Gigabyte A75-UD4H: vybavený základ pro Llano

0

Dražší, ale kvalitní základ pro AMD Llano

Dražší, ale kvalitní základ pro AMD Llano

Platforma AMD Llano vám zřejmě všem jistě něco říká. Podle recenzí na EHW jste se mohli dozvědět, jaký je výkon APU Llano jak z pohledu procesorové části, tak i z pohledu grafické části. To, že je výkon CPU části v šedivém průměru a naopak grafická část je na tom výkonově velmi dobře, asi také víte. Dodnes jsme si však ukázali pouze jednu základní desku této platformy.

Do redakce nám před nedávnem na test dorazila základní deska Gigabyte A75-UD4H. Jedná se o jeden z nejdražších základů této platformy a ověříme si tedy, zda se příplatek za něj vyplatí. Jak již název napovídá, je tento model vybaven čipovou sadou AMD A75, jejíž blokové schéma můžete vidět na obrázku níže.

Ač je A75-UD4H formátu ATX, jistě si najde uplatnění v některých větších skříní HTPC. Celá platforma je pro multimediální centrum jako stvořená a díky výkonu grafického jádra v procesoru si na něm můžete zahrát i novější hry. Samozřejmostí je grafická akcelerace videa Full HD s velkým datovým tokem. Podívejme se na tabulku specifikací.

Gigabyte A75-UD4H
podporované procesory AMD Llano A4/A6/A8
patice FM1
čipová sada AMD A75
operační paměť DDR3-1066/1333/1600/1866/2400 (OC) MHz
počet paměťových slotů/maximální velikost 4/32
druhy napájecích konektorů 1× 24pin 1× 8pin
formát ATX
zvukový kodek Realtek ALC889
počet zvukových kanálů 7.1
síťová karta/čip 1× 1 Gb/s, Realtek RTL8111E
PCI-Express sloty 2× PCI-E ×16, 3× PCI-E ×1
PCI sloty 2
USB 2.0 2 na zadním I/O panelu, 8 rozšiřující
USB 3.0 4 na zadním I/O panelu, 4 rozšiřující
SATA 5× SATA 6 Gb/s, 1× eSATA 6 Gb/s
PATA ne
FDD ne
příslušenství 4× SATA kabel, manuál, instalační CD/DVD, zadní plechová záslepka
 
cena [Kč] 2 375

Gigabyte A75-UD4H pod drobnohledem

Gigabyte A75-UD4H pod drobnohledem

Krabice zaujme především velkým množstvím potisků. Nejvýraznějším je samozřejmě název, poté různé vyspělosti a nakonec například informace o tom, že při přetaktování APU lze s touto základní deskou dosáhnout více než 5600 bodů v 3DMark Vantage.

  

V příslušenství toho moc nečekejte. Kromě základu v podobě manuálu, instalačního DVD a zadního plechu, se v něm nachází ještě čtyři kabely SATA a nálepka s logem výrobce.

Na první pohled vás na desce zaujme nejvíce zřejmě velký počet rozšiřujících USB u dolního okraje, více-fázová napájecí kaskáda a trochu rozměrnější pasiv čipové sady.

Ten je hliníkový a nese na sobě logo výrobce. Jak si ukážeme v předposlední kapitole, mohl výrobce zvolit mnohem menší řešení, jelikož vyzařovaného tepla je minimum.

Podívejme se na již zmíněnou spodní hranu základní desky. Asi si teď řeknete, že je tam toho nějak hodně. Máte pravdu. K dispozici jsou celkově čtyři rozšiřující konektory USB 2.0 (každý pro dva porty), dva 20pinové konektory USB 3.0 (opět každý pro dva porty) a ještě jeden FireWire. Pokud vlastníte velké množství zařízení do portu USB, rozhodně nebudete mít s jejich zapojením žádný problém. Možná však mohl výrobce do příslušenství přidat zadní bracket, jelikož většina skříní takový počet opravdu nenabízí.

Nabídka rozšiřujících slotů je více než dostatečná. Pokud by náhodou byl někdo takový odvážlivec, že by chtěl v kombinaci s APU Llano zkusit CrossFire zapojení dvou dedikovaných grafických karet, jsou mu k dispozici dva sloty PCIe ×16 (druhý má „pouze“ osm linek a po zapojení dvou grafických karet oba poběží s osmi linkami). Pro zařízení, jakými jsou zvukové karty, SSD, apod., jsou připraveny tři sloty PCIe ×1 a dva sloty PCI.

Při pohledu na zadní I/O panel nebudete mít rozhodně pocit nedostatku rozhraní. Nachází se zde snad vše, co je v dnešní době využitelné. Kombinovaný port PS2, čtyři USB 3.0, dva USB 2.0, FireWire, eSATA a výstupy zvukového kodeku. Jako grafické výstupy integrovaného grafického jádra zde slouží D-Sub, DVI, HDMI, ale i DisplayPort.

