AMD Radeon R9 290: highendový trhák za devět rychlejší než GTX 780

0

AMD Radeon R9 290X: představení a parametry

Radeon R9 290 navazuje na čerstvě uvedený špičkový Radeon R9 290X. Je levnějším ze dvou modelů postavených na novém nejvýkonnějším grafickém čipu AMD s kódovým označením Hawaii.

Jako tradičně je oproti výkonnější R9 290X jádro mírně ořezané. Maximální frekvence GPU je snížená z 1000 na 947 MHz (a spolu s tím nejspíš i minimální takty, na které karta jde při dosažení teplotního limitu). Dále klesl mírně počet stream procesorů (z 2816 na 2560) a počet texturovacích jednotek ze 176 na 160.

Stejný zůstal počet rasterizačních jednotek (64), šířka paměťové sběrnice (512 b), takt pamětí GDDR5 (5 GHz efektivně) a standardní kapacita 4 GB.


Radeon R9 290X | Radeon R9 290

Samozřejmostí je podpora technologií, které známe z dříve uvedených Radeonů včetně čerstvě uvedené R9 290 X, ty zopakuji jen výčtem s případnými odkazy:

  • Optimalizace pro ultra rozlišení (Eyefinity, 4K)
  • Režim CrossFire bez propojovacích můstků
  • Eyefinity s podporou až šesti monitorů (z toho až 3 na DVI+HDMI a až tři na DisplayPort)
  • TrueAudio
  • Podpora úsporného režimu ZeroCore
  • API Mantle

Co bylo za krátkým odkladem?

Radeon R9 290 měl být původně uvedený již 31. října a měl vypadat trochu jinak. AMD se ale rozhodlo na poslední chvíli reagovat na změny na trhu (především slevy konkurenčních GeForce) a navýšit výkon karty tak, aby nový model místo původně zamýšlené GTX 770 cílil rovnou proti zatím nejvýkonnějšímu modelu Nvidie z řady 700 – GeForce GTX 780.

Dříve by něco podobného znamenalo minimálně flashování BIOSů s odlišnými takty, s novou generací inteligentního řízení spotřeby PowerTune ale stačilo recenzentům rozeslat nové ovladače se zvýšeným limitem otáček pro ventilátor a o nárůst výkonu v rámci povolených mezí už se postarala automatika.

Na jednu stranu je úžasné, že se dá něco takového udělat až tak jednoduše a karta už si sama pohlídá, aby se nedostala mimo povolené limity, na druhou je až děsivé, jak výrazně se může změnit výkon karty i její vlastnosti, aniž by se jakkoliv změnily papírové specifikace, podle kterých se ještě dnes spousta lidí při nákupu rozhoduje.

Protože sám patřím k nešťastníkům, ke kterým zpráva o odkladu uvedení a navyšování výkonu dorazila až v době, kdy už měli dotestováno, měl jsem dvě možnosti – kartu změřit znovu a „neplatné“ výsledky zahodit, abych v grafech někoho zbytečně nemátl, nebo zveřejnit obě měření.

Nakonec jsem se rozhodl dát do grafů obě hodnoty (ta dřívější má šedočervenou barvu). Nedá se totiž říci, že by šlo o výsledky imaginární karty, kterou si nebudete moci pořídit, jediný zjevný rozdíl je v navýšení limitu otáček pro ventilátor. Do grafů je nedávám kvůli tomu, abych ukázal, jak měla R9 290 vypadat původně, berte je jako měření s vlastním nastavením regulace, které ukazuje, jak se změní výkon a vlastnosti karty, pokud se rozhodnete jinak hlučnější referenční R9 290 ztišit ručním snížením limitu pro výkon ventilátorů z teď už standardních 47 na 40 %.

R9 290X a R9 290: dvě karty k nerozeznání

Z dřívějších highendových modelů od AMD jsme zvyklí, že se slabší verze po konstrukční stránce aspoň mírně liší od té výkonnější. Obvykle to bylo nejlépe vidět na napájení – zatímco špičkový model býval osazený kombinací osmipinu a šestipinu, zatímco slabší míval jen dvojici šestipinů a s tím často osazených i méně napájecích fází.

