Francie zrychluje své dlouhodobé úsilí o digitální suverenitu bez závislosti na amerických technologických společnostech. Jedním z klíčových kroků je plánovaný přesun části státní správy ze systému Windows na Linux a širší zapojení open source softwaru. Jde o pokračování více než deset let trvající francouzské snahy, která v minulosti Linux přinesla třeba mezi četnictvo.
Stoprocentní kontrola
Podle představitelů francouzské vlády jde o strategické rozhodnutí s několika vrstvami. Nejviditelnější z nich je bezpečnost a kontrola nad daty. Vláda dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s proprietárními systémy, u nichž není k dispozici otevřený zdrojový kód. Stejně tak je pro státní instituce kritická menší kontrola nakládání s daty, například v cloudu. Open source umožňuje důkladnou kontrolu i úpravy podle konkrétních potřeb státní správy.
Distribuce Gendbuntu, kterou využívá francouzské četnictvo.
Důležitým faktorem je samozřejmě ekonomika. Licenční poplatky za komerční software představují výraznou zátěž pro rozpočty veřejných institucí. Přechod na Linux a další otevřená řešení sice vyžaduje investice do migrace a školení, v delším horizontu ale může přinést úspory i větší flexibilitu při správě IT infrastruktury. Jednotlivá ministerstva nyní musí do podzimu 2026 vypracovat plány, které přechod umožní. Nepůjde přitom zdaleka jen o systémy pracovních počítačů, na open source by měly běžet i nástroje pro spolupráci a komunikaci, antivirový a bezpečnostní software, databáze a úložiště, či nástroje pro virtualizaci a cloudovou infrastrukturu.
V některých případech se má státní správa obrátit na běžně dostupný open source software, v dalších půjde o vlastní aplikace a platformy. Již nyní je k dispozici například aplikace Tchap pro šifrovanou komunikaci, stejně jako vlastní e-mailová platforma nebo videokonferenční aplikace.
Historické zkušenosti
Francie má s open source ve státní správě dlouhodobě zkušenosti. Pilotním projektem se stalo převedení četnictva, které v roce 2004 začalo aplikacemi jako OpenOffice, Thunderbird nebo Firefox. Postupně vznikl i systém Gendbuntu, který v současné době běží na 103 tisících počítačích.
Na Linux nově přechází i úřady v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, kde za dva roky převedli na open source řešení 80 % infrastruktury. Mimo jiné to znamená úsporu 15 milionů eur za licenční poplatky.
Známé jsou ale i méně úspěšné projekty, jako je přechod na mnichovský LiMux v roce 2003, který měl šetřit miliony eur z městské kasy. O několik let později se ale magistrát a další městské úřady vrátili k Windows. Stejně tak vlastní distribuci LinEx vyvinul španělský region Extremadura mimo jiné pro nasazení ve školách a na úřadech. I tady ale postupně došlo k návratu ke komerčnímu řešení.
Zdaleka nejúspěšnější v nasazení Linuxu ve státní správě jsou dva totalitní režimy – čínský a ruský. V prvním případě jde o distribuci Kylin, v druhém potom Astra Linux.
Zdroj: Windows Central
ČLÁNKY DO MAILU
