Intel Alder Lake má historicky nejvyspělejší x86 jádro. Rozbor CPU architektury Golden Cove

43

Intel před vydáním procesorů Alder Lake odhalil detaily hlavního, velkého jádra procesorů Alder Lake, architektury Golden Cove. A my máme pro vás rozbor toho, co je v něm nového a proč je to jedna z největších událostí v x86 procesorech za dlouhou dobu.

Procesory Intel Alder Lake budou asi největší hardwarová událost letoška. Jsou ještě přes dva měsíce daleko, ale už jsme dostali snad nejvíc očekávané info: Intel odhalil architekturu jader těchto CPU. Ta slibuje velké navýšení výkonu – půjde o jeden z největších architektonických skoků v x86 procesorech. Například poprvé přináší šest paralelních dekodérů a další posílení IPC, čímž Intel jde podobou cestou jako účinná jádra Applu.

Předchozí
Následující

FPU a SIMD: AMX v serverech, Alder Lake přijde o AVX-512

Protože Intel nepoužívá oddělenou FPU, jsou floating-point a SIMD jednotky (které provádějí jak celočíselné, tak floating-point, ač se jim někdy tradičně říká FPU) za těmi samými porty jako celočíselné ALU operace. Paralelismus SIMD části ale není tak silný, všechny jednotky jsou zdá se jen za třemi porty – 0, 1 a 5 jako u předchozích architektur.

Použití jen tří portů bohužel omezuje možnost zvýšit IPC procesoru tím, že se proloží SIMD nebo floating-point a skalární celočíselné instrukce (což by mělo fungovat třeba u AMD Zenů nebo ARMů). Méně portů obecně znamená více konfliktů. Například je velmi užitečné, že jádra Intelu mají dvě jednotky pro permutace, ale při využití této schopnosti provést dva shuffly v jednom cyklu už je volný jen jeden další SIMD port pro jiné operace. Ač má tedy Golden Cove teoreticky širší jádro, při některých mixech instrukcí by Zen 2 nebo Zen 3 mohl zpracovat za cyklus víc operací.

Na všech třech portech jsou SIMD ALU pro celočíselné operace, permutace (shuffle) jsou na dvou (1, 5), SIMD posuny jsou na dvou (0, 1), floating-point dělička na jednom. Mělo by to znamenat, že 512bitobých operací lze v jednom cyklu udělat dvě až tři podle typu – tedy u těch celočíselných. U floating-point to budou maximálně dvě 512bitové operace, nebo tři 256bitové v případě FMA.

Nové v Golden Cove je, že dva porty mají také rychlou floating-point sčítačku (FADD) na portech 1 a 5, která má nízkou latenci a lepší spotřebu proti těžkotonážnějším jednotkám FMA,které tak pro sčítání zastoupí. Jednotka FMA je na třech portech, přičemž stejně jako v předchozích architekturách – tedy aspoň těch serverových to funguje tak, že první dvě FMA jsou 256bitové, takže dohromady umí dvě instrukce AVX/AVX2 za takt, nebo se mohou sdružit pro výpočet jedné 512bitové operace AVX-512. Třetí jednotka FMA na portu 5 je nativně 512bitová, takže umí provést jednu operaci AVX-512 každý cyklus (ovšem latence může být delší). Není jasné, zda bude tato 512bitová FMA zase jenom ve verzi jádra pro procesory Xeon Sapphire Rapids a odvozenou HEDT platformu, nebo tentokrát bude i v procesorech pro spotřebitelský trh.

FP16 výpočty

Instrukce AVX-512 jinak v jádře Golden Cove nově mají schopnost pracovat s 16bitovými hodnotami FP16 (kdy je možná vypočítat 2× více operací za cyklus než s přesností FP32), což je sice zase nové rozšíření (přidávající fragmentaci), ale pro některé aplikace jako je AI (ale asi i pro některé multimediální úlohy) to může být dost přínosné. Toto a přidání jednotek FADD je zdá se v Golden Cove hlavní změna SIMD/FPU části, jinak se nezvýšily hrubé teoretické schopnosti této části backendu (ale celkově asi výkon bude vyšší díky posílení ostatních částí jádra).

