Intel mění šéfa. Vrací se veterán Pat Gelsinger, možná ideální CEO s inženýrskou krví

38
Pat Gelinger nový CEO Intelu 1600
Pat Gelinger nový CEO Intelu
-
Zdroj: Intel

Potenciálně skvělá zpráva pro Intel: firma dostává nového šéfa a je jím respektovaný veterán s bohatou inženýrskou zkušeností. Podle mnohých nejlepší možná volba.

Už jsme dnes psali o akvizici ostře sledovaného (budoucího) výrobce výkonných procesorů ARM Qualcommem, který by tím mohl získat hodně silnou zbraň. Včera se ale současně s touto potenciální peckou objevila hned další velká novina s potenciálně velkým dopadem na počítačový průmysl.

Intel totiž oznámil, že příští měsíc změní svého šéfa. Robert Swan, který se vedení ujal v nevděčném čase, vydržel jen poměrně krátce a odchází. Hlavní zpráva ale je, kdo nastupuje na jeho místo: do Intelu se vrací Pat Gelsinger. Ten z Intelu asi i ne úplně dobrovolně odešel v roce 2009 a doteď úspěšně vedl VMware (od roku 2012, předtím byl COO a prezident EMC). Gelsinger má velmi silné inženýrské znalosti a zkušenosti a dost možná je tím nejlepším CEO, kterého se různými problémy se prokousávající křemíkový gigant teď mohlo dostat. Pro firmu by to tedy mohla být velmi dobrá, ba možná přímo přelomová novinka.

Dobří holubi se vracejí: Intel Edition

O tom, že Robert Swan by mohl na postu CEO skončit, se v poslední době objevily zvěsti, ale jen neoficiální. Původně finanční ředitel dostal vedení firmy do rukou, když v roce 2018 neplánovaně skončil Brian Krzanich, a nastálo CEO původně být nechtěl. Stal se jím pak ani ne před dvěma lety. Jeho nynější odchod je evidentně plánovaný minimálně nějaké měsíce, protože nástupnictví a návrat Pata Gelingera byly evidentně dohodnuté předem. Je možné, že Swanovo vedení vždy mělo být překlenovací – před dvěma lety totiž Gelsinger zřejmě také byl zvažován (ale také tehdy veřejně tvrdil, že z VMware se vracet nebude).

Každopádně včera Intel oznámil, že 15. února nastupuje na post ten samý Pat Gelsinger a Roberta Swana, jenž bude firmu řídit do té doby, nahradí. Spolu s rolí CEO Gelsinger současně dostane místo v dozorčí radě, takže bude schopen strategii firmy určovat i na této úrovni.

30 let v Intelu za zlaté éry

Intel Pat Gelsinger
Pat Gelsinger, nový šéf Intelu, aktuální korporátní foto (Zdroj: Intel)

Patrick Paul „Pat“ Gelsinger byl do svého odchodu v roce 2009 dlouholetým veteránem Intelu, pracoval v něm od roku 1979, kdy ve věku 18 let nastoupil hned po střední škole. Měl odkrouceno 30 let a jeho zkušenosti sahají až k procesorům 286 a 386, na nichž se podílel, zatímco studoval univerzitu. U procesoru 486 už byl v 25 letech vedoucím architektem.

V Intelu se pak, když vystoupal na více manažerské pozice, stal vůbec prvním CTO. Spolupodílel se na dnes zcela zásadních technologiích jako je USB a Wi-Fi, ale stopu měl i na pozdějších procesorech. Inicioval také například konání technologických konferencí IDF (bohužel od roku 2017 zrušených). Ve své éře byl Gelsinger do značné míry veřejnou tváří reprezentující procesory Intel před počítačovým světem.

Na druhou stranu mu bývá připisován určitý podíl na blamáži s projektem Larrabee, což byl pokus o vývoj GPU s odlišným paradigmatem, používajícím množství CPU jader se širokým SIMD (možná by se dalo říci, že šlo o jakési softwarově-definované GPU), z něhož se nakonec stal Xeon Phi a AVX-512. V Larrabee je také spatřován důvod jeho dočasné rozluky s Intelem.

Možná něco může naznačit, že Charlie Demerjian, který na Intelu zpravidla spíše nenechává příslovečnou nit suchou, označil Gelsingera za absolutně nejlepší možnou volbu, po jaké mohla dozorčí rada, potažmo akcionáři sáhnout. Gelsinger je podle něj jak skvělý v technických záležitostech, tak nepostrádá charakterové kvality jako člověk – a nemůže uškodit, že ve VMware se podle všeho otrkal a osvědčil i jako manažer (dobré dojmy mimochodem sdílí i Linus Torvalds).

Pat Gelinger roce 2006. Prezentuje procesory Itanium 9000 Montecito
Pat Gelsinger roce 2006. Prezentuje procesory Itanium 9000 Montecito (Zdroj: Intel)

Inspirace pro obrat

Navíc lze říci, že svým návratem může být inspirací ve chvíli, když Intel trošku přešlapuje – je možné, že dokonce může přilákat další veterány, kteří z firmy již odešli do společností jako je třeba Apple, protože ztratili důvěru v to, že dokáže Intel dokáže dál být lídrem. Jeho předchozí působení by mělo být velmi cenné jako zkušenost a současně by Gelsinger měl mít v porovnání s případnou alternativou zvenčí mnohem bližší vztah.

Samozřejmě ale nemůžeme vědět, zda de naděje v něj vkládané naplní. Ostatně, ne vše potřebné musí být v silách jednoho člověka, faktorů určujících budoucí úspěch či neúspěch Intelu je jistě více.

