Na trhu se objevilo SSD s kapacitou 50 TB. Má 3,5″ formát, MLC a nejspíš pekelnou cenu

7

Kapacita magnetických pevných disků zdaleka nestoupá nějakým závratným tempem. Ačkoliv jsou tedy pro záznam velkého množství dat ekonomičtější, paradoxně je ve velikosti dokáže předstihnout paměť NAND Flash v SSD, ačkoliv ta na jeden gigabajt stojí o dost víc. Díky tomu, že jeden čip NAND zabírá málo místa, už vznikla celá řada SSD předstihujících kapacitou HDD. Ovšem žádné to asi nevzalo tak z gruntu, jako disk nazvaný UHC-Silo od amerického výrobce Viking Technology (mělo by jít o divizi Sanmina Corporation). Ten je skutečnou specialitou: kapacita u něj dosahuje až 50 TB.

Viking UHC-Silo, kde ono UHC znamená Ultra High Capacity, je disk se serverovým rozhraním SAS (6 Gb/s), určený pro sektor enterprise a speciální použití. Velikostí se vymyká běžným SSD jak v přeneseném, tak v běžném smyslu. Jde totiž o úložiště do 3,5″ pozice, tedy se stejným rozměrem, jaký zabírá desktopový pevný disk. Taková SSD se sice kdysi vyskytovala, Viking UHC-Silo je ale po letech jedno z prvních. Právě větší pouzdro je asi klíčem ke konstrukci takto velkého úložiště, jelikož při současných čipech jich musí být velké množství. Navíc připojených na speciální speciální infrastrukturu, jelikož běžný řadič takto velkou kapacitu nezvládne.

50 a 25 terabajtů MLC NAND

Na jakém řešení je UHC-Silo přesně založeno, bohužel nevíme, řadič by zřejmě Viking může mít vlastní. Paměti NAND jsou však standardní vyráběné Hynixem. Kupodivu nejde o novější 3D čipy s vyšší kapacitou, ale o neupřesněné starší planární. Ovšem jsou typu MLC a zřejmě poměrně kvalitní, jelikož výrobce garantuje jeden plný přepis disku denně po dobu pětileté záruky.

Viking nabízí od disku UHC-Silo dvě varianty. Menší označená 25 TB má zdá se pro data reálnou kapacitu 22,9 TB, celkově i s rezervou obsahuje údajně 26,4 TB paměti NAND. Druhý model je dvakrát větší – označuje se jako 50TB, nicméně reálně má být dostupných 45,8 TB (a hrubá kapacita je 52,8 TB). Viking udává, že výkon zařízení je v náhodném přístupu 60 000 IOPS při čtení a 10 000 IOPS při zápise. Sekvenční rychlost čtení je až 500 MB/s a zápisu 350 MB/s. Zařízení má celkem vysokou spotřebu, do 10 W v nečinnosti a až 16 W při aktivitě. To je patrně daň za integraci velkého množství čipů NAND uvnitř.

SSD Viking UHC-Silo s rozhraním SAS
SSD Viking UHC-Silo s rozhraním SAS

Výkonnostní parametry příliš neoslní, nicméně to asi ani není cílem, jelikož tento disk bude svou kapacitou vysoce specifickým zbožím. A také velice drahým – kromě samotné ceny za 25 nebo 50 TB paměti NAND bude patrně třeba připočíst ještě přirážku za enterprise segment a vyšší přepisovací záruku a cenu za to, že půjde o disk vyráběný v celkem malých sériích. Cena tedy asi bude už ne v kategorii ojetých automobilů, ale těch nových a možná i výš (ostatně 15TB Samsung se prodával za víc jak 10 000 dolarů). Každopádně výrobce UHC-Sila cenu raději vůbec neuvádí. U těchto produktů je ale celkem běžné, že přímo komunikujete s prodejním oddělením, které vám pak pošle individuální nabídku. Jak se říká, „pokud se ptáte na cenu, není to patrně pro vás“.

Viking UHC-Silo není první takto obří SSD. Loni jsme psali o 60TB úložišti od Seagate, také ve 3,5″ formě. To byl však prototyp a nezdá se, že by se mezitím dostal do výroby. Naopak UHC-Silo se už údajně reálně prodává.

Na trhu se objevilo SSD s kapacitou 50 TB. Má 3,5″ formát, MLC a nejspíš pekelnou cenu

Ohodnoťte tento článek!

7 KOMENTÁŘE

  1. Velmi užitečná věc takový 50TB disk. Ono je jednoznačně výhodnější, když mi takřka určitě půjde do háje najednou 50TB dat na SSD (životnost SSD je za ty peníze ještě pořád celkem tragická), než třeba na klasice 12 x 4TB. Proč tihle vědátoři vymýšlejí nesmysly a nedělají raději něco pro to, aby ty ceny SSD o racionální kapacitě byly trošku normální, to by mě fakt zajímalo.

    • No na tom Dělá Samsung, Micron, Toshiba, Hynix, etc, i když to teĎ moc není vidět protože jsou ceny vybuzený nedostatkem.
      Tyhle produkty jsou k tomu paralelní, takže ničemu neuškodí a někdo to nejpíš koupí – nebo s tím aspoň tyhle firmy kalkulujou. A výhoda pro ně je, že když uvedou něaco takovéhleho, tak tam nemají konkurenci, kdežto v segmentu levných SSD je hodně velká.

      • Je to otázka statistické náhody co odejde dřív. Ale v mém případě podle zkušeností z pole 16x2TB první odcházejí takzvané RED edice :-). V každém případě fyzická záloha je záloha. Ale v jednom má Zann pravdu každý rok z pole odejde nejméně jeden z disků. Což ovšem tak nevadí protože v RAID60 mohou odejít současně až 4. Při vhodné konstalaci planet se ro stihne i zrekonstruovat.-). Kdežto jeden mtrvý SSD je mrtvý SSD mno.

    • No ono to má taky energetický aspekt. těch 16 disků plus všechno okolo mi papá 300W a 24H. Takovéhle SSD i se záložním zrcadlem je na hony jinde. Takže jako inženýrská předváděčka moc hezké.

  2. Zajímavé je, že rozhraní je SAS6. Už u raidových polí se dlouho diskutuje nevýhoda více jak 4TB disků kvůli době nutné ke zkopírování dat přes pomalé rozhraní. Proč není SAS12 nebo PCIe je mi záhadou . Že by nějaký typ semi cold storage?

    • Podle mě celkem ideální disk na obrovské object storage. Klasická object storage s velikostí jdoucí do PB a replikou 3 i více. Zrazu místo desítek serverů stačí jednotky. Výpadek jednoho disku a jeho obnova během jednoho/dvou dnů není nejmenší problém a dokonce to bude ve výsledku levnější, než klasické disky (cena serveru se pohybuje kolem čtvrt mega).