Performance Core procesorů Alder Lake, architektura Golden Cove Zdroj: Intel

AVX-512 bude natvrdo vypnuté

Ve výsledku je to jedno, protože AVX-512 představuje konflikt s big.LITTLE architekturou, jelikož malá jádra Gracemont tyto instrukce neumí. Při přesunu programu na toto jádro by proto došlo k pádu aplikace. Současně by se AVX-512 nedalo reálně použít v mnohovláknovém kódu, protože byste pravděpodobně nezískali navíc dost výkonu na to, aby se překonala ztrátu z toho, že nevyužijete výkon malých jader, která by mohla aplikace vytížit současně s velkými jádry, pokud by AVX-512 nepoužívala (a vypadá to, že výkon přidaný těmito malými jádry ukáže být značný).

Intel již potvrdil, že z tohoto důvodu budou mít jádra Golden Cove ve spotřebitelských procesorech Alder Lake podporu AVX-512 vždy vypnutou, ačkoliv v křemíku bude přítomná, a budou podporovat maximálně AVX a AVX2. Nepůjde ji ani znovu zapnout, pokud byste deaktivovali malá jádra Gracemont. Procesor ji má natvrdo hardwarově deaktivovanou bez možnosti zapnutí. Toto je škoda pro vývojáře softwaru. Původně se objevovaly informace, že by Intel mohl dovolit u Alder Lake malá jádra dočasně vypínat a tím aktivovat AVX-512, nakonec asi kvůli komplikacím s tím spojeným tato možnost existovat nebude.

AVX-512 tak asi bude možné používat jedině u serverové verze jádra Golden Cove v procesorech Sapphire Rapids – ve Xeonech a v odvozených highendových procesorech Core na tzv. „HEDT“ platformě (tedy následníkovi dnešní X299). Intel by teoreticky mohl vydat nějaké verze Alder Lake pro mainstreamový desktop, kde by z továrny byla naopak natvrdo vypnutá malá jádra a AVX-512 by mohlo být aktivní, ale v nabídce CPU by to pak vypadalo dost divně, takže moc nečekáme, že by se takovéto speciální modely atraktivní pro vývoj softwaru s AVX-512 objevily.

Schéma CPU jádra Golden Cove ve verzi pro servery
Schéma CPU jádra Golden Cove ve verzi pro servery (Zdroj: Intel)

Jak už poznamenalo mnoho lidí, Intel tímto hodně zkomplikoval použití instrukcí AVX-512, protože jen co se v mainstreamových CPU objevily (Ice/Tiger/Rocket Lake), už jsou zase pryč, takže uživatelská základna zůstává příliš malá. Koncepce big.LITTLE je z tohoto jednoho pohledu dost neblahá zpráva. Objevily se – zatím neoficiální – zprávy, že AMD by naopak AVX-512 teď, zrovna, když ho Intel odebral, mohlo podporovat v jádru Zen 4. Takže to vypadá, že pokud budete chtít tuto dřívější exkluzivní výsadu Intelů, bude vás to paradoxně tlačit ke konkurenci.

Intel zřejmě v Alder Lake vypnul i některé další instrukce, které Golden Cove a i velká jádra předtím uměla, takže výsledkem by mělo být, že instrukční sada přesně odpovídá malým jádrům. Další oběti už snad ale nejsou tak významné (i když pokud jste je už v nějakém programu stihli uplatnit, asi radost mít nebudete).

Co z AVX-512 v této osekané variantě Golden Cove ale zbylo, budou instrukce VNNI, ovšem v omezené verzi používající jen 256bitové registry pro AVX (YMM) místo 512bitových (ZMM). Tyto instrukce budou mít i malá jádra, a tak bude VNNI256 možné používat i v jádrech Golden Cove procesorů Alder Lake.