IntelXeon 04 5x7
Zde je Pat Gelsinger v době před EMC/VMware s procesory, které vešly do historie s větší slávou (Zdroj: Intel)

Intel v tiskové zprávě zdá se chce předejít některým spekulacím a upozorňuje, že výměna CEO nesouvisí s aktuálními finančními výsledky – ty za Q4 a celý rok 2020 vyjdou tento měsíc (21. 1.) a Intel uvádí, že předstihnou očekávání. Je také připojena poznámka, že Intel tehdy sdělí nějaké informace ke svým pokrokům s přípravou 7nm výrobního procesu. Implikace asi má být, že nemáme Swanův odchod číst tak, že by se ve výrobním procesu měly brzo provalit zase další špatné zprávy.

Zdroje: Wikipedia, Intel (1, 2)

Intel mění šéfa. Vrací se veterán Pat Gelsinger, možná ideální CEO s inženýrskou krví
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 10 hlas/ů

38 KOMENTÁŘE

  1. Směr je dobrý, první krok k restauraci Intelu byl učiněn. Teď musí nový CEO vymést ten chlív, zasadit semínka, a tak za pět let by se mohlo začít sklízet – za předpokladu, že se podaří vymetání a že nedojde k nějakým dalším nečekaným průšvihům. Budu držel palce, AMD potřebuje konkurenta, a tím nemyslím dnešní intel s uhřátým 14nm procesem a ultraděravou core architekturou.

  2. Na takovýchto zprávách je smutné, jakou jim trh či analytici přikládají důležitost. V prosinci, když se cena akcií Intelu pohybovala i blízko hranice 45 dolarů, analytici doporučující prodej převládali nad těmi, kteří doporučovali nákup. Dneska, poté, co za necelý měsíc vyrostly akcie o 30 %, několikanásobně převažují ti, co doporučují nákup. Přitom se nic nezměnilo. Intel dle očekávání ohlásí za týden loňské hospodářské výsledky, kde bude jak rekord v tržbách, tak rekord v zisku na akcii. Jestli začne Intel využívat fabriky TSMC už je také rozhodnuto dávno, kvalitu vlastního 10 či 7nm výrobního procesu taky nový panáček nemá šanci nijak ovlivnit. Ale všichni se tváří, jako by přišel nějaký Bůh, co všechno změní. A udivuje mě, že se k těmto lidem řadí i ti, co na Intelu v minulosti nenechávali nit suchou.

    • Je hrozne dulezity, kdyz firmu vede charakterni jedinec. Bezpaterni manazeri vzdy vsechno nakonec poserou, takze i byt jen oznameni noveho CEO, muze vyvolat vlnu souhlasu, pokud to neni jen typicky managor.

      Vidim to zrovna ted u nas v praci, kde zase manazeri vsechno posrali, tradicne. :-/ A zbyva jedine doufat, ze je taky brzo vyrazi.

      • Jenže v Intelu to neposrali manažeři. V Intelu to evidentně posrali inženýři, kteří i přes dostatek peněz i dostatek času nebyli schopni zprovoznit to, co zvládla konkurence.
        Ti manažeři dělali a dělají svou práci. Zajišťují prachy. A to jim, ať se vám to zdá nebo nezdá, evidentně jde. Ale čekat, že odladí 7nm linku nebo navrhnou lepší 5G modem než konkurence, je celkem zbytečné. To opravdu není jejich práce. Samozřejmě manažer může házet inženýrům klacky pod nohy, ale u Intelu tomu nic nenasvědčuje.
        Pokud nesouhlasíte, rád bych slyšel nějaké manažerské rozhodnutí, které podle vás bylo chybné.

        • @Radek V tomto nemate uplne pravdu. Manazer rozhoduje. Ked k nemu pridu inzinieri, on stale musi rozhodnut. Navyse ak danej problematike nerozumie, o to horsie. Takisto manazer musi vediet odhadnut kde je chyba, kedy mu nedavaju kompletne informacie a podobne. Cize ak je niekde v 10nm procese intelu chyba, tak je to prave vedenie.
          Prirovnam to k stavebnej firme. Ak ju vedie niekto, kto stavia domy, pozna jednotlive profesie (elektrika, obklad, voda, plyn, strecha, klampiar…), tak firmu vedie inak ako jednotlive projekty tiez. Ak je to vystudovany riaditel, tak môze mat skusenost, ale ak si to nezazil, tak mnoho veci nepochopi a „neuvidi“.

          • Když elektrikář zapojí v domě blbě zásuvku, tak může být ředitel stavební firmy sebelepší manager, ale nic s tím neudělá. A ano, pokud má podřízených pár desítek, může umět jejich profese a může být schopen zkontrolovat jejich práci. Ale u technologické firmy se 100 tisíci zaměstnanci, nemá šanci ani kontroly, ani toho, že by rozuměl práci těch inženýrů. V takovém případě může jen vyhodit ty, co něco podělají. A i to bývá dost kontraproduktivní, protože noví lidé se shánějí těžko, a je šance, že ti staří se ze svých chyb poučí.