R9 290 je ale navenek od výkonnějšího příbuzného k nerozeznání. Karta má stejný plošný spoj, stejně jako R9 290X vyžaduje přídavné napájení pomocí osmipinu a šestipinu a je osazená stejným chladičem klasické konstrukce se základnou s vapor chamber.

AMD Radeon R9 290X

Výkonné napájení dává tušit, že se R9 290 nebude od R9 290X výrazně lišit ani po stránce provozních vlastností. Můžete tedy počítat s nadstandardně vysokými teplotami, na které kartu žene automatika. Není to závada ani nedostatek karty či doklad o nedostatečném výkonu chladiče, je to záměr AMD. Proto zopakuji vyjádření, které k nadprůměrně vysoké pracovní teplotě GPU poslalo AMD:

„Řada 290 ke navržená tak, aby běžela stabilně na 95 °C. Díky tomu maximalizujeme výkon při minimalizaci hlučnosti. Dosahujeme toho zvyšováním taktu a napětí a/nebo snižováním otáček ventilátoru, dokud GPU nedosáhne cílové teploty. Kdybychom zvolili teplotu nižší, obětujeme výkon, nebo hlučnost.

 

Někoho může teplota 95 °C znepokojovat, ale ujišťujeme vás, že jde o bezpečnou hodnotu, na které může GPU pracovat po celou dobu životnosti. Po technické stránce neexistuje důvod, proč ji snižovat. Stejně jako u ostatních nastavení PowerTune má ale uživatel vše pod kontrolou. Pokud preferujete provoz při nižších teplotách jako 85 °C či 73 °C, doporučujeme upravit nastavení podle vlastních preferencí a napsat o tom do recenzí. To je ostatně důvod, proč produkty navrhujeme s takovou mírou flexibility.“

 

AMD Radeon R9 290X

Parametry referenčních karet

  Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon
HD 7870 HD 7950 HD 7970 HD 7970 GHz Ed. HD 6990 OC R9 270X R9 280X R9 290 R9 290X
Grafický čip Pitcairn Tahiti Tahiti Tahiti Cayman Curacao Tahiti Hawaii Hawaii
Výrobní proces 28 nm 28 nm 28 nm 28 nm 40 nm 28 nm 28 nm 28 nm 28 nm
Velikost jádra 212 mm² 365 mm² 365 mm² 365 mm² 389 mm² 212 mm² 352 mm² 438 mm² 438 mm²
Tranzistorů 2,8 mld. 4,31 mld. 4,31 mld. 4,31 mld. 2× 2,64 mld. 2,8 mld. 4,31 mld. 6,2 mld. 6,2 mld.
Stream procesorů 1280 1792 2048 2048 2× 384 (1536) 1280 2048 2560 2816
Takt jádra 1000 MHz 800 MHz 925 MHz 1000 MHz 880 MHz 1050 MHz 1000 MHz 947 MHz 1000 MHz
Takt s PowerTune       1050 MHz   1050 MHz 1000 MHz 947 MHz 1000 MHz
ROP/RBE 32 32 32 32 2× 32 32 32 64 64
Texturovacích jedn. 80 112 128 128 2× 96 80 128 160 176
Paměť 2 GB 3 GB 3 GB 3 GB 2× 2 GB GDDR5 2 GB / 4 GB 3 GB 4 GB 4 GB
Takt pamětí 4800 MHz 5000 MHz 5500 MHz 6000 MHz 5000 MHz 5600 MHz 6000 MHz 5000 MHz 5000 MHz
Šířka sběrnice 256 b 384 b 384 b 384 b 256 b 256 b 384 b 512 b 512 b
Propustnost pamětí 153,6 GB/s 240 GB/s 264 GB/s 288 GB/s 160 GB/s 179,2 GB/s 288 GB/s 320 GB/s 320 GB/s
Fillrate (pixely) 32 Gpx/s 25,6 Gpx/s 29,6 Gpx/s 32 (33,6) Gpx/s 2× 28,2 Gpx/s 32 Gpx/s 32 Gpx/s 60,6 Gpx/s 64 Gpx/s
Fillrate (textury) 80 Gtx/s 89,6 Gtx/s 118,4 Gtx/s 128 (134,4) Gtx/s 2× 84,5 Gtx/s 80 Gtx/s 109 Gtx/s 151,5 Gtx/s 176 Gtx/s
TFLOPS (SP) 2,56 2,87 3,79 4,07 2× 2,7 2,69 4,1 4,9 5,6
Max. spotřeba > 175 W > 200 W > 250 W > 250 W 450 W >180 W >250 W >250 W >250 W

