hned dvou mainframů. SAGE byl systém protivzdušné obrany, kdy operátoři na kulatých monitorech měly zobrazeny všechny letící cíle nad svou svěřenou oblastí, mohli o nich získávat (tím světelným perem) více informací, případně je přiřadit jako cíl nějaké té stíhačce ke „konzultaci“. Celý projekt byl předtím vyzkoušen na projektu Wihrlwind. Na svou dobu se jednalo o neuvěřitelnou technologii, kdy síťově byly propojené jednak radarové systémy a s nimi 23 SAGE stanic.

SAGE představoval systém protivzdušné obrany, kdy operátoři na kulatých monitorech měly zobrazeny všechny letící cíleSAGE představoval systém protivzdušné obrany,
kdy operátoři na kulatých monitorech měly zobrazeny všechny letící cíle v okolí
 

Po SAGE následuje něco pro milovníky druhé světové. Bombový zaměřovač Norden. Tento analogový počítač pomáhal zlepšit přesnost zásahu při bombardování, je podrobně popsána jeho funkce, jen si s ním bohužel nemůžete zkusit zaměřit. Následuje krátký panel věnovaný miniaturizaci počítačů pro válečné či kosmické účely. K vidění jsou navigační počítač na raketě Minuteman a Polaris, počítač z kosmické stanice MIR a prototyp počítače pro lunární modul Apollo. Ve stejné místnosti je umístěna i ukázka komponent počítače IBM System/360 – CPU skříň, magnetický disk, kazetopásková paměť a modul s feritovou pamětí.

Analogové počítače, SAGE

Další články na téma: 
Oblíbené Tisk E-mail
Reklama

Komentáře

Zaujímavý retro PC článok na piatoček. Dobrá práca.

Niečo pre autora - vidím, že je to jeho koníček.
Glenn’s Computer Museum
zdroj: http://www.glennsmuseum.com/

Se zase potvrzuje, že Pavel Tronner jede opravdu kvalitní ligu psaní zpráv jak pro tento server tak i pro živě.cz :)

Reklama
Reklama