        • S tim se da vesele polemizovat a da se to presne obratit v duchu..ukazete mi manazerske rozhodnuti Intelu, ktere bylo spravne.
          Podle vlastnich vyjadreni Intelu o tom, ze „usilovali o prilis advancnuty 10nm“, ktery se jim nepovedl, se da s celkem slusnou pravdepodobnosti tipovat, ze to byla prrave nerealisticka manazerska rozhodnuti. Tohle tvrzeni podporuji udalosti jako odejiti sefky zodpovedne za 10nm vyrobni prroces 2015, vyhazov CEO 2018, vyhazov CTO 2020.. Kdyz vezmu svuj cas straveny praci pro ruzne korporace, tak velke prusery ktere vnikali byli obdobneho razu..nerealisticke terminy, nerealisticke outsourcingy, atd. Vsechno to prichaelo ze shora, kde je vetsinou premagorovano a jsou na to vazane bonusy a spol.
          PRavdu samozrejme znaji jen v Intelu, ale proc by mel byt Intel v tomhle jiny nez jine korporace.

          • Správných rozhodnutí je habaděj. Jsou to všechna, která zapříčinila, že i 4 roky poté, co na něj úspěšně zatlačila konkurence, roste Intelu obrat i zisk. A jsou to i ta, která nemají podporu „veřejnosti“, jako třeba upřednostňování notebookových a serverových čipů před desktopovými, sázka na 3DXPoint paměti, sázka na AI funkce, koupě Mobileye, navyšování výrobních kapacit 14nm procesu, nehonění se za počtem jader (to by sice bylo líbivé, ale v době nedostatku výrobních kapacit finančně dost hloupé), sázka na vybudování grafického segmentu, sázka na software (one API). Nebo jako akcionář oceňuju, že vedení Intelu prosazuje masivní buyback program, který mi můj podíl celkem slušně zhodnocuje.
            A to, že někdy v minulosti možná chtěli „advancnutý“ 10nm proces, to je dávno za námi. Ano, před 5 lety to bylo advance, ale v posledních letech už je to běžná hustota, kterou konkurence zvládá.

            • „A to, že někdy v minulosti možná chtěli „advancnutý“ 10nm proces, to je dávno za námi. “
              ,, akorat ze pricinou toho bude prave bordelizace managementu, coz jste rozpororoval, ze tak neni.
              Vy se na to divate z pohledu ‚financnika‘. Ano tady se Intelu dari, v principu neni co vytknout. Byt i tady se da klidne dodat, ze diky onomu „preslapu s 10nm“, tak si Intel nechal zpaty vyrust konkurenci, ktera by to mela podstatne tezsi, kdyby pruser s 10nm neexistoval. Z techickeho pohledu to vypada hodne jinak, alespon co se tyce CPU.
              Intel ma momentalne jedine stesti, ze AMD neni schpna a ani nejspis nebude, dodavat podstatne vetsi objemy chipu. Jinak by jeji „ztraty“ byli asi o dost vetsi. Nicmene pripominam i to, ze Apple M1 s Intelem (bohuzel) vytrel podlahu. To jen jako ukazka toho, ze finance nejsou jedine meritko. Jak se vsechno v nasledujicih treba 10 letech vyvine, se neda uplne jednoduse odhadovat.

            • tombomino:
              Finance jsou jediné hledisko, které mě zajímá. A finance (z dlouhodobého hlediska) jsou i to jediné, co mají řešit manažeři. Manažer sice může mít nějakou technickou vizi, ale musí chápat, že jeho pozice je řídit společnost tak, aby vydělala co nejvíce peněz, nikoliv to, aby za cenu vydělání méně peněz dělala radost někomu jinému, než jsou akcionáři.
              Že Apple M1 s Intelem vytřel podlahu, bych taky neřekl. Třeba právě v tom 4Q loňského roku, kdy šel M1 na trh, Intel prodal všechno, co vyrobil (a ještě to nestačilo). Tedy pokud by místo M1 byl v Apple produktech nějaký čip od Intelu, evidentně by ten čip od Intelu nezískal někdo jiný. A dokonce bych si tipnul, že marže na produktu prodanému Applu bude menší, než na produktu pro jiné výrobce. Stejně pozitivně se projevila „chyba“, kdy Intel vzdal dodávky modemů pro Apple. Neznalý člověk řekne: Je to chyba přijít o zákazníka. Znalý člověk řekne: Díky této chybě se uvolnila kapacita výroby na produkci čipů s vyšší přidanou hodnotou, která za ten rok nedodávání modemů vydělala pravděpodobně víc, než modemy za celou svoji historii.
              Takže finance jsou jediné měřítko. Z hlediska financí zatím Intel ukazuje, že každou „katastofu“, dokáže eliminovat, což je evidentně práce managementu.
              Co bude za 10 let se samozřejmě nedá úplně odhadovat. Ale jako akcionář to odhadovat musím. Pokud bych odhadoval, že společnost půjde dolů, nemám důvod její akcie držet a měl bych je ve svém portfoliu vyměnit za nějaké jiné. Zatím se k tomu nechystám. Tedy odhaduju pravý opak, tedy, že společnost půjde nahoru. A na ten odhad nemám vsazeno úplně málo.

            • Intel investoval asi 10 miliard USD do 5G modemov a nakoniec to predal Applu asi za jednu miliardu USD. Dalsich asi 10 miliard eur investoval Intel do procesorov pre mobily a nakoniec to vsetko odpisal. Takze zbytocne minutych asi 19 miliard USD za posledne desatrocie. Managerov, ktori sa na tom podielali, mali vyhodit uz davno.

