Hlavní navigace

Heavy metal od AMD: Threadrippery 2000 mají až 32 jader se čtyřmi čipy, TDP 250 W

6. 6. 2018

Sdílet

Zdroj: Redakce

Dnes časně ráno mělo AMD svou prezentaci na veletrhu Computex 2018. Padly na ní nové informace o plánech s Ryzeny, GPU a počítači na nich založenými, ale hlavní chod představovaly nakonec highendové desktopové procesory Ryzen Threadripper. AMD oznámilo jejich druhou generaci, která přijde na svět letos v létě, a podobně jako včera Intel příjemně překvapilo.  

Víc jader

Threadripper druhé generace má přinést všechno, co Ryzeny 2000 platformy AM4: vyšší frekvence, jádra „Zen+“, jejich nové funkce (jako Precision Boost 2) a výrobu 12nm procesem. Ovšem nečekaná novinka je, že AMD také zvedne počet jader. Threadrippery 2000 budou „nahoře“ končit až na konfiguraci s 32 jádry a 64 vlákny. Jak je to možné, když se v desktopu (AM4) počet jader na jeden čipu nezměnil a zůstal na osmi? AMD udělalo to, co bylo slovy klasika předmětem vášnivých debat v anarchistických kroužcích: použije na platformě TR4 procesory, které budou mít v pouzdru místo dvou aktivních čipů funkční a oživené všechny čtyři kousky křemíku.

Ryzen Threadripper druhé generace, s krytem a bez (Foto: Vlad Savov, The Verge) Ryzen Threadripper druhé generace, s krytem a bez (Foto: Vlad Savov, The Verge)

Threadrippery 2000 včetně 32jádrové verze ale budou pracovat ve stejném socketu TR4 a zřejmě by mělo být možné upgradovat minimálně některé starší desky po aktualizaci firmwaru, vzdor vyššímu TDP. Současně by měly ale vyjít také nové desky, ale stále asi s čipsetem X399 nebo jeho refreshem.

amd-computex2018-threadripper2000-slajd Computex 2018: AMD představuje procesory Ryzen Threadripper druhé generace

Demo naživo

Na Computexu předvedlo AMD rovnou jejich funkční vzorky. První z nich nebyl úplně plnou konfigurací, šlo o 24jádrovou verzi. Byl porovnán s osmnáctijádrovým Core i9-7980XE renderováním scény v Blenderu, přičemž Threadripper tomuto v současnosti nejvýkonnějšímu procesoru Intelu pro desktop uštědřil porážku. Rendering byl hotov dřív za 29 sekund; pro Intel přesný čas řečen nebyl, ale dle videa by mohlo jít o 38–39 sekund (o 31 % pomalejší čas). Zajímavé je, že Intel měl vodní chlazení, zatímco vzorek Threadripperu údajně schválně běžel se vzduchovým chladičem, „aby to bylo zajímavější“.

Poté byl ukázán rendering složitější scény na 32jádru, přičemž padla poznámka, že systém měl rovněž jen stejný vzduchový chladič a „není potřeba žádné kapalinové nebo phase-change chlazení“. To byla evidentně narážka na 28jádrové demo Intelu, které nějaké takové řešení zřejmě vyžadovalo (ovšem CPU v demu Intelu bylo podle všeho silně přetaktované). Demo údajně používalo desku platformy X399, která je již v prodeji (Gigabyte Aorus X399 Gaming 7), pouze s aktualizovaným BIOSem. Obě konfigurace jinak měly 32 GB paměti DDR4, která ale u Core i9 běžela na 3200 MHz a u 24jádrového vzorku Threadripperu 2000 jen na 2666 MHz, obojí stejný kit s nastavením dle profilu XMP. 32jádrový procesor však už byl vybaven pamětmi DDR4 na 3200 MHz s manuálním časováním.

Demo na Computexu 2018: Vzorek Threadripperu s 24 jádry je v Blenderu zhruba o 30 % rychlejší než Intel Core i9-7980XE Demo na Computexu 2018: Vzorek Threadripperu s 24 jádry je v Blenderu zhruba o 30 % rychlejší než Intel Core i9-7980XE

250W TDP, takt 3,0 GHz

V prezentaci má AMD popis použitých vzorků a konfigurací, který naznačuje, co od procesorů čekat. TDP jak 24jádra, tak 32 jádra je zdá se 250 W. To znamená 62,5 W na jeden čip, jsme tedy někde na úrovni modelu Ryzen 7 2700 nebo Ryzenu 5 2600. Procesory mají přirozeně aktivní SMT a jejich takty jsou stejné: 3,0 GHz v základu a 3,4 GHz v boostu. AMD uvádí, že „all-core boost“ zatím není uzavřen, osobně bych asi doufal, že lepší nakonec bude i maximální boost pro jednovláknové aplikace. Naopak základní takt 3,0 GHz by mohl být finální a moc vyšší bych u 32jádra asi nečekal. 24jádrový model by asi výš jít mohl.

Konfigurace počítačů z prezentace a vzorků Ryzenu Threadripper s 32 a 24 jádry Konfigurace počítačů z prezentace a vzorků Ryzenu Threadripper s 32 a 24 jádry

Problém pamětí: 2× dva kanály nebo 4 × 1 kanál?