 

Testovací sestava, metodika

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

  • základní deska: Gigabyte X79-UD5
  • procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
  • chladič CPU: Noctua NH-D14
  • paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
  • zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
  • pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
  • skříň: Gelid DarkForce
  • operační systém: Windows 7 x64

Testovací sestava na grafické karty

Testovací sestava na grafické karty

Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty

Testy spotřeby a teplot probíhají při okolní teplotě 23 °C.

Testy hlučnosti

Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.

testovací sestavy 4 testovací sestavy 5 testovací sestavy 6 testovací sestavy 7
testovací sestavy 17 testovací sestavy 18 testovací sestavy 19 testovací sestavy 20

Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.

Ovladače a karty pro srovnání

Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.

 

 

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Pro pomalejší grafiky přidávám i méně náročné nastavení bez teselace a MSAA 4×, do celkového průměru se ale oba následující grafy nezapočítávají.

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 sekund dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Bioshock Infinite, Cliffs of Dover (Il-2 Sturmovik)

Bioshock Infinite

Pro otestování Bioshocku používám vestavěný benchmark. Testuji s detaily nastavenými na maximum.

     

Cliffs of Dover

Pokračování jednoho z nejpopulárnějších leteckých simulátorů je na hardware velmi náročné. Většina položek v nastavení snižuje kvalitu obrazu, ale k výrazně vyššímu výkonu nepomáhá. Proto jsem zůstal u velmi vysokého nastavení a stáhl jen kvalitu efektů, stromů a množství budov i za tu cenu, že výsledky naměřené u slabších karet budou nízké a snímkové frekvence možná až nehratelné.

Pro testování v této hře se většinou používá jeden z dodávaných záznamů. Ty ale bohužel nepatří k nejnáročnějším, ve hře se dostanete do mnohem vypjatějších situací. Proto jsem nahrál vlastní záznam nad Londýnem.

Crysis 3, F1 2013

Crysis 3

Protože by velmi vysoké nastavení bylo pro většinu stávajících karet příliš náročné a vysoké zase zbytečně nízké, zvolil jsem vlastní nastavení. Vycházel jsem z globálního nastavení velmi vysoké, ale u položek post processing, stíny a voda jsem detaily snížil o jeden stupeň na vysoké. Pro vyhlazování hran jsem zvolil méně náročné SMAA střední (2TX).

Testuji na dlouhé, na rozličné efekty bohaté a poměrně náročné úvodní animaci z mapy „Swamp“, která přísluší čtvrté misi s českým názvem „S plným rizikem“. Počítejte s tím, že ve hře narazíte i na náročnější pasáže. Zejména při obtížně opakovatelných (měřitelných) přestřelkách může být výkon karet podstatně nižší.

F1 2013

F1 2013 je poslední ze známé série závodních her od Codemasters postavených na EGO Engine 3.0. Oproti F1 2012 má vylepšenou, avšak na výkon karet stále velmi nenáročnou grafiku.

Pro testy jsem zvolil maximální nastavení s vyhlazováním MSAA 4×. Vestavěný benchmark nepoužívám se standardním nastavením, ale vytvořil jsem vlastní konfigurační soubor. Z okruhů, které jsou k dispozici, jsem vybral nejnáročnější Jerez a zredukoval počet vozů, používám následující nastavení:

<config outputfilename="FormulaOne_Benchmark" hardwaresettings="hardware_settings_config.xml" viewname="bumper">
 <track country="circuits" name="Jerez" route="route_0" weather="0" gridposition="8" forceyellowflag="0">
  <car name="c01" number="1" />
  <car name="c02" number="1" />
  <car name="c12" number="1" />
  <car name="c13" number="1" />
  <car name="c14" number="1" />
  <car name="c15" number="1" />
  <car name="c22" number="1" />
  <car name="c23" number="1" />
 </track>
</config>

Max Payne 3, Metro: Last Light

Max Payne 3

V Max Payne 3 jsou téměř všechna nastavení na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny. Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA. S vyšší kvalitou stínů a s vyhlazováním MSAA by nebylo možné testovat karty s 1 GB paměti.