            • @RR.Holecek
              „Manažer sice může mít nějakou technickou vizi, ale musí chápat, že jeho pozice je řídit společnost tak, aby vydělala co nejvíce peněz, nikoliv to, aby za cenu vydělání méně peněz dělala radost někomu jinému, než jsou akcionáři.“
              .. jenomze ty 2 veci nelze oddelovat. Mate pravdu v tom, ze udelat technologicke reseni, ktere mi neprinese penize nema smysl. Rovnez je ale chyba delat kratkodobe „vyhodna“reseni (zvlaste oblibene u financaku pro vykazani aktualnich lepsich vysledku a zajisteni si bonusu), ktere mne za rok, dva-tri pak dobehnou zpatky a je tu pruser. Podivejte se jak se Intel placal treba 6 let, nez vydal 15W 4jadro do placek. Ja mel svoji prvni placku ve 2011 a byl jsem z ni nadseny. Uz tehda jsem si rikal, ze by bylo fajn, kdyby to rozsiril na 4C..trvalo mu to 6 let. Proc? protoze akorat dojil trh. Nemel zajem to posunout nekam jinam. Choval se jako tygr v masne.
              „Třeba právě v tom 4Q loňského roku, kdy šel M1 na trh, Intel prodal všechno, co vyrobil (a ještě to nestačilo). Tedy pokud by místo M1 byl v Apple produktech nějaký čip od Intelu, evidentně by ten čip od Intelu nezískal někdo jiný“
              .. ale to je zase jen kratkodobe financni hledisko. Prvne Intel utrpel obrovskou ranu na prestizi, kterou hned tak nezalepi. Za druhe, je to precedenz pro cely ARM trh, aby se „nebali“ slapat Intelu po krku i v oblastech, kde to neslo. Za treti je to porad ztrata velkeho prestizniho zakaznika. To ze to vybalancovali kratkodobe necim jinym je fajn, ale nic to nemeni na tom, co pisu vyse.
              „akže finance jsou jediné měřítko.“
              .. opravdu nejsou a nebyli. Pokud budou, firma si podreze casem vetev stejne, jako to udelal cely zapad, ktery se i s celym know how outsorcoval do Ciny a Indie a postupne bude vic a vic v prdeli na ukor techto zemi. A doslo tomu uplne stejne jako to co tu pisete. MEzi financemi a technikou musi byt balance.

            • dfx:
              Chtělo by si necucat čísla z prstu. 10 miliard dolarů do 5G modemů Intel opravdu neinvestoval. Pokud jste uvedenou částku někde četl, tak jsou to pravděpodobně investice do modemové divize za celou dobu její existence (tedy dávno před 5G).
              Co se týče mobilních čipů, tak opět netuším náklady na investice, ale předpokládám, že těch 10 miliard nejsou investice v pravém slova smyslu, ale je to spíše finanční vyjádření slev, kterými se Intel snažil na trhu mobilů prosadit. Tedy, když vyrobí čip, který prodá za výrobní náklady, vyjádří slevu jako obvyklou marži, za kterou by ten čip prodal normálně. V tomto případě to totiž nemá žádný vliv na hospodaření.
              Navíc investice do mobilních čipů se rozhodně nedají nazvat zmařenou investicí. Intelu se sice nepodařilo prosadit v mobilech, ale své Atomové čipy dále vyvíjí a úspěšně ve velkém prodává a to nejen v počítačích, ale i třeba do infrastruktury 5G sítí, kde se svými až 24jádrovými Atomy celkem boduje.

            • tombomino:
              Nechápu, proč vás stále baví vykládat o tom, že Intel dělá krátkodobá rozhodnutí, aby na nich vydělal. Když si vezmeme Intel za posledních 10 let, tak vidíme to, co třeba AMD došlo až vloni. Tedy, že desktop se stává minoritou a je potřeba se soustředit na notebooky a servery. V serverech navyšoval počet jader, v noteboocích snižoval spotřebu.
              Že v roce 2011 nedokázal nacpat na 32nm procesu nacpat 4 jádra do 15 W, ale žralo mu to 55 W, to snad není chyba. A chybou není ani to, že s nástupem 22nm procesu v roce 2012 klesla spotřeba 4jader na 45 W, v roce 2015 ji dostal na 35 W a konečně v roce 2017 uvedl první 15W čtyřjádro. Opravdu se vám zdá skoro čtyřnásobné snížení spotřeby za šest let špatné? A zdá se vám, že to bylo proto, že dojil trh?
              S tím M1 čipem moc nerozumím tomu vašemu krátkodobému finančnímu rozhodnutí. To rozhodnutí, že Apple bude mít vlastní procesor neudělal Intel. Intel se mu přizpůsobil. A přizpůsobil se mu tak, že mu to krátkodobě neublížilo, jak to bude z dlouhodobého hlediska, se uvidí. Ale jakou měl možnost? Podbízet se cenou? Říci, hele Appláci, my vám ty čipy budeme dávat za polovinu, ale zůstaňte u nás? Pro Apple by to asi mělo nějaký význam. Ale jaký význam by to mělo pro Intel? Takový, že HP, Asus, Dell, Lenovo… by chtěli tu slevu taky?
              Nebo jaké by podle vás mělo být to „manažerské“ rozhodnutí, které by vás uspokojilo?

            • U technologické firmy by se IMHO vždycky mělo myslet na to, že nejsou jenom aktuální finační výsledky, protože vrchol ziskovosti klidně může přicházet v době, kdy reálná dynamika trhu už je proti té firmě a ta je za vrcholem.
              Vždycky by se mělo koukat na to, jestli tam není produkovaný technický dluh. Protože ty produkty trvá dlouho připravit a následky špatných rozhodnutí jsou vidět až za pár let. Navíc ta setrvačnost tržního podílu a prodejů u Intelu (nebo jiné podobné) je nebezpečná v tom, že sice vede k super tržbám, ale současně může zakrývat různé varovné známky průšvihu (toho dluhu), takže kvůli tomu může dojít k odkladu řešení a promarnění dalšího času. To ten přístup „zajímají mě jenom finance“ riskuje.