Instrukční rozšíření AMX pro akceleraci AI prování maticové násobení nad 1024bitovými registry Zdroj: Intel

Advanced Matrix Extensions (AMX)

Pokud jde o serverovou verzi Golden Cove v procesorech Sapphire Rapids, bude mít kromě aktivního AVX-512 ještě jednu specialitu: instrukční rozšíření AMX, které zdá se ve spotřebitelské verzi (procesory Alder Lake) nedostaneme.

Tyto instrukce budou provádět maticové operace s vysokým paralelismem a tím i hrubým výkonem (ovšem s relativně omezeným použitím, proto také výkon může být tak vysoký), jelikož jde o akcelerátory určené pro strojové učení/umělou inteligenci. Lze je tedy asi chápat jako obdobu třeba Tensor jader v GPU Nvidia. Jednotka provádějící operace AMX je podle schématu Intelu v jádře přítomná jedna, na portu 5.

Instrukční rozšíření AMX pro akceleraci AI prování maticové násobení nad 1024bitovými registry Zdroj: Intel

Instrukce AMX budou provádět maticové násobení s hodnotami INT8. Budou k tomu používat nové 1024bitové registry (jádro jich má osm – T0 až T7), nad nimiž tyto operace budou probíhat. V jednom registru se tedy bude najednou zpracovávat 128 hodnot INT8. Výkon instrukcí AMX má dosahovat až 2048 operací ze jeden cyklus na jednom jádru (takže pokud to dobře počítám, cca 2 TOPS při frekvenci 1 GHz, 8 TOPS při 4 GHz…).

Článek pokračuje na další stránce.

Předchozí
Následující

43 KOMENTÁŘE

  1. Nemůžu si pomoct, ale Alděro mi čím dál tím víc připomíná Čapkovu pohádku Jak pejsek s kočičkou dělali dort.
    Big jádro vypadá impozantně, ale bude tak i fungovat? Výsledky benchmarků jsou jedna věc, reálné aplikace druhá. K tomu ta patálie s Little jádry, nutnost interního scheduleru bude pro spoustu stávajících aplikací asi docela problém. Prostě mi to přijde, že si u Intelů prošli jak to dělají u konkurence, vyzobali si to nejlepší a „upekli“ dort. Tak jsem zvědavý, jestli z toho někdo dostane břichabol. 😀

    • Prijde mi to podobne, hlavne co se tyce podpory a ruznych nechtenych prekvapeni u pouzivaneho SW.
      Pokud je pravda, ze AMD prijde u Zen5 taky s konceptem B+L, tak to aspon Intel do te doby ‚prohackuje‘ 😉
      Nicmene koncept nekolika velkych a bambilionu malych jader mi prijde trochu ujety. Chapal bych to spis naopak, kde by to davalo smysl aspon z hlediska spotreby, ale tak tyhle ‚jadyrka‘ jen duplikuji praci velkych jader, ktere nejspis vyr. proces Intelu ma problem ‚utahnout‘.

