Možná nejpopulárnější benchmark v recenzích a měřeních výkonu procesorů je Cinebench, který simuluje 3D vykreslování v profesionálních programech Cinema 4D firmy Maxon a lze ho použít jako jedno z měřítek, v nichž lze CPU porovnávat. Od verze R23 to navíc lze dělat i s procesory Arm od Applu. Jeho „výrobce“ teď zveřejnil novou verzi Cinebench 2026, která lépe pracuje s nejnovějšími procesory i GPU a obsahuje také zajímavý nový test.
Cinebench 2026 navazuje na před dvěma a čtvrt rokem vydanou verzi 2024 a je založený na renderovacím enginu Redshift firmy Maxon, který od poslední verze opět prošel nějakým dalším vývojem. Benchmark tradičně existuje pro Windows 10/11 a MacOS od Applu, přičemž oba OS mohou být jak ve verzi pro x86 (respektive x86–64), tak i pro Arm.
Nová verze má odlišný kód a používá také jinou verzi překladače pro sestavení binárek, takže opět platí, že skóre nelze srovnávat s tím ve starších verzích (a škála je i zcela jiná, aby nedocházelo k záměně). Test také počítá jinak nastavenou scénu. Maxon uvádí, že by měla být na výkon asi šestkrát náročnější v mnohovláknovém testu, což je určitá příprava na zvyšování počtu jader budoucích CPU (například Intel chystá desktopové modely s 52 jádry, a přidávat se bude i u AMD). Takže se připravte na to, že na dnešním procesoru dokončení scény potrvá déle než ve starší verzi.
Cinebench 2026
Jako už předchozí verze ve výchozím nastavení také program vykresluje scénu několikrát, než dosáhne dobu běhu přes deset minut, a skóre spočítá až poté. Je to proto, aby se podchytilo chování procesorů, které třeba mají maximální výkon jen po omezený čas a poté zpomalí. Obvyklá věc je to v noteboocích. Toto lze ale manuálně vypnout a spustit tak jen obvyklý jeden průchod.
Měření přínosu SMT
Co je v Cinebench 2026 úplně nové, je přidání další kategorie do výsledků. Lze přímo z hlavní obrazovky spustit i test počítající skóre s jediným vláknem procesoru, které dřívější verze poskytovaly, až když jste manuálně zvolili volbu rozšířeného testování. Nyní už schovaná není.
Ještě větší novinka ale je, že Cinebench 2026 se přímo snaží změřit přínos, který má technologie SMT (u Intelu nazývaná HT neboli Hyper Threading). Tato technologie doteď sice byla využívána v mnohovláknovém testu, ale logicky byla ignorována v jednovláknovém testu. Nicméně to zastíralo přínos, který SMT může mít – pokud chápete „jednovláknový“ test jako něco, co má indikovat výkon jednoho jádra, měl by vás zajímat spíše výkon při využití SMT (tedy s dvěma vlákny, někdy v budoucnu teoreticky s více, pokud by procesory začaly poskytovat více vláken). Cinebench 2026 proto teď měří a skóruje oba režimy.
Cinebench 2026: Běžící test jednoho jádra na procesoru Ryzen 9 7950X, s využitím SMT (dvou vláken)
Můžete si tak porovnat, jaký je rozdíl v tom, když jádro renderuje jen s jedním vláknem a když zapojí obě, což je označeno jako „jednojádrový výkon“. Ukazuje se, že takto měřeno je výkon například jader Zen 5 o hodně vyšší, než by implikovalo relativně nízké jednovláknové skóre, které tato architektura z nějakého důvodu v testech Cinebench dostává.
Cinebench 2026: Dokončený test, výsledky procesoru Ryzen 9 7950X s pamětí DDR5–6000
Nelze úplně říct, že by jedno z těchto skóre bylo správně a druhé špatně. Minimálně pro účely praktického zhodnocení výkonu pro „produktivní účely“, dává smysl srovnávat výkon jednoho jádra (což znamená jedno vlákno u CPU bez SMT a třeba dvě vlákna pro jádra s SMT). Není to vůbec malý rozdíl, na redakčním procesoru AMD Ryzen 9 7950X s architekturou Zen 4 vyšlo, že SMT přidává při běhu na jednom jádru skoro 31 % výkonu.
Pokud vás nezajímá praktický výkon a spíše chcete toto číslo použít jako vodítko k tomu, jak mnoho instrukcí a paměťových operací dokáže architektura provést v jednom vlákně (což souvisí s tzv. „IPC“), pak můžete postaru preferovat čistě jednovláknové „1T“ skóre, přestože má spíš akademický či teoretický význam – v praxi si uživatelé u procesorů s SMT tuto technologii určitě zapojí.
Opět nepůjde na starých CPU
Test má podobné nároky jako verze 2024. Na procesorech x86 to znamená, že musí podporovat AVX2, takže nejstarší, co vám bude fungovat, jsou procesory AMD s architekturou Excavator a generace Haswell (Core 4. generace) od Intelu. Pod macOS, kde jsou stále podporované procesory Intel, tento požadavek ovšem není, stačí SSE4.2.
Podporované jsou ale i Windows 11 na procesorech Arm. Ty musí umět instrukční sadu ARMv8.1, oficiálně program podporuje čipy Qualcomm Snapdragon.
Požadavky Cinebench 2026
Počítač musí mít 16 GB paměti RAM, jen v MacOS je možné test spustit na 8GB či 12GB konfiguraci, ale výkon bude silně degradovaný přehazováním dat do stránkovacího souboru na disku. U Windows toto není umožněno, ale nemělo by to asi být bráno jako nějaký doklad, že MacOS využívá RAM lépe. Podle poznámek k vydání je důvodem, že se přidělování paměti Windows rezervuje větší díl RAM jako neodstránkovatelný, takže se do zbytku test Cinebench nevejde, zatímco MacOS je schopen odswapovat na disk větší část své paměti. Skóre s méně než 16 GB paměti ale jak bylo zmíněno budou snížená a nebudou ukazovat plný výkon CPU.
Zapojit se dá i grafika
Cinebench 2026 opět umí testovat i GPU, přičemž tento test vyžaduje 8 GB grafické paměti na samostatném GPU, u procesorů Apple M1 až M5 s integrovaným GPU je vyžadováno 16 GB, na rozdíl od CPU testu nestačí 8 nebo 12 GB. Podporované grafiky jsou GPU AMD Radeon architektur Vega nebo RDNA a novější, a GPU Nvidia GeForce s podporou CUDA 5.0, což by měly být Maxwelly (GeForce GTX 900), Pascaly (GTX 1000) a novější. Na MacOS se dají testovat jen integrované grafiky v procesorech Applu (generace M1 až M5).
Volně k dispozici
Přeměřit procesory už si teď můžete sami, benchmark byl včera vydán a opět je volně (bezplatně) k použití. Najdete ho na stránce Maxonu zde.
Pokud se chcete pochlubit svými vyladěnými sestavami a jejich výsledky, neváhejte tak udělat v diskusi. Počítač ze screenshotu výše má výchozí nastavení (vyjma zapnutí EXPO na pamětech) a CPU už je dnes tři roky staré, takže ho asi celkem snadno trumfnete, máte-li procesor s trošku vyšším počtem jader.