              Je problém, že taková velká firma může léta hodně vydělávat, ale když jede na tu setrvačnost trhu a nechá si sílit konkurenci, tak se to pak může o to víc projevit, když se ten efekt dostaví, protože řešení zas emůže být o ta léta zpožděné.
              Jako v tomhle má Intel kliku, že u něj trh celkem na problémy reaguje pomalu a na to pozitivní/obrat k lepšímu rychle. Jenže nelze se na to slepěě spoléhat, to by se mohlo dost vymstít. Kdyby rezignovali na snahu být na špičce nejen sertvačností, ale i svojí technologií, tak riskujou Nokii. Pořád gigant, pořád gigant, a najednou pád na dno, kterej byl nezastavitelnej.

              Ale teda celkem věřím, že si tohle Intel už ohlídá, jenom musí nějak vyřešit ten výrobní proces (a chyby v organizaci/řízení/kultuře, pokud jsou tam nějaké konrkétní, které tyhle problémy způsobujou, protože ty můžou způsobit i další podobné).

            • R.Holecek
              nezlobte se ale technicky Vam to opravdu nesedi,. Kdyz vezmu ten priklad „s 6letym 15W“. Pocinaje Ivy bridge, Intel mel k dispozici 22nm, coz je rok 2012. Nejpozdeji v roce 2014 s prichodem Boradwell arch. mel k dispozici 14nm. Skylake prisel 2015 rovnez na 14nm. 4C s architekturou Haswell na 35W mel Intel k dispozici 2013. Kdyby chtel, mohl udelat „25W“ portable verzi, ale nechtel. Prvni 4C s 15W prislo az 2017 se Skylake architekturou, 2 roky po uvedeni Skylake, nejspis jako „obrana“ proti prichozimu AMD Raven Ridge se 4C. Tolik k onomu „progresivnimu Intelu“ a jak „inovoval“.
              „o rozhodnutí, že Apple bude mít vlastní procesor neudělal Intel.“
              .. samozrejme ze ne. Intel dostal jednoduse kopacky se vsim vsudy. A ono, kdyz se podiva clovek na poslednich 5-6 let stagnace, co Intel vydaval, tak se neni cemu divit. Ze ty kopacky prisli v dobe, kdy byla zvysena poptavka trhu z duvodu Corony, Intel zachranilo. Jinak by vypadek trzeb od Apple pocitil.
              Ja nerozporuji, ze Intel dal prednost notebookum a serverum. Ale i tam je technologicky pozadu oproti AMD a bohuzel i ARM a jede na setrvacnost trhu a neschopnost AMD vydavat vice chipu.
              Zbytek asi nema cenu resit.Hezky to v obecnejsim slova smyslu shrnul JO ve svem prispevku.

            • Jan Olšan:
              Z mého pohledu právě Intel na změny reaguje. A to dost v předstihu. Tu preferenci notebooků na úkor desktopu odhadl dávno a 10 let se tím řídí. Odhadl, že budoucnost je v integraci a dokázal vytlačit konkurenci z grafik (koncem tisíciletí nebyly integrované grafiky a grafické karty dělal kdekdo, jen ne Intel (tu jednu výjimku můžeme ignorovat)). To, že u serverů nestačí jen neustálý růst hrubého výkonu, ale je potřeba řešit komplexní dodávky hardwaru, opět hlásal už před lety. Nástup AI si utéct nenechal, ba naopak, vždycky patřil k jejím propagátorům. Vtrhnutí do automobilového trhu taky vypadá, že se mu povede, a že jeho řešení patří k nejlepším. Už dneska je Intel HW v milionech vyrobených aut ročně, i když zatím to není ten, co je bude řídit. Podstatné jsou ty kontakty, které si buduje.
              S výrobním procesem je problém. Ale opět to nevypadá, že by na to Intel rezignoval. Když nefungoval nový proces, navyšoval kapacity starého, stále investoval do toho nového a ještě si zajednával výrobní kapacity jinde. Navíc zcela správně odhadl potřeby pokročilého pouzdření, kde zatím má náskok před konkurencí. A cílí na zvětšení trhu pomocí ingegrace RAM či dokonce SSD do čipu. Zase nevidím nějaký extra průšvih, z kterého by nemohl vyjít vítězně.
              Je zajímavé, jak spousta lidí vytahuje Nokii a srovnává ji s Intelem. Problém Nokie ale nebyl v tom, že zaspala na trhu, na kterém byla, ale že neodhadla, že trh se posune někam, kde ona není, případně, kde ona je málo. Mně Nokii připomíná spíš firma AMD. Nejdřív všechno vsázela na desktop, pak si naštěstí všimla, že existuje i notebookový trh. Otázkou je, jestli si všimla, že oba trhy jsou dlouhodobě klesající (a loňský a možná ještě letošní výkyv kvůli koronaviru) na tom trendu asi nic nezmění. Kam jde? Kde bude za pár let? Zatím pořád slyšíme jen o tom, jak bude ukrajovat podíl Intelu. Ale to, že Intel už bude na nějakém jiném trhu, jim zatím, zdá se, uniká.