    • Hlavně nechápu to s tím průměrným výkonem, jak jako v nějaké aplikaci 0,8 ? To jako má Alder Lajk v nějakých aplikacích menší výkon, než dnešní procáky ? Takže si pustíte nějakej Half-Life 2 a pojede vám s 15ti FPS ? To jako nechápu. A nechápu jako ty cykly, místo toho aby je zkracovali a zpracovávali paralerně, tak jako ještě přidají a prodlouží cestu aby to bylo ještě delší a program čekal na výsledek ještě dýl ? Připomíná mi to rozdíl mezi první a druhou oktávkou, první oktávka, sice nic moc, ale 5 hrnek s turbem trhalo asfalt, přitom všechny komponenty logicky uspořádaný a servis na pohodu. Dvojková oktávka, přesnej opak, všechno co mohli to zašantročili, čidlo otáčení hřídele narvaný kdesi zespod bloku motoru, kde musíš napřed odšroubovat půl podvozku aby ses k němu dostal apod. Říkám tomu renaultizace, kdy prostě schválně přidělávají složitost a přístup k obsluze motoru, aby to bylo jakože komplikovanější, aby to mohli dělat jen autorizované servisy se speciálním vybavením a pak si za to mohli patřičně připočítat normohodiny. Prostě jak kdyby se chtěli podrbat pravou rukou za levým uchem. Takže fakt nechápu to IPC kde chtějí aby se to zrychlovalo, přitom se to zpomaluje ? Mám takový dojem, že tohle bude teprve testovací sada a testovat se to bude na zákaznicích jako nVidia testovala RT jádra a až další řada procáků ukáže jestli to mělo smysl a kde přidat a kde ubrat. Jako ještě zvážím, jestli nepočkat na vylepšenou tack verzi – asi raptor lajk.

      • „A nechápu jako ty cykly, místo toho aby je zkracovali a zpracovávali paralerně, tak jako ještě přidají a prodlouží cestu aby to bylo ještě delší a program čekal na výsledek ještě dýl ?“

        Jestli myslíte ten přidaný stupeň pipeline behěm dekódování a o jeden cyklus horší postih za špatně odhadnuté větvení, to není nic nad čím by se bylo třeba pozastavovat.
        Ten procesor je pipelinovaný jako všechny, takže přidaný stupeň v pipeline znamená, že to má o ten jeden cyklus delší latenci, než jedna pomyslní operace proleze z úplného začátku zpracování na úplný konec. Pokud je ta hloubka třeba 17, tak se během fetche, dekódování, všech těch řazení, pak přiřazení do jednotek a vykonání postupně posouvá těmi stupni pipeline a každý ji trvá jeden cyklus. Současně jde ale o jeden cyklus pozadu hned další instrukce (a paralelně s ní mohou jít také další instrukce ve stejném stádiu, samozřejmě). V jednom okamžiku má ten procesor rozpracované najednou instrukce ve všech těch 17 stupních zpracování.

        Přidání supňů do pipeline neznamená automaticky, že se tím snižuje výkon na 1 MHz. Pokud se predikce větvení dostatečně vylepší, aby absorbovala větší postih při mispredikci, tak ve výsledku nevadí, že je pipeline hlubší.
        Je pravda, že je výhoda mít pipeline o míň stupních, může to pomáhat IPC, ale zase to sníží frekvenci, kterou to CPU může dosáhnout.

  2. Aspoň to ženie vyvoj ku predu, cca o štvrť roka pride AMD s ZEN3+ na 6nm a aj oni slubuju nejakych 19% narast, tak že aj ked by bola pravda čo piše intel, ale ani to možno nebude stačiť. Druha vec je spotreba, nejak sa Intel nechvali žeby efektivita bola väčšia a spotreba nižšia…

    • se na to podívej, co měl skylajk osm, tak alder má mít 12, s tím chcou udělat díru do světa? WTF, pokud měl skylajk něčeho 8, tak alderlajk měl toho mít 16+ aby to trhalo asfalt a žralo AMD procesory jak drtička odpadu. Tady jen kosmeticky přidali další fíčury, který jsou ve finále pro nás neužitečný, nebo dokonce snižují výkon. WTF LOL !!!