Napájení „procesoru“ se skládá z celkově desíti fází (8+2). Část MOSFETů je chlazena menším hliníkovým pasivem uchyceným přes plastové kolíky k základní desce. Jako hlavní kontrolér zde slouží čip Intersil ISL6324A.

Tímto se již dostáváme k osazeným čipům. Na následující fotce můžete vidět čipy Realtek RTL8111E (čip 1Gbit ethernetu), Realtek ALC889 (zvukový kodek) a VIA VT6308P (FireWire řadič).

Funkci Super I/O čipu zastává iTE IT8720F. Jedná se o čip, který se stará o řízení otáček ventilátorů, funkci klávesnice a hardware monitoring.

Zatímco funkci celkově čtyřech rozšiřujících portů USB 3.0 obstarává můstek A75, zbylé čtyři USB 3.0 na zadním I/O panelu fungují díky dvěma řadičům EtronTech EJ168A.

Možná jste si mezi potisky na krabici všichni, že se výrobce chlubí i Dual BIOSem. To můžeme potvrdit, jelikož se těsně pod baterií CMOS nacházejí dva paměťové čipy typu Flash EPROM.

BIOS/EFI + dodávaný software

BIOS/EFI + dodávaný software

Hybrid BIOS

BIOS není úplně obyčejný, ale jedná se o tzv. hybrid. Ten kombinuje starý dobrý BIOS s některými vlastnostmi novějšího EFI. Díky tomu tedy nebude problém s pevnými disky většími než 2,2 TB.

Voleb pro přetaktování není mnoho, ale je třeba si uvědomit, že se jedná o platformu určenou především pro multimediální počítače, nikoliv pro žádné taktovací hrátky. I přes ochuzenou nabídku je přetaktování bezproblémové, jak si ukážeme v jedné z následujících kapitol.

Pokud byste přeci jen po nějakém tom zvýšení frekvencí toužili, jistě se vám bude zvýšení některých napětí hodit. Maximální hodnoty nejsou zrovna nízké, ale ani nejsou úplně extrémní.

Také IGP lze popohnat. Konkrétně to v APU Llano si často nechává říct na poměrně vysoké frekvence a nárůst výkonu není zrovna zanedbatelný, pokud však popoženete procesor a také operační paměti, které na nižších frekvencích bývají limitem.

Nastavení modu SATA lze provést v menu Integrated Peripherals. Na to rozhodně nezapomeňte, máte-li SSD.

V Advanced BIOS Features můžete změnit nastavení bootování, úsporných funkcí, nebo opět integrovaného grafického jádra, což je stejná volba jako u MB Intelligent Tweaker.

Regulace ventilátorů funguje na jedničku. Můžete si zvolit, zda chcete regulovat pomocí změny napětí a nebo PWM signálem. Jen je možná škoda, že výrobce nedal možnost výběru, jak hodně chceme ventilátory regulovat.

EasyTune 6 – pomocník při přetaktování

Utilitu EasyTune 6 představím v krátkosti těm, kteří ji neznají. Jedná se o prográmek, jehož pomocí můžete zjistit informace o vašem hardwaru, nebo jej přetaktovat.

Vzhledem k povaze platformy nelze čekat žádné bohaté možnosti nastavení. Zatímco zvýšení frekvence sběrnice je bezproblémové, změna deličky pamětí si již vyžaduje restartování. Zde mi trochu uniká smysl, jelikož tohle může člověk nastavit rovnou v prostředí BIOSu.

Nevím, zda se společnost Gigabyte více zaměřuje na platformy s procesory Intel, každopádně je již tradicí u základních desek s paticí pro procesory AMD, že v EasyTune nalezneme pouze možnost změnit napětí jádra. Ostatní napětí lze změnit pouze v BIOSu.

Ač se jednalo o nejnovější verzi EasyTune 6, v záložce přetaktování grafického jádra byl sice posuvník, pomocí jehož lze frekvenci měnit. Háček byl v tom, že byl na konci a žádné zvýšení frekvence přímo ze systému tedy nebylo možné.

Testy výkonu

Testy výkonu

Tradičně nemohou chybět testy výkonu, které nám případně odhalí nějaký nedostatek základní desky. K těm používáme procesor AMD A8-3850, který již znáte z Mirkovy recenze. Doplňují jej operační paměti Super Talent Performance 2000 MHz CL8, grafická karta MSI R5870 Lightning, pevný disk Western Digital VelociRaptor 74 GB, napájecí zdroj Fortron Aurum CM Gold 550 W a chladič Scythe Mugen 2.