            • tombomino:
              Jen malý komentář k tomu tomu, že v noteboocích je Intel technologicky za AMD. Ujasněme si, co tím myslíte. Myslíte to, že AMD využívá výrobní technologii TSMC nebo to, že návrh AMD čipů je lepší, než těch od Intelu? A pokud to druhé, tak podle čeho to porovnáváte? Podle celkového výkonu čipu v nějakém benchmarku bez ohledu na vše ostatní? Nebo výkonu třeba na miliardu použitých tranzistorů? Nebo berete v úvahu i jiné vlastnosti čipů, jako je integrovaná grafika, jako jsou nějaké instrukce, dekódování formátů videa nebo integrovaná rozhraní?
              Nebo, že byste vzal v potaz moje nejoblíbenější srovnání, a to je srovnání zisku na jeden prodaný čip? To poslední sice nezní jako technologické srovnání, ale je to zapříčiněno výši investic do výrobních technologií.

            • R.H.
              Ted uz jen klickujete. Z pohledu vysledneho zarizeni je jedno, jestli AMD vyrabi u TSMC nebo ne. Rovnez je jedno, ze Intel zvoral 10nm a ma s nim nevim 5 let zpozdeni.
              Nicmene v dobe prichodu Renoir (Zen2) nemel Intel jak v U tak H oblasti adekvatni odpoved. Efektivitu mel daleko horsi, vykon na watt o 2 tridy horsi.
              Prichod TL-U akorat pomohl Intelu v ST ulohach a to jen v principu u 25W modelu. Vemte si 15W TDP a rozdily v aplikacich u ST se podstatne zmensi. V MT je porad na mile daleko. Prichod Cezanne dorovnal v principu ST pro AMD a v MT jen zvysi naskok. Cili zase vykon/watt je podstatne lepsi u AMD. TL-H Intel ani zatim nevydal. TL-H35 je jen TL-U na steroidech se zvysenym TDP.
              HEDT oblast Intel docasne odpiskal uplne.
              V serverech obecne pri podobne konfiguraci opet AMD Intel valcuje, vyjma nejkaych spec. uloh ala AVX512.
              Podivejte se na RL..tragicka spotreba v zatezi. Neschopnost vydat v desktopu vic jako 8C, atd.
              Jediny opravdu zajimavy produkt zatim vypada TL-H a ten tu nebude driv nez nekdy v dubnu. Ve vsem ostatnim ma AMD naskok. A bohuzel nejen AMD, ale i Apple s jeho ARM. To ze za tim z velke miry stoji nepodareny 10nm je uricte pravda, nicmene to na vysledku nic nemeni, rovnez to nci nemeni na tom, ze se Intel nekolik let pouze „toustoval“ a zasadnesji inovace zadne neprinasel.
              Finance si muzete srovnavat jak chcete. Uspech Intel je dal lety pred tim, ne tim co ma v portfoliu od roku 2017.

            • A pokud Vam to porad nestaci, udelj te si jako akcionar jednoduchou techno uvahu..ve smyslu vice zajimavejsich/technicky lepsich produktu v danem segmentu. A ne okrajove AI do toho opravdu netahejte
              Rok 2015:
              Notebooky – Intel, Servery – Intel, Desktop – Intel, HEDT – Intel
              Rok 2020:
              Notebooky – AMD/ARM, Servery – AMD, Desktop – AMD, HEDT – AMD
              ARM dokonce vykonstne Intel v noteboocich predehnalo. To stejne se da ocekavat mozna dokonce i o desktopu/HEDT.

              Porad nevidite rozdil, ze je nekde chyba? A posledni zmena ve vedeni CEO..opat nic?

            • tombomino:
              Váš problém je, že zaměňujete volbu s neschopností. To, že Intel nevydá v desktopu víc než osmi či desetijádro je volba, nikoliv neschopnost něco takového vyrobit. To samé v noteboocích. Vy mu vyčítáte to, že nedělá čipy podle vašich představ. Ale vůbec to neznamená, že kdyby dělal čipy podle vašich představ, že by na tom byl finančně lépe. Stejné je to s výrobou u TSMC. Intel tu možnost má úplně stejnou jako AMD. Že ji dosud u procesorů nevyužil je jeho volba. A evidentně je to jeho volba z důvodu finančního. Až usoudí, že se mu to finančně vyplatí, tak do toho klidně půjde, jako do toho jde u spousty jiných čipů, které si u TSMC nechává vyrábět.
              Tahle diskuse byla o managementu. Vy mu přisuzujete, že se má starat o vaše blaho (abyste byl spokojen s technickou úrovní produktů). Já mu přisuzuju ekonomickou stránku věci. Má se starat o to, aby firma finančně prosperovala, samozřejmě nejen v krátkodobém horizontu, ale i v dlouhodobém.
              Nikdy by vás nenapadlo vyčítat Škodě auto to, že konkurence dělá auta rychlejší nebo auta větší. Naprosto chápete, že úspěch automobilky není v tom, dělat nejlepší auta, ale schopnost auta prodávat a vydělávat na nich. Jakmile se ale bavíme o Intelu, který dělá totéž, je to najednou špatně. Když mi nevyhovuje, jaká dělá Škoda auta, tak si holt kupuju Hondu. Ale přeci nebudu nadávat na to, že Škoda má blbej a neschopnej management. Když mi nevyhovovala nabídka Intelu, koupil jsem si do svého počítače AMDčkový procesor. A z mého pohledu naopak, když AMDčko není schopno uvést notebookový procesor s parametry, které by mi vyhovovali, tak jsem vloni koupil manželce notebook s nejlevnějším Ice Lake. Ale podle vás je Intel hloupej a neschopnej, že mi vnutil malej levnej čip, za který si nechal pořádně zaplatit, kdežto AMD prokázalo vrchol geniality, když nabídlo jen daleko výkonnější ještě dražší čip, který ani není schopno dostat na trh tak, aby si člověk s ním mohl koupit notebook s ostatními parametry takovými, které mu vyhovují.

