Pokud náš čtete pravidelně, budete už vědět o ve Francii působící firmě SiPearl, která navrhuje procesory Arm pro superpočítače, servery a další potřeby, což má kořeny v iniciativě EPI snažící se zlepšit soběstačnost EU v počítačovém průmyslu. Firma by snad příští rok měla uvést první generaci procesoru pojmenovaného Rhea. Nyní ovšem oznámila další CPU pojmenované Athena. To má však jinou roli a mělo by být vyráběno paralelně.
Athena1 je procesor s jádry Arm architektury Neoverse V1, která byla představena v roce 2020. Jde o stejnou architekturu, kterou používá ona první generace procesorů pro servery a HPC od SiPearl, Rhea1. Oba procesory jsou patrně založené na stejném návrhu a možná i stejném čipu vyráběném 6nm procesem TSMC, Athena1 by měla být derivát procesoru Rhea1.
Athena1
Athena1 má být na rozdíl od Rhea1, což je běžný serverový procesor (ovšem zaměřený na HPC a superpočítače, podobně jako Xeony Max od Intelu nebo Epycy „X“ od AMD), produkt tzv. dvojího užití. To znamená, že může mít jak civilní nebo průmyslové, tak také vojenské aplikace. Ty budou asi hlavní, jelikož na ostatní budou obvykle preferovány hlavně levnější produkty pro běžný trh.
Procesory Athena1 by například mohly používat radary a systémy vzdušné obrany nebo další zbraňové systémy vyžadující výpočetní výkon. Vedle vojenské techniky také Athena1 míří na užití v leteckém průmyslu, kde jsou podobné požadavky, nebo na citlivou státní infrastrukturu, kde je evropský původ technologie určitou zárukou.
Procesor SiPearl Athena1
Zjednodušené levnější pouzdro bez HBM2E
Kromě toho, že jde o produkt zaměřený na jiný trh, je ale Athena1 procesor odlišný i technicky. Jde totiž o zjednodušenou a zmenšenou verzi CPU, která také bude levnější na výrobu. Zvláštností procesoru Rhea1 je, že ačkoliv používá běžné paměti DDR5 (má pro ně čtyřkanálový řadič se šířkou 256 bitů), současně také integruje 64 GB paměti HBM2E s 4096bitovým rozhraním pro vysokou propustnost. To vyžaduje i použití křemíkového interposeru, jako u GPU.
Athena1 eliminuje použití HBM2E a využívá jen a pouze operační paměť DDR5 jako jiná běžná CPU. Nepotřebuje tím pádem interposer a vyrábí se v běžnějším levném pouzdru. Rozměry procesoru jsou tím také zmenšené a vyžaduje jiný socket. Jinak je ale patrně použitý stejný 6nm čip s 80 jádry Arm Neoverse V1 včetně podpory SIMD instrukcí SVE (na jednotkách s 256bitovou šířkou a 80MB L3 cache. Vedle modelů s maximálním počtem 80 jader budou v nabídce i nižší modely s 16, 32, 48 a 64 jádry. Frekvence zatím firma nesděluje, ani TDP.
Rhea1, a tedy zřejmě i Athena1, podporuje konektivitu PCI Express 5.0 s celkem 108 linkami (6× PCIe 5.0 ×16 a 2× PCIe 5.0 ×4). Čip vyráběný procesem N6 obsahuje víc než 61 miliard tranzistorů a vyrábět se bude na Tchaj-wanu (přesun do Evropy by byl možný, pokud by zde TSMC postavilo továrnu pro novější výrobní procesy). Pouzdření čipů má zprvu probíhat na Tchaj-wanu, ale je cílem ho eventuálně přesunout do Evropy – to by neměl být velký problém, jelikož není použitá high-tech pouzdřící technologie.
Parametry procesoru SiPearl Rhea1 s pamětí HBM2E, od kterého je odvozený procesor Athena1
Čip používaný procesory Rhea1 a Athena1 prošel letos tzv. tape-outem. To znamená, že Rhea1 by snad mohla být konečně vydána příští rok. Procesory Athena1 s dvojím užitím ale budou vydány ještě o něco později. Jejich komerční dostupnost má nastat v roce 2027.
Doufejme, že základní serverová verze pro byznys (tedy procesor Rhea1) bude opravdu na trhu dříve. Vývoj totiž trval dost dlouho a bude poměrně pozadu za dalšími firmami licencujícími technologie Armu (jako jsou samotní provozovatelé datacenter vyrábějící si vlastní čipy – tedy například známý případ procesoru Graviton společnosti Amazon).
Pro vojenský a letecký průmysl však není to, že se používají už poměrně starší produkty, až tak zvláštní, takže to nemusí čipy Athena1 nutně diskvalifikovat. Pokud budou CPU nasazená do zbraňových systémů (ale i civilních letadel nebo radarové techniky), budou se pak vyrábět ještě mnohem delší dobu.