FRAPSem měřím úvodních 38 sekund od druhého checkpointu z páté kapitoly, který patří k nejnáročnějším checkpointům ve hře.

Metro: Last Light

Metro testuji pomocí vestavěného benchmarku, který je velmi náročný (přinejmenším je náročnější než několik úvodních hodin hry pro jednoho hráče).

 

Testuje se tato trojice nastavení:

 

Třetí měření se zapnutou GPGPU akcelerací PhysX jsem přidal spíše pro ilustraci toho, co pokročilejší fyzika s výkonem karet ve hře udělá. Do celkového průměru však započteno není.

Ačkoliv by se mohlo z průměrných snímkových frekvencí zdát, že je hra s pokročilou fyzikou bez problémů hratelná i na Radeonech, není tomu tak. S Radeony se ve scénách náročných na fyziku propadá na nehratelné snímkové frekvence (pro podrobnosti viz samostatný článek s průběhy frametimes věnovaný Metru).

Splinter Cell Blacklist, Total War: Shogun 2

Splinter Cell Blacklist

Splinter Cell Blacklist testuji na jedné z nejnáročnějších scén ve hře jednoho hráče, které jsou dostupné z uloženého checkpointu. Jde o úvod k misi Vězeňské zařízení, zátoka Guantanamo, Kuba. Pomocí FRAPSu měřím úvodních 82 sekund.

 

Testuje se s detaily nastavenými na ultra a vyhlazováním MSAA 2×, náročnější MSAA 4× už by bylo zejména ve vyšším rozlišení 2560 × 1600 bodů stěží hratelné na highendových kartách.

Total War: Shogun 2

Pro měření používám vestavěný benchmark s vlastním nastavením detailů (na maximum) a vyhlazováním MSAA 4×.

Kromě výše uvedeného nastavení v rozlišení 1920 a 2560 bodů pouštím i méně náročný test se standardním nastavením, uvádím jej pro porovnání s výsledky, které najdete jinde. Do průměrů se ale tento výsledek nezapočítává.

The Witcher 2 (Zaklínač 2)

The Witcher 2 testuji s téměř maximálním nastavením detailů, výjimkou je pouze nastavení Nejlepší kvalita (UberSampling), které je vypnuté.

Do metodiky jsem vybral lokaci, jež patří určitě mezi nejnáročnější: poslední část kapitoly zvané Vedení útoku, kdy drak proboří hradby a útočí na vaši družinu i nepřátelské vojáky.

 

Chování PowerTune: Crysis

Po spuštění zátěžového testu v Crysis šly teploty i spotřeba karty rychle nahoru. A spolu s tím stoupaly otáčky ventilátoru, až se zastavil na nastaveném limitu 47 % (cca 2500 ot./min). V okamžiku, kdy se karta dostala na 94 °C, dosahovala spotřeba sestavy maximálních cca 438 W a GPU dosahovalo teploty 94 °C při cca 77,5 snímcích za sekundu. A protože už karta byla jak na nastaveném limitu teplot, tak na limitu výkonu pro ventilátor, začala automatika snižovat takty.

Se snižováním taktů spotřeba velmi rychle klesla ke 393,2 W a frekvence grafického čipu se po ustálení pohybovala mezi 792 a 877 MHz, v průměru kolem 854 MHz. Výkon spadl ze 77,5 na 70,8 snímků/s.

S přiškrceným ventilátorem (či chcete-li s původním nastavením před navýšením výkonu) by už karta v tomto zátěžovém testu běžela stabilně na spodním limitu 662 MHz a s ventilátorem oscilujícím mezi 2200-2400 ot./min.