            • Je to sice stejne marne, ale jak jste prisel na to, ze “ zaměňujete volbu s neschopností.“?
              Podle mne se tady opet dostavame do technickych rovin, ve kterych se moc neorientujete, protoze „voby Intelu“ jsou limitovany jak technickym know-how, tak aktualnimi technickymi moznostmi. Pokud ma proces s horsi efektivitou, nemuze na jeho bazi vydat produkt, pro ktere ty technicke vlastnosti nebudou dostatecne. Dokola neberete v potaz technickou stranku veci a pak si „myslite“, ze to Intel „nechce/nepotrebuje“ vydat. On ale jednoduse nemuze. Pri tom stavu ve kterem je to nejde. Pomer cena/vykon/spotreba/vlastnosti by byl jeste horsi, nez to co vydava i tak a to je uz tak pozadu za konkurenci jako je AMD a Apple. Ta technicka „nemohoucnost“, ktera je podle Vas „zamerem“ a kde se podle Vas nic nedeje vede k timu, ze Intel ztraci trzni podily v celem spektru nasazeni CPU. Pokud melo AMD v roce 2016 0% v serverech, dneska ma 10%. Pokud melo 5% v notebooich dneska ma 20%, a mohlo to byt vic, kdyby AMD melo vetsi vyrobni kapacity, ktere nema, atd. Intelu zacinaji klesat marze, atd. Nemuzete preci ignorovat fakta jako..jsou toto. Kopacky od Apple jsou jen tresnicka na dortu, ktere ten technicky maras ve kterem Intel momentalne je jen dokresluji. To ze vy z toho udelat, ze „si preji produkty“ je zcela mimo. Apple jasne ukazal s M1, proc Intel pro nej prestala byt volba. Kdyz si projdete recenze notebooku, ktere srovnavaji posledni Intel. generaci s prvni gerneaci Apple M1, tak to snad ani hur pro Intel nemuze vyznit. Kdyby tu existovalo konkurencni prostredi a ne temer monopol jedne strany (Intelu), tak to ma Intel daleko vetsi i financni dopad. Jen diky svemu dominantnimu postaveni, tohle cele muze ustat.
              Vase jedine kriterium ktere prosazujete jsou finance a to jeste z kratkodobeho hlediska. Pokud by Intel jel dalsich 5 let stejnym zpusobem jako je ted, tak by to pro nej byla katastrofa z pohledu toho kde a v jakem postaveni byl v roce 2015 a v jakem bude 2025. Vyborne vysledky Intelu jsou diky setrvacnosti, kterou Intel nabyl v predchozich letech. Nikoliv jako vysledek poslednich 3-5 let. Tady naopak ztraci (CPU) kde muze.

            • tombomino:
              Ano, celý váš problém je v tom, že vidíte Intel silný v roce 2015 proto, že měl vyšší podíl na trhu a vyšší marži, což je oboje pravda.
              Ve skutečnosti byl ale v horší situaci, než je dneska. Za rok 2015 vykázal tržby 55,4 miliardy, zisk na akcii 2,33. Za loňský rok (předběžně) 75 miliard tržeb a 4,90 na akcii. Asi jste nedával pozor při fyzice, když se vysvětlovala ta vaše setrvačnost. Setrvačností se opravdu zrychlovat nenechá.
              Přesně před 5 lety (15. ledna 2016) jsem přikupoval jeho akcie. Nákupní cena 29,56. Po pěti letech a cca 5 dolarech čistého vyplaceného na dividendách si trh tu akcii cení na 57,5 dolaru. Za mě dobrá práce managementu. Mohlo to být lepší, ale taky horší. Rozhodně to překonalo mé očekávání, které jsem do toho před těmi pěti lety dával. Kdybych to srovnával se sebou, tak sám jsem svůj zisk (hodinovou mzdu ze zaměstnání) za těch 5 let zdvojnásobit nedokázal. Předpokládám, že vy jste své příjmy (netroufám si odhadovat z čeho je máte) zdvojnásobit dokázal, když je podle vás ten management Intelu tak neschopný.
              Kam dospěje Intel za dalších 5 let, to se uvidí. Předpokládám, že tržby i zisk na akcii opět zvednout dokáže. Kdybych to nepředpokládal, tak své akcie prodám.

            • Nezlobte se Radku, ale Vy jste omezeny Vasi financni gramotnosti a nemate moc prehled o jinych vecech, at je to technika nebo sales.
              Mne Vase ceny akcii opravdu moc nezajimaji a spolu s tim i financi svet, ktery zijete. Pripominate mi ostatni sales a financniky, ktere jsem potkal. Je to nekompatibilni svet.
              Pokracovat v diskusi nedava zadny smsysl.
              Hezky vecer.
              ps: myslim ze na serveru jako je Euro najdete pro Vas druh diiskuse lepsi audienci 😉

            • tombomino:
              Připomínáte mi větší část našeho národa. Sice financím vůbec nerozumíte, ale máte neustále potřebu ukazovat, jak to ti, co tomu rozumí a jsou za nimi výsledky (finanční), dělají blbě. A máte pravdu, že je to nekompatibilní svět. Ti, co tomu tomu nerozumí, dávaj práci těm, co tomu rozumí. Ti, co tomu rozumí, místo aby to těm, co tomu nerozumí předvedli, udělali to lépe a pozvedli úroveň lidstva, tak se nechají těmi neschopnými zaměstnat a jen poučují.

