Česko versus Evropská unie. V digitalizaci bylo pozadu i v roce 2019

0

Nový report Index digitální ekonomiky a společnosti, který vypracovala Evropská komise, ukazuje, že Česko se v oblasti digitalizace nachází pod průměrem EU. Ve článku si přiblížíme, jak se zemi daří v pětici sledovaných oblastí.

Jak dopadlo Česko v posledním srovnání Index digitální ekonomiky a společnosti (Digital Economy and Society Index, nebo též DESI), který od roku 2014 každoročně vypracovává Evropská komise? Data pro studii pro rok 2020 byla použita data z roku 2019.

Je potřeba uvést, že kompletní report o stavu a vývoji ve všech zemích EU má přes 120 stran a zpráva o Česku je také relativně obsáhlá, takže z ní vybereme to nejdůležitější. Na webu Evropské komise pak můžete získat kompletní datasety nebo si prohlížet různé vizualizace dat.

DESI sleduje pětici oblastí: konektivitu, lidský kapitál, používání internetu, integraci digitálních technologií a digitální veřejné služby. Výsledky hodnotí skórem od nuly do sta. Celkově se Česko v indexu umístilo na 17. místě, loni bylo osmnácté a předloni devatenácté. Jedná se tak o lehké zlepšení, země se ale stále nachází pod průměrem EU. Podívejme se ve zkratce na každou kategorii v kontextu Česka.

Kompletní srovnání všech států EU ve všech kategoriích Zdroj: Evropská komise / DESI 2020

1. Připojení

V oblasti připojení se začínají se rozevírat nůžky mezi Českem a zbytkem EU. Vedeme si dobře v pokrytí 4G, zlepšilo se využití mobilního širokopásmového připojení. Nadále naopak máme drahá data. Pokrytí pevným širokopásmovým připojení se lehce zvýšilo na 92 % domácností, v tomto roce bychom nicméně měli naplnit cíl v podobě 100 %. Využívanost zůstala stejná (74 % domácností).

Pokrytí pevným internetem s rychlostí min. 100 Mb/s jsme meziročně pokročili o dva procentní body, k dispozici je ve 20 % domácností (eurounijní průměr je 26 %). V pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou zaostáváme značně – 29 % versus průměrných 44 % domácností. Vesměs Česko v oblasti připojení stagnovalo a ze všech států EU se umístilo na nelichotivém 24. místě. Očekává se, že přijde s národním plánem pro rozvoj velkokapacitních sítí, ale také že dojde ke zpoždění aukce kmitočtů pro mobilní sítě 5. generace.

Srovnání států EU v oblasti připojení Zdroj: Evropská komise / DESI 2020

2. Lidský kapitál

Pozvolna se zlepšovaly digitální kompetence obyvatelstva na všech úrovních. Na základní úrovni je digitálně kompetentních 62 % lidí oproti 58% průměru EU. Ve vyšších kompetencích už ale Češi a Česky zaostávají (26 % versus 33 %). V Česku se zvedla zaměstnanost odborníků-mužů v sektoru ICT na 4,1 %, což je lepší výsledek než průměr EU, který činí 3,9 %.

Se ženami je to už horší (0,9 % versus 1,4 %). Ženy tvoří pouze 10 % ze všech odborníků v ICT, což platí za druhý nejnižší výsledek v EU. Česko má národní strategický plán Digitální Česko a připravuje národní strategii vzdělávací politiky 2030+ a také národní strategii umělé inteligence. V oblasti vzdělávání ale chybí příslušně kompetentní učitelky a učitelé a školám mj. schází peníze na investici do moderního vybavení. V oblasti lidského kapitálu Česko skončilo čtrnácté, těsně pod průměrem EU.

Srovnání států EU v oblasti lidského kapitálu Zdroj: Evropská komise / DESI 2020

3. Využívání internetových služeb

V Česku se počet osob, které nikdy nepoužily internet, snížil o procentní bod na 9 %, což odpovídá průměru EU. Internet v ČR používá 85 % lidí (o procentní bod více než před rokem), což opět představuje průměr EU. Oproti průměru na internetu více čteme zprávy (92 % lidí, tj. nejvyšší skóre v zemích Unie), méně sledujeme videa, posloucháme hudbu a hrajeme hry. Méně také využíváme videochat (52 % versus 60 %), napřed jsme v bankovních službách (78 % versus 66 %).

Specificky služby video-on-demand jako Netflix využíváme minimálně (5 % versus 31 %). Nejen tomu by mohla pomoci koronakrize, nicméně report uvádí, že za nízkým využitím VOD mohou stát relativně vysoké ceny rychlého mobilního připojení. Česko se v oblasti využívání internetových služeb oproti roku 2019 zlepšilo, stále se však nachází pod průměrem EU na 17. místě.

Srovnání států EU v oblasti využívání internetových služeb Zdroj: Evropská komise / DESI 2020

4. Integrace digitálních technologií

Jedinou oblastí, že se Česko nachází nad průměrem EU, je integrace digitálních technologií. Umístilo se na 9. místě. Tuto oblast žene dopředu e-commerce. Online prodává 28 % malých a středních podniků, v EU je průměr 18 %. Jde o druhý nejlepší výsledek v rámci EU. Do zahraničí prodává 15 % malých a středních podniků, což je třetí nejlepší výsledek (průměr je 8 %). Firmy naopak zaostávají v adopci cloudu a analýzy tzv. velkých dat.

I s tím by měla pomoci již zmíněná národní strategie Digitální Česko. S ohledem na to, že podle vlády umělá inteligence a automatizace do pěti let nahradí až 1,3 mil. zaměstnanců a zaměstnankyň, nepřekvapí, že více než polovina firem plánuje v dalších pěti letech zvýšit investice do Průmyslu 4.0 a už dnes Česko platí za 15. největšího uživatele průmyslových robotů na světě. Digitalizaci firem ponejvíce brání nedostatek odbornic a odborníků.

Srovnání států EU v oblasti integrace digitálních technologií Zdroj: Evropská komise / DESI 2020

5. Digitální veřejné služby

Elektronizace veřejné správy v Česku pokulhává. Žádný ze sledovaných indikátorů nepřekročil průměr EU. Jen 51 % lidí, kteří potřebují veřejné správě dodat úřední formulář, tak činí elektronicky. Průměr EU je přitom 67 %. Zaostáváme také v poskytování otevřených dat, byť ne dramaticky. I v této oblasti by měla pomoci strategie Digitální Česko a zákon o právu na digitální služby.

Prozatím ale platí, že výsledky nejsou dobré. Portál občana koncem roku 2019 poskytoval 120 služeb, zaregistrováno na něm nicméně bylo pouhých 45 000 lidí (tj. 0,7 % Čechů a Češek ve věkové skupině 15–64 let). Problematickými zůstávají zakázky na systémy a služby ICT, a to z hlediska rozpočtu. Jako vzorový příklad slouží loňská kauza se systémem na dálniční e-známky. V roce 2019 bylo ve zdravotnictví vydáno průměrně šest milionů e-receptů měsíčně. Své celkové skóre v oblasti digitálních veřejných služeb Česko zvedlo, jenže se v pořadí států EU propadlo až na 22. místo.

Srovnání států EU v oblasti digitálních veřejných služeb Zdroj: Evropská komise / DESI 2020

Kompletní report o Česku si můžete přečíst i v češtině. Kompletní dokument o Evropské unii je k dispozici v angličtině.

Zdroje: Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2020: Česko | Digital Economy and Society Index (DESI) 2020: Thematic chapters via Hlídač Státu na Twitteru

Ohodnoťte tento článek!