  3. „Intel Alder Lake má historicky nejvyspělejší x86 jádro. Rozbor CPU architektury Golden Cove“

    název zní skutečně bombasticky, ale dosažený výsledek vzbuzuje spíše rozpaky. IPC vzhledem k velikosti jader, množství tranzistorů, širokému front-endu vlastně spíš podprůměrné… už jen to že je IPC srovnáváno se starší generací Cypress Cove / Rocket Lake a nikoliv Willow Cove nezní dobře, výkon je náháněn kombinácí vysokých taktů ( daní za vysokou spotřebu ) a zapojením „malých“ jader Gracemont pro pěkné výsledky v Cinenebenchi a nižší spotřebu ….

    konkurence je potřeba, ale zdá se že AMD je stále lepší volbou . Alder Lake si dá k obědu už Zen3 a verze c V-cache to jen umocní a až vyjde Zen4 Raphael, tak bude vymalováno .-)

    PS: bylo by fajn, kdyby se všechny ty „revoluční“ změny v jádrech Golden Cove promítnuly do výsledného výkonu, ale což, zákazníky si to určitě najde a když nic jiného, tak je co číst a aspoň není nuda 😀

  4. Parádny rozbor, domnievam sa, že aj rôzny docenti a pod. fajnšmekri veľkých jadier si prídu na svoje…
    Už sa teším v nasledujúcich dňoch aj na tunajší rozbor mikroarchitektúry malých „atómových“ E-jadier Gracemont, ktoré sú pre mňa v celom koncepte big.LITTLE na rozdiel od väčšiny tie zaujímavejšie avšak spoločne a nerozdielne s veľkými P-jadrami Golden Cove zmenia konečne paradigmu jednej dekády „jednojakosti“ vo svete x86.

    • Tá zmena“jednoakosti“ bude zrejme nevyhnutnosť s blížiacimi sa limitmi kremíkovej éry. Dôležitejšia otázka ako kedy to nasadiť, je v akom pomere to nasadiť. Osobne sa nazdávam je počet veľkých a malých jadier, by mal byť maximálne 2:1 alebo 3:1 v prospech veľkých jadier a nie opačne ako sa to bude snažiť robiť Intel …ten to robí preto lebo musí, lebo nemá čiplety zatiaľ a pridávanie jedného veľkého jadra by mu dvíhalo plochu čipu rovnako ako pridanie 4 malých jadier a tie budú mať v multi-core vyšší výkon ako jedno veľké jadro. To ale nič nemení na tom, že malé jadrá sa majú starať o OS a aplikácie na pozadí a veľké jadrá majú podávať výkon v hlavných aplikáciách a hrách. Aj veľké jadrá vedia v nečinnosti byť úsporné a takmer sa úplne vypínajú, žravé obludy z nich robí iba pracovná frekvencia, ktorá je vyhnaná za optimálnu úroveň (veľakrát až „na krv“ vybičovaná). Preto Intel porovnáva Alder Lake a Rocket Lake na 3.3Ghz, lebo veľké jadrá na 5Ghz a 10nm+++ superFin (pardón Intel 7) to bude zrejme iné peklo.

      • A ruku na srdce Intel 10+nm 10++nm a 10+++nm (Intel 7) je nedostatková a … a áno aj to je jeden z dôvodov z pred pár rokov poznajúc svoje limity litografie a hľavne jej/ich konzervatívny výhľad prečo za spoločný stôl sadli teami big.LITTLE.

        Uvidíme ako Intel namiešal alchímiu P-jadier a E-jadier v big.LITTLE pretože po veľmi dlhej dobe je to od Intelu naozaj veľmi slušných kus R&D ruku v ruke so zmenou paradigmi v microarchitektúre x86.

        INTEL GRACEMONT MICROARCHITECT DETAIL
        zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=lBwYdoQp8B0

        INTEL GOLDEN COVE MICROARCHITECT DETAIL
        zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=e5LEpkJbqeI

  5. Ahoj chlapci, Intel odviedol skvelú prácu.
    Alder Lake bude bezpochyby predajný hit…
    Veľmi príjmne prekvapila dispozícia malých
    jadier a technológia Intel Thread Director,
    teda koniec obavám o prideľovanie úloh
    procesorovým jadrám hybridnej technológie.
    Bezkonkurenčná vyspelosť veľkých jadier
    pojednávaná v profesionálne spracovanom
    článku je vskutku interesantná.
    Začína nová desktopová éra, zbrusu nová
    platforma a špičkové procesory rodiny AL.
    Takže, kto plánuje nový počítač, voľba je
    jasná, Alder Lake prichádza…