            • Opet chybne. Svet jde do prdele prave z duvodu, ze je svet rizen omezenymu financiky velkych korporaci a bankovnich skupin. Kterym je s prominutim ukradene jestli pro 1$ vykaceji destny prales, vyhuby zivocisny druh nebo vyhodi 10% osazenstva, aby si vylepsili cash flow, znici firmu pro osobni bonus, atd.
              Co se tyce technologickych firem, ty nikdy nevznikly a neziji z jejich pricinineni, tudiz vase tcrzeni, ze nekomu davaji praci je aprori chybne uz v zakladu. Spise pripominaji prizivniky, kteri se na praci jinych zivi. Vznikly vzdy na nadsencich, kteri jje zalozili a zenou je kupredu.
              Mezi financema a ostatnima castmi musi byt balance. Finace maji byt jen jedna z casti. Bohuzel v dnesnim tupem svete se finance dostaly na prvni misto a proto taky veci a svet jde tam kam jde.

            • tombomino:
              Firmy, které ženou dopředu nadšenci, existují pár let, než buď zkrachují pro neschopnost se uživit, nebo je koupí někdo, kdo je schopen dát jejich nápadu nějaký finanční smysl. Nějak mě nenapadá žádná firma, kterou by ti nadšenci řídili a dořídili ji k prosperitě, aniž by se museli spojit s někým kdo jim ty jejich dětské sny finančně zajišťoval a korigoval. Ale možná mi nějakou ukážete.
              Dneska v počítačovém segmentu nemá jednotlivec šanci. Už ani v softwaru. Kdysi bylo naprosto přirozené, že jeden program dělal jeden programátor. Dneska už i na obyčejné hře pracují stovky lidí. U hardwaru je to ještě markantnější. Tam je šance se prosadit nula. Ano, ten nadšenec může prosadit své myšlenky tím, že bude členem velkého týmu, který jeho dílčí nápad rozpracuje a udělá za něj 99,9 % práce a uplatní stovky či tisíce svých nápadů. Plus ještě samozřejmě musí někdo poskytnout těch pár milionů až miliard dolarů, na realizování takového nápadu.
              Ty ekologické kecy si nechte. To není o finančnících, to je o nás všech. Když nám někdo nabídne výrobek A od firmy, která na ekologii nedbá a výrobek B od firmy, která na ni dbá, tak naprostá většina z nás si zvolí ten levnější.
              Já bych třeba uvítal, kdyby EU prosadila jednotné zdanění. Třeba každý litr ropy či kilo uhlí 1 eurem. A věřte nebo ne, ti finančníci by s tím problém neměli. Problém by s tím měli lidi jako vy. Lidi, co mají plnou hubu ekologie, ale chtějí si každou chvíli koupit lepší počítač a vadí jim, že si někdo dovoluje „stagnovat ve vývoji“.
              Proč si nekoupíte kus pralesa? Proč nedáte nějakou výhodnější práci tomu, kdo ten prales kvůli 1 dolaru kácí? Odpověď je jednoduchá. Protože máte svoje peníze raději, než nějaké blaho lidstva. Jako ostatně naprosta většina lidí na této planetě.

            • Radecek, koukam ze jsem vam skripl nervik s ekologii :)) Poznavate se v tom? :)) A ne ty kecy o ekologii si nestrcim, protoze jsou principielne pravdive, jelikoz ten kdo ten prales vykaci, stale na tom vydelava, i kdyz to prodava „levneji“. Cela soucasna ekonomika postavena na nekonecnem rustu a filozofii penez je uplne padla na hlavu. To by jste aspon jako financak mohl vedet.
              Fakt chcete jeste pokracovat? Nejste schopen jednoduche uvahy, ze finance jsou cast „zivotniho cyklu“, ktera nema byt „vyvysovana“ nad ostatni, ale musi byt s nimi v souladu. Napady se nedaji realizovat bez penez. Penize bez napadu a tech kdo je realizuje si muzete strcit vite kam.
              Opravdu nejste schopen tak jednoduche selske uvahy? Mozna ze je na Vas moc jednoducha a chybi Vam v tom index akciovych trhu 🙂

            • ps: nesudte podle sebe ostatni podle toho, jak mate rad Vy „sve“ penize. Vite houbelec o tom, jake produkty si kupuji a koho temi penezi podporuji a kterym neziskovkam prispivam.

    • Jakožto dlouholetý korporátní harcovník, který tyhle velké firmy vidí zevnitř, ti můžu říct, že se šeredně mýlíš. Je to právě nejvyšší management, který zcela jasně určuje nejen dlouhodobou strategii, ale taky „podnebí“ ve firmě. CEO si totiž v drtivé většině přivede/zvolí vlastní CTO/CFO/CIO/COO, atd., kteří budou šířit níže a níže (až k nejposlednějšímu vrátnému) přístup a filozofii CEO. A tyhle škatulata mají na chod firmy poměrně zásadní význam.

      Velká firma potřebuje pevné velení, protože skupinka inžů, byť sebedokonalejší, nedosáhne na funding větších projektů, stejně jako nedostane podporu ostatních organizačních struktur. Je to jako v armádě – sebelepší výsadkáři nemají šanci, když je v konfliktu nepodpoří letci, dělostřelectvo a koneckonců i třeba takoví logistici nebo vojenští doktoři. A proto, aby to fungovalo, potřebuješ generalitu.