 






Chování PowerTune: Aliens vs Predator

Na rozdíl od R9 290X v tichém módu měla karta během tohoto testu i po zahřátí daleko ke spodnímu limitu frekvence (průměr byl ke konci kolem 890 MHz), takže propad výkonu nebyl se zahříváním tak dramatický (kolem 2,4 %).

Když to srovnáte s R9 290X v Quiet Mode, kde takty padaly z 1000 až pod 800 MHz a s tím i výkon o více než 12 %, bude jasné, proč je R9 290 i přes ořezané jádro a nižší maximální takt často rychlejší než R9 290X v běžném režimu. Samozřejmě je při tom kvůli ventilátoru na ~2500 ot./min o poznání hlučnější a stejně tak nemůže konkurovat R9 290X s ventilátorem na 3000 ot./min.

 





Chování PowerTune: Metro: Last Light

Při simulaci „běžné“ herní zátěže v benchmarku Metro: Last Light (3× 1920 × 1080, 3× 2560 × 1600, 3× 1920 × 1080 s advanced PhysX) se karta držela v nejnižším rozlišení na maximálním výkonu zase jen po dobu prvního a kousek z druhého průběhu. Pak už karta dosáhla limitu teploty i maximálního nastaveného výkonu ventilátoru a začala snižovat takt GPU.

Na konci třetího průběhu v rozlišení 2560 × 1600 bodů, odkud beru i průměrnou spotřebu, se frekvence držela o něco výše než v AvP – v rozmezí 882–931 MHz, v průměru cca 907 MHz. Průměrná spotřeba byla 401,8 W,

 






Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

Teplota grafického čipu

Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.

S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).

Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.

Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.

Teplota grafického čipu u testované karty

K teplotě bez zátěže nemám větší výhrady, teplota v zátěži je ale nezvykle vysoká a zejména ve srovnání s teplotním limitem používaným u GeForce s GPU Boost 2.0 podstatně vyšší.

Karta řídí spotřebu a ventilátory tak, aby jádro dosahovalo na současné poměry nezvykle vysokých 95 °C (u GeForce je to už hodnota, na které začíná karta aktivovat ochrany proti přehřívání). Jak jsem již zmiňoval v úvodu, podle vyjádření AMD je to ale záměr a hodnota naprosto bezpečná.

Otáčky ventilátoru

Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.

Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.

Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.

Ventilátor testované karty

Ventilátor se bez zátěže chová kultivovaně stejně jako v Uber Mode běží na celkem tichých ~1000 ot./min.

Se staršími ovladači karta běžně roztáčela ventilátor ke 2050 otáčkám. Hodnota naměřená v Crysis je ale vyšší. Karta totiž nejprve zvedá výkon ventilátoru na úroveň limitu (~40 %) a pokud ani to nestačí, aby karta udržela teplotu na 94-95 °C, začíná snižování taktů GPU. V případě Crysis ale k udržení teploty nepomohlo ani snížení taktů na spodní hranici. , automatika proto zvedla výkon ventilátoru i nad nastavený limit.

S novějšími ovladači, ve kterých už je limit výkonu ventilátor navýšený na 47 %, už výkon chladiče stačil na udržení taktů kousek pod horní hranicí a na minimální frekvence už Radeon vůbec nespadl.

Hlučnost grafické karty

Hlučnost bez zátěže je o poznání vyšší než u karet s axiálními ventilátory a také oproti radiálním ventilátorům u GeForce s luxusním „proskleným“ referenčním chladičem. Mohou za to parazitní zvuky, které se ozývají z útrob ventilátoru. Nejde o obvyklé vrčení nebo cvakání motorku, ale spíše o souvislý hluk, který má nejspíš na svědomí uložení ventilátoru. Není to ale nic dramatického, uvnitř skříně nebo za běžnými systémovými ventilátory to v pohodě zanikne. Kartu možná uslyšíte jen u odhlučněného PC v nočních hodinách.

Stejně jako R9 290X bude i R9 290 zejména po zvýšení výkonu ventilátoru nejspš kritizovaná za vyšší hlučnost. A když se podíváte o kousek níže na graf s novějšími referenčními i nereferenčními kartami, seznáte, že není z nejtišších, spíše naopak. Oproti referenčním HD 7950 a HD 7970 už není rozdíl tak dramatický, jenže u moderních karet jsou už ty hlučnosti jinde.