    • Tu by som si až taky isty nebol, vela veci (podstatnych) je v tom članku vynechanych.
      Za prve bude o 19% vykonejši na rovnaky takt, ale zabudli povedať že keby nahodou bol vyrabany 10nm od Intelu tak ten sa neda až tak vysoko taktovať, tu sa max takty daju očakavať kolo 4,5GHz a nie 5,3GHz.
      Môže sa velmi lahko stať že jeho vykon neprekona terajšiu Intel generaciu a ked len o par 2-4 %
      Jasna volba Intel o tom trochu pochybujem, hlavne ked bude spolu s Intel CPU vydane aj AMD ZEN3+ na 6nm ešte vyšie IPC ešte vyšie takty a ešte uspornejšie. Ako Intelu fandim a tiež mu prajem vysoky vykon nech 16 jadrove CPU od AMD ZEN3+ 6950 stoji 300€ max 🙂 ale zatial to vyzera na tych 900€ bez konkurencie 🙁

      • snajprik, kde ty na tie čísla chodíš…
        Článkov na tému Alder Lake je už spústa, lepšie
        bude, ak si zopár prelistuješ a nebudeš vypisovať
        múdrosti o maximálnej frakvencii 4.5GHz, poťažmo
        2-4% navýšení výkonu…

        • No ber to tak, že ak bude „Alder Lake“ musieť dodržiavať 125W TDP (či už z voľby výrobcu zostavy, alebo túto voľbu urobí užívateľ), tak zrejme métu 4,5Ghz vo full load nikdy nedosiahne. Ak to bude unlimited, tak zrejme tých 5,1-5,3GHz zrejme dosiahne na pár jadrách, otázne je na ako dlho. Zo zmenšujúcimi sa procesmi, bude frekvencia ubúdať (pri all-core záťaži), či už priamoúmerne, alebo nepriamoúmerne s nárastom tranzistorov…a nie kvôli tomu, že by to nešlo, ale kvôli spotrebe.

          • Bude to imho podobne jako ted. Kdyz tomu nechas poradne napapat, tak ten vykon v MT tam bude. Otazka je, co se stane v momente, kdy to priskrtis na nejakou rozumnou hranici, nebo dokonce na udavane TDP. Taky muze byt zajimave, jakou to bude mit spotrebu ve hrach, pokud to pojede na velkych jadrech. Trochu se obavam, aby to nebyla ‚kopie‘ RL s 2x spotrebou oproti AMD.

          • Meritum je procesor Alder Lake, aké frekvencie
            budú dosahovať budúce výrobné procesy je
            mimo AL.
            V prípade opomenutia snajpríkových hausnumeros, neni žiadny dôvod, aby
            pár jadier Alder Lake neboostovalo +5GHz
            v rámci PL1 125 W…

      • Takty ještě Intel neprozrazuje, ale podle úniků prý budou stejně vysoké jako u Rocket Lake. Jestli se to potvrdí, tak to IPC se tím pádem celé promítne do zvýšení absolutního výkonu.

    • Někteří z nás si pamatují např. Itanium. Takže místo juchání nadšených budovatelů modrých zítřků si ponecháváme zdravou skepsi. Až se ukáže, že to je opravdu reálně dobré, nebudu mít problém s tím to uznat.

      Diskutovat klidně můžeš, ale ty se moc neprojevuješ, asi se bojíš jít s kůží na trh?

      • Moje modus operandi se od roku 92 nemění. Počkám na reálné testy, zhodnotím trh a podle svých potřeb a potřeb staveb dalším lidem se zařídím.
        Na značky naprosto s*ru. Zajímá mě pouze price/perf a adekvátní spotřeba. Jestli to má modrý, červený nebo fialový pruhy je mi naprosto u zadele. Vždycky bylo, vždycky bude. Ani když mi bylo 14 jsem neřešil značky, přišlo mi to stupidní už tehdy. Z toho benefitujou jen ty značky, nikoliv ty.

