V dnešní době, kdy města všude na světě hledají různé způsoby, jak snížit emise a hluk, vypadá krok pražského Magistrátu jako logické řešení. Elektromobily mají skutečně výrazně tišší provoz, nulové lokální emise, zároveň u nových modelů výrobci zlepšují postupně provozní parametry (výkon, dojezd). Ovšem již na druhý pohled je jasné, že jenom dobré úmysly nestačí, zejména pokud vezmeme v potaz realitu českého (resp. pražského) trhu s taxi službami.
A co na to pražský taxikář?
Z pohledu zákazníka a obyvatele Prahy by šlo prakticky o samé výhody: méně emisí v ulicích hlavního města, pravděpodobně o něco komfortnější cestování novějšími lépe vybavenými auty (klimatizace atd.). I dále to vypadá docela růžově – provozní náklady elektromobilů jsou nižší, životnost některých komponent delší, přitom síť nabíjecích stanic v Praze se rychle rozšiřuje.
Háček ovšem spočívá v tom, že většina řidičů taxi využívá v Praze v současné době zejména levné ojetiny, starší hybridy, případně LPG vozy, jelikož pořizovací cena automobilu hraje zásadní roli. Přechod na jakýkoliv elektromobil stále znamená relativně vysokou investici, kterou bez dotací nebo pobídek většina „běžných“ živnostníků nezvládne a s koncesí skončí.
Co hrozí zákazníkům taxislužby?
Ve výsledku může dojít k výraznému zvýšení cen za taxi služby, protože je jasné, že řidiči nakonec promítnou vyšší pořizovací náklady do cen jízdného. Mimo jiné odejde také velká část starších zkušenějších řidičů z oboru, protože již nebudou chtít investovat do nového elektro vozu.
Relativně nečekaný efekt může pak nastat v centru Prahy, kde sehnat taxi nebude asi nic jednoduchého, protože v této části hlavního města je nejméně nabíjecích stanic. Navíc pokud bude připravovaná regulace příliš nekompromisní, může vzniknout ona známá „šedá zóna“ i v taxi službě, což může v důsledku naopak zákazníka poškodit.
Daňové úlevy nebo delší přechodné období
Podle údajů Magistrátu roste v Praze počet vozů registrovaných pro taxislužbu v posledních letech až o 50 % ročně, navíc jsou vozy stále starší, takže je pochopitelné, že nějaké řešení situace musí úředníci najít. Pomohlo by ovšem především delší přechodné období pro realizaci změn, například pět let.
Jak jsem nepřítelem různých dotací, tak v této (přechodné) situaci by pomohly také finanční pobídky nebo daňové úlevy na pořízení elektromobilů pro řidiče taxi. Dále se musí rozšiřovat síť zejména rychlonabíjecích stanic po celé Praze.
Aktuálně platí v návrhu dopravního výboru městského zastupitelstva deadline 1. září 2029, od kdy bude v Praze povolen provoz taxi pouze vozidlům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem.
Zdroj: Portál Hlavního města Prahy
