První benchmark měřící výkon Zenu 6 od AMD unikl na internet. Ale neukázal to, co chceme vidět

Nová generace procesorů AMD tu ještě nějakou dobu nebude, zvlášť pokud se potvrdí zprávy, že se jejich vydání opozdí až do ledna 2027 místo dříve očekávaného vydání desktopových modelů letos na podzim. Vypadá to ale, že první z těchto procesorů se dostal do databáze Geekbench a máme už i jeho první naměřený výkon. Zatím nejde o relevantní benchmark, byť budí docela velké otázky. Tento únik ale hlavně vrhá světlo na to, jaké specifikace můžeme čekat.

První benchmark Zenu 6?

V databázi testu Geekbench 6.6 pro Windows se objevil zatím nepojmenovaný procesor (jde evidentně o inženýrský vzorek), který je podle všeho jedním z prvních čipů s architekturou Zen 6 – deska či platforma je totiž identifikována jako AMD Plum-MDS1 a „MDS1“ je již loni prosáklé označení pro procesory „Medusa“ založené na architektuře Zen 6.

Tento procesor má podle detekce deset jader a 20 vláken (takže minimálně zatím to nevypadá na zvýšení počtu vláken na jedno jádro). Procesor má podle detekce 32MB L3 cache – snad v jednom bloku, což by implikovalo, že všechna jádra jsou propojena v jediném bloku CCX a mohou využít plnou kapacitu cache. L1 a L2 cache jsou zdá se nezměněné – 32KB L1 cache pro instrukce a 48KB L1 cache pro data, L2 cache pak s kapacitou 1 MB. Přesněji, je tomu tak za předpokladu, že detekce funguje správně.

28W model pro notebooky

Možná si pamatujete, že Zen 6 by měl podle úniků používat 2nm CPU čiplety s 12 jádry a 48MB L3 cache. To ovšem platí pro desktopovou verzi, kdežto zde v případě APU Medusa se asi bavíme o monolitickém SoC pro notebooky, který je vyráběný na 3nm procesu. Geekbench dokonce ukazuje OPN kód vzorku 100–000001713–31_N, který právě na notebookový čip ukazuje – podle VideoCardz se tento kód dá najít v záznamech o přepravě, přičemž u něj je uvedeno, že označuje 28W procesor s BGA pouzdrem FP10, což je typická konfigurace čipů pro notebooky.

Záznamy o procesoru tvrdí, že má čtyři plnotučná jádra a čtyři „kompaktní“ (Zen 6C), takže zbylá dvě jádra detekovaná Geekbench jsou skutečně asi dodatečná úsporná LP jádra. Jejich architektura je podle neoficiálních zvěstí bližší Zenu 5 než Zenu 6, ale má přidané všechny nové instrukce, aby byla s Zenem 6 kompatibilní a bude označena Zen 6LP. Toto desetijádro tedy každopádně není žádnou ořezanou verzí 12jádra, ale nativní plnou konfigurací notebookového Ryzenu „Medusa Point“.

V tom případě je docela zajímavé, že Geekbench našel 32MB L3 cache. Dosud totiž APU měla cache vždy menší, Ryzeny 5000, 8000 i nyní Ryzeny AI 400G mají jen 16MB L3 cache proti 32MB v desktopových Ryzenech 9000 (dvanáctijádro Strix Point má sice 24 MB, ale je to rozděleno na 16 MB pro velká jádra a 8 MB pro malá). Menší cache doteď snižovala herní výkon APU, ale po zvýšení na 32MB kapacitu by se tyto procesory mohly ve hrách více přiblížit výkonným desktopovým procesorům.

Skóre asi moc nevypovídá kvůli nízkým taktům

Kde je problém, jsou frekvence. Vzorek by měl mít podle detekce základní takt 2,4 GHz, což je mnohem níže, než budou finální takty (a u ES vzorků je to normální věc). Navíc ale ještě při testování běžel zřejmě s úspornými frekvencemi a nedosáhl ani na svůj základní takt. Možná kvůli omezením raného firmwaru, možná kvůli nastavením softwaru (například kvůli nastavení plánu spotřeby Windows nebo spořiče baterie). Podle podrobného logu zřejmě při startu benchmarku CPU chvíli mělo takt 2,0 GHz a pak téměř okamžitě spadlo na 1,4 GHz a tam se drželo. Opět – pokud předpokládáme, že detekce frekvence pracovala správně.

Toto nám znemožňuje z tohoto prvního testu nějak moc zjistit o výkonu, na který se můžeme těšit (takže asi ani moc nemusíme řešit možnost, že by mohlo jít o podvržený záznam). Skóre v benchmarku je velmi nízké: 1210 bodů v jednom vlákně a 7323 bodů v „mnohovláknovém testu“, který je spíše irelevantní (ve skutečnosti také nejvíc benefituje z jednovláknového skóre a víc než jednociferné počty vláken už s ním naopak moc neudělají).

Je dost otázka, zda se z něj dá něco usuzovat o výkonu. Pokud bychom uvažovali, že reálná frekvence byla jen 1400 MHz, vycházel by překvapivě vysoký výkon na 1 MHz (až o 35–40 % zlepšený proti zenu 5, což není realistické). S tím by se hotový procesor běžící třeba na 5700 MHz jako Zen 5 mohl v jednovláknovém testu dostávat až někam nad 4800 bodů a znatelně by tak deklasoval Apple M5 i Snapdragon X2, byť samozřejmě vyjde později.

Ve skutečnosti ale asi skóre se zvýšením taktu vůbec nebude škálovat perfektně lineárně, takže skutečné skóre i nárůst IPC bude vycházet výrazně nižší – a je také možné, že reálná frekvence při běhu testu byla vyšší, takže skutečné IPC je nižší. Obecně naměřené číslo může být všelijak zkresleno a zatím je asi chyba z něj vůbec cokoliv kalkulovat. Žádné závěry o výkonu, ať už špatném, nebo dobrém, si z toho tedy zatím nedělejte.

Hlavní zajímavost jsou tak na tomto úniku zjištěné parametry a to, že už mobilní Zen 6 „Medusa Point“ zdá se má v rukou některý z partnerů připravující desky pro notebooky. Ale to asi neznamená, že by vydání mělo nastat dříve, než se čeká. AMD přímo v oficiální roadmapě uvádí APU Medusa až na rok 2027 a je pravděpodobné, že je firma oficiálně odhalí na CES 2027 v lednu, což v minulosti většinou s Ryzeny pro notebooky dělala.

Přečtěte si také:

Plány AMD: RDNA 5 má novou akceleraci ray tracingu a AI, notebookové procesory se Zenem 6 až v roce 2027?

Zdroj: Geekbench