Testovací sestava
procesor AMD A8-3850
základní deska dle testu
grafická karta AMD Radeon HD 5870
operační paměť Super Talent Performance 2000 MHz CL8 @ 1333 MHz CL9
pevný disk Western Digital VelociRaptor 74 GB
zdroj Fortron Aurum CM Gold 550 W
chladič Scythe Mugen 2
operační systém Windows 7 Ultimate EN, 64bit
ovladač grafické karty ATI Catalyst 11.9

Za poskytnutí testovacích komponent děkujeme společnostem MSI, FSP a Scythe.

Testy výkonu

Z naměřených výsledků vidíte, že žádná větší odchylka od referenční ASRock A75 Pro4 nenastala. Sice to neznamená, že žádný propad ve výkonu nenastal, ale pravděpodobnost, že by stejným propadem trpěla i druhá základní deska od jiné společnosti, je velmi nepravděpodobná.

Zahřívání, příkon (spotřeba) a přetaktování

Zahřívání, příkon (spotřeba) a přetaktování

Teploty

Měření teploty probíhalo za pomocí kontaktních čidel zapojených do termometru Voltcraft PL-120 T2, přičemž sestava byla uzavřená ve skříni Corsair Carbide 400R (ventilátory byly vypnuty). U popisu základní desky jsem narážel na zbytečně velký chladič můstku A75. Proč? Odpovědí budiž graf níže.

Jeho teplota se totiž ani po hodině zátěže nedostala nad 30 °C, což je jen o 9 °C více, než byla pokojová teplota. Přehřívání tedy rozhodně nehrozí. Chladič na MOSFETech se zahřál maximálně na 56 °C, což je také pěkná hodnota.

 

Příkon (spotřeba)

Spotřeba se u obou měřených základních desek nijak razantně nelišila a rozdíly jsou skoro v rámci chyby měření.

Přetaktování

Jelikož jsou APU Llano svým (ne)přetaktování již proslulé, chtěl jsem se zaměřit také na něco dalšího, v čem naopak excelují. Díky lepšímu paměťovému řadiči jdou totiž kvalitní paměti vyhnat na velmi vysoké hodnoty. Zajímalo mne tedy, jak si povedou paměti Super Talent Performance při napětí 1,9 V.

Maximální frekvence při časování 9-9-9-28, se kterou jsem byl schopen projet všechny testovací benchmarky, se zastavila na hodnotě 2334 MHz, což je hodně pěkné. Zajímalo mě, zda se mi podaří při časování 6-6-6-18 pokořit hranici 2000 MHz. Při napětí 1,9 V jsem se zastavil bohužel těsně pod ní na frekvenci 1970 MHz. Pro běh nad frekvencí 2000 MHz bylo potřeba navýšení napětí pamětí na 1,95 V.

Ale ani na procesorovou část jsem nezanevřel. Při napětí 1,472 V si nechala říct na 3686 MHz stabilně, což sice na Llano není nejhorší, ale celkově se jedná o velmi slabý potenciál. Maximální frekvence sběrnice, které jsem byl schopen dosáhnout, se zastavila na 156 MHz, což by při maximálním násobiči procesoru 29× dělalo výslednou frekvenci 4524 MHz.

Závěrečné hodnocení a verdikt

Závěrečné hodnocení a verdikt

A jsme již na konci recenze základní desky Gigabyte A75-UD4H. Jaké jsou tedy mé pocity? Můj osobní názor je ten, že se jedná o velmi slušnou základní desku, takový high-end mezi deskami pro APU Llano. Její cena je o necelých 1000 Kč vyšší, než cena nejlevnější základní desky s paticí FM1 a příplatek oproti „mainstreamu“ není nikterak velký.

Jednoznačně musím pochválit bohatou výbavu, která se konkrétně u multimediálního centra může hodit. Malou nevýhodou může být velikostní formát ATX, jelikož je většina skříní HTPC stavěna pro formáty micro-ATX či mini-ITX. Rozvržení je tradiční, ničím nevyčnívající ze standardu.

Měření potvrdily, že netrpí žádnými nedostatky v podobě vyšší spotřeby způsobené například špatným řízením napájení procesoru, propady výkonu, přehřívání, atd. Když to shrnu, neshledal jsem na A75-UD4H žádný vážnější nedostatek.

+ bohatá výbava
+ napájecí kaskáda procesoru
+ účinné chlazení
+ hybrid BIOS (není to klasický BIOS)
+/- ATX formát (nemusí padnout do každé HTPC skříně)
– ne vždy funkční software EasyTune 6

Cena: 2375 Kč (Alfa.cz – 25. 10. 2011) 

Za zapůjčení základní desky A75-UD4H děkujeme českém zastoupení společnosti Gigabyte

Za zapůjčení grafické karty R5870 Lightning děkujeme českému zastoupení společnosti MSI

Za zapůjčení zdroje Aurum CM Gold 550 W děkujeme společnosti FSP Group

Gigabyte A75-UD4H: vybavený základ pro Llano

Ohodnoťte tento článek!