A ještě si připomeneme, jak na tom byly v zátěži karty testované předchozí metodikou:

 

Spotřeba, poměr výkon/watt (Crysis, AvP, Metro LL)

Měření spotřeby

Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.

Spotřeba v úsporném režimu monitoru

V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.

Spotřeba ve Windows

Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Naměřená hodnota odpovídá „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.

Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis

V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.

Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.

Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.

Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty, s čímž klesne i spotřeba. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.

Spotřeba v AvP a Metro: Last Light

Spotřeba je měřená během dávky měření použitých i v kapitole chování PowerTune/GPU Boost. Naměřená hodnota je průměrem z posledního průběhu testu, kdy už jsou karty zahřáté.

Spotřeby u testované karty

Oproti dřívější metodice jsem udělal jednu drobnou změnu – měřím při okolní teplotě cca 23 °C, což je o dva stupně méně než dříve. Na spotřebě v zátěži to udělá u většiny karet, u kterých kvůli tomu výrazně nezasáhne automatická regulace, ale jen malý rozdíl, který se příliš neliší od chyby měření. Jde o pokles kolem 1–5 W, zmiňuji to hlavně kvůli srovnání se staršími grafy. Bez zátěže jsou rozdíly minimální, jaké byly hodnoty u dalších karet si připomeneme starším grafem.

U spotřeby bude opět hodně záležet na tom, kam chladič automatiku pustí a jestli a z jakého důvodu dojde k dosažení některého z limitů.

Původně karta v Crysis snižovala frekvenci až na (oficiálně nikde neuváděnou) spodní hranici 662 MHz. Spotřeba sestavy s výrazně podtaktovanou kartou nebyla nijak děsivá, v highendu šlo spíš o průměr. S navýšením výkonu ventilátorů však karta udrží vyšší takty a to zase znamená nárůst spotřeby. V Crysis se zvedla o 35 W.

V Aliens vs. Predator a Metru je rozdíl dokonce ještě dramatičtější. Všimněte si i R9 290X v tichém režimu, zrychlená R9 290 ji výkonem i spotřebou předčí.

V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, platí pro celou sestavu a vyjadřuje, kolik snímků za sekundu zvládá počítač na 1 W. Lepší jsou vyšší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.

Pro připomenutí ještě výsledky dříve testovaných karet, opakuji, že jsou testované při teplotě o 2 °C nižší.

Aliens vs Predator

Metro: Last Light

Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon

Ceny

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

Nový Radeon v českých cenících zatím nenajdete (teda pokud nebudeme brát vážně kartu s označením R9 290 za dvanáct tisíc, která se s předstihem objevila v nabídce CZC).

Doporučená cena nového Radeonu je totiž 289 eur bez DPH, což by u nás znamenalo přepočtem a se započtením DPH částku asi 9200 korun, ve spojených státech je to 400 dolarů, což by přepočtem a se započtením nezbytných přirážek znamenalo částku kolem 9500 Kč. Cena by se tedy určitě měla pohybovat kolem devíti tisíc.

GeForce GTX 780, proti kterým je karta cílená, je přitom i po čerstvých slevách o celých sto dolarů (tedy více než dva tisíce) dražší. Zvláštní ale je, že touto částkou AMD de facto odpravilo i čerstvě uvedené R9 290X. Asi nenajdete moc lidí, kteří by při daném rozdílu ve výkonu připláceli na dražší model.

Poměr cena/výkon

Poměr cena/výkon je díky relativně nízké ceně a vysokému výkonu až šílený, a to nejen ve srovnání s GTX 780, ale i oproti R9 290X. I oproti Uber Mode je karta asi jen o 8 % pomalejší a přitom by měla stát o čtvrtinu méně.

Závěrečné shrnutí

Závěrečné shrnutí

Vypadá to, že se ze zlevněné GTX 780 pro AMD stal natolik lákavý cíl, že kvůli tomu neváhala deklasovat i čerstvě uvedenou kartu z vlastní stáje. Nevelké navýšení výkonu ventilátoru se na výkonu karty projevilo dost drasticky. Pokud ji osadíte do systému, který nebude intenzivně větraný, dokáže díky vyšším otáčkám ventilátoru udržet po zatížení mnohem vyšší takty GPU než plnohodnotná R9 290X v tichém režimu. Ve výsledku může díky tomu dokonce dosáhnout i vyššího výkonu podobně, jako se tomu stalo v našem případě.