        Líbí se mi jakýkoliv market disruptor – Intel v GPU, AMD v CPU/GPU, Nvidia v procesorech atd. Cokoliv je benefitní pro zákazníka a ignoruje share holders konkrétních značek.

        Nelíbí se mi přístupy typu Intel Skylake a AMD Zen 3.

        Takže k Alder Laku fakt nemám co dodat, protože leaky jsou leaky a reálný výkon uvidíme za pár měsíců, tak co tu řešit v diskuzích, když de facto není co. Je to nová hybridní architektura, pokud to fungovat nebude, Intel to zařízne a bude hledat jinou cestu. Pokud to fungovat bude, je dost možné, že AMD se vydá podobným směrem, koneckonců ARM a Apple už tím směrem jdou dlouhodobě a o smrti x86 se píše už nějaký ten pátek.

        Pravda je, že pokud bude špatná efektivita jako naznačují power req u AL desek a první rumory ohledně Zen 4 / AM5, tak další zastávka bude až Quantum Computing, protože x86 velmi brzy narazí na své limity.

  6. Paradoxne ma viac zaujímajú tie „malé“ jadrá. Aj keď bude Adler Lake výkonnejší ako Ryzen, tak to Intel zabije cenou a spotrebou.

    Ale zaujímalo by ma, aký by malo výkon, spotrebu a cenu 4-jadro s iba malými jadrami v porovnaní napríkad so 4-jadrom Skylake.

  7. Perfektní práce. A nemyslím tím Intel, ale myslím tím autora článku. Opravdu článek, který jsem si rád přečetl, i když to bylo kvůli pracovnímu vytížení na několikrát.
    Tohle je přesně typ článků, za které bych byl ochotný platit. Prakticky žádné spekulace, detailní technický popis vycházející z nějakých oficiálních materiálů, přežvýkaný pro obyčejného člověka.
    Jen tak dál. Už se těším na článek o těch E-jádrech.

  8. Intel vsadil s technológiou big.LITTLE na správneho koňa,
    naopak AMD môže už v blízkej budúcnosti za ignoráciu
    v desktope škaredo doplatit :
    Alder Lake 16 jadier 8C + 8c
    Raptor Lake 24 jadier 8C + 16c
    Arrow Lake 40 jadier 8C + 32c
    …a toť otázka, čo postaví AMD proti 40 jadrovému Intelu…

        • Pokud to vezmu podle (typického) počtu jader
          notebook < desktop < HEDT/Workstation < server
          tak to dříve nebo později "probublá" z těch výkonnějších kategorií do těch nižších.

          Jak je to dávno, kdy výkonnostní mac v notebooku Intel Core i7 byl 2C/4T ?
          Teď můžete pořídit 8C/16T a už "brzy" (podle C.K. Kašpárka "už teď") i 24 core CPU.

          Spekulace o tom, že AMD přidá na destičku třetí čiplet už taky kolují nějakou dobu. I jdyž se je AMD snaží (zatím) vyvracet jako nepotvrzené.

          Mimochodem, kdo pamatuje počítačový "pravěk" v zemích česko-slovenských, tak může potvrdit, že cena IBM PC XT byla několika-násobek ceny Śkoda 120

  9. Oprava chyby v článku: bylo špatně napsané srovnání s počtem AGU a load/store operací za cyklus u Zenu 3

    Ten má jen 3 AGU a může tedy udělat jen maximálně tři operace za cyklus: tři čtení, nebo dva zápisy a jedno čtení, nebo dvě čtení a jeden zápis, kdežto Golden Cove má 5 AGU umí 3 čtení a zároveň 2 zápisy.