Paměťový řadič je potvrzen jako čtyřkanálový. Zde ale zbývá vyřešit jednu kardinální záhadu, pro tyto procesory možná nejpodstatnější. Jak AMD čtyři čipy zapojilo, aby z nichž vedly jen čtyři kanály paměťového řadiče? Asi nejpřirozenějším způsobem by bylo použít Infinity Fabric ke klasickému propojení čipů jako v Epycu (tj, komunikace „každý s každým“) a z každého čipu aktivovat jeden paměťový kanál a napojit ho na příslušné sloty v desce. Toto by asi bylo realizovatelné prostřednictvím nově navrženého substrátu (destičky se spoji).

Otázka ale je, zda by bylo možné takovouto novou konfiguraci rozběhat v současných deskách (podle tohoto prohlášení Jima Andersona se s touto možností počítalo od začátku, ale kdo ví). Vedle toho je zde proto ještě druhá, problematičtější varianta: že dva z čipů budou mít zapojeny dva kanály paměťového řadiče jako na šestnáctijádru, ale zbylé dva čipy budou fungovat bez přímého napojení na RAM. Všechny přístupy do paměti by u nich pak fungovaly vzdáleně, napojením přes druhé dva čipy v pouzdru. Toto by mohlo zhoršit paměťový výkon procesoru a pro aplikace závislé primárně na výkonu RAM a zejména latenci by asi tyto Threadrippery nebyly moc vhodné (ovšem nechme se překvapit). Že je použito toto řešení, uvádí server AnandTech, ale nevíme, na jakém základě, teoreticky by mohlo jít jen o spekulaci. Budeme si ještě asi muset počkat, než se architektonické řešení těchto čtyřčipových procesorů potvrdí.

Ceny „Heavy metal“ procesorů budou vyšší

Nebylo sděleno, jaké všechny modely AMD kromě verzí s 24 a 32 jádry chystá. Co je však jisté, je jiná věc – tyto procesory asi nenahradí 12jádrový a 16jádrový Threadripper na jejich současných cenových pozicích. Kvůli dvojnásobnému počtu čipů budou určitě stát více a vytvoří kategorii stojící nad současnými čipy. Asi by se dala očekávat cena okolo 2000 dolarů za 32jádro, ne-li vyšší. Ovšem totéž bude patrně platit u onoho 28jádra od Intelu; to se taky asi zařadí až nad současné osmnáctijádro, které už samo stojí 2000 dolarů. Highendový desktop si tedy rozšiřuje pásmo cen, za které se bude prodávat a posouvání většího počtu jader do nižších cenových hladin bude letos asi až sekundární, pokud vůbec nastane.

Tyto procesory podle Jima Andersona z AMD přijdou na trh už brzy. Má se tak stát v třetím kvartálu roku, přičemž podle starších neoficiálních zvěstí by to mohlo být v srpnu. Anderson jinak Threadripper zálibně pojmenoval jako „Heavy metal“ kategorii mezi procesory, které firma nabízí, a pro novináře dokonce nechal udělat tričko v metalovém stylu.

Metalové tričko s logem Threadripperu Pozornost pro novináře: jako metalové tričko s logem Threadripperu

Chladič Wraith Ripper

Onen vzduchový chladič použitý při demonstracích se jmenuje Wraith Ripper a vyrábí ho Cooler Masterem speciálně pro Threadrippery a socket TR4 (na SP3 by asi měl ale také fungovat). Prodávat se ale bude samostatně, nebude přibalen. Jde o dvouvěžový design s 12 heatpipe a ventilátorem schovaným uprostřed, takže jde sice o vzduchový chladič, ale highendové kategorie. Na horní straně je logo Ryzen Threadripper a integrována je RGB iluminace. Vzhled můžete vidět na tomto videu od goldfries.

Kdo se opičí po kom?

Jelikož i Intel ukázal plány na 28jádrové CPU pro nadšence, vypadá to trošku, že jedna ze společností zde reaguje na krok té druhé. Docela rádi bychom věděli, která to je. Na jednu stránku může koncepce těchto mnohojádrových Threadripperů do určité míry problematická, pokud se potvrdí polovina čipů nemá aktivní řadič paměti. A to by mohlo znamenat, že jsou reakcí vynucenou úmyslem Intelu uvést největší serverové konfigurace čipů do HEDT. Ovšem Intel v tomto segmentu s Core i9-7980XE výkonnostně vede a pravděpodobně by si toto vedení mohl udržet i proti 12nm Threadripperům se 16 jádry, neměl by tedy důvod zaútočit jako první. To by zase mluvilo pro možnost, že se AMD pro 32jádro rozhodlo dřív právě kvůli Core i9-7980XE a reakcí na to je naopak 28jádro Intelu. Ostatně, tento Threadripper s kompletně změněným zapojením asi potřeboval na vývoj delší čas než vytvoření odemčeného „XCC“ čipu pro již existujíc platformu, kterou stačí adaptovat ze serveru na HEDT. Jaká ale byla posloupnost a kauzalita, se možná nedozvíme nikdy.

Byl pro vás článek přínosný?