Už v tomto ohledu je počin AMD dost kontroverzní. Uživatelé, kteří netuší, k čemu drobný přepínač na R9 290X slouží a setrvají na standardně nastaveném Quiet Mode (a nebudeme si dělat iluze, takových bude asi většina), zaplatí o nějaké tři tisíce víc a může se stát, že budou mít ve výsledku pomalejší (byť o něco tišší) kartu. Za těchto okolnosí by asi bylo na místě pomocí ovladačů obdobným způsobem lehce popohnat i R9 290X v Quiet Mode.

Největším překvapením (a zatraceně příjemným) je ale u nové R9 290 asi cena a poměr cena/výkon. S výkonem, který je oproti R9 290X v Uber Mode jen o 8 % nižší (a při srovnatelných otáčkách ventilátoru a hlučnosti by byl rozdíl ještě menší) nevidím věru moc důvodů, proč připlácet o třetinu víc na výkonnější model. A to nemluvím o standardně nastaveném tichém režimu, kde může být R9 290X (v závislosti na podmínkách) dokonce pomalejší!

Výsledkem je poměr cena/výkon, který má blíže k výhodným kartám z vyšší střední třídy než k obvykle předraženému highendu. Za těchto okolností už asi leckdo rád odpustí novým Radeonům jejich méně příjemné vlastnosti – vyšší provozní teploty, větší hlučnost nebo vyšší spotřebu. A to zatím mluvíme jen o kartách v referenčním provedení. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl udělit kartě ocenění Smart Buy. Snad se po vlně nadšených recenzí nezačnou ceny R9 290 nenápadně zvedat podobně, jako tomu bylo za dob Radeonů HD 5800.

I když bych rád věřil tomu, že Nvidia zareaguje na výpad AMD další úpravou cen GeForce GTX 770 a 780 tak, aby nabídla podobný poměr cena/výkon, v další výrazné slevy už moc nedoufám. Myslím si, že teď už bude kontrovat spíše zdůrazňováním lepších provozních vlastností a rozsáhlejší softwarové podpory. Ale nepředbíhejme, brzké uvedení GTX 780 Ti by mohlo být dobrou záminkou k další úpravě cen.

Obdobně jako u R9 290X platí, že bych kartu minimálně v referenčním provedení doporučil spíše zdatnějším hráčům, kterým nedělá potíže vyladit automatickou regulaci tak, aby její nastavení bylo v symbióze se zbytkem systému. I taková zdánlivá banalita, jako je pár procent výkonu ventilátoru nebo pár stupňů celsia, může při velkém rozsahu pracovních frekvencí s výkonem i vlastnostmi R9 290 pěkně zamávat. A pokud se tomu věnovat nebudete, můžete se připravit o pořádnou porci výkonu.

Ještě ale nezbytné upozornění na závěr – zřejmě už se intenzivně pracuje i na nereferenčních kartách s výkonnějšími chladiči a pokud nemusíte, s nákupem nespěchejte. Minimálně po stránce hlučností by na tom měly být výrazně lépe. Otázkou taky je, co se bude dít ve dnech příštích, uvedení GTX 780 Ti je na spadnutí.

AMD Radeon R9 290

+ cena
+ vynikající poměr cena/výkon
+ vysoký výkon
+ lepší poměr výkon/watt než OC Radeony s Tahiti
+ bez zátěže celkem tichá

+ až tři monitory současně přes DVI a HDMI
+ PowerTune řídí spotřebu podstatně lépe než dříve

± výkon i vlastnosti výrazně závisí na nastavení PowerTune a systémovém chlazení

− spotřeba v zátěži
− po zahřátí hlučnější
− velmi vysoká spotřeba i hlučnost při přetaktování
− v zátěži hlučná
− komplikovanější přetaktování

Ohodnoťte tento článek!